August 2014

Capitol Fashion Show

27. august 2014 at 18:07 | Larsyn |  Events [ Phase One ]


REZERVACE LÍSTKŮ DO 5.2. 22:00 = KOMENTÁŘE (Povolen doprovod zdarma pro vítěze i z kraje.)
  • Cena: 3 body // Pokud nic nemáte, uhradíte nám to později. | Stylisté a zvolení modelové a modelky zadarmo
  • Koná se: 7.2. (2015) od 19:00 - neurčený čas
  • Zváni jsou: Všichni a samozřejmě stylisté (můžou se hlásit i postavy, co zrovna nejsou designéři, pokud ovšem vaše postava má nějaké zkušenosti s vytvářením kostýmů)
  • Téma: Formální akce, je zapotřebí se obléct slušněji (žádné tenisky). - Obrázky posílejte, nemusí být kreslené, stačí klidně to, co si najdete na internetu, pokud už takové na webu nebyly.
  • CO DÁLE?
    • Jestliže znáte takové akce, kde se chodí po molech a předvádí se různé kousky oblečení návrhářů, tak je tohle úplně to samé.
    • Stylisté posílají svoje kostýmy na e-mail: on-hungergames@seznam.cz do 6.2.
    • Může to být kostým na přehlídku, šaty nebo jiné šílenosti, které Vás napadne.
    • Zvolí si vlastní vlastního modela nebo modelku, kteří za to také dostanou nějaké body, kteří taky budou mít kvůli tomu nějaké úkoly a nebudou jen chodit po mole. (Může to být kdokoliv z kapitolanů nebo vítězů, nevybírejte si mezi své postavy.)
    • Do finále si "hráči" pošlou svého nejoblíbenějšího stylistu, respektive nejoblíbenější kostým. Poté ze 4 finalistů vybereme 3 nejlepší kostýmy podle nás a ti budou bohatě odměněni SG a jinou výhru ve věcné formě. I ostatní nebudou přehlíženi a něco také určitě dostanou.
    • Nebude to přece jenom o kostýmech, i o zábavu tam bude postaráno a určitě Vás neminou nějaké soutěže atp...
    • Není to nutná akce pro stylisty, pokud se Vám nechce nic malovat, tak to ničemu samozřejmě vadit nebude a klidně si můžete přijít na akci jen tak.
  • CO SE HODNOTÍ?
    • Žádné mistrovství světa v kreslení tu nemáme, bude to z největší části o nápadu, ale samozřejmě budou mít lepší malíři větší výhodu.
    • Černobílé obrázky jsou fajn, ale i barvy tomu pomůžou.
    • Jo, kvalita fotky. :D Skener vyhrává, pokud nemáte, tak i to nevadí, ale vyhýbejte se bordelu za pozadím, ruky na papíru a focení ze zpodního, levého, pravého a všelijakého úhlu, krom horního!
  • CENY
    • 1. místo → 100 SG | Sladkosti dle vlastního výběru + jedna věc z Win-Win shop nebo DVD (vlastní výběr)
    • 2. místo → 80 SG | Sladkosti dle vlastního výběru + doplňek (náhrdelník, náramek... bude na výběr)
    • 3. místo → 60 SG | Sladkosti a kniha dle vlastního výběru
    • Další místa budou odměněna jen SG (10 - 30)
Designéři [4]
Modelky | Modelové [8]

Valerie McWay

27. august 2014 at 14:18 | Michelle |  Deceased

Player: Katy

FC: Holland Roden



Contact: ksmehlikova@seznam.cz

Age: 18 - totálně zmasakrovaná: S.R.


Token: Náušnice po babičce

[ valerý mekvej ]


Je ze třetího kraje, takže by měla umět vyrábět takové ty vymoženůstky. A taky umí. Není v tom sice zběhlá, ale spojit pár drátků k sobě umí snad každý v jejich kraji a sestrojit bombu vlastně není vůbec těžké. Navíc se vyzná i v takových vědách jako je matematika a fyzika i chemie. Je to vychytralá hlavička a pojem liška ryšavá se k ní hodí dokonale. Je mistryně přetvářky. Nikdy u ní nepoznáte, jak se ve skutečnosti má nebo jaké k vám chová city. Snadno se může stát, že na vás bude hodná a milá a ve skutečnosti budete první na jejím seznamu smrti. I to, že na vás bude velmi nepříjemná a ve skutečnosti vás bude mít docela ráda. Ona prostě neumí a nechce dávat najevo pravé city. Je to moc zavazující. Je to místní léčitelka. Jestli myslíte, že se ti malí nerdíci nemůžou zranit, tak jste na omylu. Úrazy elektrickým proudem jsou její specialitou, takže umí první pomoc. Taky se skvěle vyzná v bylinkách. A nejen těch léčivých. Umí připravit i některé velmi prudké jedy. Občas pacientům už nebylo pomoci, tak ukončila jejich trápení. Jako zbraň si oblíbila paralyzér. Když jsou lidé bezmocní, tak se jim ten jed lije krásně do pusinky. Polykací reflex už zařídí zbytek.


I ona má své slabiny. Zaprvé, neovládá zbraně. Je to smutné, ale neměla k nim přístup, takže ona za to opravdu nemůže. Zadruhé, přežití v přírodě je pro ni téměř nadlidský úkol. Zvládá rozdělat oheň, rozezná pár jedlých rostlin, ale to je vše. Navíc neumí být nenápadná. I když je docela drobná, to pod ní vždycky zapraská větvička, vykřikne z nevysvětlitelného důvodu nebo si udělá schovku na nejviditelnějším místě v aréně. Prostě se jí to zdálo jako dobrý úkryt a nebyl čas hledat další. Čímž se dostáváme k další slabině: neumí pracovat pod stresem. I když by se mohlo zdát, že je zvyklá, když jí na stole leží umírající pacient a ona musí pracovat rychle, pravdou je, že na tohle si zvykla. Ale jiné stresové situace zvládá špatně. Vždycky se zasekne, dělá zbrklá a špatná rozhodnutí a bývá vzteklá, když se na ni tlačí. A co je víc stresující, než když na vás útočí jiný splátce? Není to člověk, který je stavěný na běhání. Fyzičku má docela mizernou, neumí pracovat s dechem a i když něco málo rychle zaběhne, skoro každý ji dohoní. A dálkové běhy jsou pro ní už úplně pasé.


Narodila se, jakožto jediné dítě, do celkem normální rodinky spokojených nerdíků třetího kraje. Rodiče trávili skoro celý den v práci, aby se o malou Vali mohli dobře starat. Trochu ironie, že? Do osmi měla celkem nudný život. Pak se jí celý převrátil naruby, když jí rodiče zemřeli při požáru jejich domu. Prý vadná elektroinstalace. Tomu nevěřila ani jako malá, ale nikdy po tom více nepátrala. Ona byla zrovna na návštěvě své babičky, která se následně stala její opatrovnicí. Zažívala s ní spoustu legrace, konečně se o ní někdo staral a zajímal a Valerie prožívala to nejúžasnější období svého života. To ona ji zasvětila do tajů léčitelství a díky ní je taková, jaká je dnes. Bohužel umřela, když jí bylo necelých šestnáct. Dlouhou dobu se z toho vzpamatovávala. Nakonec se rozhodla, že převezme její práci a stane se léčitelkou. Jak šlechetné. Ze začátku jí to vůbec nešlo, ale lidi ji měli rádi a byli k ní shovívaví. Teď je jí osmnáct a pevně doufá, že se své práci bude moct věnovat ještě dost dlouho.

Wynter Emerson Caelum

25. august 2014 at 16:36 | Larsyn |  Victors

Player: Larsyn

FC: Marina Laswick

Mentor: Christian Jack Rutherford

Victory year: 126th Annual Hunger Games

Hobby: Graffiti, organizátorka večírků

Contact: w.poppy@hotmail.com

Age: 25


Token: Kožený náramek


[ vintr emerhsn sejlam ]



[ before the Hunger Games ] Schopnost bojovat má na úrovni pravé profesionálky. Ačkoliv se nikdy tolik nevyskytovala ve výcvikáči, našla si jiné způsoby jak trénovat. Sice centrum navštěvovala už od mladičkého věku, takže se naučila i něco jiného než jen bojovat, jelikož tam mají pro děti lehčí výcvik, který se plně nesoustředí na přísný boj. Má úplný základ na Hladové hry, ve kterým by měl excelovat každý, kdo si říká profík. Tudíž jak bojovat a jak být nejlepší skoro ve všech kategoriích co se dá, aby dosáhla svého vítězství. Celkem jí jako malou bavily rostlinky, takže neměla problém si vzít knihu a pilně si v ní listovat. Přece jenom je to k něčemu užitečné, rozpozná tak mnoho jedlých, jedovatých a léčivých bylinek. Pokud by se s nimi setkala, určitě by tyto byliny hned poznala, ale kdyby po ní někdo chtěl názvy, tak ty vám s nejvyšší pravděpodobností neřekne, protože nikdy neměla paměť na odborné názvy, jinak s těmi jednoduššími samozřejmě mít problém nebude. Nejvíce se vyřádila na boji zblízka, měla tak možnost si vybíjet zlost, kterou v sobě neustále držela. Ráda se dostávala do potyček s jinými lidmi, ale naštěstí se nikdy nedostala do takové pozice, kdy by se musela ocitnout v nemocnici. Nebojuje jen pěstmi, kdyby si musela vybrat, tak by to byla mačeta, sekera, katana nebo nějaký kratší meč a vlastně jakákoliv jiná věc, co má ostrou čepel - většinou ale vždy volí boj tělo na tělo, protože to je to pravé měření síly. Moc si nevyžaduje pomoc od ostrých předmětů, pokud není nouze. Bohužel, mimo výcvikové centrum žádnou svojí zbraň nevlastnila, takže nemohla trénovat jinde a ani si zbraně nemohla vyzkoušet na živé duši. Ona ale stejně není ten typ, co by jen tak bezdůvodně zabíjela - její oběti si to musí buď zasloužit, nebo by zabíjela o pozici v Hladových hrách. Avšak může nastat chvíle, kdy se rozčílí a člověka bezhlavě zmasakruje. Dost se ale baví na tom, že může někoho dostat do vážných situací a sama dost intrikuje se svým životem, takže zkouší adrenalinové činnosti, což taky proto ty potyčky s jinými, ale ty jsou málo účinné. Wynter neměla často co dělat, takže v centru byla neustále. Není teda divu, že jí to přestalo postupem času bavit a pak se po svých šestnácti letech rozhodla, že už dost. Našla si pro změnu jiné záliby, to bylo třeba sprejování - podle ní umění. Také freeruning je pro ní dobrá odreagovačka, kvůli tomu se zvládá rychle dostat přes překážky nebo třeba vylézt šupem na nižší ploché zdi. Prostě zvládne téměř všechny překážky, které jsou lidsky přemožitelné. Takhle několikrát utekla před mírotvorci, když se jí snažili chytit při činu a dosud nikdo stále neví, kdo to po kraji sprejuje. Nevadí jí horší životní podmínky, protože je takové dítě ulice. Není to žádný bezďák, to by si v Prvním kraji nedovolili - žije v dětském domově, jelikož je sirotkem. Ovšem, jí se tam nikdy nelíbilo, takže většinu času trávila v tom výcvikovém centru a později po ulicích. Velmi ráda kradla bohatým rodinám věci, který si buď nechala pro sebe, anebo je prodávala, pokud měla štěstí - nicméně to nikdy moc neriskovala. Je trošku kleptomanka, takže občas si prostě něco přivlastní, pak když si uvědomí, že to nepotřebuje, tak to buď prodá a v ojedinělých případech to tiše vrátí zpět jako by se nic nestalo. Krade i staré věci, mezi nimi i nefunkční elektronika, jednou takhle zvládla opravit rádio, aby znovu fungoval. Sice by sama nic elektronického neseskládala, ale co se týče oprav, to by zvládla. Má docela porozumění v návodech, mapách a vše tomu podobnému. Je to vcelku chytrá hlavička, pokud se jí chce - jen je škoda, že to moc nedává najevo.

[ the days after ] Hladové hry už skončily, ale ona se i tak nadále věnuje tréninku pro své vlastní potěšení. Všechno nedokonalé se snaží zlepšit, i když v aréně moc problémů neměla a vlastně nenalezla nic, co by jí poznamenalo. Ve výcvikovém centru ji již nenajdete, přece jenom je vítěz a mohla si tak dovolit mít vlastní místnost, kde by trénovala. Ve své vile má svoje fitness centrum, kde má nástroje všeho druhu - od běžícího pásu až po veslařský trenažér. Nechybí jí ani její oblíbené zbraně, se kterými také občas trénuje. Pokud je v kraji, tak aspoň třikrát týdně cvičí na trenažérech, aby byla krásně fit - od Kapitolských profíků má předepsaný jídelníček na zdravou výživu. Snaží se o sebe pečovat, jak jen to jde. Ráda běhá a dělá si výšlapy do hor. Předtím to byla dost městská dívka, teď už nepohrdne přírodou, takže se snaží být co nejvíce na čistém vzduchu. Kromě toho si občas dá pár minutek u boxovacího pytle či se učí ovládat sečné zbraně ještě lépe, takhle si zlepšila dovednost s mačetou, se kterou je teď kamarádka. Tyto aktivity jí udržují v klidu a kompenzuje si na nich vztek, protože nikdo nechce, aby se stalo něco nemilého. Není tedy už tak horkokrevná jako předtím, takže si rvačky jen tak nevyhledává a zkouší to vyřešit po dobrém, pokud to nejde, je připravená zakročit silou. Jak získala slávu a s ním i všechen ten luxus, už se pomalu nedostane do ulic, takže celkem polevila s freerunningem, i když to se nedá úplně tak zapomenout, jenom možná bude o trošku horší. Stále se ale tato aktivita může považovat za jednu z jejích lepších schopností. Čte a jistě se tato slečna v mnoha věcech vyzná, prostě se ráda vzdělává, taková bývala už předtím. Obyvatelé z Jedničky to nedávají moc za důležité, takže je dosti možné, že takové lidi si vedle ní mohou připadat jako tupci, ale její inteligence nesahá ani po kotníky třeba chytrého obyvatele z Třetího kraje. Jednou toužila po větší výzvě a sáhla v Kapitolu na knihu o technice, jenže toto i pro ní bylo dost a nepochopila z toho žádné slovo. Bude se tedy muset smířit s tím, že bude opravovat jen rádia. Sprejování je pro ní pořád velikou zálibou, ale svoje umělecké schopnosti dala i na papír a do organizace akcí, což to všechno, jí nesmírně baví. Cítí se kvůli tomu dobře a jak jí to zaměstnává, tak ani nemá čas na to, být depresivní. Její duše je o dost klidnější a silnější, nic jí jen tak neskolí a rozhodně se nenechá ubližovat od jiných, už není tak sebevražedná jako předtím. Našla si i čas na to, aby si vzala lekce plavání a potápění, takže teď už je z ní pořádná mořská víla a zjistila, že je to celkem švanda.


[ before the Hunger Games ] V dobách, kdy ještě chodila do výcvikového centra se soustřeďovala hlavně jen na boj zblízka se zbraní i beze zbraní, nikdy však nevěnovala čas dálkovým zbraním. Když se řekne nikdy, tak fakt nikdy, nevzala si to ani do ruky. Takový luk nebo kuše, to pomalu ani neví, na co to je. Pravděpodobně tyto zbraně už viděla, ale pro ní je boj zdálky hrozně neosobní, a proto se k tomu nikdy nehlásila a nikdy se k nim hlásit nebude, připadá jí to dost nezáživné. Ke všemu by pro ní bylo extrémně otravné, kdyby si neustále musela shánět šípy a vyrábět si je, prostě ztráta času, a v aréně už tuplem. K dalším neoblíbeným věcem patří těžší zbraně. Sekeru, tu třeba ještě zvládne a dokonce s ní dokáže efektivně bojovat, horší je to však s těmi opravdu těžkými zbraněmi, které se využívá snad už jen k tomu, aby oběť úplně rozdrtily na padrť, třeba takové řemdihy nebo palcáty. Překáží jí jejich hmotnost a co ještě víc, tak velikost a že většinu zbraní musí držet v obou rukách. Také se s nimi často unavila, protože Wynter není žádná dvoumetrová osoba napěchovaná mohutným svalstvem. Není to sice žádné kvítko, ale těmto zbraním dává palec dolů! Plavání je pro ní cizí - v tréninkovém centru bazén nevyhledávala, kanály na koupaní nejsou úplně "super delicious" a v podstatě si dávala víc za důležité umět bojovat. Nikdy moc neuvažovala o tom, že by se mohla přiučit něčemu jinému než jen bojovat. Ano, bylinky umí dost slušně, ale když půjde o techniku a něco pro přemýšlivé hlavičky, tak to ne. Sice zvládne něco opravit, ale to se nerovná schopnostem obyvatele Třetí či Pátého kraje. Všechno většinou řeší pěstmi než hlavou. Někdy se z ní stává úplný magor. Jak se jistě ví, ráda intrikuje se sebou a dokonce i se životem jiných jedinců, je to taková její tajná úchylka. Sama by si nikdy na svůj život nesáhla, ale možná by dovolila jinému člověku jí zneškodnit, pokud by byla ve velmi špatné situaci a měla by deprese. I když se zdá, že je to velmi silná osoba a je snad z ocelu, tak má občas ty výkyvy a nemá se zrovna nejlépe. No, stává se. Mnoha lidem nedůvěřuje, což by se dalo spíše považovat za silnou stránku, ale občas to není úplně k užitku. Z tohoto důvodu totiž nemá nikoho, o koho by se mohla opřít a život bez přátel je docela těžké vystát. Navenek vypadá, že jí je to jedno, ale někde hodně hluboko ní, jí to asi vadí. Není moc skvělá ve vytváření si dlouhodobého přátelství, vlastně není dobrá ani v těch krátkodobých vztazích, prostě není taková obvyklá dívka v Prvním kraji, spíše takový outsider. Někdy je až nechtěně upřímná, takže všem hned na stůl vyloží karty a poví, co si o nich myslí a nikdy to nedopadá dobře, kor když si někdo takový má tímto způsobem najít přátelé. Také kvůli tomu moc dobře lhát neumí, umí se sice přetvařovat, ale vydrží to jenom chvíli a vše pak vyjde napovrch. Ona se ale stejně moc nestará o to, jestli takové řeči a názory někomu zamrzí, prostě jsou jí city ostatních dost jedno. Alespoň tak se jeví navenek a umí to teda dost dobře uhrát. Další slabinou jsou děti, není sice milovnicí dětí, ale určitě nedokáže dítě zabít. Ani kdyby to bylo k něčemu dobré, muselo by jí to stát pěknou námahu a dlouhého přesvědčování. Ovšem, kdyby na ní dítě zaútočilo a bylo by na ní ošklivé, tak si to nenechá líbit a určitě by těmto prckům uštědřila jednu velkou ránu do nosu a byla by na ně pěkně ostrá.

[ the days after ] Ani po Hrách nenalezla zálibu v dálkových zbraních, stojí si za názorem, že je to slabošská zbraň. Stejně tak nezměnila názor na těžké zbraně, zkusila sice palcát, ale nezaujalo jí to. Není ten typ člověka, co má tu nutnost člověka úplně zmasakrovat. Vždycky se řídila tím, že ten člověk musí udělat něco zlého, aby si zasloužil takovým nechutným způsobem zemřít. Také zjistila, že s trojzubcem a kopím asi nebudou úplně kamarádi, ten styl boje jí nesedne. Sice si je nevyzkoušela, ale je naprosto jasné, že jí to nepůjde, protože v tom má úplně jiný systém. Snažila se o to, aby měla výjimečné schopnosti i v technice, jenže marně. Takovým blábolům neporozumí ani ona. Možná kdyby jí to někdo vysvětlil, jenže na to ona nemá trpělivost, je to pro ní až moc složité a hlavě zamotané. Je stále stejně upřímná jako předtím, nic jí nezabraní k tomu, aby byla ticho. Má sice jako vítěz dost velkou imunitu, ale někdy by přece jenom měla být raději zticha. Stále nemůže zabíjet děti, je to prostě symbol nevinnosti. Vždycky ohrnovala nos nad těmi, kteří byli něco méně než ona - chudý kraje, ubulánky a podobná individua. Jenže už pochopila, že tímhle se prala i ona mezi svými vrstevníky ve svém kraji. Takže si slíbila, že není ten šikanátor a nebude ubližovat někomu, kdo si to nezaslouží. Jako jestli přijde urážka na ní, tak to samozřejmě nemá problém ihned udeřit pěstmi. Dokonce umí lépe vyjádřit své emoce, za které se tiše stydí. Možná jen proto, že je to pro ní dost slabošské, ale na druhou stranu je to zase lidské. Pouští si k sobě víc lidi, což znamená, že je bude mít i ráda a nebude je jen snášet. Je to od jejího minulého Já dost odlišné, a tímto je emočně zranitelnější. Dává víc najevo svoje city. Její vztah se životem se změnil, takže se bojí dne, kdy přijde její smrt, buď bude zabitá někým, nebo pojde přirozenou smrtí. Být zabitá je na nic a stáří jí taktéž dost děsí. Senilita bude pravděpodobně vopruz. Každý dnem se učí a něco nového nachází, takže se třeba zjistí nějaká její slabina. Prozatím to vypadá, že toho moc po aréně nemá. Nic strašného tam totiž nezažila a je mezi těmi šťastlivci, co neměli tak hrůznou arénu.


[ before the Hunger Games ] Představuje se vám 172 centimetrová blonďatá Wynter Caelum, chladná je podobně jako sama Zima. Svoje rodiče nezná a zemřeli nějakou nehodou, nevrtala se v tom, takže o nich neví vůbec nic. Takto vlastně nikdy nezískala tu rodičovskou lásku, a proto je z ní taková osoba, kterou se stala pod svým velením. Není moc společenská a přívětivá k lidem, protože většinu prostě jednoduše nesnáší. Všichni v Prvním kraji se jí jeví jako rozmazlení frackové a ty přímo nesnáší, ohromně je nenávidí. V dětství si z ní dost utahovali jen kvůli tomu, že nemá takové jmění jako oni. Vnitřně jí to dost ničilo, ale navenek se jevila jako silná a sebevědomá dívka, což na ní můžete obdivovat. V soukromí je dost citlivá, nedává to nikomu najevo, protože by pak mohla ztratit tu svojí Ocelovou image. Taktéž nemá úplně v oblibě, když jí někdo volá jménem Wynter, vůbec se jí to jméno nelíbí, a tak si nechá říkat Cae. Úsměv, nebo jen náznak toho, je u ní velice vzácné, a když už se stane, tak to většinou není ani upřímný. Smyslu pro humor za tu dobu moc nepobrala, jelikož si takovéto vtípky nemohla s nikým vyměňovat, když je to taková samotářka, že? A i když se to může zdát velice smutné, Wyn se prostě nerada směje a většinou má ten svůj "resting bitch face", což se jí úplně krásně hraje do její chladné role. Sice to jméno nemusí mít ráda, ale má ho vcelku právem. Samozřejmě to není žádná mrtvola, takže nemůže neustále nosit svojí kamennou tvář, překvapivě umí i jiné grimasy, ale zase nic přátelského od ní nečekejte - mračit se a probodávat lidi zabijáckým pohledem, to jí jde po rozdávání pohlavků moc dobře. Udržuje si odstup od lidí, jenže to ani není složité, když o tu její společnost nejeví zájem moc lidí. Pokud se s někým kdy bavila, tak toho člověka zvládá snášet - trochu asociál. Avšak má někdy dny, kdy se dokáže s člověkem bavit a udržovat se s ním v kvalitní konverzaci, pokud ten někdo vydrží její občasné kousavé poznámky. Má dost prořízlej jazyk. A filtr? Ten se někam ztratil. V kraji ji jiné holky moc nepovažují za normální, když k tomu přidáme její styl oblékání, tak by se každá princeznička v bohaté rodince zeblila. Jí na tom nepřijde nic hrozného. Ano, není to ten nejnovější trend, ale zase si nemyslí, že by se oblékala nějak děsivě nebo jako bezďák. Prostě normální oblečení, občas ušmudlané a někde roztrhané, ale ona nemá nikoho, kdo by se o ní staral a kupoval jí věci. Stejně nikdy neměla zapotřebí být jednou z těch namyšlených dívek, i když se to celkem protiřečí, protože ona je taková "arogantní" slečinka, sice ne v takové míře jako ty princezny, ale umí někdy být dost povýšená. Určitě tomu tak bude, pokud se setká s chudšími kraji a nebo s vybulenejma splátcema z jiných krajů. Nad těmi se povyšovat bude. Názory jiných jí většinou nezajímají, ale pokud ji někdo pomluví, tak to už nevystojí a vůbec všechny lži nesnáší, ona sama vůbec nelže a tato nenávist k pomluvám si vypěstovala kvůli těm pipinám z luxusního kraje, co o ní povídají špatné a také dost nepravé věci. Nikdy si to nenechala líbit, protože se vždy pomstila tím, že je buď naprosto znemožnila, nebo je zmlátila. Po těch letech v sirotčinci nějak přežívala a o sebe se starala sama. Nedá se říct, že z ní je naprosto úžasný člověk, ale mluvě o přežití, je to ukázkové. Životem tak nějak proplouvala a vždy bylo štěstí na její straně.

[ the days after ] Kdyby se mělo mluvit o totální změně, Wynter je toho brilantním příkladem. Moc sice nevyrostla - jen takové 2 cenťáky, takže měří už 174. Po aréně se změnila spíše v chování, začala si života více vážit a už tak moc se svým životem neintrikuje. Touha po adrenalinu v ní nadále zůstává, takže je pro každou špatnost. Jako vítěz získala krásnou vilu a nechala si u toho udělat takovou malou džungli, ve kterém se nachází její mazlíček Ex - je to krajta tygrovitá. Moc se o něj nestará, spíše ho nechává úplně volně v džungli. Je tam spíše jen kvůli tomu, aby odehnal nevítané hosty. Luxus a na všechno kolem si rychle zvykla, dokonce se kolem ní začalo točit víc lidí, protože už se netváří tak, že by chtěla každého zabít. Ke všemu k tomu nemá žádný důvod, pokud jí ten důvod nedají. Většinou se nestará o to, co si o ní lidé myslí. Je svá a je se sebou spokojená, nehodlá se měnit jen kvůli tomu, aby ji měl někdo rád. Arogance se stále nezbavila, akorát je zmírněná. Už by si jen tak nešla dovolovat na slabší, ale pořád je toho názoru, že je zřejmě lepší než někdo jiný. Na veřejnosti se jeví velice sebevědomě a někdy si hraje na někoho jiného, bude to hlavně tím Kapitolem, který si na ní už udělal nějaký štítek, takže občas jenom předstírá, aby lidi pobavila. Stejně má pocit, že nikomu nezajímá, jaká doopravdy je. Jen málokterým se dokáže úplně svěřit, ale pokud s ní strávíte víc času a budete s ní komunikovat, lze ji přečíst z veškeré té upřímnosti. Nadále zůstává faktem, že nemá ráda dost lidí. Snaží se ale každému vyjít vstříc, i když to zrovna úplně nejde. Občas má na lidi ten svůj drzý názor, který nutně musí říct nahlas. Umí i držet jazyk za zuby, jen to musí sama chtít. Přátelé si stále vyhledává těžko, ale dokáže se bavit s každým o čemkoliv. Je to docela pokrok, když vezmeme v potaz, že předtím se od společnosti dost izolovala. Jenže čas v Kapitolu udělá divy. Je nepředvídatelná, dokáže jednou udělat to a podruhé zas něco úplně jiného. Nebojí se ničeho a zkusí cokoliv, ale taky se to nesmí přehánět, protože červi byste jí nedonutili jíst, jinak se zvládá vypořádat s každou novotou, změnou a prakticky čímkoliv. Ona úplně žije tím, že nalézá nové věci, které nikdy neokusila. Jakmile se dostanete do její společnosti a bude vás mít ráda, připravte se, že to bude hodně akční, spontánní a bude se snažit o to, aby vás za žádnou cenu nenudila. Ti, kteří se nedostanou do seznamu oblíbenosti, už takové štěstí nemají - je na ně automaticky chladná, nepříjemná a dokáže jim dost zavařit. Po čase jí celkem začala štvát kleptomanie, a tak se dala na její léčbu, k tomu jí pomohl Kapitol. Zjistilo se, že příčinou toho byla její sociální segregace a občasné poruchy sebeovládání a nálady. Kvůli rozdílnostem od ostatních holek v kraji, se cítila odtržená, protože všechny měly peníze a rodinu. Ona nic z toho neměla a ještě byla skoro takovej psanec a nikdo se s ní nebavil - neměla kamarády. Po výhře se její popularita zvýšila jako nikdy předtím, nedala se tím zhltat a znala své limity. Nepustila si k sobě žádné lidi, kteří jí předtím odsuzovali, na takové zvysoka kašle. Prořízlá je stále stejně a upřímná je velmi ráda, ke všemu se slastně vyžívá v tom někoho neoblíbeného ponižovat a dělat mu trable se životem, ale nikoho nechce dohnat k šílenství nebo tak, spíše je takhle vlastním způsobem trollí. A i když nikdy nebyla úplně fanouškem Hladových her, Kapitolu dluží veliké díky za služby. Ke všemu je to super město, a vše v něm je naprosto luxusní, ale pořád si musí zvykat na jeho obyvatelé, kteří jsou trochu jinde než ona, tudíž si s nimi úplně nerozumí a jenom to předstírá. I přes její nesouhlas k Hladovým hrám, si dokázala najít zálibu investováním peněz do splátců. Má pocit, že může takto něco ovládat. Ono to ale není vůbec pravda, jenže tu fantazii jí nikdo nemůže sebrat. Je dost neutrální, nikdy vám úplně neřekne, který kraj má nejradši. Možná by každý tipoval ten její, ale zrovna ten svůj v oblibě moc nemá. Je ale pořád ten profesionál, takže neohrne nosem nad žádným lepším profíkem, který jí bude v aréně bavit. Ačkoliv se musí podotknout, že je teď dost vybíravá. Jen tak se s někým nezahazuje, většinou si u ní najde místo někdo, kdo není tolik namyšlený. Nejvíce je nakloněná k těm lepším krajům, nejvíce ty profesionální, ale nepohrdne ani Desátým krajem, který si dost oblíbila kvůli jejich vítězům, steakům a samotnému kraji, který se jí jeví jako velmi krásný. Další zajímavostí u ní je to, že si začala říkat Emerson, protože jí křestní jméno nevyhovovalo. Zvládla si to nechat změnit ve svých dokladech, takže je oficiálně i pod jménem Emerson. Jenže Wynter si musela ponechat, už z toho důvodu, že se tak narodila, takhle vyhrála a všichni jí pod tímto jménem znají. Ke všemu už jí to jméno až tolik nežere.


× Andrea Lazerpillar - Kdo by nechtěl mít na své straně mírotvorce, že? Sice to od ní může znít trochu nehezky, ale její první záměr byl takový, že chtěla větší imunitu a co je lepšího než se zkusit spřátelit s jedním z nich. Musí se ale přiznat, že k této osobě chová jakousi "lásku" jako k matce, ale to je jen proto, že je to jediná osoba, která je starší a není mozkem ten typický Kapitolan.

× Porsha - Tato avoxka se jí nějakým způsobem dokázala ukotvit v srdci. Zčásti se s ní začala bavit jen kvůli tomu, že jí je takových lidí líto. Taky je vlídnější k lidem, kteří se jí jeví jako "slabší" a ke všemu nesouhlasí s otroctvím. Také moc nemluví, takže má pocit, že jen tak něco o ní neprozradí a je to taková její vrba - možná jediná. Občas se může zdát, že je na ni až příliš hodná, ale to jen proto, aby jí rozveselila den. Má za to, že avoxové moc dobré dny nemívají a nejspíš to bude i pravda.

× Claudia Riqueti - Je to osoba, kterou by nazvala přítelkyní. Sice v tom nejsou žádné silné přátelské vazby, ale je to jediná dívka, se kterou se baví tak nějak normálně. V hledání kamarádek je velmi vybíravá, a za jiných okolnostech by určitě nepřišla za nějakou sockou z Desátého kraje, ale tento kraj na ní změnil názor v tu chvíli, kdy vkročila na jejich území. Ke všemu k ní chová jakousi romantickou náklonnost, i když to je možná jen její experimentální období.

Jax Treighton

24. august 2014 at 13:17 | Larsyn |  Deceased

Player: Larsyn

FC: Billy Unger



Contact: w.poppy@hotmail.com

Age: 16 - rozdrásán štíročlověkem


Token: Máminy kapesní hodinky

[ džeks trejtn ]


Jak by se dala tato osoba jen popsat? Je důležité zmínit, že je Jax tak trochu vzteklý, ale když ho nebude někdo prudit, tak by se snad ani nepokoušel dotyčnému zlomit vaz. Od malička byl vychován jen svým otcem, který na něj byl 24 hodin denně tvrdý. Chtěl z něj vytvořit něco jako bezcitnou mašinu na zabíjení. Bohužel se mu to nepovedlo tak jak smýšlel a syn se mu neustále někam vypařil. Výcvikové centrum navštěvoval od dvanácti let denně, aby se zdokonaloval ve svých schopnostech a taky, aby se mohl ztratit z dohledu svého otce, který ho nesmírně irituje. Nikdy nepochopil smysl tvrdého tréninku, který mu otec neustále tloukal do hlavy. Párkrát se snažil otci domluvit, aby nemusel neustále poslouchat, jak dělá něco špatně nebo to nedotahuje do konce. On si moc dobře uvědomoval, že do tréninku dává vše a víc to snad ani pro kluka v jeho věku nejde. Vždycky to dopadlo pro Jaxe špatně, a tak se mu nakonec nepokoušel jindy znovu odporovat, protože to nemělo smysl. Centrum bylo jediné místo, kde ho nikdo s tréninkem nehonil, a tak si většinou zalezl právě tam a trénoval si to po svém. Takže krom tréninku čistě na fyzičku a vytrvalost, do kterého byl nucený, tak se soustředil na boj se zbraněmi, které tak ani nemá moc rád, ale je to pro trénink do Her nezbytné. Stejně tak bojová umění, ve kterém se snaží být lepší než všichni ostatní. Je to jedna z aktivit, která ho skutečně baví a nedělá to s nechutí. Jinak preferuje moře, kde se snaží trávit svůj volný čas, pokud to vůbec jde. Většinou ho tam vytáhla právě práce, jelikož doplňkově učí malé děti surfovat. Mimo surfařský schopností se umí ještě dobře potápět a je to velmi rychlý plavec. S pohybem ve vodě nikdy neměl problém a cítí se v moři jako ve svém živlu. Mluvě o zbraní, rozhodně by si vybral harpunu nebo oštěp, což jsou pro ně nejlépe ovladatelné zbraně. Vybral by si i mezi nunchaky a mečem, protože těmito nástroji svůj trénink začal, takže je ovládá déle než tu harpunu, která je mu současně nejvíc sympatická. Kdyby došlo k boji zblízka, určitě využije své bojové schopnosti, se který se může nahlas chlubit a ke všemu to pomáhá jeho agresivitě. Taktéž nemá problém dobře vykrýt útok nebo se tomu vyhnout zcela úplně. Často po něm otec házel věci, když byl naštvaný, takže mu za to může vděčit, že za tu dobu získal tak rychlé reflexy, a proto ho jen tak nějaký útok nepřekvapí. Do svých kvalit může zařadit i běh, který je u něj velice přirozený. Pravidelně chodí ráno běhat, protože mu ten čistý mořský vzduch a klid pročistí hlavu a kvůli tomu má lepší den. Nechybí mu ani znalosti přežití v přírodě, protože co by to jinak bylo za profesionála, který by se takovým triviálnostem nenaučil.


Tento klučina moc šťastné dětství neprožívá. Jediný jemu blízký člověk je jeho táta, a jak bylo zmíněno, vychoval ho sám a pod přísným dohledem a občas to bylo dost psychopaticky. Právě až tak moc, že to Jaxe dohnalo k šílenství. Kvůli tomu nemůže v noci spát a ráno se pak probouzí s kruhy pod očima a červeným bělmem. I když má zrovna dobrý den s otcem, je to stejně na nic. Na ten režim si tolik zvykl, že je pro něj skoro normální prostě nespat, pak je z toho otrávený a unavený. Bývaly dny, kdy ho otec jako malého děsil, aby ho v noci probudil na trénink a připravil ho tak na nástrahy v aréně. Potom se nikdo nemůže divit, že má noční můry z toho, že zpod postele vyskočí jeho otec s maskou nějakého kapitolského mutanta. Je to sice skoro dospělý chlapec, ale i tak se bojí strašidel. Neměl to s ním nikdy jednoduché, otec si své sny snaží splnit prostřednictvím Jaxe, jelikož prošvihl příležitost se přihlásit do Hladových her. Co se týče zbraní, tak neumí střílet z luky a zbraně tomu podobné. Nikdy se to nenaučil, protože neměl potřebu umět se všemi zbraněmi. Byl rád, že umí s jedním hodně dobře a tím to končilo. Stejně tak se nikdy nezajímal o rostlinky, protože neměl zájem nikdy jíst trávu nebo z toho dělat v aréně odvar. Nepočítáme k tomu mořské řasy, které samozřejmě pozná, když pochází ze Čtvrtého kraje. Kytek je prostě milión, a kdyby se je snažil naučit, tak by to se svou dyslexií ani nezvládl a pravděpodobně by se unudil k smrti. Je to všechno pro něj jenom tráva, kytka a strom. Má za to, že víc vědět ani nepotřebuje. Kvůli svému traumatu z dětství ho občas chytnou takové tiky, které ho následně mohou dostat do transu a v myšlenkách mu proběhnout strašné depresivní kraviny. Je to taková noční můra, kterou může dostat i přes den. Stačí jenom aby se mu v hlavě něco špatně pohnulo, a zrodí se na svět vzteklý Jax, který umí sám sebe poškodit. Většinou to netrvá až tak dlouho, ale nikdy nevíme, kdy se to může zhoršit. Taky je to ten případ kluka, který nezvládá více věcí najednou, takže se kvůli tomu dokáže snadno rozčilovat. Není trpělivý a provádí všechno bez přemýšlení.


Narodil se jako uřvané nemluvňátko do celkem pozitivní rodinky. V prvních třech rocích se zdálo, že jsou jeho rodiče dokonalým párečkem a mají spolu toho nejsladšího synáčka. Jenže sladké dětství, který si ani nepamatuje, se najednou proměnilo v hotové peklo. Jednoho dne byla jeho matka napadena žralokem. On to do dnes ještě neví, protože mu to otec zatajil, aby se nemusel bát do té vody vlézt. Má za to, že jeho matka zemřela při požáru. Nijak se o to nezajímal, protože nerad tahal téma o matce ven, bylo to na něj moc emocí a s těmi se potýká velice nerad. Jenže po tom, co matka odešla do nebíčka, tak z toho byl otec hodně dlouho na sračky a dal se na dráhu alkoholika. Následně samozřejmě ztratil práci a všechny prachy utratil nákupem alkoholu nebo gamblováním. Dalo to zabrat, než se z toho nakonec jakžtakž dostal a začal se svému synovi věnovat, jenže už to nebyl ten milý otec. Vůbec to nebyla správná výchova dítěte, ale spíše konkurz do hororu nebo na zastrašování mladých kadetů v armádě. V pozdějších letech, kdy se o sebe uměl lépe postarat, tak často utíkal z domu. Nikdy to moc dlouho nevydrželo, protože byl ještě chlapeček školou povinný a otec si ho vždycky pak našel. Tak se musel naučit přežívat v šílené domácnosti s otcem. Musel se potýkat s bombou v podobě flašek od chlastu, které na něj otec neustále házel a to kvůli absolutním kravinám. Nemusel ani nic dělat, aby si zasloužil flaškou do ksichtu. Také ho neustále nutí do tréninku, aby byl nejlepší, což je vlastně fajn, ale i tak to bylo o ničem. Otec neměl práci, neměl stud, neměl nic. Pokusil se najít práci nebo spíše brigádu, která ho dokázala s otcem tak trochu uživit, ale žijí si dost mizerně. Musel vydělávat peníze na barák a na jídlo, na nic jiného to nebylo. Kvůli této mizérii má motivaci se přihlásit do Hladových her. Není totiž nikdo, kdo by jim pomohl. Otec své přátelé ztratil v okamžiku, kdy se z něj stala taková troska a Jax nemá další volný čas na to, aby do svého plánu ještě dal hledání kamarádů. Má trénink, práci a musí se starat o otce. Je to na mladého kluka docela dost. Doufá, že je může zachránit právě výhra v Hladových hrách, které chtěl jeho otec původně také vyhrát.

Rozhovor s Christianem

23. august 2014 at 12:24 | Larsyn
Perrie Litmix: *V parádních šatech nastoupí na pódium, kde už ji vítají davy nadšených kapitolanů. Všem pošle několik krásných pusinek a poté se ujme i slova.* Ano, je to tady. 119. ročník Hladových her skončil a sním je zde i náš nový vítěz. Myslím si, že všichni dobře víme o koho jde. Ale pokud je tu někdo, kdo se právě probudil, ráda mu to připomenu. Vítězem se totiž nestal nikdo jiný než náš úžasný Christian Jack Rutherford z 1. kraje! *zatleská spolu s ostatními* A já mám tu čest ho nyní přivítat s námi na pódiu!

Christian Jack Rutherford: *Cítí se zvláštně. Je mu možná trochu líto, že si nemohl nechat na rameni tu poslední jizvu z arény. Nechá na sobě ještě udělat pár posledních úprav a pak si sám urovná sako tak, aby mu bylo pohodlné. Odkašle si a pak se zazněním jeho jména se vrhá do záře reflektorů, opět před zraky všech přítomných. Na tváři má nadšený úsměv, za kterým se skrývá ten unavený, ale prostě to nějak nedokáže skrýt. Je tak nějak příjemně unavený z arény a vítězství, ale rozhovor je prostě nutný. Dojde tedy k Perrie, se kterou se patřičně přivítá a pak se otočí i k publiku, kterému párkrát mávne.*

Perrie Litmix: *Po klasickém uvítaní, kdy má plné zuby pištícího publika se usadí na křeslo naproti Christianovi. Dá si nohu přes nohu a pohodlně se zašprajcne až ke konci* Zdravím Christiane a vítám Tě zpátky v Kapitole, živého a zdravého doufám. *mrkne na něj, všichni si pamatují minulé hry nebo ne?* V aréně se z tebe stal opravdu slušný zabiják, který od začátku nezahálel. Celkem se na tvém kontě objevilo 6 obětí. Cítíš nějaké výčitky svědomí vůči některému z nich?

Christian Jack Rutherford: *Taktéž se usadí do křesla a snaží se, aby nevypadal moc kysele.* Také Vás zdravím. *Přikývne a konečně vyloudí něco jako přijatelný úsměv. Poslouchá její následující slova a úsměv hned opadá. Připadá si na pár vteřin jako opařený a jen zděšeně zamrká. Potřeboval by na jazyk dostat nějaká srozumitelná slova, což mu právě v tuto chvíli nejde.* Eh, no..šest? Opravdu šest? *Vlastně ani nepočítal kolik jich zabil, ale po pravdě je na něm vidět, že ho to číslo zaskočilo nepřipraveného.* Tak samozřejmě.. Mrzí mě, že jsem musel zabít svou krajanku. Je to nečestné, ale byla slabá a navíc sem nechtěl, aby umřela pod rukou někoho z těch... méně schopných krajů. Pak mě samozřejmě mrzí i smrt Rica. Kdo by to byl řekl, smrt jedenáctky. Ale bylo tak trochu dojemné, že za mnou pořád chodil, i když si uvědomoval, že ten okamžik stejně asi jednou přijde. A pak Xéfolie. Celkem jsem si jí oblíbil, byla taková hodně osobitá, s nikým podobným jsem se předtím nesetkal. *Odmlčí se pokrčí rameny.* Zbytek svých obětí jsem nijak extra neznal..

Perrie Litmix: Ano, je smutné, že někdy musí umřít i tak výjimečné osobnosti. Ale ty jsi byl silnější a s tím nic nenaděláme *soucitně se na něj usměje* Vraťme se teď k tvým spojencům. Těmi byli Maddison Moyles, která jak už jsi řekl, byla holt slabá. S Xéfolií jsi svedl opravdu těžký a pro nás všechny i velmi zajímavý boj. Nyní je zde však Rico, který tě z nějakého důvodu uctíval, jak už jsi sám naznačil. Jednoho večera to ale hodně přehnal. Nikdy jsi netušil, že by k tobě mohl cítit i něco jiného než jenom respekt? Takovéto vyznání citů se totiž mezi vítězi velmi rozšířilo v poslední době.

Christian Jack Rutherford: *Po celou dobu jí tak podmračeně poslouchá a jen občas kývne. Tohle téma se mu moc nelíbí.* (Proč se nezaměří třeba na arénu?) *Nicméně otázka už je položena a teď couvnout nemůže.* Upřímně, něco ve mě pořád hlodalo. Nějaká otravná myšlenka, ale nikdy jsem si ji nepřipustil k tělu. V aréně jsem se nechtěl obtěžovat nějakým nadbytečným filosofickým uvažováním, takže jsem to prostě hodil za hlavu. *Pokrčí rameny a zavrtí se v křesle.* Po Ricově smrti jsem si však uvědomil, že to byla právě ta myšlenka týkající se Rica, takže ano. Podvědomě jsem cítil, že by se něco takového mohlo stát, ale ne až v takové míře. *Tímto to uzavře, dál už se o něm moc nechce bavit.*

Perrie Litmix: Smutné, že tomu chlapci to tak nepřišlo *uchechtne se* Letošní aréna byla jedna z těch, do kterých se člověk nemůže v podstatě pořádně připravit. Žádná voda, zvířata, o přírodě už ani nemluvím. Jak se tobě dařilo vyrovnávat se s tímto absolutním černým prázdnem a zářícími neony? Neměly tvoje oči později problémy zvyknout si zase na normální denní světlo?

Christian Jack Rutherford: Když jsem vyjel nahoru na podstavci, vůbec jsem nevěděl, co to přede mnou je. Zjistil jsem, co je to za arénu až po tom, co se to u rohu hojnosti uklidnilo. Bylo to tam vážně obrovské a v tu dobu jsem vůbec nevěděl, jak to tam může být velké a co nás tam čeká. *Vybavují se mu jednotlivé úseky z arény, která byla vážně velká. A to se ani nepodíval všude.* Ale ten fakt, že tam nebyla pitná voda, odrovnal spoustu splátců, které jsme potom mohli bez nějakých komplikací zabít. Já jsem měl naštěstí všeho dost a ta aréna se mi líbila. *Přizná si, protože to je něco co možná už nikdy neuvidí. Navíc to bylo něco úplně nového.* Vlastně ještě teď mi ta vaše světla dělají trochu problém. Mám teď v očích nějaký zklidňující prostředek, takže to už není tak strašné..

Perrie Litmix: Tak snad se všechno brzo vrátí do normálu *usměje se na něj a tím taky skončí jejich skromný rozhovor* Nyní je však na čase, abychom se podívali ještě jednou na veškeré výkony našich splátců. A k tomu je zapotřebí korunovace vítěze. Prosím všechny, aby jste přivítali Tvůrkyni našich Her *Zvedne se z křesla.* Devlin Antoinne! *přivíta jí na pódiu a tím ho ona sama začne hezky rychle vyklízet, aby měli ti dva místo jenom pro sebe*

Devlin Antoinne: *Je na čase zase přivítat vítěze. Vstupuje na pódium s největší elegancí, nosem nahoru a už si s sebou nese Caesarovskou korunu, která je celá zlatá a není to žádný podvrh, opravdu je zlatem vytvořena. Zamává i publikum, aby na ně nezapomněla a už si to žene rovnou k novému vítězi.* Tak toto je náš vítěz. *Prohlédne si ho, nebude muset nikoho vyhazovat, protože vypadá jako nový a ona má zase další novou hračku do sbírky. Vezme korunku a nasadí jí mu na hlavu.* Tímto Tě pasuji na vítěze 119. Hladových her a nechť tě nadále doprovází štěstěna a budeš tu s námi ještě dlouho. *Na očích se jí objeví takový ten záblesk nadšení, nejspíš z něčeho, co přichází.* Budeš věrný Kapitolu, my na oplátku zas tobě a nemusíme potom opakovat, co se stalo. *Téma nechá ležet, nemá náladu si úplně povídat a otočí se na publikum.* Dámy a pánové, milí kapitolané, děti... toto je náš nový vítěz, Christian Jack Rutherford z 1. kraje. *Představí ho a jde si pomalu sednout na své místo.* A teď se podíváme na záznam Her.

Christian Jack Rutherford: *Nejdřív si ani neuvědomuje, co se to děje. Ale hodně rychle mu dojde, že přichází hlavní tvůrkyně, takže se zvedne z křesla a zpočátku stojí trochu jako prkno. Právě teď mu dochází, že on je vítěz. Naskakuje mu na tvář pyšný výraz a hrdost z něj jenom srší. Nechá si nasadit korunu, jejíž váha je opravdu příjemná na jeho hlavě. Vyposlechne si její řeč a rád by přikývl, ale nechce, aby mu spadl jeho nový miláček z hlavy, takže se smíří jen s tajemným úsměvem.* Moc Vám děkuji. jsem si jistý, že splním všechna Vaše očekávání. *Kousek popojde na své místo, kde se zase usadí, připravený čelit rekapitulaci.*


V místnosti se zatemní a diváci už se nemohou dočkat, až uvidí ty nejlepší záběry v aréně, protože to je vždycky sranda a všichni se nad tím zasmějí a nebo zabrečí. Křesla se odsunou a otočí se, aby bylo vidět na plátno, které právě vyjíždí ze shora a objeví se číslo, které odpočítává do začátku a zde je naše REKAPITULACE HER.

Perrie Litmix: Dojemné! *zašeptá a potom se usměje do publika* Tímto končí rozhovory s vítězem 119. Hladových her, Christianem Jackem Rutherfordem! Děkuji za Vaši pozornost a někdy zase! *opona se zatáhne, světla zhasnou a rozhovory jsou u konce*

Samuel Collins

19. august 2014 at 20:59 | Larsyn |  Victors

Player: Fenhrier

FC: Tyler Posey

Mentor: Andy Nufa

Victory year: 4th Pentagames

Hobby: Pěstování bonsají, sbírání mušlí

Contact: roman.ladi1@gmail.com

Age: 31


Token: Kožený náramek


[ sejmuel kólins ]



[ before the Hunger Games ] Samuel je chlapec peknej športovej postavy s veľkou silou. Pomáha v baniach, kde často ťahá ťažké vozíky preplnené čerstvo vyťaženým dreveným uhlím. Dokáže toho uniesť naozaj veľmi veľa. Svoju silu vie dobre používať, dokonca sa vie aj biť. Keď sa z času na čas dostane do bitky medzi vrstovníkmi, je veľká pravdepodobnosť, že to Samuel vyhrá. Všetky tie skúseností z pouličných potýčiek by veľmi rád zužitkoval pri tréningu, no keďže žije v kraji bez výcvikového centra, má chlapec hold smolu. Má znalosti byliniek. Sám niekoľko druhov pestuje a dokáže ich veľmi dobre rozoznávať. Na Samuela sa nalepilo čo-to aj z prvej pomoci, zakladania ohňa a dokonca ešte zo starých detských čias ovláda aj šplhanie po stromoch. To sa naučil v lese, ktorý obkolesuje Dvanásty kraj, a ktorý je zároveň aj zakázaným miestom. Nie je síce žiaden veľký obchodník, ale z občasných návštev čierneho trhu sa naučil aj zjednávať a vyjednávať. Pozná pár psychologických trikov a vie dostať ľudí tam, kam chce, aby sa dostali.

[ the days after ] V týchto dňoch sa aktívne venuje už len zlomku toho, čomu sa venoval pred hrami. Keďže sa nemusí báť o svoj život, má viac-menej pokojný život. Nepotrebuje vlastne žiadne vedomosti ku tomu, aby mohol žiť mierumilovný pokojný život. No on i tak z akéhosi zvyku, na sprioritňovanie telesnej stránky jeho tela, ešte vždy cvičí. Každý deň si odbehne tak minimálne štyri kilometre. Znamená to, že má veľmi dobrú telesnú kondíciu a vytrvalosť. Na to, aby si udržal silu, si doma v garáži zariadil malú telocvičňu. Každý deň v nej trénuje na boxovacom vreci a na lavičke s činkami. Nie je to nič fancy, no na udržanie a prípadné naberanie svalovej hmoty je to celkom slušné. Pestovanie byliniek sa premenilo na pestovanie exotickejších druhov rastlín a bonsajov. Ale tak vedomosti z rastlín stále má a dokonca si ich pravidelným študovaním materiálov v knihách ešte vylepšuje. Okrem rastlín ho začali fascinovať aj morské živočíchy, čoho dôkazom je aj jeho rozsiahla zbierka mušlí.


[ before the Hunger Games ] Prvá a obrovská nevýhoda Samuela je, že nevie narábať s absolútne žiadnymi zbraňami. Keby už niekoho mal zabiť, tak ho pravdepodobne dobodá nožom. Okrem neho nedržal žiadnu inú zbraň vo svojich rukách. Mnohé z nich ani nepozná. Mohol by ich poznať, keby sa díval na Hunger Games, no to on odmieta, z osobného presvedčenia. Nenávidí Hunger Games, nesleduje ich, nezaujímajú ho. Za svoju tvrdohlavosť si dokonca raz aj vyslúžil trest, kedy odmietal pozerať túto krvilačnú reality show v škole. Nie je to človek, ktorý by bol zrovna tichý. Bez toho, aby povedal svoj názor nahlas sa jednoducho nezaobíde. Rád sa chodí schovať do lesa pred svetom, byť sám. Akokoľvek by tam chcel nájsť nejakú potravu - nevie to, nikto ho to nikdy nenaučil. Takže les si skôr spája s oddychom, než ako so zdrojom potravy, alebo iných potrieb. V prstoch nemá takú jemnú motoriku, aby sa mohol venovať nejakým ručným prácam, alebo niečo, čo treba robiť úplne presne. Svoje ruky používa najčastejšie z tej silovej stránky, než z tej presnej.

[ the days after ] Po hrách to má vo svojom mentálnom živote trochu zložité. Celkom sa mu zmenila jeho povaha, ale to môže byť aj tým, že už viac nie je teenager a jeho mentalita dosiahla vnútornú stabilitu. Síce v spoločnosti pôsobí šťastný a vyrovnaný, pri dlhých obdobiach samoty upadá do depresií, ktoré ho celkom ochromujú. Snaží sa ich riešiť najmä madikametmi, na drogy a alkohol sa vonkoncom necíti. Odkedy si zažil "ľudské telo" z takej blízkej vzdialenosti, má celkom problém so spánkom. Často sa mu sníva o tom, že sa nachádza vo vlastnom tele, alebo že je niekto iný v ňom a ničí ho. Pri pohľade na surové mäso mu občas príde nevoľno a dovádza ho to k zvracaniu. Jeho nenávisť ku hrám sa síce vytratila, ale ešte vždy mu je ľúto premárnených ľudských životov mladých ľudí, čo tam zahynú. Každý rok finančne pomáha ľuďom z ich kraja, ktorých deti umreli práve v aréne. Celkovo teraz keď dospel, má väčší sklon ku sociálnemu mysleniu a ku pomoci druhým.


[ before the Hunger Games ] Sedemnásť rokov dozadu sa Samuel narodil do Dvanásteho kraja do chudobnej malej rodiny. Na okraji Dvanástky majú on a jeho rodičia malú chatku. Nie je to bohviečo. Pravidelne im tam zateká, a tak niet divu, že ich bývanie je viac plesnivé, než pohodlné. Našťastie majú pri dome malú roľu, pretože inak by zrejme nemali čo jesť. Čo si nevypestujú, alebo nevymenia na čiernom trhu, to prakticky nemajú. Samuelov otec pracuje v baniach, kde inde by sa aj mohol zamestnať niekto v Dvanástke? Už od pätnástich rokov tam chodí s ním vypomáhať. Niekedy len aby uľahčil otcovi robotu, ale niekedy, keď majú zvýšené uholné kvóty, drie tam normálne za peniaze. Jeho matka je niečo asi ako liečiteľka. Ošetruje ľudí, ktorý si nemôžu dovoliť profesionálnu medicínsku starostlivosť v nemocnici na námestí Dvanásteho kraju. Veľa sa od nej naučil. Celkom ho to baví jej pomáhať pri tejto práci. Samuela napĺňa, keď môže pomáhať niekomu, komu by nikto iný nepomohol. Napriek všetkej jeho snahe pri vedení domácnosti, nemajú dosť peňazí na jedlo, a tak, aby nepomreli, musí Samuel chodiť do miestnej budovy súdu pre oblázky. Nikdy ho ku tomu neprinútili rodičia, vždy to robil bez ich vedomia a prišiel domov ako na hotovú vec už priamo s obilím a olejom. V deň, kedy tak urobil prvý krát, mu jeho otec ako symbol vďačnosti podaroval svoj kožený náramok, ktorý sa v ich rodine dedí celé generácie. Svoju averziu voči hrám verejne netají. Hunger games sa pre neho stali niečo ako strašiak na poli jeho života. Má z nich strach, desia ho. Štíti sa myšlienky, že by musel ísť do arény bojovať. Jediná vec, ktorú neznáša viac ako hry sú profesionáli a nespravodlivosť nerovnosti hier medzi krajmi.

[ the days after ] Samuel si žije už niekoľko rokov žije veľmi pekný život víťaza 4th Pentagames. Síce život stále nie je to, čo to byť mohlo, nemôže si sťažovať. Oproti tomu, čo zažíval predtým, je to neporovnateľne markantný rozdiel. Z financií, ktoré dostával z Panemu samozrejme dal dokopy seba a aj svojich rodičov. No toto zdanlivé šťastie netrvalo dlho. Raz, počas Samuelovho mentorovania v Capitole, jeho rodičia vo svojom novom dome nechali zapálenú olejovú lampu, ktorú prevrhla mačka a spôsobila požiar. Samozrejme nikto neprežil, pretože v tom čase všetci spali. Ostal teda na všetko takpovediac sám. Nedá sa povedať, že by nedostával nejakú tú mentálnu podporu z vonkajška, od spolukrajanov, to nie, ale tak predsa len to nie je také, aké by to byť mohlo. Čo sa týka jeho vily vo štvrti víťazov. Dobrovoľne sa jej vzdal, ubytoval tam sociálne slabších príbuzných, ktorých samozrejme dotuje. Aby on sám nebýval na ulici, nechal si postaviť malý tehlový domček niekde medzi ostatne priemerne zarábajúcich ľudí Dvanásteho kraju.


× o doplnění si napiš na e-mail

119th Annual HG - Rozhovory

18. august 2014 at 12:34 | Michelle


119th Annual HG - Soukromé vystoupení

15. august 2014 at 20:10 | Michelle

119th Annual HG - Přehlídka

13. august 2014 at 20:24 | Michelle

Daphne Safer

13. august 2014 at 20:14 | Michelle |  Deceased

Player: Sabrae

FC: Jessica de Gouw



Contact: misadole@seznam.cz

Age: 18 - rozcupované tělo: J. T.


Token: Vlčí ucho

[ dafný sejfr ]


Daphné je především lovec. Většinu svého volného času, který netráví ve výcvikovém centru, se toulá po horách a učí se dovednostem, které se v budově nenaučí. Její vášeň je horolezectví. Dokáže se vyšplhat na malý strom, ale i na vysokou skálu bez jištění. Samozřejmě, že ze začátku se jistila provazy s vlastnoručně vyrobenými uzly, ale po čase získala potřebnou rovnováhu a jistotu, kterou potřebovala. Po dlouhém trénování se naučila lézt i se zátěží, takže jí už nedělá problém dosáhnout svého cíle s kuší i batohem. Její ruce i nohy jsou tedy nemálo silné a každý den se podrobují stále těžším zkouškám. Nahoře v horách, kde je řidší vzduch, běhá na velké vzdálenosti, aby se dopravila na místo, kde se to jen hemží zvířátky a z toho vyplývá, že je to poměrně adaptabilní člověk, zvyklý na přísnější podmínky. Dokáže se hodiny v lese nepozorovaně plížit za kořistí s kuší v ruce a bez výčitek ji zabít. V posledních letech svoje výlety prodloužila i na noc. Udělala si takový vlastní kurz přežití. Uloví si kořist, tu potom méně obratně vyvrhne a opeče si ji na ohni s bylinkami. Jsou pouze tři, které pozná, ale to jí k jídlu stačí. Po ránu měla kolikrát problém poznat, kterým směrem má jít, ale po dvou letech zkušeností si do hlavy vmáčkla nějaké ty znaky, podle kterých pozná směr. Ve výcvikovém centru se naučila zacházet s vrhacími noži a mačetou. Um s nimi si však nikdy nevypiluje tolik jako s kuší. Zkoušela i nějaké základy plavání, ale po nezdarech to vzdala.


Věc, které při lovu nikdy moc neholdovala, je vytváření nějakých pastí nebo něčeho podobného. Co ji příroda nenaučila, je zakládání ohně bez sirek. Marně zkouší doteď podpálit suchou trávu jen tak s křemenem, ale nikdy neviděla ani jednu jedinou jiskřičku nebo stopu kouře. Dál se nikdy nenaučila pořádnému plavání. Horská jezírka jsou buď moc studená a nebo moc malá, plavat se v nich zkrátka nedá za žádných okolností. Jakákoliv strategie je u ní propadák. Při lovu sice jednu má, ale dávalo jí hodně zabrat něco takového vymyslet. Tahle se už stala rutinou, ale vymyslet něco z fleku? V žádném případě. Nejspíš by hnala všechny rovnou do záhuby. Když vidí, že je nepřítel viditelně slabší, nevyhýbá se jim. Selektivně však vyřazuje všechny, u kterých si uvědomuje, že by mohla mít následky. Určitě se tedy nepohrne na nějakého kluka, ale zvolí spíš dívku klidně mladšího věku než je ona sama. Na to, že pochází z druhého kraje, ovládá celkem málo zbraní. Posledních pár let tráví pořád méně času ve výcvikovém centru a musela si zvolit zbraně, které upřednostní před jinými. Ale je schopna se rychle naučit s nějakou novou v případě nouze. Je to tak trochu hrubián. Kolikrát něco nelichotivého vypustí z pusy a přemýšlí až potom. Je zvyklá trávit čas sama a líbí se jí to víc, než být obklopena lidmi. Zná jen velmi málo emocí a ke všemu se staví po svém způsobu, vždycky z toho musí mít prospěch i ona, jinak nehraje. Řídí se mottem "Silnější přežije" a s tím, že by se v aréně mohl objevit někdo silnější počítá.


Narodila se jako jedináček do naprosto normální rodiny. Její rodiče nikdy neopovrhovali jinými kraji, když se dostalo slovo na nějaké chudší kraje, radši drželi jazyk za zuby. A přesně tak se to od nich naučila i Daphné. Spolu s tím získala cenné zkušenosti do života. Sama na vlastní kůži zjistila, že život je krutý a smrt je na pořádku každý den. Právě proto se naučila bez výčitek zabíjet tvory okolo sebe. Dělá to pro svůj život. Zastává názor, že slabší musí zemřít. A pokud má být jednou ten slabší ona, smrti se bránit nebude. Váží si všech věcí, co má a je vděčná svým rodičům. První kraj nemá moc v lásce, protože jak vídá v televizi, jsou to většinou rozmazlení frackové, pro které jsou drahé věci samozřejmostí. A právě to jí vadí. Pokud se dostane do Her jednou ona, možná se bude spoléhat právě jen na sebe. Co se týče jí samotné, je se sebou naprosto spokojená a je ráda, že může žít prostým a poněkud monotónním životem. Už párkrát si zažila věci, co prožívají v chudých krajích, když třeba uvízla v horách. Málokrát však pocítila nějaký soucit. Zastává spíš extrémí názory. Člověk byl pro ní zrozen jen proto, aby překonával hranice a neustále je posouval dál. O to se každým dnem pokouší i ona a své pobyty ve výšinách odhodlaně protahuje dál a dál.

Toriana Mikaelson

13. august 2014 at 19:38 | Michelle |  Victors

Player: Nielle

FC: Kylie Jenner

Mentor: Richard Mason

Victory year: 121st Annual Hunger Games


Contact: nielle.shine@gmail.com

Age: 31


Token: Diamantový prsten


[ tohriana mikaelson ]



[ before the Hunger Games ] Toriana je veľmi sebavedomé dievča. Možno až moc. Je to taký namyslený profík. Ale okrem večného obdivovania samej seba v zrkadle dokáže aj veľa vecí, ktoré by sa jej hodili v aréne. Napríklad vie veľmi rýchlo behať. Každé ráno si ide zabehať po kraji. Nielen, že si tým udržiava dobrú figúru, ale tiež má veľa veľkú výdrž. V kraji majú výcvikové centrum, do ktorého samozrejme tiež chodí. Vďaka rôznym stanovištiam sa naučila dobre šplhať a rúčkovať a týmto cvičením získala naozaj veľkú silu v rukách. Učila sa v centre, ako sa robia rôzne pastičky, ale skôr zo zvedavosti. Nikdy si to neodskúšala. Nemá na to tiež žiadny dôvod, pretože doma je jedla vždy plná chladnička. Aj keď často vidí len seba, tak dokáže aj pomáhať a byť lojálna. Nie je to síce niekto, kto by daroval niečo do charity alebo plakal, keď vidí mŕtveho vtáka, ale dokáže byť dobrou kamarátkou. Ale len k ľuďom, ktorým naozaj verí a to nie je len tak ľahké získať jej dôveru. V centre si skúsila snáď každú zbraň, aby zistila, ktorá je pre ňu najlepšia. Najviac jej to ide s nožmi, dýkami a mečmi. Tieto zbrane má rada, pretože ich môže pekne držať pri sebe a proste keby sa niečo dialo, tak ich má vždy v ruke.

[ the days after ] V Kapitole sa ešte zdokonalila v robení pastičiek a rôznych prírodných zručností. V podstate vo výcvikovom centre Kapitolu len zdokonaľovala svoje zručnosti. V aréne to mala celkom ľahké je profíčka a tak mala spojencov, ktorí zabíjali za ňu. Aréna ju posilnila hlavne psychicky. Áno je to tak, niekoľko dní bez vody a s minimom jedla dokáže posilniť ľudí so silnou mysľou. Našťastie si ukoristila nádrž s vodou takže všetky detičky čo sa k nej chceli dostať odlákala alebo sa jej báli natoľko, že zomreli samé. Zabíjala až na konci a to s pomocou Royal, ktorá jej taktiež uľahčila cestu k víťazstvu. Dokonca sa pokúšala spriateliť s koňom ale nevyšlo to, ale aj tak si zaumienila, že ak vyhrá chce koňa. Kone sú cute. Našla si novú zbraň kyj, s ktorou nikdy nebojovala pokiaľ neprišla do arény, ale našťastie sa jej podarilo rýchlo s ňou naučiť, takže aj napriek tomu, že na konci arény omdlela sa stala víťazkou.


[ before the Hunger Games ] Je namyslená. Veľa si o sebe myslí, takže niekedy preceňuje svoje schopnosti. Rada dáva najavo ľuďom, že si o nich myslí, že sú niečo menej ako ona. Preto sa len tak ľahko nespriatelí, pretože ľudí nepozná, tak ako by mala a ani by ich nenechala, aby poznali oni ju. Síce si o sebe myslí aká je to bohyňa, ale je to len normálna ľudská bytosť sa slabinami. Nemá žiadny orientačný zmysel. Pošlite ju samotnú do lesa a do pár minút sa stratí. Jediné miesto, kde sa vyzná dokonale ich obchoďák. Tiež nepozná žiadne rastlinky. Nikdy sa o nič také nezaujímala. Pretože k čomu by jej to bolo? Nemusí sa starať o jedlo, pretože oni jedlá majú dosť, a keď je chorá, tak zájde za doktorom a nevyhľadáva nejakú bylinku. Ako jej staršia sestra i ona má menší strach z vody. Nie je dobrá plavkyňa, tak sa snaží čo najviac vyhýbať vode. Nemá ani rada potápanie. Neznáša ten pocit, keď jej dochádza vzduch. Čoho sa bojí najviac je, že zomrie utopením. A tiež má strach z rýb. Nielen, že jej prídu dosť desivé, ale má k nim aj nechutenstvo. Prídu jej nechutné a smradľavé, preto nemá rada rieky a rybárčenie. A v rybníku by nenamočila ani palec.

[ the days after ] Ani ona nie je bohyňa a po skončení Hier začala mať nočné mory. Je síce profesionálka, ale aj ona má svedomie a postupne sa jej v snoch začali zjavovať tváre ľudí, ktorých zabila, alebo ktorých videla zomierať. Často sa budí s krikom na celý dom, ale v živote by to nikomu nepovedala, na to je príliš pyšná. Jej strachy zostali stále rovnaké, ani teraz nevlezie do vody a stále neznáša ryby. Pridali sa k nim aj strach z toho, že nebude mať čo piť, lebo predsa na konci Hier odpadla z nedostatku vody. A počkať... ešte piesok, neznáša ho. Tiež sa jej snívajú nočné mory ohľadne všetkých jej strachov. Raz sa jej snívalo, že sa ocitla v jazere plnom rýb a utopila sa vo vodnom víre. Po aréne ho má plné zuby a aj tak sa dostane všade aj tam kde nemá. Po Hrách podľahla plastickým operáciám. Aj keď len dvom a to, že si dala zväčšiť pery a zadok. Aj keď veľa ľudí si myslí, že má viac plastík.


[ before the Hunger Games ] Narodila sa v Druhom kraji do bohatej rodiny, takže nikdy nezažila, čo je to hlad. Žije s matkou a svojím otcom v rodinnom dome. Skôr s nimi žila aj jej staršia sestra Avalon. Boli si spolu veľmi blízke, hovorili si všetko a vzájomne si pomáhali. Boli to také najlepšie kamarátky. Pred ňou si nemusela na nič hrať. Keď Toriane bolo 14, vyžrebovali ju do 116. Her. Verila, že to dokáže a veľmi jej fandila. Bohužiaľ jej posledný boj neprežila. Toriana sa vždy na plno venovala centru, ale po smrti Avalon sa do toho ešte viac ponorila. Avalon nebola dcéra jej otca. Jej matka bola kedysi chudobná a otec Avalon ju opustil. Potom sa zoznámila s Torianiným otcom a ten ich obe vzal k sebe. Lenže v Avalon videl vždy cudzie dieťa, a tak ju stále podceňoval, za to Toriana bola jeho malé dievčatko, ktoré doprial len to najlepšie. Takže na rozdiel od svojej sebakritickej sestry je ona moc namyslená. Možno preto je teraz taká namyslená a rozmaznaná. Je jednoducho zvyknutá, že dostane, čo chce a je číslo jedna.

[ the days after ] Po Hrách sa zmenilo, len to, že mala ešte lepší dom ako doteraz. Úplne obrovský. A samozrejme mala aj dostatočne veľa peňazí na to aby si mohla nakúpiť nové oblečenie od najlepších návrhárov, lebo po plastikách jej nesedeli žiadne nohavice. Vďaka úžasným kapitolským lekárom sa domov vrátila celkom zdravá a bez jedinej jazvičky. Niekoľko mesiacov, žila doma v druhom kraji a vídala sa s rodinou. No potom sa rozhodla odísť do Kapitolu. V Kapitole si začala naplno užívať výhody víťaza a chodila bez výnimky na všetky párty a večierky. Kúpila si ďalší byt a začala si privyrábať ako modelka. Lebo ju už trošičku nudilo chodiť len po večierkoch. No nezanevrela ani na staré zvyky a raz za čas si odbehne do telocvične zacvičiť alebo zatrénovať to výcvikového centra. Od vtedy ako vyhrala už niekoľko krát mentorovala no nikdy ju to nejako extra nebavilo stále dúfa, že ďalší rok bude lepší.


× o doplnění si napiš na e-mail

119th Annual HG - Digital World

12. august 2014 at 0:47 | Michelle
SÁZKY → Jestli si chcete na někoho vsadit, napište to do komentářů pod jménem vaší postavy. Body se vám přičtou podle toho, jaké měl vítěz výsledky v rúcných akcích a také podle počtu hlasů. Můžete získat maximálně 20 bodů.

SPLÁTCI

Stav/
  1. Mentor: Aaron Szerettet | Stylista: Refilwe Dospentak | Uvaděč: Luccy Anderson
    • Maddison Madelyn Moyles → Body: 9+1/0/15 = Celkem: 25 = 2
    • Christian Jack Rutherford → Body: 9+1/6+1/15 +1 = Celkem: 33 = 0 + 18 → 6 ZABITÝCH SPLÁTCŮ
  2. Mentor: Clove Ray Mason | Stylista: Cadence Lexie Joslyn | Uvaděč: Stacey Edwards
    • Xéfolia Arcontwe → Body: 6/7/15 = Celkem: 28 = 0 + 0
    • Logan Brown → Body: 6/0/0 = Celkem: 6
  3. Mentor: Meg Whitney | Stylista: Amelie Sethová | Uvaděč: Ava Pepermint
    • Avery Nereng → Body: 10/2+1/5 = Celkem: 18 = 1
    • Edgar Rodgers → Body: 10/5+1/0 +1 = Celkem: 17 = 0
  4. Mentor: Doutzen Marine | Stylista: Mag Tennant | Uvaděč: Mag Tennant
    • Chelsea Leightonová → Body: 6+1/6+1/14 = Celkem: 28 = 0 + 0
    • Darwin Ashbee → Body: 0/0/7 = Celkem: 7
  5. Mentor: Stephanie Borman | Stylista: Winnifred Maguire | Uvaděč: Winnifred Maguire
    • Destiny Sonia Calloway → Body: 7/6+1/14 = Celkem: 28 = 13
    • Zachary Colditz → Body: 7/3/15 +1 = Celkem: 24 = 2 + 3
  6. Mentor: Andy Foy | Stylista: Jerred Angel Stone | Uvaděč: Cassandra Wright
    • Alex Cowlley → Body: 0/0/0 = Celkem: 0
    • Mark Davis → Body: 7/0+1/0 +1 = Celkem: 9
  7. Mentor: Cole Thompson | Stylista: Samuel Silverson | Uvaděč: Charlotte Wendy Everwood
    • Calleigh Laetitia Biondo → Body: 6/0/0 +1 = Celkem: 7
    • Ty Woodsen → Body: 6/7/15 = Celkem: 28 = 0
  8. Mentor: Lewis Holbourn | Stylista: Alicia Reed | Uvaděč: Calleigh Lynd
    • Lee Warmson → Body: 0/0+1/0 = Celkem: 1
    • Nicolas Frane → Body: 4+1/7+1/6 = Celkem: 19 = 0 + 0
  9. Mentor: Lacey Bennet | Stylista: Amelie Sethová | Uvaděč: Sheila Ireth
    • Annastasia Coburn → Body: 9/0/0 = Celkem: 9
    • Duncan Zipp → Body: 9/6+1/12 = Celkem: 28 = 2
  10. Mentor: Bentley Grayson | Stylista: Monicca Linea Royal | Uvaděč: Marina Carter
    • Raisee Hurdwood → Body: 7+1/2+1/14 = Celkem: 25 = 9
    • Henry Garsia → Body: 7/0/5 = Celkem: 12
  11. Mentor: Gwendolyn Kayla Echolls | Stylista: Jerred Angel Stone | Uvaděč: Amika va Ronzskovn
    • Alexia Rosenbring → Body: 10+1/6+1/9 = Celkem: 27 = 3
    • Rico Unicorn → Body: 0/0/6 = Celkem: 6 = 0
  12. Mentor: Oliver Cameron | Stylista: Valerie Esme Flores | Uvaděč: Juliet Trasher
    • Samey Johnsonová → Body: 4+1/4+1/8 = Celkem: 18 = 0
    • Theo Oliveries → Body: 0+1/1/8 = Celkem: 10 = 3

PRŮBĚH PŘED ARÉNOU

Komentátoři Her - Jerred Angel Stone | Rita Waterhouse

Přehlídka - Kostýmy od stylistky Amelie Sethové byly opravdu úchvatné, ale i některé kostýmy u nichž neznáme identitu stylisty. Také se tu objevilo několik lidí, co se rozhodli provětrat svoje tělo, takže jeli nazí.
Soukromé vystoupení - Výkony splátců nebyly nejlepší, ale ani nejhorší. Můžeme říci, že jsou na tom většina podobně až na pár výjimek, ale to je vždy.
Rozhovory - Nebyl jediný člověk, co by nás úplně extra zaujal. Možná byla tak sympatická Chelsea Leightonová nebo Ty Woodsen.

PRŮBĚH V ARÉNĚ

Tvůrce arény: Devlin AntoinneDigital World
Místa: RH = Náměstí, Centrum města, Hrad, Přístav, Silnice
Počet dní: 5

Spojenectví
  1. Chelsea Leightonová, Nicolas Frane
  2. Destiny Sonia Calloway, Zachary Colditz
  3. Avery Nereng, Edgar Rodgers
  4. Maddison Madelyn Moyles, Christian Jack Rutherford, Xéfolia Arcontwe, Rico Unicorn, Chelsea Leightonová
Mutové a kapitolské útoky
  1. Člověk s hlavou Mickey Mouse
  2. Zmutovaný skřet
  3. Kostlivci
  4. Motorkáři
Sponzorské dary
  1. Štít → Christian Jack Rutherford od Desirée Mason | Vzkaz: Yummy yum! - DM (ne, ta drogerie)
  2. Vyskakující smějící se šáša v krabičce → Chelsea Leightonová od Clove Ray Mason | Vzkaz: Ty jsi smolař dítě, ty jsi smolař! - CRM
  3. Trojzubec → Chelsea Leightonová od Cadence Lexie Joslyn | Vzkaz: Kdyby se ti nepovedlo dostat se do finále, prosím... zabij se tímto trojzubcem. - CLJ
  4. Dýka → Rico Unicorn od Marina Carter | Vzkaz: Už nejsi beze zbraně, chudáčku. - MC
  5. Vysouvací zbraně → Xéfolia Arcontwe od Olivier Mikaelson | Vzkaz: Udělej tam trochu bordel. - Olivier
  6. Banánovo-jahodový džus → Nicolas Frane od Jack Atlas | Vzkaz: Koukej vyhrát, ty banány taky něco stáli. - J.A.
  7. Plyšový jednorožec s růžovou hřívou → Christian Jack Rutherford od Luccy Anderson | Vzkaz: Jednorožci prý přináší štěstí, tak ti taky jednoho posílám. - L.A.
  8. Pomerančový džus → Chelsea Leightonová od Monicca Linea Royal | Vzkaz: Schovej si ho na horší časy. - MLR
  9. Ochucená minerálka → Christian Jack Rutherford od Winnifred Maguire | Vzkaz: Dokaž, že mi za tu sázku stojíš! - Winnifred M.
  10. Teplá bunda → Christian Jack Rutherford od Desirée Mason | Vzkaz: Abys nám tam neumrzl. Postarej se hezky o Xéfolii, možná z ní něco ještě bude. - DM
Smrt
  1. Theo Oliveries → zabil: 0 splátců, zabit: Christian Jack Rutherford, příčina: probodnutý hrudník (meč)
  2. Samey Johnsonová → zabila: 0 splátců, zabita: Chelsea Leightonová, příčina: rozseknutá hlava (katana)
  3. Raisee Hurdwood → zabila: 0 splátců, zabita: Nešťastná náhoda, příčina: probudnuté tělo (trojzubec)
  4. Alex Cowlley → zabila: 0 splátců, zabita: Nicolas Frane, příčina: podříznutý krk (kapesní nůž)
  5. Duncan Zipp → zabil: 0 splátců, zabit: Xéfolia Arcontwe, příčina: oddělená hlava od těla (vysouvací zbraně - srp)
  6. Edgar Rodgers → zabil: 0 splátců, zabit: Chelsea Leightonová, příčina: probodnuté srdce (trojzubec)
  7. Calleigh Laetitia Biondo → zabila: 0 splátců, zabita: Nicolas Frane, příčina: totálně zmasakrovaná (katana)
  8. Logan Brown → zabil: 0 splátců, zabit: Xéfolia Arcontwe, příčina: totálně zmasakrovaný (teleskopická obuška)
  9. Annastasia Coburn → zabila: 0 splátců, zabita: Christian Jack Rutherford, příčina: uřezané části těla (meč)
  10. Darwin Ashbee → zabil: 0 splátců, zabit: Zachary Colditz, příčina: podříznutý krk (mačeta)
  11. Lee Warmson → zabila: 0 splátců, zabita: Chelsea Leightonová, příčina: totálně zmasakrovaná (trojzubec)
  12. Henry Garsia → zabil: 0 splátců, zabit: Nicolas Frane, příčina: oddělená hlava od těla (katana)
  13. Mark Davis → zabil: 0 splátců, zabit: Dehydratace a hlad, příčina: totální vyčerpání
  14. Maddison Madelyn Moyles → zabila: 0 splátců, zabita: Christian Jack Rutherford, příčina: rozseknutá hlava (meč)
  15. Ty Woodsen → zabil: 0 splátců, zabit: Christian Jack Rutherford, příčina: totálně zmasakrovaný (meč)
  16. Avery Nereng → zabila: 0 splátců, zabita: Dehydratace a hlad, příčina: totální vyčerpání
  17. Rico Unicorn → zabil: 0 splátců, zabit: Christian Jack Rutherford, příčina: podříznuté hrdlo (meč)
  18. Nicolas Frane → zabil: 3 splátce, zabit: Dehydratace, příčina: totální vyčerpání
  19. Zachary Colditz → zabil: 1 splátce, zabit: Nešikovnost, příčina: zlomené kosti, lebka (pád)
  20. Alexia Rosenbring → zabila: 0 splátců, zabita: Motorkáři, příčina: totálně zmasakrovaná (ostré kolo)
  21. Destiny Sonia Calloway → zabila: 0 splátců, zabita: Dehydratace a hlad, příčina: totální vyčerpání
  22. Chelsea Leightonová → zabila: 3 splátce, zabita: Ona sama/Sebevražda, příčina: utonutí
  23. Xéfolia Arcontwe → zabila: 2 splátce, zabita: Christian Jack Rutherford, příčina: probodnutá skrz naskrz (meč)

O ARÉNĚ

Prostředí
Tato aréna je takové modernější městečko. Není poznat, jestli je den nebo noc, protože tu není žádná obloha a budovy svítí neustále, takže tady není ani tma, ale najdou se tu i malá zákoutí, kde není tolik světla jako jinde. Většinou to okolo vypadá úplně stejně nebo skoro podobně, nedá se určit úplně, kde by jste byli, ale kromě těchto ulic je tu pár míst, které si snadno zapamatujete, ale taky se asi párkrát ztratíte, než najdete tu správnou cestu.

Suroviny, jídlo, zdroj vody
Jestli budete pečliví a nebo budete dobře hledat, tak určitě všude najdete nějaké ty diody, drátky a různé kravinky z budov, takže nejspíš tu najdete asi hodně kovu. Není tu žádný rybník ani nic podobného, takže zdroj vody tu opravdu nenajdete. Jen nějaké ty láhve u rohu hojnosti, ale pokud nejste zrovna nejrychlejší, tak jste docela smolař. Jedinou vodu, co tu najdete je mořská voda.

Zvířata
Ani bohužel zvířata tu nežijí a tak tu nejspíš nenajdete ani žádnou potravu na lov. Je to smutné, můžete tak možná sníst nějakého muta, pokud se vůbec nějaký objeví. Budete se muset hodně spoléhat na váš start a mentory, pokud jste je natolik oslnili a budou ochotní Vám něco zasílat.

Počasí
Nefouká tu, neprší tu. V podstatě se tu totálně nic neděje, je tu ale kyslík, jinak by jste v aréně asi po pár minutách zemřeli a žádná akce by nebyla.. Možná se tam občas objeví nějaký ten větřík, ale to bude nejspíš jen něco kapitolského. Jinak by jste tady asi neměli zrovna běhat bez oblečení, jelikož tady dosahuje teplota 0°C a dále už to jde jen a jen do mínusu, není určeno ani maximální - teplota, takže to může být pěkně krutý a pro zmrzlíky to není žádný ráj.

REKAPITULACE HER



Lacey Bennet

10. august 2014 at 16:05 | Larsyn |  Victors

Player: Nielle

FC: Nicole Kidman

Mentor: Nikdo

Victory year: 85th Annual Hunger Games

Hobby: Charita, večírky, zahradničení

Contact: nielle.shine@gmail.com

Age: 66


Token: Stříbrný prstýnek s kamínkem uprostřed


[ lejsy benet ]



[ before the Hunger Games ] Na prvý, druhý a ani tretí pohľad toho nie je veľa. Ako snáď každý z jej kraja aj ona sa vyzná v rôznych druhoch rastlín, hlavne v tých ktoré sú jedlé ako obilie. Chudé ruky sú silné akurát na to, aby zdvihli ako tak udvihli snop sena či obilia, keď nadíde zber, nohy dokážu utekať rýchlejšie, než ktokoľvek koho pozná, i keď nie je taká silná. Vtedy trávila ona a jej rovesníci celé dni na slnku, kedy si ich telo zvyklo na lúče a pokožka rýchlo zhnedla, no zriedka kedy sa spálila. Oči zvyknuté na ostré svetlo slnka prestali bolieť a už viac nebolo potrebné ich prižmurovať. Odjakživa dlhé a chudé prsty ako stvorené na hru na klavíry sa miesto toho venovali viazaniu uzlov, keď potrebovali pospájať stonky obilia, spraviť slučku či uzol, ktorý sa nezošmykne ani pri natriasaní sa na poľnej ceste. Zo zbraní by sa dalo povedať, že ovláda jedine kosák a nôž. Hoci nie je z tých, ktorým príde pri pohľade na krv zle, radšej sa jej vyvaruje. Napriek tomu sa naučila ako ošetriť reznú ranu, neraz sa totiž stalo, že sa ona alebo niekto z jej priateľov porezal ostrou čepeľou. Vtedy bolo treba ranu dôsledne vyčistiť a obviazať, aby sa predišlo infekcii, ktorá sa na prašných cestách ľahko prenášala. Naučila sa, ktoré rastliny sú vhodné na podobné úkony a ako to previesť čo najrýchlejšie a pritom stále efektívne.

[ the days after ] Za tie roky sa pár vecí zmenilo. Prestala byť nerozvážna, veci si starostlivo no rýchlo premýšľala a plánovala, rátala s každou možnosťou, ktorá by mohla zmeniť či inak poznačiť jej život, proste sa u nej zmysel pre stratégiu vyvinul na vysokú úroveň. Dávala si pozor na svoju postavu i kondičku - nikto nemá rád staré pritlsté udychčané ženy. Každé ráno si chodí zabehať a niekedy používa i posilňovacie stroje. Prvé roky mentorstva sa snažila pomáhať svojim zverencom. Sama sa preto naučila zopár vecí. V Kapitole cvičila streľbu z kuše do páperových vankúšov, v kraji hádzanie nožov. Tieto dve zbrane sú jej najmilšie a i naďalej si ich niekedy vezme do rúk a precvičí sa, aby zostala aj v takejto forme. Tomuto umeniu priúčala tých, ktorí sa chceli vedieť brániť. Podaktorí naivní sa dokonca poprihlasovali do Hier. Ona si vďaka tomu dokázala uchovať svoju energiu a bystrosť z mladosti, ktorá sa stala bohatšia o skúsenosti. Pozorovala každé kroky v hrách, detaily, drobné chybky, aby mohla v budúcnosti mať lepšie oko pre detail. Naozaj jej to pomohlo. Niekedy dokonca dokáže povedať čo sa stane pár minút pred tým, než k tomu dôjde.


[ before the Hunger Games ] Neovláda žiadne zbrane, ktoré by padli do ruky. Oháňať sa s mečom v nej vzbudzuje odpor, ešte horšie je na tom sekera. K luku sa nikdy nedostala a rybárske siete či harpúny... žije na poli, nie pri vode. Oštep či rôzne exotické zbrane jej prídu nízke a úbohé na to, aby im venovala pozornosť. Pohŕda nimi rovnako ako vedou. Technické vecičky a hračky ju nikdy nezaujímali, smiala sa nad nimi, pretože to bola pre ňu neznáma krajina. Nevie plávať, liezť po stromoch, nie je silná ako muži. V súboji zočí voči kedy majú k dispozícii iba ruky by si asi neviedla dobre. V jej kraji, kde je skoro stále teplo a slnko, nie je zvyknutá na chlad. Rýchlejšie sa podchladí a je jej zima už len keď zafúka studenší vietor. Dlhé vlasy, na ktoré je skryto hrdá, sa priam núkajú ako zbraň pre toho, kto jej chce ublížiť. Ona sama nerada vidí, ako si ľudia ubližujú. Pokiaľ sa to netýka jej, snaží sa už len slovnej prestrelke vyhnúť a pomôcť tým, ktorých sa dotkla. V živote mala dosť jedla, aby neumrela a nebola nútená pytliačiť i keď raz za čas bolo na nej vidieť podvýživu. Nevie teda ako chytať zver, klásť pasce a ak by sa jej aj pošťastilo to, ako dané zviera pripraviť či vypitvať, by vo svojej mysli len márne hľadala.

[ the days after ] Napriek jej snahe za tie roky sa toho veľa nezmenilo. Väčšina zbraní je jej stále cudzia, sú tam výnimky, ale učiť sa nové a nové rozhodne nebolo to pravé orechové, po čom by túžila. V jej veku sa už rozhodne nebude driapať na stromy, ešte by len spadla a na staré kolená sa zničila - i keď sa dá povedať, že na svoj vek absolútne nevyzerá a kondičku má bohatú, pričom jej ani energia nechýba. Ale i tak, pri takýchto cinnostiach... Ešte by si ničila šaty. K tomu aby si kľakala do prachu a snažila sa založiť oheň nikdy nedošlo, a ani nedôjde, na toto je ľavá a kľudne si to prizná. Hoci sa naučila v Kapitole trochu plávať časom to trošku zabudla, a tak ostala táto schopnosť pri bode mrazu - neutopí sa, ale ľahko ju stiahnu pod vodu. Nie je už taká rýchla ani silná ako kedysi a aj jej výdrž je obmedzená čím viac starne. Často sa nad tým paprčí, a hnevá sa, že to nijako neovplyvní.


[ before the Hunger Games ] Nenávidí deti. Nenávidí chudobu. Špinu. Prach. Nedostatok. Nenávidí svoj kraj. Jediné, čo ju na ňom očaruje, je obilie, ktoré jej pripomína zlato. Bohatsvo. Blahobyt. Naokolo ľudia ochotný ju zbožňovať. A práve preto sa na každého usmieva a budí dojem ako láskavá žena. V skutočnosti jej činy a myšlienky sú pravý opak, hneď, ako sa dostane mimo tvárí svojich spoluobčanov. Už som všetko rozdala, som unavená, ach znova tá migréna! Slová, ktoré sú jej kľúčom od väzenia. K tomu blažený, trochu ľútostivý úsmev, ktorý nik neprekukne. Je to rozhodne herečka. Hrá sa ako mačka s myšou. Naťahuje sa - s Kapitolom. Známa ako výborná hostiteľka, jeden večierok v Kapitole za druhým. Dlhy čoraz väčšie a stále nik kto by ich bol schopný zaplatiť. Koniec koncov, to Kapitol ju zobral o to najcennejšie, čo kedy v živote mala. Nech teda platí. A ona sa naďalej teší obľube svojich "poddaných" a snaží sa celé tie roky pretlačiť medzi Kapitolskú smotánku. Avšak jej láskavé počínanie, charita a večierky tvoria v skutočnosti časť dobre premysleného plánu. Pokiaľ sa jeden zviditeľní to, aby ho len tak odstránili si Kapitol nemôže dovoliť. A to je jej cieľ. Avšak jej kraj nie je hlavné mesto. Centrum diania. Je to centrum prachu, ktorý sadá na všetko naokolo, slnka ktoré praží na zlaté polia až by z toho je daného rozboleli oči. Niet divu, že ona, víťazka, ktorá toho musela veľa prežiť celé tie roky trpí migrénou hlavy. Aspoň to si myslí väčšina ľudí.

[ the days after ] Ako mladé dievča lietala po poliach s hlavou v oblakoch. Smiala sa, zabávala, život bol jedna veľká hra. Nebolo na nej nič zvláštne, útla postavička s bystrými očami. Ktorá práve začala spoznávať život, ktorý napriek pravidlám v ich kraji jej pripadal nádherný. Milá, dobrá, starostlivá. Jemná. Jej život pred Hrami bol odlišný natoľko, že ju jej blížny po návrate nespoznali. Nemala blížnych. Jej matka umrela počas toho, ako ona zápasila o život a jej otec na ňu zanevrel. A jedinú spriaznenú dušu, ktorú kedy mala, stratila v aréne. Rok po jej vylosovaní, kedy ju práve on držal nad vodou, aby neprepadla svojim nočným morám. A ona ako jeho mentor zlyhala. Ona mu nedokázala pomôcť. Vtedy sa jej osobnosť nadobro stratila. Zostala len chladná, vypočítavá žena, ktorá odmietla nechať čokoľvek na náhodu. Jej silnou stránkou, ktorá jej zachránila v aréne život, je jej vzhľad. Svetlovlasé, útle dievča, ktoré má šťastie, že prežilo prvé dni v aréne. Ľahký cieľ. Skrývala sa. Živorila. Nebola zvyknutá na veľa jedla, preto jej to nerobilo až taký problém. Korienky rastlín a trávy sa stali jej hlavnou potravou. Raz keď jej žalúdok skrúcalo od hladu, ukradla poranenému splátcovi jedlo. Bol to nerozvážny krok, no ona zúfalo potrebovala dodať síl. Nakoniec vyviazla a teraz po rokoch má na ruke už len bledú jazvu. Nakoniec presvedčila splátcu z 5. kraja, aby sa spojili proti okrem nich poslednému preživšiemu. Väčšinu boja nechala na pohľad zbabelo naňho. A potom, keď boli obaja zoslabnutý, zabila ich protivníka a sledovala ako jej spojenec dokonáva. Má rada život. Nechcela sa ho vzdať. S päť do kraja sa dostala otrasená, ale z časti poučená. Jediné, pri čom teraz nachádza pokoj, sú kvetiny. Sady s ovocím. Záhrada. Naučila sa o rastlinách snáď všetko, čo mohla, nielen ich využitie, ale aj kde sa nachádzajú, doviezla si z Kapitolu exotické kvetiny, ktoré jej prinášajú radosť... a pripomínajú jej, aký krásny mohol byť kedysi život.


× o doplnění si napiš na e-mail

Brandon Castile

8. august 2014 at 19:27 | Larsyn |  Deceased

Player: Lauri

FC: Joe Manganiello

Occupation: Trainer

Contact: dee.braineater@gmail.com

Age: 43

Status: - zahynul při požáru

[ brendn kestýl ]


Již snad od prvního pohledu může každého upoutat jeho rozložitá postava s vyrýsovaným svalstvem a výškou, se kterou se v davu svých vrstevníků jen těžce ztratí. Díky jižanským rysům má dosti exotickou podobu, po celý rok má opálenou a větrem ošlehanou tvář. Delší černé vlasy mu obvykle volně splývají kolem tváří, moc nedbá jejich úpravy a dává jim volnost. Podobně je to i na jeho tvářích, na kterých většinu času vévodí strniště či delší tmavnoucí vousy. Povětšinou je spíše tichý, tichý společník, co si obvykle hledí svého, avšak když promluví, lze slyšet pevný mužský hlas. Jeho odění je, dá se říci, nevýrazné. Moc nesplňuje kapitolskou výstřednost, ale spíše by se dal přiřadit k pojmu obyčejný a pohodlný. Z jeho chování lze pocítit jakousi odměřenost, snad jen málokdo jej viděl se smát. Nikdo o něm vlastně nic moc neví, pro všechny je velkým tajemstvím. Pravdou však je, že je poměrně dobrý, a když je třeba, obvykle svému okolí, pokud si to zaslouží, podá pomocnou ruku. Přesto však má málo přátel, jelikož ne každému se dokáže otevřít, a tak je povětšinou vnímán jako hora svalstva, co učí splátce, jak si navzájem ukroutit hlavu.

Narodil se do běžné kapitolské rodiny, tudíž měl již od mala vše, co si jen mohl přát. Nikdy však nebyl tak okázalý a namyšlený, jako zbytek Kapitolu, což jej od běžného dění poměrně distancovalo. Vždy hodně četl a zajímal se o různé věci, dokonce se zajímal i o ostatní kraje, o tom, jak to v nich chodí, a tak podobně. Hladové hry tu vždy byly, avšak on je prve moc nebral na vědomí. Moc se mu nelíbilo, co Kapitol dělá zbytku Panemu, ale co s tím mohl nadělat. Proto to většinu času ignoroval. Již v pubertálním věku se však začal zajímat o sport, často chodil běhat, stále si hledal nějakou tu práci, ovšem jelikož to byl Kapitol, kde vyrůstal, k dosažení kondice navštěvoval posilovny a další tréninková místa. Dlouhou dobu pracoval jen na svém těle a na svém výkonu, naučil se bojovat, ačkoliv do arény nikdy nemusel. Později se k tomu přidaly i zbraně, a jelikož měl na to dost času, poměrně rychle se s nimi zaučil a snad až do svých nynějších let se stále vzdělává a postupuje. Snad díky tomu se také dostal na post trenéra do Hladových her. Rozhodl se, že bude pomáhat splátcům, aby měli v aréně vůbec nějakou šanci na obranu. Jeho vnímání Her se však změnilo tehdy, kdy mu bylo 20, byl ve své práci poměrně nový, rok se s rokem sešel a jako vždy se konaly Hladové hry, při kterých však poznal jednu splátkyni, se kterou strávil sice pouhý den, ale i tak kvůli ní ztratil hlavu. Snad z pouhé lidskosti. Ona splátkyně se však již živa nevrátila, což jej ranilo. Doopravdy. Uzavřel se tehdy více do sebe, a i když je stále někde v jeho duši to dobrácké místo, splátce už bere více lhostejněji, avšak pomoci se jim snaží stále svými lekcemi.

Cole Thompson

8. august 2014 at 18:48 | Larsyn |  Deceased

Player: Levík

FC: Andrew Lincoln

Mentor: Callista Allen

Victory year: 94th Annual Hunger Games

Hobby: Profesionální hráč bowlingu a kulečníku

Contact: piratesa@seznam.cz

Age: 50 - popraven kvůli rebélii


Token: Přívěšek s plyšovými kostkami


[ kól tompsn ]



[ before the Hunger Games ] Cole je spíše malého vzrůstu, rychlý a obratný. Prát se umí poměrně dovedně. Dokázal by zmlátit i jiné lidi než zjevně slabší a mladší protivníky za pomoci pěstí. Do rukou mu nejlépe padne dlouhý nůž, ostrá dýka či krátký meč, spíše mačeta. Nejenže se s ní dokáže dovedně bránit, ale i uštědřovat údery a bodat. Také jako každý z sedmého kraje, ať už chlapec či dívka, alespoň jednou za život držel v ruce dřevorubeckou sekyru a umí i jiné věci, než s ní štípat dříví na podpal. Už od útlého věku šplhal po stromech v lesích, když si hrál s ostatními hochy na schovávanou a nebo závodili, kdo dříve vyleze na vršek borovice. Mezi základní vzdělání všech patří také rozdělávání ohně, alespoň za pomoci sirek a zapalovačů, vázání primitivní smyčky a dvou uzlů a rozeznávání, kde je sever a kde jih a dokáže najít zdroj pitné vody. Také umí plést sítě, ve kterých lovil říční raky a vyrábět pytlačky na pstruhy. Je všímavý a bystrý, když je chvíli v klidu, nic mu neunikne a každé špitnutí či zašustění slyší. Také je neobyčejně přesný a je schopný na velkou vzdálenost kamenem strefit malý cíl a to ještě do středu. Přesná rána kamenem by člověku dokázala hlavu rozlousknout jako ořech.

[ the days after ] Cole se za těch pár let, co mu zbývalo do plnoletosti neuvěřitelně vytáhl. V aréně se mu do sortimentu zbraní přidalo kopí či oštěp, který se dá využít nejen pro boj z blízka, pro lov ryb, ale i pro likvidaci protivníků z bezpečné vzdálenosti. Také začal posilovat, neustále se udržuje při formě. Když nemá zrovna náladu, chodí si zaběhat. I když by to do takového staříka nikdo moc neřekl, stále dokáže někomu rozbít ústa či zlomit pár prstů, to, když ho někdo opravdu, s dovolením, nasere. Poslední dobou chodí na střelnici, kde se naučil zacházet s pistolemi, holt je to jeho oblíbený koníček. Své umění střelby zdokonalil natolik, že nyní strefuje pravidelně 9 z 10, jednou za čas i 10 z 10. Byl donucen naučit se alespoň trochu vařit, protože zatím doma nemá dámskou společnost, která by se mu o jídlo starala a vařila a pekla by mu. Také objevil něco, co mu jde nadevše nejlépe - kulečník a bowling. Hned vedle toho našel zálibu ve vyřezávání sošek zvířat ze dřeva, jde to znát podle výzdoby jeho srubu zevnitř.


[ before the Hunger Games ] Řekněme to na rovinu, jeho největší slabostí je jako u většiny splátců plavání. Nesnese vodu v očích, uplavat dokáže jen minimální vzdálenost, poté klesá ke dnu jako kámen. Cítí se nejistě, co se týče luku a šípu, dá se dokonce říct, že je s ním neschopný, nedokáže se s ním strefit. Do všeho je moc hrrr, nejdřív jedná a až potom přemýšlí o důsledcích. To se mu může mnohdy vymstít. Také se nenaučil vařit, on se spíš s otcem a svými dvěma bratry snažil, aby bylo vůbec co do úst, pracoval na pile a nebo nastražil do vody sítě, aby byli ryby, raci a ve mnoha případech žáby. O přípravu pokrmu se potom starala jeho matka.

[ the days after ] Ačkoliv byl donucen se naučit vařit alespoň základní pokrmy a polévky, aby se zasytil a nemusel neustále vyhazovat peníze za jídlo v restauracích, za svůj život se už zřejmě nenaučí vůbec plavat. Ačkoliv příležitostí je opravdu dost, své snažení už dávno vzdal. Z arény si krom své dovednosti zacházet s oštěpy odnesl i hrůzu z kobylek, jejichž hejna na ně poslali Tvůrci, když byl v aréně, aby se publikum zabavilo, když víc jak jeden den nikdo nepadl. Také začíná mít problém s alkoholem, pivo a rum na zahřátí pije častěji než vodu. Za ta léta ho také začínají trápit bolavá záda a jeho výdrž také poklesává, zřejmě kvůli stylu života, kterým žijí všichni vítězové a také s pomalu přibývajícím věkem. Už mu koneckonců není dvacet.


[ before the Hunger Games ] Nikdy mu nic moc nesházelo, spolu se svými bratry a otcem pracoval v lese spolu s ostatními dřevorubci, zatímco matka čepovala po večerech v baru, který patří jejich rodině od nepaměti. Měl jídlo, vzdělání potřebné pro život, i pár přátel, se kterými chodil do lesa či na plácek za městem, kde hrávali fotbal. Cole je klidné a veselé povahy, vlastní mu je zvláštní smysl pro humor, který nemusí všichni ihned pochopit. Oblázky si nikdy nemusel brát, když už bylo opravdu špatně, výplata nebyla a ryby se nechytaly, vzal si jeden jeho starší bratr, dostali něco málo zásob, aby přežili další den a pak se všechno točilo zase dál. Hladové hry pro něj opravdu nebyly žádná hrozba, stejně jako mohli vylosovat jeho, byla stejná šance, že vylosují jiného chlape ze stovek dalších dětí. Ale v jeho patnácti letech přeci jen, mizernou náhodou, zaznělo jeho jméno a on jel na porážku.

[ the days after ] Když ho vylosovali, jen málokdo by si řekl, že se za několik týdnů vrátí jako vítěz Her. Z Her vyšel s přezdívkou "Šťastlivec", získanou snad jen proto, že když on s jednou nohou v hrobě, div nevykrvácel, zbylí dva profesionálové se v domnění, že jsou již poslední ve Hře, pustili do sebe a podřezali jako vepři navzájem. Díky tomu zbitý a zmasakrovaný Cole vyvázl z Her. Přezdívka ale po několika letech Kapitolany omrzela a nyní mu nikdo už neřekne jinak než Cole. Všechna zranění se podařilo přípravnému týmu a doktorům ošetřit a vyléčit nebo alespoň šikovně zamaskovat, aby po nich nebylo ani památky. Jediné, co mu už navždy zůstane, je chybějící špička malíčku na levé ruce. Po turné vítězů se ubytoval v malém srubu ve vesnici vítězů a začal se, jak bylo povinností vítězů, věnovat splátcům, kteří jdou do arény po nich. Trénink mu byl noční můrou, protože ačkoliv to s těmi dětmi nikdy nevzdal a opravdu se snažil, aby se alespoň jedno z nich vrátilo domů živé a zdravé a stalo se dalším vítězem. Bohužel marně. A na řadu přišla druhá část života každého vítěze následující po trenérství - večírky, bulvár, rozhovory, účast v televizních pořadech. Nic z toho ho moc nebralo, ale kdykoli může zavítat do nějaké vily na oslavu, kde je pití a jídlo zdarma, velice rád dorazí. Také se začal naplno věnovat svým koníčkům a to hlavně hraním kuželek a kulečníku v rodinném baru, který dostal na starost jeho o dva roky starší bratr. Jeho mladší bratr do dneška pracuje jako dřevorubec a kácí stromy. Otec mu před nedávnem zemřel ve věku šedesáti čtyř let, matka ho ani rok na to následovala. Dožili se úctyhodného věku, málokomu se tak poštěstí. A takhle plynul jeho život až do doby, než jeho životem otřásla děsivá novina - Eliza, nejmladší vítězka z 7. kraje umřela na otravu. Zažil pořádný šok. Nyní musí zase jezdit vlakem do Kapitolu s párem mladých splátců, aby se je marně pokoušel naučit nějaké strategie a zacházet se zbraněmi - a následně musel pozorovat jak umírají. Prostě zase nezvládl svoji práci. Nenaučil je dost a nepřipravil je na arénu. Noční můra se mu vrací.

Coraline River

4. august 2014 at 23:28 | Larsyn |  Deceased

Player: Quinn

FC: Iggy Azalea



Contact: QuinnGirl@centrum.cz

Age: 17 - provrtaný mozek: P. Reyes


Token: Čelenka z kraví kůže

[ koralajn rivr ]


Cora je možná až moc chytrá hlavička. Je výborná plánovačka. Plán vám vymyslí i v té nejhorší situaci. Dobře také vymýšlí strategie. Ať ji ukážete jakoukoli rostlinu, ona ji pozná a kdyby ne, bude to 100% vaše chyba! Dokáže všechny svoje chyby svést na někoho jiného a vylíčit to tak, že lidé opravdu věří v její nevinu. Protože žije v desítce, má velice dobrý vztah se zvířaty. Má je ráda a ona mají ráda ji. To je jejich vztah. Dokáže s nimi komunikovat, uklidnit je a poskytnout jim lásku. Co se týče zbraní, s přehledem zachází s dýkou, nožem, prostě čímkoli, čím se dá bodat. Krev je pro ni něco jako samozřejmost. Je docela silná. Nošení tlustých velkých kusů masa není zrovna práce pro malé vyzáble nesvalovce... I když by tuhle schopnost někdy mít nechtěla, umí výborně krást. Krade po malých kusech, ale nakonec z toho vznikne velký majetek. Když se její zločinnost a chytrost spojí dohromady, vznikne něco, co nikdo z vás nechce poznat! Svůj život má hodně ráda a i když ho bere jenom jako krátkou srandu, nenechala by si jen tak vzít život.


Není rychlá a nikdy rychlá nebude! Když někam pospíchá, neběží, prostě vezme koně a jede. Je to nejukecanější osoba na celém světě, takže vás po chvíli donutí zařvat na ni, ať už konečně sklapne. Přecitlivělost, i to je její slabina. Když do ni bouchnete, rozbrečí se a odejde pryč. Neumí si dělat přátele. Nikdo ji nemá rád. Dost přeceňuje svoje schopnosti. Vždycky se zaplete do něčeho, do čeho by neměla. Je velmi lehké odpoutat její pozornost. Neumí zůstat na jednom místě déle než pět minut. Je strašně vysoká, takže schovat se je pro ni téměř nemožné. Občas zapomíná, že jsou nějaké zákony a dost často je kvůli tomu porušuje. Podle ní by na světě nebyla sranda, kdyby se neporušovala pravidla. Celý život bere jako srandu a když to sranda není, je to pro ni ještě větší sranda. Neumí se dlouho soustředit. Umí zacházet jen s již zmíněnými zbraněmi.


Je to už nějaký ten pátek, co se narodila a hádejte, kde to bylo? Ano, v desítce! Od malička byla obklopována zvířaty. Bydlí na farmě. Chovají krávy, slepice a její nejoblíbenější koně. Učí se jezdit na koni. Už dlouho. Hodně dlouho. Vyrůstala v poměrně bohaté rodině. Nikdy nebyla moc kamarádská. Teda byla, ale ostatní ji k sobě nechtěli přijmout. Vždycky, když dodělala svoji práci, nešla si hrát s ostatními, ale šla do svého pokoje a utápěla se v knížkách. Možná proto je tak chytrá. Nikdy nemusela moc pracovat. Má pět starších sourozenců, kteří dělají její práci za ni. Často chodila krást kůži k sousedům, protože jejich krávy byly spíš na maso než na kůži. Odsaď také pochází její talisman. Jednou si kousek ustřihla, obvázala kolem hlavy a protože se jí to zalíbilo, začala si to takhle dělat skoro pořád. Skoro každý večer jezdila na projížďku s její klisničkou Nisou. Vypěstovali si k sobě takový vztah, že musejí být pořád spolu. Svůj život začala brát jako srandu v třinácti. Často tím ohrožuje svůj život i život ostatních, ale ona si to neuvědomuje.

Oliver Cameron

4. august 2014 at 23:17 | Larsyn |  Deceased

Player: Quinn

FC: T. J. Thyne


Victory year: 91st Annual Hunger Games

Hobby: Ošetřovatel

Contact: QuinnGirl@centrum.cz

Age: 54 - infarkt




[ oliver kemern ]



[ before the Hunger Games ] Světe, div se, i Dvanáctka něco umí. Je to výborný střelec. Jako dítě střílel z praku, ale dnes preferuje spíš luk. Tyhle dvě zbraně jsou pro něj vším. Bez nich by se pravděpodobně jeho rodina neuživila. Je hodně silný. Dostal se už do mnoha rvaček, které většinou skončily jeho vítězstvím. Trávením času v přírodě se naučil poznat a odlišit jedovaté rostliny od jedlých. Umí si výborně dělat přátele. Jeho spojenci by měli naprostou jistotu toho, že by je nikdy nezradil. Protože jeho matka je ošetřovatelka, zvládá základy léčitelství. Vylézt na strom či na skálu? Pro něj žádný problém. I obyčejná tichost je pro něj velkým bonusem, který denně v lese využívá. Když mluví, je velice přesvědčivý, proto by dokázal komukoli vymluvit cokoli. Do všeho jde na plno a s myšlenkou, že on to zvládne. Je společenský, moc nemluví a nemá potřebu předvádět se před někým, před kým to není nutné. Kdyby to bylo hodně nutné, dokázal by odpoutat pozornost. Je to prcek, takže si ho většina lidí nevšimne a nedělá mu problém schovat se.

[ the days after ] Hry a čas po nich ho toho hodně naučily. Už není takový důvěřivec. Když se vás vlastní sestra pokusí zabít, prostě vás to odnaučí důvěřovat. Po aréně mu v Kapitolu museli udělat něco s mozkem, protože teď si toho pamatuje mnohem víc a delší dobu. Učil se léčitelství, protože v aréně se mu tahle schopnost celkem dost hodila. Protože se dost nudil a neměl absolutně nic na práci, začal se učit zacházet se sekerou a ke svému podivení mu to začalo docela jít. Stále je to výtečný střelec. Po hrách ho pronásledovala spousta rozhovorů, ve kterých se naučil ještě víc získat přízeň těch hloupých Kapitolanů. Stále se umí díky svému malému vzrůstu ztratit v davu, tak, aby si ho nikdo nevšiml.


[ before the Hunger Games ] Ach ty slabiny... Každý je má a on jich pobral dost hodně... Kromě luku a praku by nedokázal zacházet s žádnou zbraní. Nějaké přemýšlení, nebo vymýšlení plánů, to je pro něj úplný nesmysl. Neumí plavat a vlastně vůbec nemá rád vodu. Neumí se soustředit na jednu věc. Je snadné odpoutat jeho pozornost. I moc velká důvěřivost pro něj může být obrovskou slabinou. Protože je dost ukecanej, dá se říct, že s ním nikdo nevydrží déle, než pět minut. Běh? Co to je? Proč by měl běhat, když může v klidu chodit? Nemá vůbec orientační smysl, takže se ztratí téměř všude. Nějaké elektronické věcičky, to je pro něj taky úplné nadpřirozeno.

[ the days after ] Po Hrách se jeho slabiny spíš ztratily, než přibyly. Pouštní aréna mu zajistila dost velký respekt z písku. Vlastně písek nemůže vůbec vidět! Štítí se a má strach z krve. I když se mohl naučit zacházet s více zbraněmi, stejně umí zacházet jenom s lukem, prakem a nově i trochu se sekerou. Hodně zlenivěl. Už nemusel živit rodinu lovením, takže vypiloval svou dovednost gaučingu na maximum. Stále neumí pořádně běhat. I jeho orientační smysl je stále na bodu mrazu. Slíbil si, že už nikdy nechce nikoho zabít. Stále je stejně otravnej, kvůli tomu, že nedokáže zavřít pusu. Ani ve vymýšlení plánů se u něj neobjevilo nějaké zlepšení.


[ before the Hunger Games ] Oliver se narodil do rodiny, která patřila k těm nejchudším ve Dvanáctém kraji. Byl nejstarší, ale rozhodně ne jediné dítě rodiny. Měl a má tři sestry a dva bratry. Od mala na něj byla dávaná jakási zodpovědnost. Po tom, co jeho otec utrpěl v dolech těžká zranění, musel se o rodinu starat on, obstarávat potravu, starat se o sourozence. Matka tohle nemohla dělat, protože se starala o otce. Od nějakých šesti let se začal učit s prakem. Ze začátku mu to vůbec nešlo, ale časem se to naučil. Tím lehčí pro něj bylo se naučit zacházet s lukem. Každý den musel chodit do lesa a lovit potravu, aby jeho rodina zůstala na živu. Samozřejmě musel pomáhat i matce v její ošetřovně. Každý rok si z celé rodiny bere nejvíc oblázků.

[ the days after ] Po Hrách ho celá jeho rodina odsoudila a nechtěla ho ani vidět. Musel totiž zabít svojí sestru, kterou vybrali do Her s ním. Po Hrách mu darovali dům a peníze, jenže k čemu mu to bylo, když v tom domě musel být sám a s penězi neměl co dělat? Dlouhou dobu jenom seděl a čuměl do zdi, protože si musel všechno urovnat v hlavě. Musel se smířit s tím, že je zrůda. Zabil svojí sestru a to si prostě nemohl odpustit! Protože s penězi neměl co dělat, dal část rodinám, které byly jako kdysi ta jeho. Hodně ho pohltil alkohol, na kterém si vypěstoval závislost, které se opravdu dlouho zbavoval... Nějak se nesnažil chodit na veřejnost, ale jeho vítězství Her ho prostě nutilo občas se venku ukázat. Strašně zlenivěl. O jídlo teď neměl nouzi, takže nemusel chodit lovit a mohl jen sedět. To ho po nějaké době přestalo bavit a začal něco dělat. Dlouhé měsíce se snažil usmířit s rodinou, což se mu podařilo. Začal se učit se sekerou a protože to ho taky brzy omrzelo, rozhodl se, že půjde ve šlépějích své matky a stane se ošetřovatelem zraněných. Tohle dělá do dnes. Baví ho to a rozhodně s tím nehodlá přestat.


× o doplnění si napiš na e-mail
OTHER WORLDS [ Přidej se i ty k ostatním rp. ]

obrázek

ikon1 https://lh3.googleusercontent.com/Pw0zB0hurIqLYe3Dbii8mgZ8-m5myKuUtsQ2qtwficdo5n9uKQvLA3mzvOkjh7iL3CUXJzXut2adFoTqKA=w200-h92