Familiar Faces - 2. fáze - vedení: Kapitol | [ Kapitolská základna ] / [ Kemp rebelů ]

Archer Francis Jr.

9. november 2014 at 15:12 | Drake |  Victors


Player: Diddi

FC: Ty Simpkins → Keenan Tracey

Mentor: Callista Allen

Victory year: 122nd Annual Hunger Games

Hobby: Kreslení, Parkour

Contact: hp.diddinka.hg@gmail.com

Age: 23


Token: Ježeček z borové šišky


[ arhčr frencis .džej ár. ]



[ before the Hunger Games ] Je malinký a dokáže být i nenápadný, ale v kraji je většinou středem pozornosti. Má docela dost dobré postřehy. Je to veliký šprýmař, rád vyrábí různě složité pastičky, díky kterým dělá docela velkou neplechu svému okolí a nejednou se kvůli nim dostává do problémů - svým způsobem je to umělec, jako jeho matka. Jako každý z 7. kraje se umí pořádně rozmáchnout sekerou, ale díky jeho výšce nemá žádnou obrovskou sílu. Se sekerou začal trénovat v 5 letech, aby se v aréně mohl aspoň trošku bránit. Jeho způsob posilování je vykládání a nakládání nasekaného dříví, takže nějakou tu sílu v rukou má. Poznal by i několik jedlých rostlin. Díky kraji umí lézt po stromech. Rád běhá, ale pouze delší tratě.

[ the days after ] Splašily se v něm hormony a najednou nám vyrostl. Díky bohu. Byl z té své výšky tak zoufalý, že se učil na chůdách! Říct, že v tom byl hodně mizerný, ani zdaleka nevystihuje, jak příšerný na nich byl. Sekeru neodložil. Začal s ní trénovat a umí se s ní pořádně rozmáchnout, teď ještě víc. Má na to i větší sílu. Začal posilovat, aby taky ne, když měl za spojence profíky, vedle kterých vypadal jako naprostý podvyživený vyžle a ustřelený kecky zároveň. Chudáček. Z arény si teda odnesl dost mizerný názor na svou postavu, ale teď s ní už je docela spokojený. Začal se věnovat parkouru. Hrozně ho to baví, jelikož je takovej hyperaktivní a skákat po všemožných stavbách je děsně super. Jeho začátky byly trošku bolestivý, ale to mu nevadilo, zažil už horší bolest. Teď už je v tom relativně dobrý a pořád se zlepšuje a zkouší nové triky. Další věcí, se kterou začal, je kreslení. Prostě vezme tužku, papír a kreslí. Je to něco co má po mamince a uklidňuje ho to. V kraji už není středem pozornosti kvůli svým kanadským vtípkům. Ty si nechává pro své milované sestřičky nebo do Kapitolu. Není to tím, že by ho nebavily. Problém bude spíše v tom, že jich vyvedl už tolik a neví, jaké další by měl tvořit nebo si nedokáže vybrat ten nejlepší. Tím pádem zaměřil svou energii na parkour, kreslení a nějaké to posilování. Pořád dokáže rozeznat nějaké jedlé rostliny. Dokonce se naučil plavat, teda ne, že by měl zrovna moc na výběr... Bylo to něco jako "Buď plav, nebo se utop", když ho ta ďábelská bytost strčila dolů z paluby a smála se tomu, jak se hezky "roztomile" topí - teda tak to vidí on. Samozřejmě si to vyzkoušel ještě párkrát poté. Asi se z něj přece jenom stal bojovník.


[ before the Hunger Games ] Jeho největší slabinou je, podle jeho názoru, jeho výška, kvůli které nemá takovou sílu jako ostatní chlapci jeho věku, takže jestli proti němu půjde někdo starší, vyšší a silnější bude se muset spoléhat na svou hbitost. Díky jeho oblibě v dělání si srandu z ostatních, si dokáže docela dost lidí znepřátelit a lítá v samém problému. Neumí plavat a asi by ani umět nechtěl. Nepozná úplně všechny jedlé rostliny stoprocentně, takže by se mu mohlo stát, že se jednou nějakou tou kytičkou otráví. Neumí běhat rychlostní tratě a ani ho to nebaví. Řídí se slovy: Risk je zisk.

[ the days after ] No jelikož vyrostl, tak už svůj vzrůst jako slabinu nebere. Rozhodně sem patří chůze na chůdách. Vážně je u něj slovo mizerný slabý. Málem si u toho desetkrát zlomil obě nohy. Problémům se snaží vyhýbat, ačkoliv se mu začíná líbit ta nezákonná aktivita, kterou někdy podnikne ještě s někým jiným. Ten pocit se mu líbí, ale sám by do toho asi nejspíš nešel, ale možná se to časem změní. Ve výcvikáči se držel pouze sekery, takže se nenaučil zacházet s něčím novým. Žádné nové senzační zbraně si nevyzkoušel. Nerozpozná žádné nové jedlé rostliny, jenom ty, které už znal a to ne všechny stoprocentně, takže tu pořád zůstává riziko otravy. Pořád nemá v lásce sprint. Není v tom zrovna nejrychlejší. Mívá ošklivé noční můry, ve kterých před sebou vidí tu příšernou hydru, které nemůže utéct, ať běží, jak jen může - to je to nejmenší zlo - v další zase znovu a znovu sleduje, jak se jeho spojenci Sylver a Greer, kteří pro něj byli jako rodina, zabíjejí a ať dělá, co dělá, nedokáže jim v tom zabránit. Takže se kolikrát probudí s prázdným výrazem nebo se slzami a v duchu pořád křičí jejich jména a prosí je, aby toho nechali. A nedávno mu přibyla další, ve které vidí, jak umírají jeho první svěřenci v aréně a on s tím nemůže nic udělat. Ten pocit bezmoci je na těch nočních můrách to nejhorší. V hodně těžkých chvílích se mu vybaví slova "buď bojovník" to ho přiměje se vzchopit a zároveň ho to i dost raní.


[ before the Hunger Games ] Narodil se do chudé rodiny jako prvorozený syn. Má dvě mladší sestry, které jsou ke všemu dvojčata, takže si na sebe všichni dělají kanadské žertíky a on to vždy odskáče nejhůř… ale i přes to by pro ně udělal první poslední. Jeho milovaná matka byla něco jako umělkyně a zemřela při porodu dvojčat, takže si na ni moc nepamatuje. Jediné, co mu po ní zbylo, je ten ježeček, kterého mu vyrobila, když byl ještě malý. Jeho otec se raději stará o jeho sestry než o něj a on je za to rád, protože mu záleží pouze na nich. Pokud si ho otec všímá, tak je na něj pouze velmi přísný. Když se mu jeho pastičky vymknou z rukou, tak to není zrovna moc příjemný, ale zatím to nikomu neublížilo - no možná jenom trošku psychicky. Díky nim je vždy středem pozornosti a to miluje. Všichni ho mají rádi nebo se spíš bojí, že by vymyslel nějakou pastičku na ně. Rád se předvádí, někdy až tak moc, že je to životu nebezpečné.

[ the days after ] Hned jak vystoupil z vlaku, se na něj sesypaly jeho sestřičky se slzami v očích. Byly tak šťastný, že je zpátky. První měsíce si užíval, že je znovu vidí, ale pak mu začali připadat neuvěřitelně otravný. Pořád za ním všude chodily, takže měl klid jedině, když byly ve škole, ale to ho pro změnu chodil otravovat otec. Toho se zbavil, když se s ním dohodl, že mu dá dostatek peněz na jídlo a další věci. Takže se jejich vztah nijak nezměnil, ačkoliv se k němu doneslo, že plakal, když ho vybrali. V kraji si připadal, jakoby byl pořád zavřený v aréně. Později to už nevydržel, takže sedl na vlak a vyrazil do Kapitolu. Po několika dnech se mu po nich, ale začalo stýskat, takže se vrátil zpátky a nezapomněl ani na nějaké pěkné dárečky pro ty dvě zlatíčka, která vyšla ze cviku a chytí se do každého žertíku. A takhle se to u něj pořád střídá. Kapitol, kraj, Kapitol, kraj. Samozřejmě nezapomínal pěkně rozmazlovat dvojčátka. Večírky! Ty si okamžitě oblíbil. Líbí se mu ta atmosféra, ta pozornost, co mu je věnovaná a - co si budeme nalhávat? - ty stoly se sladkostmi. Sladkosti, další věc, na kterou si rychle zvyknul. Díky tomu, že vyhrál tak mladý, si mohl užívat bezstarostného života, ale on se těšil, až konečně bude moct pomoc svým svěřencům. Věřil, že jim dokáže pomoct. Když tedy ten den konečně přišel, tak pomalu skákal nadšením, které ho přešlo hned po sklizni. Jeho svěřenci se chtěli hned zabít, ale nakonec to mezi nimi vyřešil, ačkoliv ne na dost dlouhou dobu, jak se potom ukázalo. Jeho první svěřenci a hned s nimi měl takový starosti. Bylo to s nimi jako na horské dráze a i přes to si je oblíbil. A znáte to, přijde první láska, první polibek a první zlomené srdce, tohle bohužel není tak docela jeho případ. Kdyby ho nechala, tak by se s tím mohl smířit, nebo kdyby ji přestal milovat, ale ona umřela a nechala ho zlomeného, zdrceného a hlavně prázdného. Vidět ji umírat pro něj bylo hrozný. Myslel si, že bez ní svět ztratil smysl, ale už ví, že je plno dalších důvodů, proč žít. Je to přece náš malý bojovník a navíc ho dvojčata provokovala těma svýma žertíčkama.


× Desirée Mason - Ďábelská bytost, kterou má rád, i když ho chtěla (z jeho úhlu pohledu) utopit. Někdy je na ní trošku drzý, ale to mu moc neprochází. Teda když je na ní naštvaný, tak je drzej hodně a je mu i jedno, když mu dá nějakou tu ránu. Je to v jeho životě největší autorita jakou kdy měl, teda co si pořádně pamatuje. Dokonce jí i dost poslouchá, ale ona o tom samozřejmě nesmí vědět. Má jí z nějakého neznámého důvodu rád, ačkoliv by jí to nikdy neřekl, jelikož by se mu nejspíš za to vysmála.

× Ezra Donnovan - doplň...
 


Actual articles

Advertisement
QUOTES [ Co kdy kdo řekl v aréně. Pokud víš o dobrém citátu, doplň ho sem. ]


OTHER WORLDS [ Přidej se i ty k ostatním rp. ]


loading ALES - Fatansy RPG

ikon1