Familiar Faces - 2. fáze - vedení: Kapitol | [ Kapitolská základna ] / [ Kemp rebelů ]

Ezra Donnovan

22. february 2015 at 19:37 | Drake |  Victors

Player: Renaiti

FC: George Ezra

Mentor: Andy Foy

Victory year: 5th Quarter Quell

Hobby: Kytara, vývojářství v dopravě

Contact: renaiti@seznam.cz

Age: 23


Token: Klíčenka s miniaturní pneumatikou


[ ezrah donovn ]



[ before the Hunger Games ] Mezi jeho schopnosti patří v první řadě hra na kytaru. Ne, že by někoho kytarou mohl umlátit k smrti nebo tak, ale hudba ho ve volném čase baví, a tak se jí rád věnuje. Ale co se týče bojových schopností a schopnosti přežít, není na tom tak jako splátci z profesionálních krajů. Otec mu občas ukáže nějaké triky v boji na tělo nebo jak rozdělat oheň, ale není to trenér, který by k učení těchto věcí byl školený, spíše mu předává takové svoje zkušenosti z mládí. Když se Ezrovi chce, občas se jde jen tak proběhnout kolem domu a přitom se nechává unášet hlukem dopravy. Nejvíce ze všeho, ale bude spoléhat na své dobré a logické myšlení, které se jako jediná jeho schopnost snad bude dát nějak v aréně využít...

[ the days after ] Z výcvikového centra a následně i z arény si toho odnesl opravdu hodně. Dalo by se říct, že sám sebe od té doby považuje za zcela jiného člověka a rozhodně se tak snaží působit i na ostatní, vždyť taky toho docela dost prožil, na svůj věk. Trenérům z centra prakticky vděčí za všechny jeho dosavadní schopnosti, které může nyní jen dostávat do vyššího levelu. Asi nejdůležitějším zlomem pro něj bylo před arénou to, když mu vysvětlili jak to tam doopravdy chodí, že nejde o žádné výměny názorů, ale nemilosrdný boj o holý život. Hlavu z toho měl chudák jako škopek, ale po úvodním masakru pochopil, co měli na mysli. Nikdo se k němu nechtěl chovat slušně. Každý šel za vítězství, svým přežitím a pokud nechtěl, aby jeho obličej skončil na nebi, musel udělat i něco, co by nikdy před tím neudělal. Někoho zabít. Také však konečně došel díky tomu k uvědomění, že fyzická síla a zacházení se zbraněmi je zkrátka potřeba. Více se proto seznámil s lukem a sekerou, při jejichž používání si je již docela jistý. Stejně tak se začal i více zajímat o různé jiné zbraně a bojová umění. Vše zatím bere jen tak teoreticky, aby měl alespoň potuchy o tom, co v nabídce vlastně všechno je. Dokonce se naučil i plavat a začalo jej to bavit. Poznal, že bez lidí, kterým by mohl důvěřovat to v životě prostě nejde. Začal proto posilovat svoje sociální chování a kdykoli mu byla nabídnuta příležitost někam vyrazit neváhal. Značně se mu díky tomu zlepšilo i sebevědomí, už to není jen takový ten uťáplý chlapeček ze Šestého. A i když by to možná někdo neřekl, je pro každou neplechu. No a zbytek svého volného času věnuje buď běhu, tréninku se zbraněmi nebo studováním různé literatury, ať už o anatomii, nějakém bojovém sportu nebo zbrani...


[ before the Hunger Games ] Mezi jeho největší slabinu patří určitě fobie z výšek. Nenávidí výšky, vždy se bojí, že ho někdo shodí nebo že prostě klopýtne a dole budou ze země seškrabovat jen to co z něj zbude. Nikdy také nedržel v ruce střelnou zbraň, vlastně jakoukoliv zbraň, pokud by mu je někdo dal do rukou, nevěděl by jak s nimi má zacházet a nejspíše by je držel jako husopaska proutek. Mezi jeho slabiny by se určitě také řadila silná introverze, díky, které nejspíše nebude mít při výběru do arény, moc valné naděje na najití jakýchkoliv spojenců. A přeci jen, přežít v aréně bez spojenců, může být dosti obtížné. V neposlední řadě by se určitě našel problém i se samotným zabitím jakékoliv lidské duše, tu odvahu by na to prostě nenašel, protože se již odmala snaží řídit heslem: "Co se nelíbí tobě, nedělej ani nikomu druhému."

[ the days after ] Nových zkušeností a dovedností si z arény i doby po ní odnesl opravdu požehnaně, jeho slabé stránky však nemohou zůstat pozadu. Mnoho z nich sice z velké části již odboural, jako je například neznalost zbraní, introverze nebo problém se zabitím. Ale něco je v něm již natolik zakořeněno, že by to z něj nevytáhlo ani stádo volů. Strach z výšek, ten mu samozřejmě zůstal. Stále když je někde vysoko nad zemí, má pocit jako by padal. Ani vlastně neví, jak by mohl tuto fobii překonat a upřímně řečeno, ani o její překonání nijak nestojí, když nemusí, nechce na nic spojené s výškami ani myslet. Nějaké slabiny se mu odbouraly, nějaké stále zůstávají a samozřejmě mu nějaké i přibyly. Bez toho by to ani nešlo, když si prošel arénou, no ne? Neskutečně se bojí veškeré hmyzí populace. Ať se jedná třeba o nejkrásnějšího motýla na světě, je to stále odporný hmyz, na tom se nic nemění a po tom, co všechno viděl, že dokáží...nechce mít s těmito stvořeními už nic společného. Taktéž si u něj písek neudělal zrovna dobrou reputaci. Po všech těch písečných bouřích v aréně a písečném obličeji k němu chová jistý odstup. Pokud nemusí, nevyhledává jej. Možná je jediný, možná ne, ale začaly jej bezprostředně po návratu domů provázet noční můry, kde jej pronásledují nejen tváře splátců, ale i jeho mrtvých svěřenců, kterým nedokázal pomoci. Není noc, kdy by se neprobudil s prudce bušícím srdcem. Po roce od jeho návratu domů se k jeho slabinám přidala jedna zásadní...jeho malá sestřička. Nedá na ni dopustit, nepřežil by, kdyby se jí něco stalo...


[ before the Hunger Games ] Narodil se do průměrně zaopatřené rodiny v 6. kraji. Jeho matka pracuje jako vývojářka v lodní dopravě a otec jako konstruktér automobilových motorů. Jeho rodiče ho nevedli k víře v boha, snad proto, že by se báli, že by mu to mohlo ublížit, pokud by musel jít do arény. Nikdy se k němu nechovali jako k mazánkovi, nikdy ho nerozmazlovali. Vždy se k němu chovali tvrdě a trochu s odstupem, aby si k nim nevytvořil příliš blízký vztah. Občas chodil do práce za matkou nebo otcem, chtěli v něm probudit zápal k dopravě, přeci jen se jim to povedlo. Pokud to bude Ezrovi dovoleno, chtěl by se stát vývojářem v lodní dopravě a pracovat tak po boku své matky, ale kdo ví, jestli se mu to vůbec někdy poštěstí...

[ the days after ] To, že se z Her dokázal vrátit jako vítěz bylo více méně zapříčiněno štěstím, ať už sebe větším. Získal druhou šanci žít, začít žít pořádně a rozhodně to nehodlal jen tak promarnit. Čekalo ho turné, různé večírky a i když se v té době ještě stále necítil ve společnosti jako ryba ve vodě, báječné Kapitolské jídlo ho přimělo k tomu se do společnosti postupem času čím dál více zapojit. Téměř po roce od jeho návratu, se jeho rodina rozrostla o nového člena, nebo respektive členku. Ezra se stal novopečeným starším bratrem. Rozhodl se proto vynechat svůj první rok mentoringu. Kvůli ní a také kvůli sobě, úplně se ještě necítil na to, aby někomu mohl pomoci k vítězství. Následující rok už mu však nezbývalo nic jiného. Byl velmi zklamaný přístupem dívky, která téměř nevylézala ze svého pokoje. Naopak Llewellyn mu přišel velmi snaživý. Přál si aby vyhrál. Nikdy nezapomene na jejich otevření šampaňského. Teď už si ho otevírá jen on sám nad svíčkou a s myšlenkou, kam se ten dobrý chlap jenom poděl. Stále má vyčítavý pocit, že v jeho případě prostě selhal. Také v té době začal chodit jako výpomocná síla k vývojářům, aby přišel na jiné myšlenky. Následující rok se mu však již poštěstilo mnohem více. Měl oba velmi snaživé svěřence. Do finále se dostali oba. Což jej potěšilo a z Jeffreyho vítězství byl velmi nadšený. Po návratu se vše vrátilo do starých kolejí - trénování, běh, hlídání malé květinky a výpomoc ve vývojářství. Po smrti prezidentky Virtue měl opět možnost projet se vlakem napříč Panemem, kdy se měl společně s ostatními seznámit s novou prezidentkou. Při prozatím posledních hrách již nebyl v pozici mentora, ale rozhodně si nenechal ani ujít navštívení Kapitolu. Když může svojí malé sestřičce něco koupit, nikdy tuto příležitost nezahodí. S vylosovanou Taranee se znal již z dřívějška, kdy doslova spadla z nebe přímo na jeho záda. Byla to snad první dívka, kterou poznal a jež brala Hry vážně. Její smrt ho přinutila zavřít se na několik dní do pokoje a nevydávat vůbec žádné známky o své existenci. Teď už je to zase všechno ve starých kolejích. Má svoji malou sestřičku a to ona je ten důvod proč se snaží být neustále pozitivní...


× Archer Francis Jr. - S tímhle báječným stvořením se měl tu čest potkat právě na Turné vítězů, kdy se jako benjamínek mezi vítězi neznal vůbec s nikým. Samosebou tváře vítězů znal, ty musí znát snad každý, ale s nikým se nesetkal osobně. Sám byl překvapen tím, jak horečně se s ním Archer začal bavit. Během turné tak zažil nádherných několik dní s báječnou společností. Je opravdu vděčný za to, že může znát někoho takového jako je on. Přeci jen, jeho smysl pro humor mu je velmi blízký a v jeho přítomnosti se nikdy nenudí...

× Jeffrey Horn - Jeho první úspěšný pokus. Tedy pouze obrazně řečeno. Jeffrey byl jeho první svěřenec, který neskončil pod drnem. Byl za to upřímně rád, protože za tu dobu, co se s ním mohl seznámit, si jej až příliš oblíbil. Právem je na tohoto človíčka pyšný, protože to co v aréně předvedl je obdivuhodné. Má s ním mnoho společného, možná to je ten důvod, proč si už na začátku umanul, že v žádném případě nebude jen nečinně pozorovat jak tam v té aréně pomalu umírá...
 


Actual articles

Advertisement
QUOTES [ Co kdy kdo řekl v aréně. Pokud víš o dobrém citátu, doplň ho sem. ]


OTHER WORLDS [ Přidej se i ty k ostatním rp. ]


loading ALES - Fatansy RPG

ikon1