March 2015

Max Gregory

30. march 2015 at 19:04 | Drake |  District 13

Player: Jarci

FC: Nick Bateman


Contact: jaroslav.auxt@gmail.com

Age: 36


[ meks gregory ]


Max je veľmi milý a priateľský človek, no verejnosti sa stráni. Vlastne taká je aj jeho práca, čiže mu to len pomáha byť takým dobrým akým v skutočnosti je. Aspoň to si mysli o sebe on, no čo je skutočne pravda, to je pre neho záhadou. Tí, čo ho videli pri práci si to nechali pre seba, a on nie je taká vtierka, aby musel vedieť všetko od A do Z a potom mohol šíriť klebety ďalej. Proste je to pohodový chlapec, ktorého to už od útleho veku ťahalo smerom k armáde. Ako malé dieťa videl svoje budúce ja ako úspešného vojaka, ktorý ma za sebou množstvo misií, za ktoré získal rôzne ocenenia, a budil pred ľuďmi rešpekt. Ako Max rástol, začalo sa to vypĺňať. No potom prišiel zlom. Musel ísť na nejaké skúšky, ktoré mali preveriť všetky jeho stránky, čiže napríklad schopnosti boja ,kondičku, no patrili sem aj psychické skúšky. Všetci si mysleli, že Max ich spraví bez najmenšieho zaváhania, no nakoniec sa tak nestalo. Na skúške si počínal výborne, až kým neprišlo na spoluprácu. Veliteľ vo vysielačke mu niečo prikázal, no Max sa do toho cvičenia tak zažral, že veliteľa proste ignoroval, a robil si čo chcel. Výsledkom bolo to, že Maxova improvizovaná jednotka bola zabitá a misia bola neúspešná. Pre Maxa to bola veľká rana. Celé dni na sebe pracoval, každý deň cvičil a behal, aby si udržal kondičku. Vďaka cvičeniu si vylepšil postavu, a na bruchu a na rukách sa mu začali objavovať svaly. Vyzeral ako presný ideál správneho vojaka. No pohorel a cesty nebolo späť. No našťastie to nedopadlo až tak tragicky. Veliteľom armády neuniklo, že jeho schopnosti nie sú na zahodenie, a napriek tomu, že sa mu do prvej línie nepodarilo dostať, títo páni mu predsa len našli prácu, prácu špióna, ktorá sa neskôr ako sa ukázalo pre neho ako stvorená. Spočiatku sa obával toho, čo ho čaká na takých misiách. No jeho húževnatosť a zároveň schopnosť jasne premýšľať aj pod tlakom mu pomohli svoju úlohu zvládnuť na 100 %.

Max sa narodil do priemerne bohatej rodiny na pomery Trinásteho kraja. No bohatstvo nebolo všetko. Jeho otec bol vojak takže ho doma vídal len málo kedy. Síce keď bol doma tak robil všetko čo mohol, no jeho deťom by viac pomohlo, keby ostal s nimi doma. Max sa narodil spolu so svojim bratom uprostred leta. Síce boli dvojičky, no Jacob (jeho brat) sa na Maxa vôbec nepodobal. Boli od seba úplne odlišný, a nie len výzorom ale aj povahou. Pokiaľ čo Max sa snažil na sebe tvrdo makať a byť čo najlepší v tom, o čo sa snažil, Jacob bol presný opak. Všetko mal takpovediac na háku, bolo mu to jedno, a všetko museli za neho vybavovať ostatný, nebol schopný ničoho. Raz pri jednej hádke s otcom otcovi praskli nervy a skončilo to tým, že vyhodil Jacoba z domu a vrátiť sa mohol len pod podmienkou, že sa zmení, a to drasticky. No Jacob sa na otca aj na celú rodinu zvysoka vysral, a začal sa pohybovať s tou najväčšou zberbou, aká v trinástke bola. Ľudia ho vídavali opitého, smrdel akoby sa týždeň neumýval a klial tak, že keď ho videli mamičky s deťmi, radšej rýchlo zmenili smer svojej cesty. Matka sa na to pozerala len so žiaľom v očiach, no manžel jej nedovolil zakročiť. Jacoba nakoniec zabili, keď sa pohádal s jedným tunajším veliteľom, a ten na neho poslal dvoch nájomných vrahov, ktorý jeho život chladnokrvne ukončili. Keď sa to dozvedela matka, tá to už nevydržala a vo veku, keď mal Max 18 rokov spáchala samovraždu. Tieto dve veľké rany zmenili Maxovu povahu od základov. Naučil sa svoje emócie skrývať, a k nikomu sa nepripútať, aby ho emócie k tej osobe nedostali na kolená.


× o doplnění si napiš na e-mail

Seth Rodgers

29. march 2015 at 13:56 | Michelle |  Deceased

Player: Claire

FC: Linus Wordemann



Contact: clarakadlecova@seznam.cz

Age: 16 - probodnuté srdce: J. T.


Token: Fotka havrana

[ set rodžrs ]


Seth je taková výrazná postavička. Většinu času je pobledlý, jakoby nikdy nespatřil Slunce a k tomu kontrastují jeho ohnivé vlasy. Na Slunci se rychle spálí a začne se mu loupat kůže, tudíž horko nemá moc rád. V létě chodí venku pouze se silnou vrstvou opalovacího krému na kůži. Když se dlouho nepohybuje na slunci, vypadá, jakoby z něj vlasy vysály veškerou barvu, ovšem po slunečném dnu na něm vyskáče spousta rezavých pih.Vypadá jako typicky nezdravý boy, ovšem i to má své výhody. Většina lidí ho podceňuje, hlavně kvůli jeho hubené, křehké postavě, ale jemu to perfektně vyhovuje. Díky svému menšímu vzrůstu je velmi dobrý sprinter a jen málokdo ho dokáže předhonit. Jak nasadí tempo, cítí se nepřekonatelně. Také je díky tomu mrštný a má nad svým tělem téměř dokonalou kontrolu. Běh je jeho velký koníček, a tak dokáže uběhnout i velké vzdálenosti bez velkého zadýchání a únavy. Venku tráví víc času, když je hnusně, což tady naštěstí často, takže je profesionálem v pobytu v hnusném počasí. Také by se dalo za dobrou vlastnost brát, že je velký flegmatik. Většina věcí mu je úplně ukradená - počínaje špatnými výsledky ve škole, konče tím, že někdy půjde do nějaké blbé arény no. Naštěstí je přirozeně aktivní, moc nevydrží v klidu a tak si trénuje jen tak z nudy. Rukama mu prošlo jen pár zbraní a to sekera, se kterou si občas "pohraje", když musí nasekat dřevo na topení, dále ovládá všelijaké nožíky, hlavně ty kuchyňské, které si tajně půjčuje a vrací je totálně poničené. Když byl mladší, sám si zkusil vyrobit jakousi kuši, neměl k tomu moc prostředků, a tak místo tětivy použil jakýsi drátek plus pár kovových krámů, chvilku to fungovalo, ale cca po dvou výstřelech se jeho geniální vynález rozpadl na nepotřebné krámy a málem si sám vystřelil oko. Má takové to kreativní nadání, které, jak si sám myslí mu je úplně k ničemu. Rád si vyleze na takový cool mega kopec, ze kterého je vidět velký resort elektráren a kreslí si kouř stoupající z komínů, všechno pěkně temnými barvami a pak dodělá umírající kytičku, nebo malou holčičku v růžových šatech jak pláče a hodlá to nazývat uměním. Taky sepsal už řadu šuplíkových románu, má jimi nacpaný celý pokoj a jemu samotnému se jeho díla líbí. Každopádně svá nejlepší díla si schovává a nechce je nikomu ukazovat, rád si kreslí i výjevy z her, třeba jako tváře umírajících splátkyň, které se mu zrovna zalíbili. Nemá zrovna moc přátel, ale nevadí mu to, je radši sám, ve společnosti nakreslených a napsaných postav, ve světě svých platonických lásek. Upřímně řečeno by mu ani nevadilo, někoho zabít. Bylo by mu to jedno, plus pak by si to moch načmárat, což by bylo děsně cool.


Bohužel všechno u něj záleží na jediném faktoru. Na tom, jak se vyspí. Je to velký spáč a pokud zrovna nemá dobrou noc, dokáže být celý den agresivní, naštvaný, otrávený, nebo prostě jen ospalý a málomluvný. A většina věcí mu jedno, kord když je ospalý.. To by se klidně nechal bez problém přizabít, protože by se mu ani nechtělo bránit. Když je jeho nevyspalost dlouhodobou záležitostí, začne být hysterický a za jednu vaší nehezkou poznámku, by vám jednu vrazil a hezky by si zanadával. Potom by se jako vždy omluvil, jeho oblíbenou větu: ,,Já jsem jenom unavenej!!" samozřejmě by nezapomněl dodat agresivní přízvuk. Všechno u něj má mít svůj režim, který se taky odvíjí podle toho, jak se probudí. A když se mu ho někdo pokusí narušit, začne také pěkně hysterčit. Prostě mu vadí, když mu někdo kecá do jeho osobních věcí. Bohužel nikdy neměl rodinu, vrůstal v sirotčinci, těm může leda tak plivnou do obličeje. Kdykoliv potká svou vychovatelku, začne se automatiky klepat, jakoby měl zimnici. Byl hodně bit, proto nemá moc dobrý vztah k autoritám, spíš ho děsí. Pobyt v sirotčinci měl alespoň pár výhod - naučil se sám za sebe prát a zvykl si na rány, které se na něj sypaly ze všech stran. Nemá nikoho, kdo by mu byl oporou a většinu času je pořád sám, z čehož má deprese. Někdy mu stačí, když se řádně vybrečí a někdy musí vypadnout ze svého mini bytečku a jít běhat. Běh ho vždycky uklidní, pomůže mu pročistit si hlavu a zklidnit se. Dál má tu jsou takové nevýhody, typické pro neprofícké kraje - neovládá velký sortiment zbraní, nemá velké svaly a nevypadá drsně, taky nijak nerozvíjí svůj plavecký talent, no talent... chvilku se dokáže plácat nad hladinou, ale pak jde ke dnu. Jednou z velkých slabin je samozřejmě velká citlivost jeho kůže. Na slunci se velmi rychle spálí, na mrazu opuchne a v obou případech se loupe. Čas od času špatně zareaguje na nějaké jídlo, nebo pyl ve vzduchu a naskáčou mu velké boláky, kterých se nemůže dlouhou dobu zbavit.


Seth se už se svým laxním přístupem narodil. Narodil se a všem to bylo úplně jedno. On si nepamatuje nic. Samozřejmě, jak by mohl? Nepamatuje si tváře svých rodičů, nic. Jeho první vzpomínka, kterou si malinký Sethík uchoval v paměti je masivní, černý kříž s mrtvým Kristem. Vysel mu nad postelí a on se ho bál. Příšerně se ho bál. Jelikož byl 3D a v životní velikosti. Bál se, že onen muž na něj v noci spadne, anebo že ožije. Dlouho do noci nemohl usnout s tím, že onu ozdobu propaloval svýma vyděšenýma očima. Bál se, že na něj taky koukne. Nejdřív by jeho úděs přehlížen a tak se jednoho dne přiznal, že kvůli tomu nemůže spát. Bohužel se to nezlepšilo, nastali mu těžké časy. Neustále ho nutili chodit do kostela, kde ho to děsilo k smrti. Už od mala nesnášel temné, velké prostory s mrtvými ukřižovanými chlápky. Za svůj očividný strach byl bit. Nikdo nechápal, čeho se bojí. Každou noc plakal pod polštářem a onen kříž nad postelí ho děsil ještě víc. Sice mu bylo všechno náležitě vysvětleno a věděl, že není čeho se bát, ale strach neustával. Přišla zima a v celém sirotčinci byla příšerná kosa. Všechny děti mrzli a většina z nich onemocněla. Mezi nimi byl i jakýsi Chris. Bylo mu stejně jako Sethovi a občas si spolu hráli na dvorku. Chris chytil zápal plic, bohužel, neměli žádné prostředky na jeho léčbu a tak pomalu umíral. Tehdy se na něj Seth doslova upnul, zůstával s ním vzhůru dlouho do noci, vyprávěl mu své vymyšlené historky, četl mu z různých knížek a snažil se mu pomoci. Když měl horečku, nosil mu ledové obklady, aby se mu ulevilo, když mu byla zima, dal mu svou peřinu. Vychovatelka ho přestala bít, přišlo jí to nadmíru smutné. Bohužel, Chris nemoci podlehl a zemřel. Seth tak přišel o svého jediného kamaráda, choval se, jakoby z něj vysáli všechen život. Dokonce mu přestal vadit i ten hloupý kříž. Nejdřív dlouho plakal, ale byl odhodlaný, že na jeho pohřbu už plakat nebude. Nebrečel zato dostal svůj první záchvat agrese. Jeho kamaráda nepohřbili jako každého normální člověka. Byl hozen do hromadného hrobu bez zasypání, beze všeho. Nikdy už se tam nepřiblížil, nechtěl vidět, jak hnije a jak ho zakrývají další těla. Tfuj. Musel si najít novou zálibu. V knihovně si našel takovou velkou tlustou knihu s obrázky ptactva. Dokonce tam byla jedna fotka - havrana. Tajně ji vytrhl a nechal si ji dosud. Chtěl být havranem a uletět pryč. Poté nastalo další peklo zvané škola. Nebavilo ho to. Nikdy a vůbec. Proto nosil špatné známky a byl zas bit. Z duše to tam nenáviděl. Bylo to jako boj o život - s dětmi se prali o jídlo, o kousek nového oděvu a byli za boje biti. Ovšem bojovali dál, každý si chtěl pro sebe ukrást alespoň kousek tvrdého chleba navíc. Naštěstí, všechno jednou musí skončit a skončilo i tohle peklo. V patnácti letech si sebral svých pár krámů a byl doslova vyhozen na ulici. Netušil, co by tak dělal, chvilku hledal a také našel. Začal pracovat v uhelné elektrárně na jedné z nejnebezpečnějších pozic. Ovšem bylo to o trochu lépe placené, než ostatní místa. Pracoval u kotlů, kam se házelo uhlí. Poté spal v jednom nepoužívaném úseku a jen málokdy jedl. Rychle ztrácel váhu i odhodlání, ale šel si za svým cílem. Schraňoval každý drobák a vyplatilo se. Po dlouhé době si pořídil vlastní byt. No byt je trochu barvité slovo, je to jedna místnost na spaní, druhá s dlaždičkami na zemi a jedním kohoutkem, ze kterého teče jen studená voda. Později si pořídil starou postel a nějaké to základní vybavení. Dokonce i takové to přenosné topení, aby neumrzl! Začal se mít celkem fajnově, jelikož si mol dovolit i jídlo, nabral malinko svalové hmoty a už nevypadá jako kostlivec obalený kůží. Nakonec si dovolil i takový luxus jako barvičky a pokreslil si staré zažloutlé stěny pokoje. A teď se konečně cítí aspoň trochu jako plnohodnotný člověk.

Henry Tristen

25. march 2015 at 9:11 | Michelle |  Deceased

Player: Diddinka

FC: Jonathan Bennett



Contact: hp.diddinka.hg@gmail.com

Age: 18 - probodnuté srdce: E. D.


Token: Ještěrka s kývací hlavičkou

[ henry tristn ]


Jako malý pomáhal strýcovi hlídat stáda na pastvinách, kde se dost naběhal. Když se rozutekla nějaká ovce pryč, tak se musel vydat za ní, skolit jí k zemi a dovést zpátky. Nešlo o žádné vytrvalostní běhy, ale spíše o sprinty, takže je docela rychlý a silný. Na skolení vzpínajícího se zvířete je přece jenom nějaká ta síla potřeba. Když se o to pokoušel poprvé, tak se u toho hezky vymlátil. Rozeběhl se v plný rychlosti, přeletěl hezky přes ní a zabořil se obličejem do blátíčka a bůhví čeho ještě. No smáli se mu docela dost, ale to mu bylo jedno, jelikož se smál s nimi. Později ale začal pracovat i s většími zvířaty a naučil se je i stopovat. Takže vysokohorské výšlapy mu nijak nevadí, pokud nemusí letět jako blázen. Jelikož peněz je vždy málo, tak začal pracovat na jatkách, kde se naučil pracovat s noži. Pořádně rozříznout zvíře od krku až k zadním končetinám a pak ho vykuchat - podle něj to bude podobně i s lidmi. Samozřejmě ho umí stáhnout i z kůže a naporcovat. Nerad vidí trpící zvířata, takže je s chladným svědomím umí zabít, aby jim pomohl od bolesti. Takže nůž je v jeho arzenálu zbraní na prvním místě, pak tam ještě má nějakou tu hůl, se kterou se oháněl z nudy na pastvě a docela mu to i šlo. Taky mu není cizí boj, ale pouze ze srandy, takové to kroucení rukou a pošťuchování, ale sem tam i nějaké ty kopance a pěsti. Někdo by o něm i řekl, že je to prostě typický kluk od vedle. Pro své kamarády ze sebe klidně udělá i debila. Prostě hlavně, aby byla sranda.


Je to takovej ten, skoro až nechápavej, roztomilej trouba. Klidně zůstane stát chvilku s otevřenou pusou, pak se oklepe, usměje a vidíte, jak se mu v očích mihne "co se to děje?". Lidem, které nezná, moc nevěří, ačkoliv se na první pohled zdá, že vám skočí skoro na všechno. Je trošku nešikovnej, ale sám se tomu směje. Neumí plavat ani rozeznávat jedlé rostliny. Pozná maximálně to, co jí zvířata. Lézt po stromech zkoušel jenom jednou a došel k názoru, že gravitace funguje tak jak má, hezky do středu Země. Když ho jeho kámoši viděli, jak se vyflákal, tak dostali takovej záchvat smíchu, že se tomu musel smát i on. No víckrát to radši už nezkoušel, kostrč ho bolela dost po prvním pokusu. Neumí se žádnou jinou zbraní než je nůž nebo hůl. S jeho štěstím by se s něčím jiným sám zmrzačil a nedopadlo by to vůbec dobře. Další věc je, že se nezvládne nějak zamaskovat, teda pokud náhodou neskončí rozpláclej v bahně jako přejetá žába, když zakopne o vlastní nohu. Nemá rád lidi, co se vyžívají v mučení slabších. Podle něj je to ohavnost a zbabělost. Proč působit bolest, když to jde rychle a protivník stejně nemá šanci? Dokáže chladnokrevně zabít zvíře a doufá, že pokud se dostane do arény, tak snad i protivníka.


Žije se svým strýcem a tetičkou a jejich několika dětmi. Jeho rodiče zemřeli, když byl ještě malý a oni se ho milostivě ujali, ačkoliv měli už tři děti. Takže vyrůstal se svými dvěma staršími bratranci a mladší sestřenicí. Už takhle neměli pomalu, co jíst, takže se každý z nich pořádně činil. Chodil se strýcem pást stáda ovcí, a když jedna utekla a on ji měl poprvé chytit, tak se rozeběhl plnou rychlostí. Dohnal ji, ale ovce se zastavila a on to nestihl ubrzdit, takže přes ní přeletěl a dopadl obličejem přímo do bláta s nějakou příměsí. V ten moment se za ním ozval smích, otočil se a uviděl své bratrance, jak se lámou smíchy. Ještě do oběda o tom věděli všichni. Pak se v tom, ale začal značně zlepšovat. Později pásl sám nějaká ta větší zvířata, když byla příležitost. Po nějaké té době se tam začínal nudit, takže si hrál s holí a zkoušel si nějaké údery do stromu, pod kterým lehával, když se nic nedělo. Jednou tam šel s kámoši, aby se vyblbli. Dopadlo to tak, že ho vyhecovali, aby vylezl na ten strom. Byl asi něco málo za první větví, když spadl dolů a narazil si kostrč. Samozřejmě se mu všichni začali smát, tak se smál i on. Ještě týden potom chodil jako kachna. Později to bylo pro jeho rodinu ještě těžší, jelikož jeho tetička otěhotněla a do rodiny jim přibyla další holčička. Peněz bylo pořád málo a on se nějak dostal k práci na jatkách, kde se naučil s noži stáhnout zvíře z kůže, rozkuchat jej a vyvrhnout jej. Nikdy ta zvířata nenechává dlouho trpět. Udělá to, co nejrychleji. Nikdy by si nemyslel, že by ho to mohlo bavit, ale baví a navíc mu za to platí.

Jael Schlansky

19. march 2015 at 21:30 | Drake |  Deceased


FC: Richard Harmon



Contact: katulda.d@seznam.cz

Age: 17 - rána skrz hlavy: D. Safer


Token: Jeho 1. vypadlý zub na provázku

[ džaehl šlansky ]


Tak jako každý obyvatel 8. kraje umí velice dobře šít, skoro by to popsal až nadlidsky dobře. Což on umí všechno nadlidsky dobře. A když se nikdo nedíval, tak se při hodinách šití naučil i mnoho dalších věcí, jako je třeba dokonalost vrhnutí nůžek svázanými provázkem nebo dokonce vrhnout i pletací jehlicí. Znáte toho člověka, který se z ničeho nic objeví na nějakém místě, a nikdo neví odkud se vzal? Tak to je přesně Jael. Jeho schopnost schovávání se ve stínech si budoval od dětství a dovedl to jako vše k nadlidským schopnostem. Dokáže se zamaskovat a schovat tak, že ho nevidíte ze vzdálenosti 3 kroků. Dokonce si vyrobil i flekatou pláštěnku, která mu v tom skvělé pomáhá a díky ní se stává skoro neviditelným. V jakékoli volné minutě studuje potají anatomii člověka. Nejvíc ho zajímají místa, kde může způsobit největší bolest a jak nejrychleji a nejsnadněji zabít člověka. Ví přesně, kde přetnout tu správnou tepnu, aby člověk bolestivě vykrvácel do minuty. A taky moc dobře ví jak udělat někoho dočasně ochrnutým a podobné libůstky. A jako poslední se naprosto mistrně vyzná v jedech. Jaký jed co udělá a i jak některé z nich vyrobit.


Nenávidí veškerou fyzickou aktivitu. Nemá moc velkou sílu, takovou spíš průměrňáckou na svůj věk. Celkem vzato nedokáže zacházet s žádnou pořádnou zbraní, jako jsou například meče sekery a podobné. Ani luk a prak mu nijak nepřilnuly k srdci, takže i těmto ostatním zbraním se vyhýbá. Nevydrží dlouho běhat ani plavat dlouhé vzdálenosti. A na to vše trpí autismem. Musí mít pořád všechno dokonale udělané tak jak chce on, jinak vybuchne vztekem a nedokáže se kontrolovat. Takovéto výbuchy mívá docela často, protože lidi jsou neochotni podrobit se mu a to ho naprosto rozčiluje. Někdy se mu stane, že tak trochu zapomene na realitu a ocitne se ve vlastním světě a dokáže být celé hodiny mimo čas i prostor. Taky není komunikativní, nerad mluví s lidmi. No vlastně nerad mluví vůbec. Už na první pohled vypadá jako naprostý psychopat, takže se často stává, že ho ostatní berou jako hrozbu, i když nemá svaly ani schopnosti k útoku.


Už odmalička věděl, že je jiný, že je výjimečný. Vždycky se vyhýbal vlastní rodině. Neměl a nemá rád ty lidi, kteří se nazývají jeho rodiče. Je naprosto přesvědčen, že někdo jako on, tak dokonale výjimečný člověk, nemůže být příbuzný s někým jako jsou oni. Jeho matka je jak se na 8. kraj patří švadlena a jeho otec je obchodník, což je pro něj naprosto nepochopitelné. Vždy se vyhýbal okolím lidem a vlastně i okolí jako takovému. Jako dítě našel jedno úžasné místo, kde je naprosto vše a naprosto nikdo. Je to místo v jeho hlavě a dokáže vydržet celé hodiny trávit v jeho imaginárním světě. Postupně si vyvinul touhu po zabití. Obdivuje ho jako bránu do lepšího světa. Sám sebe nikdy zabít nechtěl, protože už sám v lepším světě je, ale vždy sebe bral jako světce, který musí pomáhat duším osvobodit. A on jim tu svobodu rád dá. Nikdy nezapadal do společnosti, vlastně ani nechtěl. V celém jeho životě měl jenom jednoho přítele. Eduarda. S Eduardem mluví v jednu chvíli. Možná proto, že není skutečný. Ale je to opravdový přítel! Je menší postavy než průměrný 17-letý kluk. Jeho pleť je naprosto bílá a jeho velké oči v jeho zapadlém obličeji vypadají obrovské a šílené. Černé vlasy už nějakou dobu nechal růst a naprosto dokonale podtrhly jeho výraz šílence a psychopata v jedné osobě. Už na první pohled vypadá jako tichý zabiják a jakmile ho někdo pozná víc, pochopí, že první pohled je naprosto správný.

Augusta Dawson

18. march 2015 at 22:23 | Maddie |  Deceased

Player: Maddie

FC: Mimi Kirkland



Contact: maddiepond@email.cz

Age: 12 - vyrvaný hrtan: D. Safer


Token: Špulka niti

[ óhgusta dóvsn ]


Malá Augusta není moc velká a vlastně se ještě ani nesetkala s jakýmikoli zbraněmi, ani nože ještě nedržela v ruce nebo to bylo tak dávno a na tak krátkou dobu, že tomu ani žádnou vzpomínku nepřipisuje, protože veškeré domácí práce zastává její matka a starší sestra, takže ona si může užívat svého dětství, které bylo až do chvíle oslavy jejích dvanáctých narozenin naprosto ukázkové. Nemá tedy žádné speciální vlastnosti, jenom to, co mohla kdy pochytit z dětských her. Takže umí lézt na stromy, umí běhat, umí se schovávat na různých místech, ale to je asi tak všechno, až na to, že všechny svoje činnosti dělá s takovým nasazením, že se leckdo může bát, jestli není hyperaktivní. Ale je dost šikovná na různé manuální práce, takže umí šít, jelikož to je rodinný obchod, ale to jí asi k moc věcem nebude. Taky umí hezky kreslit, alespoň jí to všichni z jejího okolí říkají. Každopádně má nadání na bytí vždy za každého počasí velmi dobře nalazena a vždycky se usmívat. Ovšem nedělá jí problém být během okamžiku roztomilá, vyloženě taková, že si ji hned zamilujete, nebo zase na druhou stranu se dokáže i naštvat a snad je i trochu nebezpečná. Nikdy nebyla vychovávána jako princezna, takže je dost zvyklá na to, že se často sama zraní, jednou si i zlomila ruku, protože spadla ze stromu, ale neodradilo ji to, protože ona vždycky ve všechno věří a vždycky má víru v jakýkoli plán.


Nezná žádné zbraně, což je pro Hry dost zásadní nedostatek, ale ona je zase Augusta dost učenlivá a taky má tu trpělivost na učení se a rozhodně se nevzdává, takže by se třeba mohla i naučit nějak pěkně zacházet s nožem. To, že se nikdy nevzdává, je dost často problémem samo o sobě, protože se dost ráda překonává, takže i když je třeba zraněná, nijak jí to nevadí a bojuje až do konce, prostě překážky pro ni neexistují. Často si takhle sama ublíží ještě víc, než kdyby nic nedělala. Neumí plavat, ale to jenom kvůli tomu, že má vyloženě zakázáno chodit k rybníku v kraji a protože svou starší sestru poslouchá na slovo, prostě musela oželit plavání. Snad jako každé menší dítě má problém s tím, co může říct a co už ne, takže dokáže člověka zranit aniž by chtěla, protože ona nikdy nic nemyslí zle, v podstatě by nikomu nebyla schopná ublížit, ani žádnému zvířeti, takže má celkem smůlu, že bydlí zrovna v Desítce, ale s tím už nic nenadělá. Její sestra jí totiž vždycky říkala, že má být na ostatní hodná, že jí to potom v pozdějších letech pomůže. Moc to asice zatím nechápe, ale snaží se.


Augusta se narodila do rodiny, kterou před několika měsíci rozvrátilo neštěstí, kdy se její otec utopil v rybníce, takže ona ho nikdy nezažila. Je jenom štěstí, že ona sama je naživu, protože její matka to potom moc nedávala a málem přišlo o svoje dítě, ale její prvorozená dcera, o deset let starší než Agi, jí dost pomohla a hned se začala o svoji mladší sestřičku starat. Ta také dostala jméno po svém otci, který byl prý muž na svém místě a mohl dokázat velké věci, jenom kdyby pořád ještě žil. Zpracovával a prodával kožešiny, což celkme dost vynášelo, ale po jeho smrti se matka musela zařídit na menší obchůdek, takže Agina rodina není zase tak moc bohatá, ale jí to vážně nevadí, protože ona byla vždycky spíš vychovávána jako kluk, prostě vždycky byla venku a dělala nějaké skopičiny a musela se pořád hýbat, což v podstatě dělá doteď, nikdy se nezajímala o panenky a šaty a kapitolská móda ji nikdy nezaujala, ale o to se nikdy moc nestarala, co se jí nelíbí, tak to zahodí a už se o to nestará, nedělá si moc plány do budoucna, spíš přemýšlí teď a tady a občas se rozhoduje i za pochodu, protože je to tak větší sranda a ona může udělat víc věcí, což je jejím největším záměrem.

Where is the bunny?

3. march 2015 at 19:32 | Drake |  Events

O žádnou velikou akci se nejedná, ačkoliv je na delší dobu, tak o nic závažného nejde. Soutěže budou na stejný styl jako o Silvestru (2013-14) a na Halloweenu (2014). Na večírek, který se uskuteční v sobotu 11. 4. si vítěz může vzít +1 s menším poplatkem. Svojí účast na večírek oznamte do komentářů.
  • Cena: Na večírek zadarmo s kostýmem (něco letního), vítězové s doprovodem ze svého kraje - 4 SG
  • Koná se: 6. 4. neurčený čas (2015) - 12. 4. | 11. 4. - Večírek v 19:00
  • Kde: Celá akce - WEB | Večírek - Strom
  • Zváni jsou: Všichni v Kapitolu, vítězové + mohou s doprovodem blízkého z kraje
  • Téma: Velikonoce, žádné kostýmky a maškarády si brát nemusíte, můžete si vzít na sebe něco letního, co je vám pohodlné.
  • CO BUDE NA OSLAVĚ? (Vše v RPG formě)
    • Soutěže na blogu → kvízy, hledání po webu atp...
    • Ob den pro Vás budou připravované kvízy a různé soutěže, články by se měli objevovat v 00:00 a zpracovat by se měly druhý den do 23:59
    • Aby se krajané necítili zanedbaní, tak kromě dalších akcí bude na celý ten týden akce pro budoucí splátce v kraji zvýšená obrana, budete dostávat za hru +2 body do obrany, stejně tak to budou mít i obyvatelé 13. kraje, kteří si zas mohou našetřit na počet útoků.
    • Za celou dobu akce se bude někde po webu skrývat králík, kterého musíte najít, první kdo to najde, tak získá 20 SG. Ohlásit to musí na e-mail + odkaz, kde se nachází.
    • Večírek nebude ničím zajímavý, bude to klasický večírek ve stylu Kapitolu.
    • Předtím se uvidíme s některými ještě na srazu!
QUOTES [ Co kdy kdo řekl v aréně. Pokud víš o dobrém citátu, doplň ho sem. ]


OTHER WORLDS [ Přidej se i ty k ostatním rp. ]


loading ALES - Fatansy RPG

ikon1