October 2016

On Wednesdays we wear black. - Stánek výher

28. october 2016 at 16:22 | Drake

Podle celkového skóre, který jste za celou dobu získali se mění na herní lístky. Jeden herní lístek má hodnotu 5 bodů z celkového skóre. Za ty si můžete do neděle 6. 11. směnit za ceny, které tu jsou vypsány. Napiš si o ně do komentářů pod tento článek. Cen si můžeš vybírat kolik chceš, podle toho, kolik máš herních lístků. Výhru si můžete ponechat jako hráč a můžete to darovat jakékoliv postavě, nemusí to být jen pro jednoho, se kterým jste se zúčastnili této akce.
  • Diddinka → Herních lístků: 2
  • Fannie Herních lístků: 43
  • Feinek Herních lístků: 8
  • Jarci Herních lístků: 1
  • Katy Herních lístků: 3
  • Lukyner Herních lístků: 16
  • Lauri Herních lístků: 20
  • Nina Herních lístků: 15
  • Pattie Herních lístků: 26
  • Pietro Herních lístků: 46
  • Quinn Herních lístků: 3
  • Renaiti Herních lístků: 21

CENY

  • 100 - Volný lístek do Gold Classu na jakýkoliv film v kině Cinestar v ČR.
  • 90 - Zvýšení útoků na jeden den v jedné aréně o 10 %.
  • 80 - Dopředu odhalené informace o jedné vybrané aréně.
  • 70 - Fotografický výlet do Rhododendronpark Kromlau - Německo.
  • 60 - Jedna kniha podle vaší volby.
  • 50 - Volný sponzorský dar na zvýšení obrany.
  • 40 - 3 body do obrany.
  • 30 - 15 % sleva na internetový obchod teenhearts.com.
  • 20 - Snížená cena shipping na Kylie Cosmetics.
  • 10 - Osobní stylistka - Fleur Clow.

On Wednesdays we wear black. - 3.0

28. october 2016 at 15:57 | Drake

→ ESCAPE THE NIGHT

V Panství se začínají dít divné věci. Eliana se stačila zachránit tím, že pro sebe našla protilátku, Steve Marshall to štěstí neměl a je údajně mrtvý. Taky není nikde k nalezení Maia Gordon. Ani jejich reálná osoba nikde není, a proto to začíná být ještě děsivější. Děje se toto doopravdy nebo je to jen nějaká hra? V tuto chvíli se vážně neví. Dům začíná ze stěn vypouštět krev, která vypadá, že je pravá a taky je. Prokazuje známky živé bytosti, to Panství očividně žije a zabíjí. Můžete se pokusit jen o to jediné, dostat se pryč z tohoto prokletého místa. (Odpovídejte opět do komentářů, kromě on-line části, která bude na chatu v určitém čase.)
  • Úkol 1 [1-6 bodů] - Úkol 2 [není určeno]
DOKONČENO: 3/5

Feinek, Marilyn Moore (Maia Gordon)
  • Herních lístků: 5 | Skóre: 17

Lukyner, Brayden Humphrey (Steve Marshall)
  • Herních lístků: 10 | Skóre: 32

Nina, Charlotte Sheil Gether (Monique Sedoux)
  • Herních lístků: 35 | Skóre: 103
    • Úkol 1 - 1 bod
    • Úkol 2 - 43 bodů

Pietro, Janine van der Leverdeen (Eliana Suarez)
  • Herních lístků: 25 | Skóre: 105
    • Úkol 1 - 2 body
    • Úkol 2 - 60 bodů

Renaiti, Ezra Donnovan (Dave Strass)
  • Herních lístků: 10 | Skóre: 43
    • Úkol 1 - 2 body
    • Úkol 2 - 10 bodů
ÚKOL 1 - Každý se probudil ve svém pokoji zcela bez toho aby věděli, co se dělo v posledních hodinách. Nemůžete se dostat ven z pokoje, je zavřeno. Musíte tedy najít jinou cestu ven, přes okna to taky nevede. Ke všemu ten děsivý dům, venku je úplné šero a už to ani nevypadá, že jste někde v Kapitolu. Začíná to být opravdu vážné. V pokoji se však dá něco nalézt, něco, co vás jistě dostane pryč z pokoje. To něco zahlédnete vyčuhovat ze dveří, je to zase papír s nějakým psaním. Tentokrát několik hádanek, které se týkají známých osob. Musíte zjistit, ke komu jaká hádanka patří. (1-6 bodů)
  1. Bez křídla labutí, významnost poletí. - Nibswan E. Finefeather, baletní kombinace v aréně, labutí princezna při rozhovorech
  2. Živlem Lea, klíčem Sandea. - Devlin Antoinne, Sandea je její tygr a Leo je znamení lva - kočkovité šelmy
  3. Co mohou mít slavné boty s vysokými platformami společného s polévkou? - Olga Campbell, Boty Jeffrey Campbell a polévka Campbell's Soup
  4. Tři osoby skryté v jednom. - Christian Jack Rutherford, Normální osoba, Jack the Ripper, Jack the Stripper
  5. Moc je veliká, ale v publiku je neznámá. - Nyx Kesington, dcera nové prezidentky - moc, nepěkný vztah s matkou a moc se nevídají a nikdo nezná, kdo to je
  6. Osoba jménem vysoká, štíhlá a růže s prstenem ukrývá. - Karalynn Ringrose, Kara - anorexie, vysoká ale asi není, růže a prsten - Ringrose
ÚKOL 2 - ON-LINE ČÁST, přijďte na chat po 20. hodině. Budete muset nalézt předměty, které vás dostanou z Panství zpět do bezpečí do Kapitolu. Není povolena žádná pomoc, takže si každý jede za svůj tým a musíte se snažit být ti nejlepší, pokud možno ve všech disciplínách, které budete muset splnit k úspěšnému úniku.

ZA CELKOVĚ PRVNÍ MÍSTO DOSTÁVÁ PIETRO 15 HERNÍCH LÍSTKŮ. DRUHÉ MÍSTO PATŘÍ NINĚ A ZÍSKÁVÁ 10 HERNÍCH LÍSTKŮ. RENAITI SE UMÍSTILA NA TŘETÍM MÍSTĚ, A ZÍSKÁVÁ 5 HERNÍCH LÍSTKŮ.

Dollie Singer

28. october 2016 at 2:14 | Drake |  District 13

Player: Renaiti

FC: -


Contact: renaiti@seznam.cz

Age: 10


[ daohli singrh ]


Dollie, někdy zkráceně prostě jen Doll, vypadá vskutku téměř jako porcelánová panenka. Světlounká plet, štíhlá postava, dlouhé černé řasy, modrá očka a vlásky bílé jako je sníh. Její táta jí vždy říkal, že je jeho malou panenkou. Možná odsud pramení celé její jméno, kdo ví? Je drobounké postavy, tak jak to k dívce jejího věku patří. Nepovažuje to proto za žádné mínus, ví že časem vyroste a nyní svůj malý vzrůst dokáže využít ve svůj prospěch, jak jen potřebuje. Je velmi cílevědomá s čímž jde ruku v ruce někdy až přílišná tvrdohlavost. Pokud není něco po jejím, dokáže se i vztekat, ano, tomuto zdánlivému andílku to jde až příliš dobře, až by se jeden divil. Ale pokud jí někdo něčím zrovna nerozčílí, dokáže být příjemná a možná se někdy i usměje. Přes to všechno je to velmi citlivá osůbka. I jen zvýšený hlas jí dokáže dokonale uzemnit. Nesnáší, když se na ní někdo zlobí, obzvláště její táta. Minulost na ní samozřejmě nechala svoje, především v podobě nočních můr, kde jí neustále straší, jak do domu vtrhli muži v uniformách a chladnokrevně podřízli její mámě hrdlo. Ale i přes to si snaží zachovávat pozitivní mysl a nedávat tuto svoji slabinu v minulosti najevo. Snaží se být natolik praštěná a bezstarostná, aby to na ní nikdo nepoznal.

Narodila se... vlastně ani neví, jak se narodila. Nepamatuje si to, tak jako většina lidí. Ale již od útlého věku vnímala tu jistou odtažitost její mámy vůči ní, na to prostě nelze zapomenout. Nechápala, co udělala špatně, když se k ní nechovala jako ostatní matky k jejím kamarádům. Nevěděla jestli je to tím, že jí všechny ty matky od jejích kamarádů říkali, jak velmi podobná je jakési návrhářce. Ale trápilo jí to, v tomto ohledu byla vždy velmi citlivá. Až když s nimi táta trávil doma více času, pomalu se to začalo měnit nebo jí to tak alespoň připadalo. K narozeninám od nich totiž dostala hnědého králíka, kterého si pojmenovala Chlupáč, což je samozřejmě velmi originální. Měla to zvíře strašně ráda, dělala s ním úplně všechno, dokonce se s ním i koupala, i když králík z toho nebyl kdo ví jak nadšený. Jednou však její maminku popadl neskutečný záchvat vzteku, když se zeptala, proč má bílé vlasy a ne hnědé. Jednu ránu talířem schytal tatínek, když se postavil před ni a tu další její Chlupáč, který se jí vysmekl z náruče a chtěl si jen tak pobíhat. Strašně moc ji to sebralo. Její pláč nebyl k zastavení. Nemohla překousnout to, že jí ho vezmou a zakopou někde na zahradě. Tatínek jí ho proto nechal vycpat, aby jej mohla mít pořád u sebe. Od té doby se svým tátou trávila hodně času v jeho pracovně, když vyřizoval nějaké věci. Proplétala se mu mezi nohama i se svým vycpaným hnědým zajícem, jako by snad pořád byl živý. Jen výjimečně od té doby zůstávala s matkou osamotě. Ten den však musela. Pamatuje si to jako by to bylo teď. Slyšela divoké bušení na dveře, matka jí řekla, že si teď budou hrát na schovávanou a ona bude pykat a že jí musí slíbit, že nevyleze. Jako nejvhodnější schovka jí v ten moment přišla právě pohovka. Zalezla si pod ni a v ten moment tam vtrhli. Horda ozbrojenců. Křičeli na matku a ta na ně zpět. Poté jí prostě podřízli hrdlo. Ten pohled má před svýma očima vždycky, když jde spát. To, co se dělo potom už nějak nevnímala. Prostě jen plakala a tiskla k sobě Chlupáče. Pak už se ocitla tady ve Třináctém. Kde jí trvalo se docela dlouho vzpamatovat ze smrti matky, ale nakonec se jí to alespoň trochu povedlo. Začala navštěvovat zdejší školu, kde ji zařadili do určité třídy, aby z ní vychovali budoucí stopařku.


× Devon Singer - Je to poslední osoba, která jí na tomhle zavšiveném světě zbyla. Miluje jej z celého svého srdce. Nikdy o něj nechce přijít. V tomto ohledu je k němu až příliš ochranitelská. Vděčí mu za své vcelku hezké dětství, dokud se to všechno nepokazilo. Vždycky stál po jejím boku a staral se o ni. I když to nedává nejspíše moc najevo svým chováním, má ho prostě strašně ráda. Možná i proto jej tolik zlobí.

Devon Singer

28. october 2016 at 1:57 | Drake |  District 13

Player: Renaiti

FC: Chester Bennington


Contact: renaiti@seznam.cz

Age: 36


[ devn singrh ]


První, čeho si na něm všimnete není ani zdaleka jeho chování, nýbrž jeho vzhled, který jasně napovídá, že se ve Třináctém nenarodil a prakticky tam nepobývá ani moc dlouho. Jeho výška nad 178 cm není zase až takovým problémem, spíše se jedná o to, co se sebou udělal. Krátko střižené vlasy má proto, že v Kapitolu dříve nosíval pestrobarevné paruky a od té doby mu kratší vlasy přijdou mnohem pohodlnější. S výstředností nikdy neměl žádný problém. Tomu jsou jasným důkazem mimo jiné i černé tunely v jeho uších. Nesmíme opomenout ani to, co přiláká oko kolemjdoucího nejdříve. Na jeho tetování. Prakticky je sám na sebe naštvaný, že se nestihl potetovat od hlavy až k patě a má na těle ještě hodně, jak s oblibou říká "normální" kůže. Celá jeho záda jsou pokryta jakýmisi obrazci, které sice kdokoli rozezná, ale nepochopí jejich význam, pokud o něm nic neví. Další tetování u něj můžeme najít na ramenou, zápěstí, nohou, hrudi, pravém malíčku a pro něj asi nejvíce významné na levém prsteníčku, kde se nachází zvěčněný prstýnek s jeho milovanou ženou. V jeho případě dokáže vzhled ihned odradit nebo naopak zcela jedince ohromit, aniž by otevřel ústa. Ale to, že jej ihned zavrhnete, nemusí být zrovna dobré rozhodnutí, neboť on není zase tak moc špatný. Má své dny, kdy by nejraději poslal do horoucích pekel i toho největšího dobráka, ale kdo takové dny nemá, no ne? Jinak se dokáže bavit téměř s každým, jaký tón však zvolí, to mnohdy do poslední vteřinky neví ani on sám. Tak jako tak se jedná o týmového hráče a pokud dostane něco za úkol, všechny jeho osobní spory jdou do pozadí, aby práci odvedl na sto procent.

I když by to možná nikdo podle toho všechno jeho tetování na těle netipoval, měl vcelku v pohodě dětství. Občas nějaké roztržky s rodiči, ale to k dospívání prostě patří. Jinak s nimi měl velmi dobrý vztah. Dokonce jej podporovali i v jeho úpěnlivé cestě ke tvůrcovskému křeslu. Mnohem zajímavější je však již jeho život po dvacítce. Měl svoji vysněnou práci a nic mu nechybělo, ani pozornost žen. Jak se říká, v mládí láska jenom kvete. Tak tomu bylo i u něj. Seznámil se s jakousi brunetkou, kterou od jejich prvního setkání nemohl pustit z hlavy. Nejspíše byl až natolik dotěrný, že mu chudák žena přeci jen nakonec podlehla. Že byste do něj nyní takovou romantickou duši netipovali? Máte pravdu. Něco jej poté změnilo. Bylo mu něco okolo 23, když jí požádal o ruku a nabídl jí společné bydlení. Byl to život jako v pohádce, tedy skoro. Hodně času trávil v práci a když už měl volno, neopomínal ani večírky s přáteli. Na jedné takové oslavě měl již slušně upito a ráno se probudil v cela neznámé posteli. Samozřejmě toho litovali a proto se rozhodli oba dva o té noci mlčet. Tedy do té doby, než se jim u dveří po nějakých devíti měsících objevil uzlíček přikrývek s novorozenětem. Jeho žena to nemohla dlouho překousnout. Během toho, co šla jeho práce stranou a on se snažil trávit více času s manželkou a svojí malou dcerou, jej kontaktoval jakýsi muž, přítel otce. Až poté, co vše pro něj dělal zjistil, odkud tento cizinec je. Myslel si, že Třináctý už neexistuje, ale mýlil se. Dlouho mu spolupráce vycházela nebo si to alespoň myslel. Jednou se vrátil zpět domů a našel svoji ženu s podříznutým hrdlem. Šestiletá Dollie se naštěstí stačila schovat pod pohovku. On věděl, kdo to udělal. A chtěl se pomstít, ale jeho kontakt jej přiměl k tomu, aby si počkal. Pomohl jim oběma se dostat ještě ten den pryč z Kapitolu, a tak se ocitl tady. Připraven kdykoli pomstít smrt své milované manželky.


× Dollie Singer - Jeho malá porcelánová panenka. Tahle holčička byla nedopatřením, ale nikdy by ji nenazval chybou. Přes to všechno je rád, že ji má. Teď už je jeho nedílnou součástí a za její hezký život se bude prát jako lev, kterého má ve svém znamení zvěrokruhu. I když život s ní není zrovna nejjednodušší, neměnil by. Sice její matku vlastně ani pořádně neznal, ale je si více než jistý, že je to celá ona.

On Wednesdays we wear black. - 2.0

25. october 2016 at 0:00 | Drake

→ SIGNIFICANT CHOICE

Po večeři všem do pokoje přišel dopis, ve kterém bylo psáno, že byl někdo z vás otrávený a nemusel být jediný člověk, co mohlo být otrávený. Ke zprávě je připsaný čas - 26.10. 19:00, do této doby budete muset najít protilátku, která vás od jisté smrti zachrání. Můžete spolu spolupracovat nebo nemusíte, to záleží jen na vás. V této fázi se budete vyskytovat v knihovně, která je plná oprášených starých knih, dopisů a důležitých spisů. Vaším úkolem je najít nápovědu, která vás dostane k odpovědi, kdo z vás je otrávený, k protilátce a k vrahovi.
  • Úkol 1 [1-6 bodů] - Úkol 2 [1-15 bodů] - Úkol 3 [1-10 bodů]
DOKONČENO: 0/5

Feinek, Marilyn Moore
  • Herních lístků: 5 | Skóre: 17
    • Úkol 1 - 0 bodů
    • Úkol 2 - 0 bodů
    • Úkol 3 - 0 bodů

Lukyner, Brayden Humphrey
  • Herních lístků: 10 | Skóre: 32
    • Úkol 1 - 0 bodů
    • Úkol 2 - 0 bodů
    • Úkol 3 - 0 bodů

Nina, Charlotte Sheil Gether
  • Herních lístků: 25 | Skóre: 59
    • Úkol 1 - 4 body
    • Úkol 2 - 0 bodů
    • Úkol 3 - 9 bodů

Pietro, Janine van der Leverdeen
  • Herních lístků: 10 | Skóre: 43
    • Úkol 1 - 4 body
    • Úkol 2 - 0 bodů
    • Úkol 3 - 10 bodů

Renaiti, Ezra Donnovan
  • Herních lístků: 5 | Skóre: 31
    • Úkol 1 - 3 body
    • Úkol 2 - 0 bodů
    • Úkol 3 - 9 bodů
ÚKOL 1 - Na stolku najdete tlustou oprášenou knihu. Nacházejí se v nich jakési příběhy, psaný rukopisem. Na obalu je v názvu psáno "Pravdivé historky Panemu", ale některé se zdají až absurdní. Co je ale děsivé je, že na otevřené stránce bylo psáno, co se celou dobu v domě odehrávalo a je napsaná i přítomnost z večeře. Je tedy vaším úkolem se prohrabat mezi listy a tak zjistit, co se to vlastně děje.
  • Do komentářů napište číslo historky a zda je pravdivá nebo ne. Podle úspěšnosti dostanete nápovědu, kdo si bude vést dobře, dostane samozřejmě víc lepších nápověd. Usnadní se vám tím práce. (1-6 bodů)
  1. Jako malá jsem i já měla svého osobního strašáka, jako každý dítě. Tím mým byla Bloody Mary, i když jsem si vlastně nikdy nebyla jistá, jak vypadá, nebo jak se její přítomnost projevuje. Měla jsem o hodně starší bratránky a sestřenice, a ti mi ukazovali různá videa, kterými mě děsili. Strach z Bloody Mary mi ale opravdu dlouho zůstal. Odmítala jsem usínat v místnosti, kde se nacházela zrcadla, výjimky jsem dělala pouze, když byli zakryté. Na cestě po Thajsku mi rodiče museli permanentně po příchodu na nový hotelový pokoj přes všechny zrcadla hodit ručník. Musím říct, že jsem si na strach už tak navykla, že když mě asi po dvou letech tahle povídačka o Bloody Mary přestala zajímat a děsit, ani jsem si toho nevšimla. A rok na to jsem jako největší trubka směle vyvolávala svého strašáka podle předepsaných pokynů. To už jsem si z toho dělala srandu, jelikož mi všichni mí přátelé, kteří mě umluvili, připomněli, že i oni vyvolávání zažili a nikdy se jim nic nestalo. Přišla jsem si hloupě, že jsem kdysi opravdu žila v permanentním strachu, a tak jsem chtěla ukázat, že už nad tím mám kontrolu. Pokud tu povídačku o Bloody Mary neznáte, říká se pokaždé něco jiné, já ale věřila v toto: "Pokud o půlnoci pětkrát před zrcadlem řeknete Bloody Mary a pětkrát se otočíte, navštíví vás ze zrcadla dívka v zkrvavených svatebních šatech, která se rozhodne, jestli vás zabije nebo jen neuvěřitelně znetvoří." Byla jsem zvědavá, a tak jsem ''rituál'' provedla - bála jsem se méně než jsem se bála celou dobu mého dětství, a to jsem Mary přitom nikdy doopravdy nevyvolala. Stála jsem před dlouhým zrcadlem, které sahalo od podlahy až po strop. Všude kolem byla tma, jen dvě svíčky vedle zrcadla mi poskytovali světlo, abych vůbec viděla na to, co dělám. A tak jsem se otočila poprvé a přitom řekla Bloody Mary. Celou dobu jsem se na sebe dívala, jestli se na mě postupně něco nemění nebo jestli v odrazu zrcadla neuvidím pohyb v místnosti. Otočila jsem se po druhé. Bloody Mary řekla jsem. Všímala jsem si jakéhokoliv zachvění svíčky. Po třetí otočce a odříkání jména Bloody Mary jsem myslela, že se budu cítit nervózněji, ale ono nic, tak jsem podezíravě řekla Bloody Mary znova a otočila se po čtvrté. A nic na mě nepůsobilo, téměř beze strachu jsem udělala poslední otočku a slova Bloody Mary jsem řekla spíše úlevně. Zastavila jsem se čelem ke svému odrazu, čekala jsem a ani jsem nešpitla. Opravdu se nic nestalo, tak jsem se sama na sebe usmála. Bála jsem se tolik něčeho, co ani nefungovalo! Uběhl nějaký čas, můj život byl beze změny, na ten rituál a celou tu povídačku jsem si ani nevzpomněla. Jednou jsem ale byla sama doma, absolutně jsem se nebála. Rozhodla jsem se jít do sprchy, protože už bylo hodně hodin a na druhý den jsem musela jít do školy. Oproti vaně spojené se sprchou máme veliké zrcadlo přes celou místnost a absolutně jsem neměla pocit strachu nebo pocit, že bych se na to zrcadlo musela třeba jen podívat. Vlezla jsem do sprchy a vše bylo normální, v pořádku. Strávila jsem tam asi dvacet minut, než jsem vodu vypnula, otřela si oči a ze sprchy vyšla. Hned se mi pohled zatoulal k zrcadlu a málem jsem dostala infarkt. Celá moje tvář měla nepřirozenou zelenkavou barvu a kůže na ni se začala zvrásčovat, jako by varhánkovatěla. Svoje mimické svaly jsem ovládala, a místo toho, abych křičela jsem byla jen pekelně vyděšená, chtělo se mi plakat, v tu ránu jsem si vzpomněla na svoji tupost a na vyvolávání Bloody Mary. Otáčela jsem svou hlavu ze všech stran abych se ujistila, jestli se mi to jen nezdá. A ten vzhled mě neopouštěl ať jsem tam stála jakkoliv dlouho. Vyběhla jsem hystericky z koupelny a běžela jsem do ložnice, kde bylo další zrcadlo. Ihned jsem k němu běžela a zadívala se na svůj odraz, na mou tvář, která byla najednou naprosto stejná jako vždy, jen vyděšená a s vytřeštěnýma očima. Oddechla jsem si a pár slz se mi uvolnilo z očí, tak moc jsem byla v šoku. Asi to bylo jen tím zrcadlem v koupelně nebo mě to vystrašení mělo varovat. (Nina / Pravda)
  2. Jen tam tak tiše ležím, zahalena až po oči peřinou. Zorničky mám bezpochyby rozšířeny možná tak, že ani duhovky vidět nejsou. Srdce mi buší jako splašené. Ale já stále urputně upírám svůj zrak na jedno místo. Hlavou mi víří mnoho myšlenek, ale ani jedna z nich není pozitivní, což mi na odvaze rozhodně nepřidává. Vlastně díky tomu se mi chce spát čím dál tím méně. Mám sto chutí vyběhnout a rozsvítit, bylo by to tak mnohem jednodušší, ale mám strach. Strach z toho, co by se mi mohlo stát, kdybych opustila bezpečí svojí peřiny. Záclona se stále chvěje, i když není žádný průvan. Dveře i okna jsou zavřená. Něco tam je, určitě. Něco z toho hřbitova, na který vidím ze svého pokoje. Nějaká duše, která nemůže najít klid. To proto se záclona neustále chvěje. Po čele mi stéká pot. Mám strašný strach. Neustále kontroluji hodiny. Minuty jako by ubíhaly neskutečně pomalu. Ale přeci jen po několika hodinách se za oknem objevují první sluneční paprsky. Seberu všechnu svojí odvahu a jako kulový blesk vyběhnu z pokoje. Rovnou do obývacího pokoje, kde ihned usednu k televizi. Ani jsem nekontrolovala jestli se záclona stále mele. Neměla jsem takovou odvahu. (Renaiti / Pravda)
  3. V době, kdy škola nebyl ještě takový problém, jsme si s naší partou, my tři kámoši ze stejné ulice plus navíc dva trochu starší kluci chodili hrát a blbnout do pole s kukuřicí, z jejichž stonků šly skvěle stavět tzv. bunkry. Ti starší nemohli nyní jít, byli zaměstnáni doma. Chodili jsme jen tak daleko, abychom se neztratili a věděli kudy jít zpátky. V té době jsme také věděli, že do kukuřice kromě jiného chodí i divočáci z vedlejšího lesa a těm je jedno, jestli je noc nebo den. My spoléhali na fakt, že chodí do kukuřice jen v noci. Každý z nás si našel místo a z okolních stonků, už bez kukuřic začal stavět. Byli jsme do toho zabraní natolik, že jsme neposlouchali okolí a ani si nevšimli, že je jeden z naší pětice vytratil, až pak jeden z nás zaslechl šustění stonků, všichni jsme byli na malém prostoru, a tak jsme o sobě věděli, čili ani jeden z nás to být nemohl. Zvuk se ovšem blížil a nás se začal zmocňovat strach, v případě divočáků jsme v té době tak rychlí nebyli, abychom unikli. Když už jsme zvuk zaslechli celkem blízko, raději jsme se strachem v očích vzali nohy na ramena a pelášili z pole, co nám síly stačily. Když jsme z pole vyběhli, místo zvuku jsme slyšeli už jen hlasitý smích jednoho z těch starších kluků, který se v tom samém místě, co jsme vyběhli vynořil s velikou károu, která při tom, jak s ní běžel za námi polem vyvolávala dojem a zvuk běhu několika divočáků. Byl odvézt nějaký odpad ze zahrady a tak se rozhodl si z nás udělat srandu. Od té doby jsme si raději šli jen na kraj pole, co kdyby to příště nemusela být kára, ale opravdový divočák, že? (Pietro / Pravda)
  4. Snad každý zná ten pocit, když malé dítě jde do cirkusu. To nadšení, které mu proudí tělem a vychází z něj díky úsměvu na jeho tvářičce. I já mám takový pocit, ale mimo jiné jsem se cítila i strašně provinile. Rodiče mě nechtěli vzít do cirkusu, tak jsem se sem vzala sama. Pomalým krokem jsem procházela mezi všemi těmi klecemi se zvířaty. Byli tam lvi, medvědi, opice, pestrobarevní ptáci, psi a dokonce i koně. Připadala jsem si jako v ráji. Tedy do té doby, než všechna tato zvířata nespustila hrozný povyk. Snažila jsem se je utišit a přitom jsem ustupovala vzad, abych je měla všechny pod oční kontrolou a věděla o každém jejich pohybu. Díky tomu jsem však narazila do něčeho měkkého. Vytřeštila jsem prudce oči a rychle se otočila. Stál tam muž v klaunském obleku. V ten moment se mi vcelku i ulevilo, hodně tomu pomohl ten jeho úsměv na tváři. Chtěla jsem něco říct, ale to zpoza zad vytáhl jakýsi kyblík s bílou tekutinou. Znovu jsem se chystala ustoupit vzad a dát se na útěk, když jsem narazila do něčeho dřevěného a nade mnou se v ten moment sehnul muž. Zakřičela jsem. Nemohla jsem nikam utéct, kolem mě se to hemžilo lidmi od cirkusu. Bála jsem se, strašně moc. Kroužek okolo mě se čím dál více sužoval. Neměla jsem kam utéct. "Úsměv máš, ten ti zůstane," byla to jako mantra, kterou opakovali neustále dokola. Klaun mě polil tou bílou tekutinou. Strašně moc to štípalo, jako by mě to rozežíralo za živa. Nevěděla jsem, že to bylo bělidlo. Ten vysoký mi začal trhat vlásky, mnohdy i s kůží. Po tváři mi tekla krev. Bolelo to, moc. K tomu zvířata povykovala to svoje. A já už to nevydržela, zhroutila jsem se... Další den bylo vyhlášeno pátrání po malé blonďaté holčičce, která utekla z domu. V ten stejný den cirkus odjížděl, ale mezi svými měl o jednoho víc. Nového klauna, který stejně jako ostatní už svoji masku nikdy nesundá. (Renaiti / Lež)
  5. Nedlouho po mých 12. narozeninách jsem ale zažila svůj vlastní děsivý a smysl nedávající příběh, otočil mým světem, vzpomínám na něj do teď, takže ten vám budu dnes vykládat. Byly Dušičky, měla jsem u sebe na přespávačku kamarády a jako každý rok jsme se rozhodli vyvolávat duchy - děláme to tak už od doby, kdy nám ,,jak na to" ukázal Ferda Mravenec v jednom dílu. Nikdy se nic nestalo. Měli jsme připravený pohárek a papírky, mělo to posloužit jako ta zvláštní tabulka, deska plná písmenek. Každý z nás měl svůj prst položený na pohárku, který byl na stole dnem navrch. Vždy jsme zvolili jednoho, který měl klást otázky a vést tento rituál. Pro mě to vždy představoval jen jednu hádanku - kdo s hrnkem manipuluje tentokrát? I tentokrát jsem se snažila přijít na to, sledovat ostatní, jak reagují. Všichni se zdáli být až moc dobrými herci. Už si ani nepamatuji, čího ducha jsme to vyvolali, ale rozhodně vím že dělat si z něho srandu ve stylu malých dětí, kterými jsme byli, nebylo moudré. Kladli jsme mu otázky, které pro nás nebyly důležité, ba dokonce byli směšné, a přiznám se, že hlavním iniciátorem tohoto jsem byla Já. Část se na mě buď vyděšeně dívala, nebo se mě snažila přesvědčit ať přestanu, ta druhá část kamarádu si nechtěla přijít hloupě, nevěřit když očividně nevěřím já, a živili to se mnou (nebyla to tak čistě moje chyba, aby jste věděli). Postupovalo to tak nějakou chvíli, pohárek se stále pohyboval, jen při nějakých otázkách se jen třásl, což bylo asi to nejzvláštnější, protože to fyzicky nebylo moc možné. Dovalovali jsme si víc a víc, místo uctivé nálady to pro nás byla zábava, z hloupých otázek se po čase stalo naivní urážení ducha. "Vypadáš tak mrtvě, jak jsi?" "Na jaké číslo myslím?", "Kolik je u vás hodin?" To, a spoustu hloupějších dotazů jsme mu kladly. Nevím, kdo z nás mu řekl tu poslední otázku, ale byla jsem to já co se jako první v tu ránu přestala smát. Já, skeptik. Jako by někdo těmi slovy uhodil do žeber mě a úsměv byl pryč. Zkuste mi věřit, když píšu, že pokaždé si na tu otázku vzpomenu, pořád cítím pocit, jako bych někoho zradila, jako bych kopla do vosího hnízda, což mohlo být jen na moji škodu. Najednou se mi všechny vlasy, co jsem měla přehozené na ramenech, z nich začali stahovat dolů. Vykřikla jsem náchylná na děsy, pohár jsem rozbila a svíčka zhasla. Stála jsem chvíli paralyzovaná na místě než někdo z děcek běžel zapnout světlo. Po prvním zapnutí vypínače se to nepodařilo. Kdybych mluvila, hlas by mi vyletěl o několik oktáv, s takovou jsem to ale jen tak mohla cítit. Pak se světlo při dalším pokusu konečně zapnulo. Neodvolali jsme ducha, toho jsme si byli vědomi, ale nikdo už o tom nemluvil když jsme začali po sobě věci a sklo uklízet. Spaly jsme u sebe blízko a snažili si povídat tak dlouho, jak jen to bylo nutné aby nás to hodilo do klidu. I když se nic paranormálního nestalo, ten pocit byl příšerný a byla to moje první zkušenost s nim. Na druhý den jsem se normálně vzbudili. Zbytek párty proběhl v tichosti, už nebyla ta správná nálada a obvyklé škemrání u rodičů, ať mohou být děcka ještě déle u nás, jsem tentokrát vynechala. Když všichni odešli a já zůstala s našimi doma sama, vyrazila jsem do pokoje a cítila jsem úlevu, cítila jsem se líp, bezpečně, jako by to nebezpečí odešlo s mými kámoši. Ale neodešlo. Ve svém pokoji jsem si šla číst na postel. Jenže jsem procházela kolem zrcadla. A nevěřila jsem tomu, co vidím. Opravdu jsem se musela přibližovat blíž, musela jsem se ujistit že už mi opravdu nehrabe. Ale opravdu to tam bylo! Vypadala to tak hrozně, jak jsem se po včerejším dnu cítila já. Stahovalo se mi hrdlo a nechápala jsem, jak to mohlo narušit můj klid. Můj první pupínek. Neeee. (Nina / Lež)
  6. Ještě za školy, jsem si již doma vydělával nějakou tu zlatku chozením do lesa, kde jsem vybaven pytlíkem zrní a pytlem sena chodil krmit do krmelce lesní zvěř. Každý den jsem chodil v určitou hodinu a jak se pomalu měnil čas, byla čím dál větší tma a než tam člověk došel, bylo temno úplně. A tohle bylo právě jeden z těch dní, kdy se odpoledne už stmívá. Strach normálně nemám, ale když jste na širém poli v zimě úplně sám a je hrobové ticho v okolí, není to příjemné, i když máte u sebe baterku. Krmelec stál na malém plácku uvnitř lesa, ale vedla k němu lesní cesta, která se táhla po kraji lesa, jen na konci směřovala trochu do vnitřka a vedla právě k tomu krmelci. Cestu jsem znal a nehrozil fakt, že bych z ní sešel. Už při vstupu do toho lesa jsem měl pocit, že nejsem sám. Podíval jsem se proti sobě a zaslechl šustění, posvítil jsem si do dálky a trochu jsem uskočil dozadu, když na mě v té dálce zíraly bílé oči. Baterku jsem raději vypnul a přidal do kroku. Doplnil jsem krmelec a zase jak rychle jsem přišel, tak rychle jsem odcházel. Ve sněhu se špatně chodí a jednou se to dalo, ale nazpátek jsem si musel orazit. Posvítil jsem si na okolí a opět, daleko ve vnitřku lesa opět svítila dvojice očí. Vyběhl jsem ven z lesa a pelášil domů. Na přemostění říčky, a tedy v půlce cesty jsem se k lesu opětovně podíval. Na pomezí lesa a pole běhala nějaká lesní zvířena. Co přesně jsem nevěděl, díky šeru, ale aspoň jsem si oddychl, jelikož to byl stoprocentně původ těch očí, které zasvítily, při osvícení baterkou. (Pietro / Lež)
ÚKOL 2 - Další zvláštnosti, které se po místnosti vyskytují, jsou otevřené dopisy na zemi. Jsou to milostné dopisy dvou lidí, že by zakázaná láska. Je to velké drama. Několik z nich je od neznámé ženské, která vyznává lásku k muži. Ten jí však lásku neopětuje, to si můžete povšimnout z dopisů muže, který je dokonce už zamilovaný do jiné a je velice naštvaný, že se mu hrabala v tajných dokumentech z vražd. Podle data po tomto dopise mu začalo chodit několik výhružných a žárlivých dopisů. Též se hrozně snaží vysvětlit, že nemůže být zamilovaný do takové ošklivky a nicky jako je ta osoba, do které je zamilovaný, a že ona má víc všeho a je lepší než ona.
  • Výsledek napište do komentářů v tomto článku. V úkolu máte zjistit prostřednictvím rpg hraním, kdo je obětí a kdo je vrah. Obětí i vrahů může být více.Kolik jich je, zjistíte přes 1. úkol. Tudíž byste měli zjistit, co jsou lidi zač a jaká je vůbec jejich skrytá povaha. (1-15 bodů)
  1. Vrah: Maia Gordon/Marilyn Moore (Dědička)
  2. Oběti: Eliana Suarez/Janine van der Leverdeen (Posluhovačka), Steve Marshall/Brayden Humphrey (Detektiv)
  3. Ostatní: Dave Strass/Ezra Donnovan (Odpadlík), Monique Sedoux/Charlotte Sheil Gether (Novinářka)
ÚKOL 3 - A je na čase najít tu zatracenou protilátku, než někdo přijde k úrazu. Po knihovně se budou ve spisech a knihách vyskytovat samostatná písmena. Musíte tedy najít všechny a poskládat z toho slovo, ze kterého vyjde pak místo, kde se protilátka nachází opravdu nachází.

Písmeno je větší, tučně kurzívou a v levandulové barvě. Objeví se až po 20. hodině (25.10.)

ABCD

  • Výsledky (kde se písmena vyskytovala a název pokoje) napište do komentářů v tomto článku. Písmena mohou být schovaná v profilech živých i mrtvých lidí, v kronice a v archivu událostí. Z poskládaného slova získáte název místnosti, kde najdete protilátku, poté už stačí napsat post do místnosti (nezmiňujte v postu místnost) v Panství, že se vydáváte pro protilátku do té "určité" místnosti. (1-10 bodů)
Místo: Koupelna
  • K - Marilyn Moore
  • O - Max Gregory
  • U - Bradley Nogard
  • P - Kyra Glenshaw
  • E - Toriana Mikaelson
  • L - Saphire Crystal Sazel
  • N - Charles Regnard
  • A - Philippa Reyes

On Wednesdays we wear black. - Přehled

23. october 2016 at 22:26 | Drake

On Wednesdays we wear black. - 1.0

21. october 2016 at 0:02 | Drake

→ THE MYSTERY OF MANSION

Pod dveřmi vašeho pokoje se objeví béžová obálka s vašim novým alter egem. Každý ve svém dopise má úplně to stejné jako všichni ostatní, úkoly jsou pro každého jedince úplně stejné. Začít musíte všichni na stejném místě, a to vše chronologicky od úkolu jedna a dále. První úkol je kvíz, který každý budete muset splnit, podle dopisu, které jste dostali při příchodu. K úkolu dva už je jen na Vás, jestli budete pokračovat. Pokud se proto tak rozhodnete, dobře pro vás, jestli ne... tak co se stane, nikdo neví, třeba se ani nic nestane, ale to už můžete zjistit jen vy. Stále to buďte vy, své alter ego můžete povolat až po skončení této první části. Na kvíz máte čas do sobotní půlnoci. Ostatní úkoly můžete splnit do neděle 19:00.
  • Úkol 1 [5-15 bodů] - Úkol 2 [1-20 bodů] - Úkol 3 [1-10 bodů]
DOKONČENO: 1/5

Feinek, Marilyn Moore
  • Herních lístků: 5 | Skóre: 17
    • + 5 bodů
    • Úkol 1: 12 bodů
    • Úkol 2: 0 bodů
    • Úkol 3: 0 bodů

Lukyner, Brayden Humphrey
  • Herních lístků: 10 | Skóre: 32
    • + 5 bodů
    • Úkol 1: 13 bodů + obdržel klíč
    • Úkol 2: 14 bodů
    • Úkol 3: 0 bodů

Nina, Charlotte Sheil Gether
  • Herních lístků: 25 | Skóre: 36
    • + 5 bodů
    • Úkol 1: 13 bodů + obdržela klíč
    • Úkol 2: 11 bodů
    • Úkol 3: 7 bodů

Pietro, Janine van der Leverdeen
  • Herních lístků: 10 | Skóre: 24
    • + 5 bodů
    • Úkol 1: 13 bodů + obdržela klíč
    • Úkol 2: 0 bodů
    • Úkol 3: 6 bodů

Renaiti, Ezra Donnovan
  • Herních lístků: 5 | Skóre: 9
    • + 5 bodů
    • Úkol 1: 0 bodů
    • Úkol 2: 0 bodů
    • Úkol 3: 4 bodů
ÚKOL 1 - Obálka, s jménem tvého alter ega, obsahuje jen mapu, která přímo z tvého pokoje vede k otazníku značící kvíz. Jen na tomto skrytém místě se ti naskytne kvíz, který máte zakázaný jakkoliv přesouvat a ničit, jinak jste diskvalifikováni. Postupujte podle mapky a dostaňte se ke kvízu, co nejdříve. Abyste získali klíč, který je jmenovaný v předešlém dopise, musíte zodpovědět všechny otázky dobře nebo s minimálně 2 chybami. (Odpovědi posílejte přes komentáře, jsou zablokované a vidí je jen admin, takže se nedivte, kdyby se vaše odpovědi neobjevili v komentářích.)

VYBERTE SPRÁVNOU CESTU (5 bodů)
Mapa je špatně rozeznatelná, ale na pohled se zdá, že k otazníku vedou 3 cesty. Jen jedna je ta správná. Vyber si kudy se vydáš. Pokud zvolíš špatnou cestu, můžeš se vrátit zpět k začátku a začít znovu.
  • Levá cesta - špatně
    • heslo: Kolik zvířat/mutů se objevuje v rekapitulaci Her Lewise Holbourna? Počítají se i zvířata v pozadí, napište dohromady, bez čárek a háček. (dvacet tři)
  • Prostřední cesta - správně
    • heslo: Z jakého seriálu je postava v rekapitulaci 119. Her v minutě 3:14? Napište dohromady. (american horror story)
  • Pravá cesta - špatně
    • heslo: Jaký mut se objevuje v rekapitulaci na 122. Hry v minutě 3:02? Rekapitulaci najdeš na našem youtube kanálu. (medusa)
OTÁZKY (1-10 bodů)
  1. Jaká stylistka vytvořila tento kostým? (Fleur Clow)
  2. Napiš jména 2 postav na rpg, kteří hráli s fc Christiana Rutherforda v seriálu/filmu.
    1. Arrow (zesnulí) - Daphne Safer, Olivia Teresa Crawford
    2. Arrow (zesnulí přes rekapitulaci) - Georgie Lockwood/Willa Holland, Martin Anderson/Grant Gustin, Zayler Adamson/Austin Butler
    3. San Andreas (zesnulí přes rekapitulaci) - Camilla Cesvell/Alexandra Daddario
    4. Scream Queens (vítězové) - Victoria Garnet Wallace
    5. Scream Queens (zesnulí přes rekapitulaci) - Ginger Leella Skydrop/Abigail Breslin, May Febre/Lea Michelle
    6. Teen Wolf (vítězové) - Damien Sparks, Desirée Mason, Samuel Collins
    7. Teen Wolf (zesnulí) - Kayden Shan, Keenan Björn, Matthew L. Handersson, Valerie McWay
    8. Teen Wolf (zesnulí přes rekapitulaci) - Alexander Créon/Daniel Sharman, Coleen Nox/Shelley Hennig, Isaac Asimov/Dylan O'Brien, Jamie Blue/Gage Golightly,Nathalia Routh/Crystal Reed
  3. Kterému kraji stylizovala Amika va Ronzskovn před 9. krajem? (6. kraj)
  4. Jací hráči vyhráli za postavy Toriana Mikaelson a Lewis Holbourn? (Toriana - Niiki, Lewis - Raven)
  5. Kdo založil web? (Michelle)
  6. Kterým 2 vítězům se dostal syn do arény? (Shelia Holbourn - Lewis Holbourn, Richard Mason - Kyle Mason)
  7. Který vítěz má 3 bratry? (Claudia Riqueti, Victoria Garnet Wallace)
  8. Který profesionální vítěz nežil v bohatsví? (Claudette Fairy, Doutzen Marine, Wynter Caelum)
  9. Který vítěz byl spojenec Neyo Swordstorma v aréně? (Archer Francis Jr.)
  10. Kdo vlastní tento dům? (Jeffrey Horn)
ÚKOL 2 - Ti pozornější si mohli všimnout, že se u papíru s otázkami vyskytuje další papír se zprávou. Píše se na tom jednom, abyste stlačili zeď před vámi. Pokud se rozhodnete jí stlačit, otevře se Vám tajná chodba, která vede do herní místnosti, kde jsou samé strašidelné rekvizity, staré knížky a halloweenské ozdoby. Co vás ale prvně nadchne, jsou 3 zlaté truhly uprostřed místnosti. V každé z nich se vyskytuje další úkol, vyberte první, druhou nebo třetí truhlu tím, že se ozvete adminovi - chat, komentář, e-mail, který Vám truhlu otevře a vy zjistíte následující úkol, který musíte provést jak nejdřív můžete, abyste získali body. Pokud nebudete chtít, tak ovšem nevadí. (1-20 bodů)

TRUHLY
  1. halloweenský kostým či make up
  2. halloweenská úprava jídla
  3. halloweenská dekorace pokoje

ÚKOL 3 - Napiš svojí strašidelnou historku podle tvé skutečné a pak falešné události. Falešnou historku si můžete vymyslet i jako historku své postavy. Posílejte do komentářů. Nemusí to být dlouhé, ke konci napiš, který příběh je pravdivý a nepravdivý. Nemusí to obsahovat divné, paranormální nebo mysteriózní věci, i pro někoho může být třeba strašidelné to, že potkal krysu na záchodě. Historky musí být vámi povolené k publikaci, jelikož se budou využívat k druhé části akce. Bylo by fajn, kdyby to z vás aktivních každý napsal a bylo by tím více lidí a historek k hádání, ale není to samozřejmě nutné. (1-10 bodů)

NINA ZÍSKÁVÁ 15 HERNÍCH LÍSTKŮ ZA SPLNĚNÍ VŠECH ÚKOLŮ. 10 HERNÍCH LÍSTKŮ ZÍSKÁVAJÍ NINA, LUKYNER A PIETRO ZA NEJVĚTŠÍ POČET BODŮ. OSTATNÍ 5 HERNÍCH LÍSTKŮ ZA ÚČAST.

Alistair Yossement

6. october 2016 at 22:25 | Drake |  Deceased

Player: Nina

FC: Camilla Belle



Contact: ninalapcikova@zoznam.sk

Age: 17 - prostřelený krk: Z. Printemps


Token: Obroučka z kůry Dubu

[ alistah jósment ]


Díky členitosti kraje a díky jeho přírodě, se dokáže stejně automaticky pohybovat mezi korunami stromů jako jiní dokáží plavat. Díky síle v rukou, kterou získala při nošení velkých várek dřeva jí nedělá problém rychle a jistě přecházet ze stromu na strom, možnost uklouznutí a riziko pádu ji vrásky nedělají, proto není ostýchavá a nezdráhá se. Už od brzkého věku se učila fungovat se sekerou, manipuluje s ní s lehkostí a cvik se nezapře, a tak tomu je i u Alistair. Její zásah je většinou přesný. S vyšším věkem musela od občasné výpomoci otci přejít do skutečné práce, takže tedy začala chodit s matkou do papírny. Ženy jsou tam věčně na nohách a práci dělají v rychlém tempu, je teda potřeba umět se soustředit na postup daného úkolu, abyste jej provedli bezchybně a kvalitně, a to ona umí. Možná není tak inteligentní jako všichni ti ze Třetího kraje díky jeho uzpůsobení, ale selský rozum a pracovitost jí nechybí, a tato kombinace leckdy vyloudí dobrý účinný nápad, který je kvalitně proveditelný. Alistair patří mezi lidi, kteří moc nedbají na rizika ze skutků plynoucích. Spadne ji něco na okraj stroje přesně téměř vedle zašlých ostrých štětin? Není hloupá, ale je si jistá, takže pro to sáhne a podá si to zpět bez úhony rychle, a tak aby dosáhla svého. Mezi její dovednosti patří i plavání, nemá sice prostor pro trénování, ale díky zabírání a stavbě těla je v plavání dost dobrá, když vezmeme v potaz, že Sedmý kraj má říček a jezírek jen minimálně. Nedělají ji problém kopce nebo stoupání do těžko přístupného terénu, umí se zachytit. Naučila se rozpoznat přírodu, ve které se nachází, dokáže se orientovat podle různých vjemů a zná různé možné využití jednotlivých materiálů nacházejících se v přírodě, z ničeho dokáže vyrobit něco dost nápomocného, v tomto je nápaditá. Bylinky a houby taky neušly jejímu oku, i když nejde říct, že si může být při jejich určování stoprocentně jistá. Když jí zbývá trochu času a velké množství energie, prostě jen tak bije holí do stromů, udržuje si tím rychlost a svižnost, taky sílu a je to podobné jako pracovat se sekyrou. Taky se tím dá strom zbavit kůry, a ta se může použít třeba na různé masti či odvary, se kterými taky mimochodem sem tam něco zkouší. Má hbité prsty. Zbraň si nikdy nebyla nucena vybrat, nejspíš by všechny meče a luky poslala do háje a bouchala by lidi po hlavě klackem. Co se týče běhu, výdrž určitě nemá takovou jako by si přála, ale rychlost dokáže vyvinout dostatečnou na to, aby se rychle dostala z nějakého průseru. Oheň si rozdělat umí různými způsoby, tenhle úplný základ se učí i tříleté dítě. Je učenlivá a nestraní se společnosti lidí, se skupinami dokáže spolupracovat, ale není naivní a ví, že spolehnout se může nejvíc jen na sebe, je soběstačná a dokázala by vyžít i kdyby byla zcela sama, vše se může jednoho dne otočit a štěstí ji nebude hrát do karet.


Jak už bylo řečeno, vytrvalostní běh by pro ni opravdu byl doslova a do písmene běh na dlouhou trať, jelikož nedokáže běžet dlouho. Rychlost ji není cizí a ani dlouho držet tempo v práci, ale rozhodně by na útěk nesázela, spíš někam vyleze, schová se, uplave anebo prostě a jednoduše nebude nic řešit a postaví se tomu čelem. Je až zvláštní, že ve vodě s větší zátěží vydrží plavat déle, než dokáže běhat po zemi, ale jako holce ze Sedmičky je ji i tak nejlíp mezi stromy, bezkonkurenčně. Nezná žádné speciální uzly, je ráda, že dokáže smotat něco, co drží, možná se to někdy naučí, kdo ví. Bojí se velikých zvířat, a tím velkých je myšleno větších než ona, berušky, ptáci nebo psy ji neděsí, má ráda přírodu a fauna je její součástí, ale třeba ty muty co vídává v záznamech z Hladových her se ji fakt protiví, to potkat naživo, asi dostane šok a rychle bude packovat zpět odkud přišla, to je něco čemu by se nepostavila čelem, a to samu sebe bere za poměrně odvážnou. A právě odvaha ji občas může dostat do trablů, když si troufne na víc než by se mohlo zdát, že zvládne, ale kupodivu mívá na podobný situace opravdu děsivé štěstí, asi se nemyslícím jednoduchým lidem prostě daří. Jelikož vysloveně žije v lese ve společnosti s přírodou, často využívá oheň k topení, ale nekontrolovaný požár by byl pro všechny v jejím kraji zkázou, ba dokonce pro všechny v celém Panemu, oheň je tedy dobrý sluha ale špatný pán, není zvyklá na teplo a kde je velké teplo, musí být i jeho velký zdroj, přinejhorším oheň, to by bylo zatraceně na nic. Víc je zvyklá být na místech, kde prší, fouká vítr a je tam mírné počasí, do tropů se nikdy nepodívala a asi by je moc dobře nezvládala, obzvlášť s absencí vody ale i bez toho by to bylo zásadně problémové, v takovém něčem by byl problém se pohybovat a vymýšlet postupy na přežití, ale snad si nenechá teplem zavařit mozek a něco vymyslí, neví jak by byla schopná v teplu působit, nikdy mu nebyla nějak extra vystavena, jen je jasné, že by byla chvíli přinejmenším zmatená. Co se týče schopností ošetřování, taktéž s tím nepřišla moc do styku. Jasně, krev za svůj život už hodně viděla, ví, že by se něčeho takového nebála, ale zásadami první pomocí její znalosti ve velkém zachraňování končí, šít by možná něco zvládla lajcky, ale jinak všem těm postupům a tepnám a tak… všem těm stuff nerozumí, napravování zlomenin či vykloubených části těla radši tuplem nechte na někoho zkušenějšího. Holt, takovéto výchovy se jí nedostalo, spíš rozvíjeli její fyzické schopnosti a schopnosti fungovat než něco takovéhoto. Neučili ji chyby napravovat, učili ji rovnou je ani nedělat.


Narodila se na podzim kolem listopadu, ale není si jistá, kdy přesně. No, každopádně se narodila do zcela obyčejné, žádnou tragédií nepostižené rodiny v kraji disponujícím dřevorubectvím. Vzhledem k tomu, že v okolních rodinách nebylo moc dětí žádným překvapení, trošku divně si Yossementovi mohli připadat, když všechnu práci naložili na jediné dítě, na od pohledu něžnou holku. Sice vždy Derek a Celia snili o silném synovi pomáhajícím své rodině, dostalo se jim jen dcery, která tuto povinnost bez problémů zastávala. Nebyli na tom nikdy obzvlášť zle, ale hlad se jím taky nevyhýbal, stejně tak jako občasné problémové období spojené s chudobou a zimou. Ani Alistaiřiny rodiče nebyli výjimkou a i oni měli práci v odvětví zpracovávání dřeva, matka se věnovala výrobě papíru a otec zase kácení všech těch stromů a jejich opětovnému vysázení. Alistair byla nominovaná do práce už od brzkého věku, rodiče ji nikdy nepředhazovali, že musí být silná jako by byla kluk, ale ona se toho tak nějak držela sama a měla to tak v hlavě nastavené. Časem pomáhala otci nejen s výsadbou stromů, nakládáním a odvozem dřeva, ale také se starala o nástroje jako sekery a pily, aby je udržovala. I s těmi si občas lecco zkoušela, když zrovna nebyli pod přísným dohledem mírotvorců. Po její první sklizni, která ji naštěstí nebyla osudná, ji čekalo přeřazení, byla dána do práce po boku její matky, jelikož je holka. I po tom ale často chodívala pracovat s pilou a sekerou, protože ji to chybí a jde ji to. Každopádně, Alistair je poměrně živý člověk. Jedná se o to, že nemá ve zvyku si věčně stěžovat a chodit všude jako hromádka ustrašeného neštěstí. Pokud něco chce, jde si za tím. Žije svůj život jak nejlíp může, dalo by se říct, že i tak jak chce, jelikož není přehnaně ambiciózní, ale co s ní bude ji taky není jedno. Není vysloveně ukecaná milovnice společnosti, ale ani není tichou myškou a dokáže se prosadit. Ještě tak nějak nenašla, jak se říká, takový ten její smysl život. Někdo se snaží šplhat v kariéře, většina občanů profi kraje si přeje vyhrát Hry, a ona ve svém věku ještě absolutně netuší, co by ji mělo čekat. Zatím je ve věku, kdy pořádně neví, co chce, ale tak nějak cítí, že ji něco chybí. Možná na to v blízké budoucnosti přijde. S rodinou má dobré vztahy, naštěstí jsou tam všichni zdraví a otec i v pokročilém věku zvládá svou práci dobře, a proto nosí domů i patřičnou částku peněz. V poslední době jim toho moc nechybělo, takže se to dá nazvat klidovým obdobím. Nedávno se Alistair dozvěděla, že nějakou náhodou se ji rodiče po tolika letech rozhodli pořídit sourozence, možná nějakého do zálohy, jelikož ona co nevidět bude muset živit svou vlastní nově sestavenou rodinu a vylétne z hnízda. Možná to tentokrát i bude kluk. Co se týká vzdělání, nějaké základní se ji dostalo, ale astrofyzik nebo doktor z ní asi nebude, mnohem líp ji jde manuální práce. Pár přátel má, s některými se pouze baví, jiným zase hodně věří a je na ně zvyklá, jsou to takové různé stupně přátelství a ona má v každém stupni pár zástupců, proč ne. Nenašla si v Sedmičce nějakého rivala nebo tak, všichni jsou tu taková velká skupinka, dlouhodobý sjezd chatařů, nikdo nestojí za zmínku. Alistair je dost sebevědomá, není vysloveně namyšlená, ale nekrčí se v koutě a samu sebe má ráda. Vtípkům se nevyhýbá, zábavě také ne, rozum má a ví, kde jsou hranice, tak na co na ně upozorňovat. Také není zvyklá někoho soudit nebo odsuzovat, v lidech nedělá moc velké rozdíly. Nevyvolává konflikty, ale umí je vyřešit, rozohní se jen ve vzácných případech, a to stojí za to. Není provokatérka, ale nenechá si lecco líbit. Nemá ráda povrchní a uječené lidi, ale nedá se říct, že by s nimi často přicházela do styku. Je ji jedno, co si kdo říká o ní, ona mindrákama kvůli své osobě netrpí a ani nechce. Dalo by se říct, že Alistair je jako každé druhé děvče v Sedmém kraji - obyčejná. A nebo ne? Kdo ví. Holka je to i poměrně tvrdohlavá, ale žádnou rebelkou se nedá nazvat. Nestydí se předvádět, ale má ráda své soukromí. Nedělá ji problém poslouchat rady a přiučit se, a stejně tak ji nedělá problém rozhodovat a poroučet si, aby rozvrhla všechnu práci nebo si dupnout pokud ví, že jiný postup u práce by sedl lépe a byl by výhodnější. Na to, jak vše vykonává rychle a hbitě, není nějak hyperaktivní nebo uspěchaná, prostě jen ví, jak se svým časem naložit a má dobrou paměť na všechny svoje povinnosti. Vyzařuje z ní vnitřní energie. Co se týče toho, co říká, tak je to na rovinu to, co si myslí, je upřímná a někdy možná až prudce, ale není to tak, že by ji vymizel soucit.

On Wednesdays we wear black.

3. october 2016 at 13:43 | Drake |  Events

[4. výroční akce webu] Samozřejmě se nezapomnělo na výročí webu, tudíž se po čtvrté vracíme s akcí v Halloweenském duchu. Pokud jste byli aktivní na akci Where is the bunny? nebo Bloody Halloweekend, můžete očekávat vesměs to samé. Pokud ne, můžete se na to zpětně podívat do archivu událostí. Akce potrvá více dní, počínaje středou 19. 10. a na datech akcí bude na domluvě - dohromady 3. Co se bude dít, se předem prozrazovat nebude, uvidíte vše až od 19. 10. a během pozdějších dnů se prozradí téma a aktivita. Během akce, která se potrvá zatím do neznáma, budou zvýšené obrany na jednu hru 2 body. Takže pokud chce někdo mít zvýšenou šanci v aréně, nepropásněte šanci. A i když podle názvu máte mít černou jen středu, ponechme si černou na celou akci, protože ta je nejlepší. Kdo už měl z akce "Where is the Bunny?" herní lístky, můžete si je vzít a použít je tentokrát na nové ceny. Přehled lístků zde.
  • Cena: Free of charge (Hlaste se urychleně do komentáře, pro každou osobu je připravená karta a někdo někoho hraje. Nemusíte se účastnit všeho, ale přijdete jenom o body.)
  • Koná se: 19. 10. v 19:00 - 28.10. ve 23:00 | 23. 10. - Večírek v 18:00
  • Kde: Celá akce - WEB | Večírek - Panství
  • Zváni jsou: Všichni v Kapitolu, vítězové
  • Téma: Černá, černá, černá... Kostýmy nejsou nutné, buďte jen IN a velmi FAH-SHUON.
  • CO BUDE NA OSLAVĚ? (Vše v RPG formě)
    • Soutěže na blogu → kvízy, hledání po webu atp...
    • Ve vybraných den pro Vás budou připravované kvízy a různé soutěže, články by se měli objevovat v 00:00 a čas, do kterého byste měli soutěž zpracovat se objeví v článku soutěže.
    • Aby se krajané necítili zanedbaní, budete dostávat za jednu hru +2 body do obrany, stejně tak to budou mít i obyvatelé 13. kraje, kteří si zas mohou našetřit na počet útoků.
QUOTES [ Co kdy kdo řekl v aréně. Pokud víš o dobrém citátu, doplň ho sem. ]


OTHER WORLDS [ Přidej se i ty k ostatním rp. ]


loading ALES - Fatansy RPG

ikon1