January 2017

Warner Malcolm

31. january 2017 at 14:35 | Larsyn |  Deceased

Player: Renaiti

FC: Luke Pasqualino



Contact: renaiti@seznam.cz

Age: 18 - podřezané žíly


Token: Náramek z koňské hřívy

[ vonhr malkom ]


Svoje okolí vnímá vždy stoprocentně, a proto ho život v Desátém kraji naučil mnoha dovednostem. Práce s noži všech různých druhů či s dýkami, mu rozhodně není cizí, ba naopak, jako by se s tím v ruce už narodil. Dovede s nimi velmi dobře pracovat, řez má vždy přesný a hluboký tak, jak je nutné. Bez mrknutí oka by vám s tím mohl ublížit, s takovou samozřejmostí jako je pro člověka dýchání. Smrt ho obklopuje už od dětství a nutno říct, že často je jejím strůjcem právě on. Je zvyklý na zabíjení zvířat, je to nutnost a tak to i bere. Lidé se od zvířat mnohdy moc neliší, někdy se dokonce chovají i hůř. Zná dobře anatomii všeho dobytka na farmě, lidské orgány nemohou být snad zase tak rozdílné, aby tyto poznatky mohl použít. Nejednou se dostal i do pěstní potyčky, takže ví, jak to chodí. Pokud jej někdo naštve - a že to není až tak těžké - pěsti se mu zatnou a mlátí hlava nehlava, dokud jej někdo neodtrhne, aby toho nechal. V rukou má velkou sílu, ne jen díky taháním všech těch pytlů s krmivem pro zvířata a nošení jim vody, ale i díky svým provizorním boxovacím pytlům. V řeznictví má v chladící místnosti vždy alespoň jedno celé prase a do toho si po každém dni pořádně zabuší, aby se trochu uklidnil. Při zacházení se zvířaty je také potřeba nějaká ta síla, a to nejen v rukou. Třeba při zkrocení rozrušeného koně, nesmí pustit otěže, i když se vzpouzí vší silou. Nutno je také použít nějaká chlácholivá slova. Při prodeji musí působit co nejmilejším dojmem, a i když mu to dává hodně zabrat, tímhle směrem se přetvařovat umí. Dělá to už odmalička, takže to nikdo ani nepozná, že to není upřímné. Mnohem radši je však milý na zvířata než lidi. Jízda na koni mu rozhodně není cizí, jako snad každému tady v jeho kraji. Nejen díky tomu si osvojil práci s bičem. Také je docela mrštný a jeho reflexy jej zatím nenechaly ve štychu, když nějaké zvíře nereagovalo dobře na situaci a třeba by mu i ublížilo. Je zvyklý si všechno obstarávat a dělat sám, nepotřebuje žádnou chůvu ani se na někoho spoléhat. Zašívat roztrhané oblečení a ošetřovat různé odřeniny a rány je zvyklý.


Všimnout si ho v davu lidí není zase tak nemožné. Se svojí výškou 189 centimetry docela vyčnívá nejen mezi svými vrstevníky, ale také v řadě ostatních obyvatel. Ve své práci potřebuje hodně trpělivosti, ovšem když sundá řeznickou zástěru, jako by s ní sundal i toto. Je to horká hlava. Když se mu něco nelíbí, umí to patřičně dát najevo a nepřemýšlí, co za následky to pro něj bude mít. I když se jedná o člověka, který je přirozeně společenská rasa, i v tomto se liší. Společnost lidí nevyhledává, když to není krajně nutné, třeba při Sklizni nebo v prodejně. Lidem vlastně ani nevěří. Všichni jsou podle něj podrazáci, co jdou jen za svým štěstím i přes mrtvoly. Občas je to ale pokrytec, protože se chová stejně, pokud vidí možnost úspěchu. Někoho využije, aniž by si to třeba sám vůbec uvědomoval. Je to uzavřená kniha, pokud nepotřebuje, nemluví. Pokud už promluví, často naštve hned prvního člověka, když se nesnaží být milý. Možná proto se občas dostává do rvaček a má pár nepřátel. S rostlinstvem je skutečně na štíru. Trávu od asfaltu sice pozná, ale víc od něj nikdo čekat nemůže. Neměl ho to kdo naučit, i když by mohl sám, takovou trpělivost by na toto neměl. Přirozeně by si z kraje měl odnést lásku ke všem zvířatům, ale ne. Nesnáší hmyz a všechny tyhle malé potvory. Mnohdy je ani pořádně nejde vidět a už od nich máte žihadlo. Pokaždé, když nějakého brouka vidí, chytá úplný záchvat a okamžitě ho rozdupe. Možná se jich i bojí. Střelné zbraně neuznává. Pokud je někdo natolik zbabělý, aby se mu postavil čelem, je to pro něj mrtvá osoba.


Narodil se do farmářské rodiny jako druhé dítě. Svoji matku nikdy nepoznal, protože zemřela krátce po jeho porodu. Stále krvácela a nešlo to zastavit. Nikde poblíž nebyl tak dobrý lékař, aby ji dokázal zachránit. Samozřejmě ho to teď trápí, že ji nemohl poznat, protože otec s bratrem o ní neustále mluví jako o té nejlaskavější osobě na celém světě. Možná kdyby neumřela, War by byl úplně jiný. Už odmala se lidí stranil, nijak si se svými vrstevníky nehrál. Staral se raději o zvířata a trávil čas s nimi. Mimo to, ho otec učil krájení masa, aby si na nůž ve svojí ruce pořádně zvykl. Ve svých pěti letech dostal černou klisnu Suzi, jak je tomu v jejich rodině zvykem. Našel tak konečně svoji první spřízněnou duši. Je to jeho láska. Chodíval s ní na výstavy, dokonce i v dnešní době stále chodí, kde oba prokazují obrovskou soutěživost. Jaký pán, taková klisna. Na ni nikdy bič nepoužil, ale na ostatní koně v jejich stádě ano. V jeho osmi letech ho otec naučil zabíjet. Začal s králíky v kotci a postupně se to zvyšovalo. Warnera to nijak nepoznamenalo, viděl to už od dětství, mnohdy se i sám chodil na otce koukat, jak to dělá. Když jeho bratr dosáhl dospělosti, otec mu nechal celou farmu. War byl z toho celkem špatný, protože tam také udělal spoustu práce. Proto mu otec v den dosažení jeho patnáctin věnoval řeznictví, aby se náhodou ještě nestala bratrovražda. Tak jak to má být, spolu náležitě začali spolupracovat, čímž vytvořili jejich vlastní rodinný podnik. Bratr s otcem se starali o zvířata na farmě a Warner si je od nich bral do řeznictví. Je to celkem dobrá harmonie. War tak na svá bedra dostal velkou zodpovědnost a naučil se ji nést. Díky tomuto všemu jeho každodennímu kolotoči nikdy neměl moc čas přemýšlet nad Hrami ani nějakou vzpourou proti Kapitolu. Tyto věci bere jako okrajové části svého života, které když nemusí, tak raději vypustí z hlavy, aby se zabýval něčím, pro jeho život důležitějším.

Rozhovor s Esequielem

29. january 2017 at 22:34 | Larsyn
Cornelie Sang: *V krvavě rudých šatech, se se zářivým úsměvem ukáže na pódiu, všem v hledišti nadšeně mává.* Dobrý den, dámy a pánové! Zdraví vás Cornelie Sang! *Zahaleká, když se zastaví mezi dvěma křesílky.* Je to sice veliká škoda, ale ano, bohužel Hunger Games už skončili a tuto slávu završíme dnešním večerem! *Zářivě se usměje a celou dobu se tváří, jako kdyby vyhrála nejmíň deset miliónů.* Jako každý rok i letos vyzpovídáme našeho vítěze! Prosím přivítejte krále Atlantidy a 131. Hladových her, pana... *Malinká pauza.* Esequiela Leone! *Natáhne ruku směrem k místu, kde se má vítěz objevit a poté začne společně s publikem tleskat.*

Esequiel Leone: *Ešte pred začiatkom rozhovoru si jeden raz zapálil, aby toľko necítil tú odmeranosť, ktorú pociťuje od návratu z arény. Samozrejme navonok pôsobí úplne obyčajne, ako niekto kto práve vyhral Hry a má z toho radosť. V zákulisí ešte dokončili posledné úpravy na jeho kostýme, a potom sa s pohodovou chodzou a úsmevom na tvári ukáže Kapitolu. Na jeho tvári nie je ani stopy po rezných ranách či škrabancoch, tí kapitolskí panáci ho predsa len vrátili späť do formy a on sa cíti ako po týždňovom pobyte v termálnych kúpeloch. Keď tu stál naposledy, bol zmierený s tým, že toto miesto už nikdy neuvidí, vlastne ani nechcel. No aj napriek tomu tu teraz stojí, ako víťaz, síce už trochu osamelo, bez Presley tu doňho totiž nemá kto rýpať. Publikum ho privíta hlasitým potleskom, ktorý mu píli ušné bubienky. Čumí naňho snáď ešte viac ľudí ako naposledy, všetci do jedného naňho vrhajú zhypnotizované pohľady nadšených fanúšikov, ktorí čakajú len na to, kedy im vyleje svoje dojmy a pocity z arény.* Zdravím mrs. Sang *žmurkne na tú ženskú, ktorá mu prvý raz už hneď pri prvom pohľade nelezie krkom, a posadí sa do kresla oproti nej. Jednu nohy si prekríži cez tú druhú, tak ako to má vo zvyku a začne pohľadom hypnotizovať Corneliu Sang. Ani dnes nesklamala svojim typickým kapitolským vzhľadom. Keby toľko nerozprávala, možno by si ju zmýlil s barbinou.*

Cornelie Sang: *Usadí své velectěné pozadí do křesílka a podívá se na vítěze.* Taky tě zdravím. *Oslnivě se na něj usměje a ukáže mu své vybělené zuby, na kterých může vítěz spatřit skvrnku od rtěnky, nikdo není dokonalý.* Takže už jsi v pořádku? *Optá se.* Někteří splátci ti jistě způsobili nepěkná zranění, takže doufám, že ti to kapitolští doktoři všechno vyléčili nebo tě ještě něco bolí? *Zkoumavě se na něj podívá, jako by hledala nějaké zranění.* V aréně jsi také přišel o svou spolukrajanku Presley Worden, zasáhlo tě to hodně? Celou dobu jste byli spojenci a jistě i kamarádi, nebo jste snad spolu byli jen proto, abyste byli společně silnější? *Optá se.*

Esequiel Leone: *Nad prvou otázkou podvihne obočie a nahlas si odkašle. Dym s cigariet ho akosi začal dráždiť v hrdle a ten kašeľ sa driape von.* Prekliate pľúca *prehovorí podráždene a až po chvíľke absolútneho ticha si uvedomí, že z neho tie slová vyšli naraz. To nič, zakrije to miernym úškrnom.* Pravdaže som v poriadku. Vlastne sa cítim úžasne! Možno mi nebudete celkom veriť, no cítim sa ako keby som sa vrátil z dovolenky pri mori. *rehovorí so zamysleným výrazom v tvári.* Vlastne by som to mohol brať ako taký ozdravujúci pobyt. Kurz plávania, jazdy na vodnom skútry, potápanie... ženy *vyprskne do smiechu, no netrvá dlho kým sa znova vráti do pokojného stavu.* Každopádne doktori odviedli kvalitnú prácu a po aréne na mne nezostalo ani stopy *samozrejme je trochu sklamaný, pretože jeho pľúca zostali v rovnako príšernom stave. Keď si ho tá ženská začne prehliadať od hlavy až po jeho topánky, najprv ju nechápavo prebodne pohľadom, no potom mu dojde, čo na ňom toľko hľadá.* Presley *vysloví jej meno s dôrazom a z jeho hlasu je cítiť, že ho to vyviedlo z mieri, no on sa ten dojem pokúša nedávať publiku najavo.* Hej, boli sme kamaráti, teda pokiaľ sa to tak dá nazvať *zasmeje sa* Ako povedala pred hrami, bolo to mojich 5 najhorších dní života prežitých s ňou, plných vzájomných otravných poznámok, dokonca bola aj bitka. No samozrejme naše spojko malo aj výhody, predsa len bez tej malej potvorky by som tu dnes asi nesedel. Verím, že teraz láme nosy anjelom v nebi *skonštatuje a znova sa úplne stíši. Nemá v pláne sa im tu srdcervúco celý vyliať, on nikdy nebol ten typ.*

Cornelie Sang: *Souhlasně přikývne.* Když už si tak načal téma aréna, tak nám pověz, co si o ní myslíš. *Podívá se na něj.* Podle mně z toho byla cítit úplně jiná atmosféra, když jí navrhovala Severine Cosgrove. *Zamyslí se.* Ehm... No.. Takže líbila se ti nebo bys spíš chtěl nějakou lepší? Všimla jsem si, že ti dělaly problémy především sirény, které vypadaly jako vítězka z Prvního kraje, tedy Wynter Caelum. *Zahihňá se.* Můžeš nám o tom něco povědět. *Podivně na něj zamrká a prohlíží si ho od hlavy až k patě.*

Esequiel Leone: Ehm *podvihne na ňu obočie* Ako aréna bola dobrá, len myslím že v nej mohlo byť trošku menej vody *zaškerí sa svojou typickou grimasou a následne sa znova nahlas rozkašle, pričom jeho kašeľ sa rozlieha po celej sále.* Možno je trochu komické, až neuveriteľné že to vyhral niekto ako ja, človek, ktorý nikdy predtým nevidel vodu inde než vo vani. Spočiatku mi robila problémy najmä tá prekliata voda, a keď sa do toho zamiešali ešte aj tie mrochty s polorybím výzorom, to už bolo niečo. Na drzovku ku mne doliezli, lákali ma k sebe ich prekrásnymi hlasmi *rukami znázorní úvodzovky. Rozpráva miestami podráždene, predsa len na nie potvory nemá spomienky, ktoré by mal potrebu vychvaľovať ich do neba.* A keď sa potom všetky zmenili na akýsi "Wynter klan", to ma totálne vyviedlo z mieri *zachichoce sa a sám seba pristihne, ako sa mierne začína potiť* Našťastie krátko na to ma vyviedli z omylu, keď sa na mňa vrhla celá ich tlupa. Hovorte si čo chcete, no zobudiť sa ráno vedľa toho tak dostanem srdcovú porážku *povie a celý čas čo opisuje arénu má na tvári kamenný výraz. Znepokojuje ho pohľad tej ženy, najradšej by bol keby to už mal všetko za sebou a on sa mohol vrátiť domov spokojný sám s sebou.*

Cornelie Sang: Upřímně, já jsem na plavání také nikdy moc nebyla. *souhlasí s ním a poté se "nenápadně" podívá do poznámek, jako vždycky zapomněla to, co má říkat.* Pověz nám něco o ostatních splátcích, třeba o Vesper, což byla vaše spojenkyně, než se utopila poté, co se převrátil roh. *Usměje se a opět nenápadně koukne na svou kartičku.* Mně a jistě i všechny ostatní přítomně by moc zajímalo, proč sis tak zasedl na sourozence Darrena a Auroru Brrightwellovi? Nemáš snad Pátý kraj v lásce nebo jaký to mělo důvod? *Optá se.*

Esequiel Leone: Takže sa utopila *zamrmle si sám pre seba, takže to nemohol počuť nikto iný okrem neho. Chvíľu váha, premýšľa čo by jej tak mohol o Vesper povedať, no nakoniec prehovorí* Vesper som vlastne ani poriadne nepoznal. Po úvodnom masakry sa k nám znenazdajky priplichtila, vyzerala celkom neškodne a zmätene, ako asi všetci. Naše spojko bolo také nečakané, vlastne som najprv ani poriadne nevedel, či v nejakom sme, no potom mi prišla na pomoc keď sme sa navzájom masakrovali s Aurorou. Vyzerala tak sebaisto, som presvedčený že bola odhodlaná vyhrať. Prekvapilo ma, že ju zdolala voda *hodí na Corneliu Sang odivený pohľad* No a čo sa týka tých dvoch...máte pravdu, akosi som si na nich zasadol. Nebolo to plánované, vlastne som nemal v pláne nič z toho čo som im spravil. Skrátka som sa potreboval ten dýchací prístroj a vedel som, že bez boja by sa ho ten chalan nevzdal. Nemal som v pláne vyoperovať pľúce jeho sestre, no z časti si za to to blond dievča mohlo same, nemala sa do toho pliesť a možno by si s trochou šťastia ešte chvíľu požila *na chvíľu sa odmlčí* A všetci sa zhodneme na tom, že by zo mňa nebol dobrý chirurg *znova vyprskne do smiechu. Teraz musí tým Kapitolanom pripadať dosť komicky, podobne ako aj oni nemu.* Samozrejme k Piatemu kraju mám úctu, bez nich by predsa nič z tohto všetkého nefungovalo, no nie? Len mám pocit, že po týchto hrách ma tam nebudú mať všetci príliš v láske *dohovorí a trochu sa pomrví v kresle, aby mal väčšie pohodlie.*

Cornelie Sang: Už se nám to tu chýlí ke konci. *Poznamená a usměje se.* Takže ráda bych se tě ještě zeptala na poslední věc. *Schválně to trochu natahuje.* Co plánuješ se svou budoucností? Dostaneš veliký dům ve vesnici vítězů, najdeš si manželku a založíš rodinu, nebo si budeš naplno užívat života a navštěvovat všelijaké večírky? *Zeptá se.* Nebo... Cokoliv, co od svého budoucího života očekáváš, myslíš, že se nějak výrazně změní nebo bude vše při starém a ty budeš dál žít v jen o něco luxusnějším domě? *Položí mu tedy hodně zapeklitou otázku a upřeně mu hledí do očí.*

Esequiel Leone: *Poteší sa, keď počuje že už sa toto celé skončí. Celú dobu, čo tu sedí ho žerie, že to tá ženská toľko naťahuje, aby to musel stvrdnúť čo najdlhšie.* Viete, keď mám pravdu povedať, nikdy som nad tým moc nepremýšľal. Viem len, že víťazi si žijú v luxuse, váľajú sa v prachoch a ako jedni z mála ľudí v kraji si užívajú život naplno, samozrejme aj preto, že na to majú. Tiež chcem tú možnosť využiť, chcem si užívať dokiaľ budem môcť. A za tie peniaze si nakúpim toľko cigariet koľko kamióny uvezú! *vykríkne nadšene na celú sálu* Svoj nový dom som síce ešte nevidel, no ani neviete ako sa kurva teším na moment, keď doňho vstúpim! *letí z neho jedno slovo za druhým, sype to zo seba rýchlo a postupne zrýchľuje, až je vidieť aj z posledných radov, ako mu stekajú kvapky potu po čele. Keď sa pootočí k publiku, zazrie tam pár prekvapených, niekde až mierne vydesených tvárí.* Neznamená to ale, že budem do konca života sedieť na riti, samozrejme aj naďalej pracovať, asi si založím firmu alebo také niečo *zakýve hlavou a predstavuje si v mysli svoju svetlú budúcnosť.* Starý život chcem z väčšej časti nechať za sebou, tiež aj niektorých ľudí *dobre vie koho* a robiť niečo z čoho budem mať dobrý pocit *zakončí to a stíchne, uprene prebodáva pohľadom Corneliu oproti, všíma si nechutne hrubú vrstvu make upu na jej tvári a čaká, čo sa bude diať ďalej. Určite nemôže čakať, že ho rovno nechajú na pokoji a pustia ho domov.*

Cornelie Sang: Dámy a pánové toto byl vítěz 131. ročníku Hladových her, Esequiel Leone! *Zvolá a lehce našpulí rty, asi se jejím křehkým ouškám nezamlouvá jeho mluva.* Ale nebojte se, příští rok nás čekají další splátci a aréna! Příští rok se můžete těšit na další nálož akce! Takže přístí rok u 132. her opět na shledanou, loučí se s vámi Cornelie Sang! *Zahaleká.* Myslíte si, že jsem na něco zapomněla? Ne, nebojte se. Než se doopravdy rozloučíme, tak nám ještě pár slov řekne naše úžasná prezidentka Cerys Alsephyte Smyrna. *I ona se přidá k hlasitému potlesku, když se paní prezidentová dostaví na pódium a po jejím proslovu a rekapitulaci prostě jen zmizí v zákulisí.*

Cerys Alsephyte Smyrna: *Se svou dokonalostí se ukáže na pódium ve svých nejdražších šatech. Na sobě má dlouhé bíle šaty se zlatými krusty. S úsměvem dojde k nové moderátorce, na kterou kývne jako na malý pozdrav a pak už se věnuje vítězi. Věnuje speciální úsměv přímo jemu. Vypadá spokojeně i nespokojeně, důvody k tomu si mohou ostatní domyslet. Pohlédne ještě k publiku.* Zdravím všechny přítomné a nepřítomné v celém Panemu, co nás sledují. *Řekne a ví přesně, že tuhle událost mají všichni za nutnost sledovat.* Je to jen měsíc, co jsme se potkali s vítězem Pentagames a teď tu máme další. Celkem rychle za sebou, nemyslíte? *Zasměje se.* Teď ale budeme mít dlouhou pauzu a uvidíme se zas za rok. Předtím ale musím pogratulovat vítězi. *Otočí se na Esequiela.* Gratuluji Ti k vítězství, Esequieli Leone. *Přísně na něj pohlédne, aby věděl, kdo je tady šéfem. Poté sáhne pro korunu, která leží na saténovém polštáři, co drží avoxka.* Vítám Tě mezi vítězi a doufám, že si najdeš své pravé místo a budeš ctít Kapitol, svůj kraj a utužovat s námi nadále pozitivní vztah. *Nasadí mu korunu na hlavu, podá mu ruce, načež se otočí celým tělem k publiku a kamerám.* A teď prosím o klid, připravíme se na rekapitulaci nejlepších okamžiku v aréně, a že jich jistě mnoho bylo, Severine. *Pousměje se do kamer a poté už odchází ze scény ke svému prezidentskému balkónku, kde bude sledovat ty úžasné záběry od začátku.*

Esequiel Leone: *Opäť sa pomrví v kresle a uprene sleduje tú ženskú ako sa lúči s publikom. V duchu si vydýchne, že už to má skoro za sebou a s tou ženskou sa už nikdy nebude musieť dať do reči. Akonáhle začuje meno prezidentky a následne klepot podpätkov o lesklú podlahu, ako raketa vystrelí z kresla na nohy. Nevie, ako sa má v takejto situácii chovať, čo jej má povediať, a tak radšej zostane ticho stáť, aby pred ňou nevyslovil niečo, čo by nemal. Je z nej cítiť také napätie, prísny pohľad, ktorým ho prebodáva tomu tiež moc nenapomáha. Venuje jej mierny úsmev a úctyhodne jej kývne hlavou na pozdrav. Potom už od nej slopí zrak, aby si ju nejakým spôsobom neznepriatelil.* Vďaka *prehovorí na ňu tichším hlasom, keď mu na hlavu položí korunu. Ten kov ho studí na hlave a cíti sa s ním na hlave akosi podivne. Ešte divnejší pocit má, keď si s ním prezidentka potrasie rukou, no navonok ešte vždy pôsobí pokojne a z cela vyrovnane.*


Publikum poslušně ztichne. Potom se jako obvykle v místnosti zatemní a vyjede u pódia bílé plátno. Začnou hrát reklamy, zase nové produkty z kosmetiky, módy a všeho možného, co je v Kapitolu zvykem. Dokonce se tentokrát objevují trailery na nové filmy, ve kterých hrají známé tváře vítězů, takže se všichni mají na co těšit. Déle než deset minut reklamy netrvají. Poté se plátno ztmaví, objeví se čísla a začnou odpočítávat začátek. Nakonec se ještě objeví titulky, kdo arénu vytvářel, kamera a pár jmén tvůrců, nato pak začne hrát REKAPITULACE HER roku 2214.


131st Annual HG - Rozhovory II

22. january 2017 at 23:24 | Michelle


131st Annual HG - Rozhovory I

22. january 2017 at 22:56 | Michelle


131st Annual HG - Soukromé představení

21. january 2017 at 21:14 | Michelle

131st Annual HG - Přehlídka

18. january 2017 at 3:03 | Sabrae

Informace - 131.

16. january 2017 at 21:18 | Larsyn

VYSVĚTLENÍ

Body - Kromě normálních bodů, lze získat ještě bonusový bod za hraní na akcích, v tréninkovém centru atd... Maximální počet bodů, který můžete získat je 47 [Sklizeň: 1-2 bod, Přehlídka: 10 + 1, Soukromé vystoupení: 12 + 1, Rozhovor: 10 + 10].
Vztah s mentorem - Postupy jsou , , , → Čím lepší vztah si vybudujete za tu dobu s mentorem, tím lepší budete mít výhody. Při jedné zelené máte s mentorem jen dobrý vztah, žádnou výhodu nezískáváte, ale tak pro dobrý pocit stačí. Když máte už dva, máte jeden boj zvýšený útok až na -30 % jako při úvodním masakru, použít to můžete kdykoliv, ale ne ve finále. Pokud dosáhnete 3 zelených, tak Vám mentor může posílat sponzorské dary zadara, bere se stále ohled na reálnost. Hra s mentorem může mít i jiné výhody. Třeba, že Vám prozradí něco málo o aréně a vy můžete být o něco lépe připravení.
Hlavní zbraň - Vybíráte si u soukromého vystoupení, tato zbraň bude muset být nutně v aréně aspoň jednou, pokud se tam hodí. Zbraň nemusíte získat, může Vám ji sebrat někdo jiný.

SÁZKY

Sázky - Jestli si chcete na někoho vsadit, napište to do komentářů, tam, kde je seznam splátců, pod jménem vaší postavy, pro koho si chcete vsadit. Jak se přičítají body naleznete v rubrice, kde se nachází Sponsorship.
  1. splátce: Allairé d'Enerrse | kurz - 4.5 | vsazeno: $0 | počet lidí: 0
  2. splátce: Gideon Rhiston | kurz - 4.5 | vsazeno: $0 | počet lidí: 0
  3. splátce: Glaedr Forsythe | kurz - 1.5 | vsazeno: $400 | počet lidí: 3
  4. splátce: Vance Quigley | kurz - 6 | vsazeno: $0 | počet lidí: 0
  5. splátce: Sande Van Ryoko | kurz - 4 | vsazeno: $0 | počet lidí: 0
  6. splátce: Jamie Ryed | kurz - 3.5 | vsazeno: $0 | počet lidí: 0
  7. splátce: Arielle Waterfield | kurz - 7 | vsazeno: $0 | počet lidí: 0
  8. splátce: Herod Amphiprion | kurz - 2.5 | vsazeno: $100 | počet lidí: 1
  9. splátce: Aurora Brightwell | kurz - 2 | vsazeno: $0 | počet lidí: 0
  10. splátce: Darren Brightwell | kurz - 3 | vsazeno: $100 | počet lidí: 1
  11. splátce: Presley Worden | kurz - 3.5 | vsazeno: $900 | počet lidí: 3
  12. splátce: Esequiel Leone | kurz - 3.5 | vsazeno: $1 485 | počet lidí: 5
  13. splátce: Vesper Framiré Drexcolt | kurz - 2 | vsazeno: $150 | počet lidí: 1
  14. splátce: Enrique-Ariel de Lastarri | kurz - 3.5 | vsazeno: $150 | počet lidí:1
  15. splátce: Madeleine Pantalon | kurz - 5 | vsazeno: $0 | počet lidí: 0
  16. splátce: Mauritz Korrs | kurz - 4 | vsazeno: $0 | počet lidí: 0
  17. splátce: Zoey Ellison | kurz - 5 | vsazeno: $0 | počet lidí: 0
  18. splátce: Xander Winestock | kurz - 5.5 | vsazeno: $0 | počet lidí: 0
  19. splátce: Zyrra Anerhe-Calais | kurz - 5.5 | vsazeno: $0 | počet lidí: 0
  20. splátce: Wayatt Warmisham | kurz - 6 | vsazeno: $0 | počet lidí: 0
  21. splátce: Anthea Moon | kurz - 4.5 | vsazeno: $0 | počet lidí: 0
  22. splátce: Robert Hutch | kurz - 5 | vsazeno: $0 | počet lidí: 0
  23. splátce: Beatrice Flaubert | kurz - 4.5 | vsazeno: $0 | počet lidí: 0
  24. splátce: Chester Fyord | kurz - 6 | vsazeno: $0 | počet lidí: 0

ARÉNA

Prostředí
Aréna se vyskytuje v pelagické zóně, kde se nenachází žádná pevnina. Jediné, co se chová jako "pevnina", tak je plovoucí Roh hojnosti a podstavce, které po startu zmizí pryč a zůstane tak jenom Roh hojnosti. Je možné se dostat do největší hloubky 3900 metrů, což se zásadně nedoporučuje bez pokročilých schopností v potápění a dobré potápěčské výbavy. Je tedy nemožné se tam dostat, a ke všemu ve hlubinách nenajdete nic, co by lichotilo, a ke všemu je tam tma. Brána do Atlantidy se nachází daleko od místa startu v hloubce kolem 100 metrech. Pro šikovné za bránami čeká tunel, který vede přímo do Atlantidy. Ta, je schovaná hluboko pod vodou, tudíž se do ní dá dostat jen tunelem. Cesta je ale velmi zapeklitá, jelikož vede přes jeskyni sirén. Jakmile se poštěstí se do Atlantidy dostat, může se zde přežít aréna na souši. V ruinách chrámu nebo u vodopádů se dá nalézt dobrá schovka, ale nejsou to rozlehlá místa, tudíž jde každého rychle zahlédnout nebo zaslechnout. Na celé ploše je voda, tudíž je všude kluzký povrch a voda je na některých místech stále hluboká. Ztracené město se tedy nachází v jeskyních a nesetkáte se tu s žádným slunečním svitem.
Suroviny, jídlo, zdroj vody
Ve vnitřku Atlantidy se nachází vodopády, kde padá jediná sladká a pitná voda. Voda dosahuje až ke chrámu a tam taktéž padá sladká voda, ale tam sem se to už míchá se slanou vodu z oceánu. Jinak zde najdete kamení ze zřícenin a mnoho oblázek.
Fauna a flóra
Vzhledem k tomu, že se aréna nachází uprostřed oceánu, není zde nouze o různá zvířata. Běžný splátce zde může potkat celou škálu malých barevných rybiček plavajících v hejnech. Ty jsou ale tak malé, že by se z nich nikdo nenajedl. Z větších ryb, které taky žijí a plavou všude kolem, už se ale dá nějaké jídlo ukuchtit. Celý výhled do moře je krásný, můžete vidět barevné korály, mořské koníky, ve větších hloubkách se může vyskytovat i nebezpečná muréna. Ve velké míře jsou ve vodě i chobotnice, ovšem ne ty velké a nebezpečné, ale hlavně malé roztomilé chobotničky adorabilis s ušima, které nemají splátcům jak ublížit. Ale to z nebezpečných tvorů není všechno. Jeden z největších problémů představují žraloci, kteří dokáží ve vodě vycítit krev až na 10 km. Určitě se tedy zúčastní nějakého boje. Jsou tu i příjemnější savci, jako delfíni, kteří jsou přátelští a dokážou zvednout náladu, ale nenechají na sebe sáhnout. Na souši můžete najít nějaké menší žáby. Ovšem největší problém jsou sirény, které žijí ve své jeskyni, ale dokáží se dostat i na souš - jsou velikým problémem. Tedy ne na každého, jenom na toho, komu se líbí ženy. Toho dokážou zvábit svým neodolatelným zpěvem a odtáhnout do hlubin.

Mnoho rostlin zde neroste, vzhledem k mizivému světlu, které se sem dostává ze zemského povrchu. Ale stejně můžete najít chaluhy, řasy a jiné vodní rostliny. Na pevném povrchu ve vnitřku Atlantidy se nachází mech a občas na sušších místech i tráva. U skal najdete i větší keříky a stromy, které ale neudrží víc než jednoho člověka. Ty jsou listnaté i jehličnaté, obojí bez jakýchkoli jedlých plodů. Kolem stojaté vody jsou dokonce kapradiny. Povrch, pokud není vysoko nebo hornatý, je většinou prosáklý, takže se zde velmi dobře daří vodním rostlinám.
Počasí
Počasí na dně oceánu není moc proměnlivé. Je tu vysoká vlhkost, to ano, takže splátci můžou počítat s tím, že se hned zpotí. Pokud bude aréna trvat moc dlouho, můžou jim dokonce nareznout i některé zbraně. Není tu ani takové teplo, jak se může zdát, denní teploty se pohybují okolo 25°C. V noci může teplota klesnout nejníže k 15°C. Celkové podnebí Atlantidy je spíše mokré a teplé, není tu nouze o získání vody. V jeskyních, zvláště těch, které jsou hluboké, je však větší zima, dostatečně daleko se teplota může blížit i bodu mrazu.
Pořadí mrtvých | Počet dní v aréně: 4
  • 24. - Arielle Waterfield [4]; zabita: Glaedr Forsythe [2]; příčina: rozmlácená hlava
  • 23. - Allairé d'Enerrse [1]; zabita: oceán; příčina: utonutí
  • 22. - Sanden Van Ryoko [3]; zabita: oceán; příčina: utonutí
  • 21. - Zyrra Anerhe-Calais [10]; zabita: medúzy; příčina: jedové žahnutí
  • 20. - Gideon Rhiston [1]; zabit: Presley Worden [6]; příčina: propíchnutý mozek
  • 19. - Mauritz Korrs [8]; zabit: oceán; příčina: utonutí
  • 18. - Chester Fyord [12]; zabit: Herod Amphiprion [4]; příčina: probodnuté břicho
  • 17. - Anthea Moon [11]; zabit: Glaedr Forsythe [2]; příčina: utopená
  • 16. - Aurora Brightwell [5]; zabit: Esequiel Leone [6]; příčina: protrhlá plíce
  • 15. - Zoey Ellison [9]; zabita: siréna; příčina: utonutí
  • 14. - Vance Quigley [2]; zabit: siréna; příčina: rozdrásané břicho
  • 13. - Jamie Ryed [3]; zabit: siréna; příčina: podříznuté hrdlo
  • 12. - Beatrice Flaubert [12]; zabita: siréna; příčina: utonutí
  • 11. - Xander Winestock [9]; zabit: siréna; příčina: podříznuté hrdlo
  • 10. - Wayatt Warmisham [10]; zabit: siréna; příčina: rozdrásané břicho
  • 9. - Robert Hutch [11]; zabit: siréna; příčina: rozdrásané břicho
  • 8. - Vesper Framiré Drexcolt [7]; zabita: oceán; příčina: utonutí
  • 7. - Madeleine Pantalon [8]; zabita: žralok bílý; příčina: sežrána
  • 6. - Darren Brightwell [5]; zabit: Esequiel Leone [6]; příčina: protrhlá plíce
  • 5. - Enrique-Ariel de Lastarri; zabit: Herod Amphiprion [4]; příčina: propíchnutý krk
  • 4. - Herod Amphiprion [4]; zabit: Presley Worden [6]; příčina: proříznuté krk
  • 3. - Presley Worden [6]; zabita: pád; příčina: rozdrcené kosti v těle
  • 2. - Glaedr Forsythe [2]; zabita: pád; příčina: rozdrcené kosti v těle
Poslané sponzorské dary
  • Sobranie Black ve voděodolném pouzdru → Esequiel Leone od Wynter Emerson Caelum
    • Vzkaz: Víš, co jsem vám onehdy říkala. Můj kraj je chcíplej a tupej, takže se snaž, fakane! A tady máš něco na přežití. - Emerson
  • Zdobený zapalovač s fotkou Emerson Caelum → Esequiel Leone od Wynter Emerson Caelum
    • Vzkaz: No, jakože stane se, ale zapomněla jsem zapalovač. - Emerson
  • Podvodní skútr → Presley Worden od Wynter Emerson Caelum
    • Vzkaz: Nebreč, huso! Má to silný motor, takže by to mělo zvládnout vás dva. - E. Caelum
  • Kuře ve sladkokyselé omáčce → Vesper Framiré Drexcolt od Archer Francis Jr.
    • Vzkaz: Drž se. Ty to zvládneš. - Archer
  • Popcorn → Presley Worden od Ezra Donnovan
    • Vzkaz: Pojď holka, to co jsi včera předvedla bylo úžasný! Zasloužíš si to... Ezra
  • Tiramisu → Esequiel Leone od Ezra Donnovan
    • Vzkaz: Jsem na vás hrdý, ale stejně ve vás ještě něco dřímá, tak to Panemu s Presley ukažte!... Ezra
  • Dýchací přístroj → Esequiel Leone od Wynter Emerson Caelum
    • Vzkaz: Takhle tam umřeš, to je škoda, protože tě chci! - S láskou, Rosie
  • Neprůstřelná vesta → Esequiel Leone od Cornelie Sang
    • Vzkaz: Už ti chystám oblek a otázky na rozhovor, tak to nezvorej! - Tvoje Sang
  • Plyšové srdíčko → Esequiel Leone od Wynter Emerson Caelum
    • Vzkaz: Těším se na naše první rande. - Stále věrná Rosie A. Wayne
  • Rukavice a bunda → Esequiel Leone od Samuel Collins
    • Vzkaz: Tu máš nejaké cool veci, verím, že vyhráš. Mám takú víziu, že spravíme "Tunnel snakes" club, po tom, čo sa vrátiš. Takže Good Luck. - Samuel C.
Mutové a pohromy v aréně
  • Sirény
  • Zemětřesení
  • Žralok bílý

VÍTĚZ



131st Annual HG - Atlantis

16. january 2017 at 20:36 | Larsyn

INFORMACE A PŘEHLED O ARÉNĚ

Komentátoři HerCornelie Sang | Rozhovory: Cornelie Sang
Tvůrci arénySeverine Cosgrove + Abditus Balteus Darcross



Mentor: Mason Chronus | Stylista: Bradley Nogard | Uvaděč: Septimus Scentlight

Body: [9+1]; [0+1]; [5] +2 → Celkem [18]
Vztah s mentorem:
Stav: | Hlavní zbraň: x
Spojenci: x
Počet zabitých: x
Body: [9]; [0]; [6] +2 → Celkem [17 = 4]
Vztah s mentorem:
Stav: | Hlavní zbraň: mačeta
Spojenci: Herod Amphiprion
Počet zabitých: x


Mentor: Chace Styron | Stylista: Bradley Nogard | Uvaděč: Selah McNeal

Body: [7+1]; [10+1]; [13] +2 → Celkem [34 = 11 + 6]
Vztah s mentorem:
Stav: | Hlavní zbraň: palcát
Spojenci: Vance Quigley
Počet zabitých: 2
Body: [7+1]; [0]; [0] +2 → Celkem [10]
Vztah s mentorem:
Stav: | Hlavní zbraň: x
Spojenci: Glaedr Forsythe
Počet zabitých: x



Body: [10+1]; [0+1]; [7] +1 → Celkem [20]
Vztah s mentorem:
Stav: | Hlavní zbraň: x
Spojenci: x
Počet zabitých: x
Body: [10+1]; [0]; [12] +1 → Celkem [24]
Vztah s mentorem:
Stav: | Hlavní zbraň: x
Spojenci: x
Počet zabitých: x


Mentor: Charles Regnard | Stylista: Kesame Brannan | Uvaděč: Ricardo Zancanella

Body: [7]; [0]; [0] → Celkem [7]
Vztah s mentorem:
Stav: | Hlavní zbraň: x
Spojenci: x
Počet zabitých: x
Body: [7+1]; [5+1]; [13] +2 → Celkem [29 = 0 + 5]
Vztah s mentorem:
Stav: | Hlavní zbraň: trojzubec
Spojenci: Gideon Rhiston, Madeleine Pantalon
Počet zabitých: 2



Body: [4+1]; [8+1]; [15] +2 → Celkem [31 = 9]
Vztah s mentorem:
Stav: | Hlavní zbraň: mačeta
Spojenci: Darren Brightwell
Počet zabitých: x
Body: [4+1]; [4+1]; [15] +2 → Celkem [27 = 10]
Vztah s mentorem:
Stav: | Hlavní zbraň: vrhací nože
Spojenci: Aurora Brightwell
Počet zabitých: x


Mentor: Ezra Donnovan | Stylista: Cornelie Sang | Uvaděč: Cornelie Sang

Body: [5+1]; [7+1]; [8] +1 → Celkem [23 = 2 + 5]
Vztah s mentorem:
Stav: | Hlavní zbraň: foukačka
Spojenci: Esequiel Leone, Vesper Framiré
Drexcolt
Počet zabitých: 2
Body: [5+1]; [5]; [10] +1 → Celkem [22 = 3 + 3]
Vztah s mentorem:
Stav: | Hlavní zbraň: boxer
Spojenci: Presley Worden, Vesper Framiré
Drexcolt
Počet zabitých: 2


Mentor: Archer Francis Jr. | Stylista: Tera Nerley | Uvaděč: Priscilla K. Lufkin

Body: [5+1]; [8+1]; [13] +2 → Celkem [30 = 4]
Vztah s mentorem:
Stav: | Hlavní zbraň: mačeta
Spojenci: Presley Worden, Esequiel Leone
Počet zabitých: x
Body: [5+1]; [3+1]; [11] +1 → Celkem [22 = 0]
Vztah s mentorem:
Stav: | Hlavní zbraň: vrhací sekera
Spojenci: x
Počet zabitých: x



Body: [3]; [3]; [7] +1 → Celkem [14 = 2]
Vztah s mentorem:
Stav: | Hlavní zbraň: krumpáč
Spojenci: Mauritz Korrs, Herod Amphiprion
Počet zabitých: x
Body: [3+1]; [4+1]; [11] +1 → Celkem [21 = 3]
Vztah s mentorem:
Stav: | Hlavní zbraň: kuše
Spojenci: Madeleine Pantalon
Počet zabitých: x


Mentor: Brayden Humphrey | Stylista: Amika va Ronzskovn | Uvaděč: Sheila Ireth

Body: [4+1]; [0]; [8] +1 → Celkem [14]
Vztah s mentorem:
Stav: | Hlavní zbraň: x
Spojenci: x
Počet zabitých: x
Body: [4+1]; [0]; [7] +1 → Celkem [13]
Vztah s mentorem:
Stav: | Hlavní zbraň: x
Spojenci: x
Počet zabitých: x


Mentor: Claudia Riqueti | Stylista: Gabi Marcy Peréz | Uvaděč: Gabi Marcy Peréz

Body: [5+1]; [0]; [6] +1 → Celkem [13]
Vztah s mentorem:
Stav: | Hlavní zbraň: x
Spojenci: x
Počet zabitých: x
Body: [5]; [0]; [5] → Celkem [10]
Vztah s mentorem:
Stav: | Hlavní zbraň: x
Spojenci: x
Počet zabitých: x


Mentor: Rhys Malphite | Stylista: Kesame Brannan | Uvaděč: Casey Tomplinson

Body: [6]; [0+1]; [9] +1 → Celkem [17]
Vztah s mentorem:
Stav: | Hlavní zbraň: x
Spojenci: x
Počet zabitých: x
Body: [6+1]; [0]; [7] +1 → Celkem [15]
Vztah s mentorem:
Stav: | Hlavní zbraň: x
Spojenci: x
Počet zabitých: x


Mentor: Samuel Collins | Stylista: Laverne Lace | Uvaděč: Christine Hibbs

Body: [6]; [0+1]; [10] +2 → Celkem [19]
Vztah s mentorem:
Stav: | Hlavní zbraň: x
Spojenci: x
Počet zabitých: x
Body: [6+1]; [0]; [17] +1 → Celkem [25 = 9]
Vztah s mentorem:
Stav: | Hlavní zbraň: x
Spojenci: x
Počet zabitých: x

Aréna
Mapa
Kostým Ilias F. Himerson

Chester Fyord

16. january 2017 at 18:41 | Larsyn |  Deceased

Player: Lukyner

FC: Jacob Tremblay



Contact: mokosik@seznam.cz

Age: 12 - probodnuté břicho: H.A.


Token: Kousek uhlíku

[ čestr fijord ]


Ačkoliv se může zdát jako malý bezbranný chlapeček, Chester už si toho spoustu zažil a už ví, jak nespravedlivý a těžký život je. Obzvlášť, pokud žijete ve Dvanáctém kraji. Už od útlého věku si musel zvyknout na těžkou a tvrdou práci. To ho naučilo vytrvalosti a on díky tomu zvládne pracovat stejně dlouho, jako dospělí. Je také zvyklý jen na opravdu malé porce jídla, dokáže si vystačit i s ubohým krajíčkem chleba na celý den. Ale on je vůbec rád i za to, jeho skromnost by mu ani nedovolila stěžovat si. Ačkoliv se silou nevyrovná větším a nebo starším dětem, on je silný uvnitř. Hodně toho vydrží, má silnou vůli. Pokud si něco umane, prostě to zvládne ať to stojí, co to stojí. Je zvyklý na těžko u a špinavou práci, dokonce i krev je u něj na každodenním pořádku a nenahání mu strach. Jeho rodiče jsou totiž doktoři a často si vodí zraněné obyvatele Dvanáctky i domů. Díky tomu se něco málo naučil o anatomii a o lehčích zraněních, ta vážná by nezvládl. Přesto umí dát první pomoc, umí rozeznat i některé léčivé byliny a dokonce dokáže zašít menší rány. Co se týče plodů a bobulí, často jsou to jediné, co za celý den sní a tak se v nich dobře vyzná. Rozumí si také s vodou, už jako malý s kamarády chodil k rybníku a učil se plavat. Umí dokonce i rybařit, takže občas přilepší své rodině i čerstvou malou rybkou k večeři. Co se týče fyzických dovedností, kromě celkem slušné výdrže je i díky své velikosti a malé váze lehký a mrštný. Naučil se lézt po stromech a z větví si dělá prolézačky, bere to jako hru. Co se týče zbraní, má celkem štěstí. Jeho dědeček si občas po nocích v hospodách přivydělával tím, že si zavázal oči a házel vrhacími noži. To také naučil svého malé vnoučka, který to sice spíše bere jako zábavu, ale ani si pořádně neuvědomuje, že by se mu to někdy mohlo hodit. Co se týče jiného arsenálu, už to taková sláva není. Jediné, co s čím by se dokázal ohánět je možná tak obyčejný nůž, pohrabáč a nebo běžné domovní nástroje . Umí se také dobře schovávat a maskovat. Nejprve toho využíval pouze ve hře na schovávanou, ale později se mu to hodilo i když se chtěl vyhnout příliš náročné práci. Také umí vázat uzly a splétat je do jednoduchých, ale pevných sítí.


Mezi jeho největší slabiny patří rozhodně malý arzenál zbraní, které umí ovládat. Příliš si nerozumí ani se střelnými zbraněmi, ani se zbraněmi moc na blízko. Proto mu pořádně vyhovují jen vrhací nože. Jeho menší vzrůst za slabinu nepovažuje, spíše naopak. Jeho negativem je spíše jeho nízký věk, takže ještě není tolik zkušený a pořádně neví, jak to ve světě mimo Dvanáctý kraj chodí. Také není ještě tolik fyzicky zdatný, takže by asi jen těžko přepral kluka třeba jen o tři roky staršího. Prát se vlastně ani pořádně neumí, nikdy neměl důvod se na někoho prostě jen tak vrhnout. A ačkoliv je lehký a výdrž docela má, běh mu z nějakého důvodu dělá problémy také. Nějakou dálku uběhne, ale potom se hodně zadýchává a bývá dost nápadný. Lov je u něj velkou neznámou. Maso jí, ale sám by nedokázal zabít nevinné zvíře jako srnku. I technologie, byť ne tolik náročné jsou pro něj něco, v čem se rozhodně nevyzná. Nedokázal by poznat nastraženou past a nebo silnou výbušninu, ať se to může zdát sebevíc zvláštní. On je malý a s podobnými věcmi prostě nemá zkušenosti. Také se děsí navazovat nové vztahy k novým lidem. Neví, co od nich čekat a jestli si spolu budou rozumět. V tomhle ohledu je také dost naivní, přeci jen je to ještě dítě. Neuvědomuje si to, že kamarádství s ním může někdo jenom hrát a v té nejvhodnější chvíli mu vrazí nůž do zad, doslova. Když se prostě s někým spřátelí, on to bere prostě na celý život. Jeho největší slabinou je ale strach. Přeci jen bude poprvé v životě úplně sám a bude se muset spolehnout jen a jen na sebe. Jeho velkým strašákem je také pocit samoty ve tmě. Bojí se tmy, nemá ji rád a rodiče ho musí vždy před spaním uklidňovat.


Narodit se do Dvanáctého kraje jako jedináček, už to je dost těžké. Své o tom ví i Chester, který se narodil jednoho prosincového dne do lékařské rodiny. Ačkoliv by se mohlo zdát, že v rodině se dvěma doktory peníze nechybí, opak je pravdou. Většinou si pacienty museli vodit až domů a většina z nich nebyla kvůli jejich zdravotnímu stavu schopná zaplatit. Proto musel Chester pomáhat tak, jak se dalo. Když byl menší, jenže o něco málo menší než teď, chodil alespoň s hrníčkem do lesa a trhal do něho borůvky, ostružiny a nebo lesní jahody. V zimě zase chodil tajně k zamrzlému jezeru na ryby, přičemž si sám musel vysekat otvor do ledu a vyrobit si prut. Během jarních a podzimních měsíců si našel práci v řeznictví, dokonce dostával trochu peněz a když odvedl opravdu dobrou práci, dostal také třeba uzenku a nebo nějaký kousek salámu. Díky této práci, a také zkušenostmi s pacienty svých rodičů se nebojí krve. Také už mu nevadí, když si během práce zašpiní ruce, to prostě k životu ve Dvanáctce patří. Co se týče školy, patří k těm průměrným studentům. Škola ho baví, ale prostě jsou pro něj i důležitější věci. Hladové hry nějak moc nesleduje, do teď ho obloukem míjely. I když dosáhl věku dvanácti let, a tak se jeho jméno už v celkovém slosování nachází, příliš nevěří tomu, že by měl být právě on ten nešťastník. K jeho oblíbeným zálibám patří hraní si s kamarády a trávení času v přírodě. Miluje především hraní si na schovávanou a taky si rád zlepšuje dovednosti ve vrhání nožů. Sám si není jistý, co by chtěl v budoucnu dělat a čemu by se chtěl věnovat, jeho rodiče ale tajně sní o dalším lékařovi. Protože ve Dvanáctém kraji není zdravotníků nikdy dost.

Priscilla K. Lufkin

14. january 2017 at 20:22 | Maddie |  Capitol

Player: Viol

FC: -

Occupation: Escort → District 7 | Writer

Contact: klavdyn@seznam.cz

Age: 23


[ prisihla kej lufhkin ]


Priscilla je velmi zajímavá Kapitolanka s rozmanitou povahou, s nečekannými reakcemi a s poměrně zajímavými názory na okolí. Svůj život věnovala svému talentu, kvůli kterému zahodila v podstatě všechno - šance na vztah a rodinu, které se skoro vůbec nevěnovala. Jelikož nesouhlasili, aby se z ní stala spisovatelka, není zrovna vstřícná. Což byl její sen od doby, co jí inspirovala jedna kniha, co popisovala život mladé dívenky, co se stala z tiché školačky populární herečkou. Přátele si vybírá velmi pečlivě a je těžké se jedním stát, musí splňovat určité věci, bez kterých by žádné přátelství mezi ní a tou osobou nevzniklo. Nerada pomáhá s osobními problémy, možná proto, že jich kdysi měla nad hlavu dost a nepotřebuje se zatěžovat ostatními. Připomíná nějakou knihovnici, ale je to jenom zdání z jejího vkusu oblékání, což jsou převážně bílé halenky, někdy dokonce i průsvitnější kousky a trochu volnější kalhoty. Používá na svém obličeji velmi zvláštní druh líčení, samozřejmě typický bronzer okolo líček, ale k tomu bílou rtěnku a okolo ní třpitivé modré stínování. To samé na čele i okolo očí, akorát třpitivě zelené a žluté. Společně s výrazným modrým proužkem na zakroucené dlouhé ofině, kterou nestříhala už několik let a kterou si takhle načesává podobnou dobu. Má to tak trochu znázorňovat její zvláštní povahu, i když to spíš vypadá jako by milovala všechny druhy barev a nedokázala se rozhodnout pro jednu. Tohle se odráží i na jejích příbězích. Ne že by byly nějak (zatím) extra populární, právě na tom tvrdě pracuje, avšak v sobě mají něco (čemu se rovná i její osoba) zvláštního. Inspiraci většinou čerpá ze zvuků velkoměsta, svého života, fantazie, obyčejných věcí, míst a kaváren ale převážně z velmi známých Hunger Games. Kvůli tomu se taky nabídla jako případný záskok pro uvaděčku. Většina lidí se tam chce dostat, ale štěstí jim příliš nepřeje, naštěstí jí se to povedlo. Takže to spíš dělá jen proto, aby dokázala vyhledat nápady a poznat trochu jiné lidi, než je ona a svým způsobem celý Kapitol. I přesto, že se nezajímá o lidi, jsou někteří, u kterých se vyplatí zapojit všechny smysly. U sebe pro tyto případy nosí hnědou prázdnou knížečku s pár řádky, do které si zapisuje své poznatky a detaily, co by byla schopna ještě někdy využít svými směry. Soustředí se občas i na věci, které ostatní snadno přehlíží, to jí nejspíš dělá tak jinou, všímavou a lehce mysteriózní dívkou.

Její život si prošel tolik problémy, že už skoro na polovinu z nich zapomněla. Svým způsobem byli velmi problémová rodina, dělali si naschvály a příliš se nepodporovali, což se odrazilo právě na její povaze. Toužila však po porozumnění, co dostávali ostatní, jenom ona ne. Protože se narodila do nesprávné rodiny, která na veřejnosti předstírala úplný opak jejich osobnosti. Ale vždycky se tu najde někdo, s kým si rozumíte. Její mladší sestra pro ní byla jedinou oporou. Nosily stejné prstýnky s falešným diamantem na malíčku a vyčesávaly si ty stejné vrchovaté drdoly. Jejich dobrý vztah jim však vydržel do pouhých třinácti let, začaly mít odlišné názory a ani jejich prstýnky je nepřinutily se k sobě vrátit. Naopak je spíš zahodily a obě dvě neví, kde jsou. Nejspíš někde pod nábytkem nebo zakutálené na zahradě. A tak měla už jen sama sebe a svou fantazii. Snažila si nějakou dobu najít přátele, ale pochopila, že žádné přátelství nevydrží věčně, ani když máte něco společného, vždycky to vymizí a buď si ten názor přenecháte vy nebo ostatní. Život jí tedy doposud nepřinesl nic k užitku, žádné rozptýlení a ani skutečnou náklonnost. Dokud nezjistila, že v sobě má jistý dar - fantazii. Až po delší době si uvědomila jak silnou představivost má a jak by mohla schopna se stát někým, čí jméno se jen tak nezapomene. Prvně to byly jenom amatérské příběhy napsané v malém notesu, četla si je jenom ona a nevěděla, jestli je správné je ukázat rodině, co jí jenom ten skvělý pocit nahradí nerozhodností a pasivitou. A tak to nechávala ve své tajnosti, schované pod polštářem čekající až příjde ta správná doba. Mezitím během času dokázala vyhledat úžasné místo jako náhradní uvaděčka - což jí zvětšilo naděje na lepší nápady a hlavně možná trochu té podpory z vlastní části. Avšak o něco později, se konečně rozhodla vyjít s pravdou ven do vydavatelství, kde chtěla sdílet svůj první příběh, popisující kolik věcí nám život může nabídnout nesoucí název ,,Down the Hill and Up.'' Jenže jí spoustu těchto lidí odmítlo, většinou kvůli tloušťce knihy nebo kvůli tomu, že je vše moc detailně popisované. Než si padla do noty s nějakým vydavatelstvím, spíše s majitelem, který její příběh nechal přečíst své dceři - jako zkoušku důvěry - kterou slova každé věty zaujala natolik, že doufala, že je tu i nějaké pokračování. Tak se tedy k Priscill doneslo, že její příběhy jsou plné napětí, citů a faktů, které dokáží překonat očekávání. Její žádost o vydání byla přijata a s ní i ta její představa známosti a finálního porozumnění čtenářů, kteří se stali její snad první podporou v dosavadním životě...


× o doplnění si napiš na e-mail

Večírek vítězů

14. january 2017 at 18:36 | Maddie

Gabi Marcy Peréz

7. january 2017 at 16:42 | Quinn |  Capitol

Player: Quinn

FC: Ashley Frangipane "Halsey"

Occupation: Stylist, Escort → District 10

Contact: ankakuba1701@gmail.com

Age: 24


[ gábi marhsy peréz ]


Již první pohled na tuhle dívku vás 100% přesvědčí, že pochází z Kapitolu. Je taková ovšem opravdu jen vzhledem. Na rozdíl od většiny Kapitolských žen nemá svůj nos příliš nahoru. Nemá potřebu předvádět se před lidmi, spíše se jim snaží stranit, jak jenom to jde. Z větších davů se jí většinou dělá špatně, často je jí z toho všeho hluku a dění až tak moc zle, že musí na chvíli zastavit, aby si vše srovnala v hlavě. Davy dokáže tolerovat jedině při své práci a i tak se na tom pódiu necítí 2x dobře. Je to člověk laskavý, sympatický a ve většině případů také milý, pokud jí nejste opravdu hodně proti srsti. Bohužel k jejím vlastnostem patří i obrovská důvěřivost. Velmi rychle se poutá k lidem, kteří o ni někdy ani nemají zájem nebo ji po krátké chvilce opustí. To snáší velmi špatně a většinou stráví hodiny a hodiny litováním a přemýšlení, co ona udělala špatně. Právě kvůli těmhle zkušenostem se snaží kontaktu s lidmi vyhýbat. Moc přátel nemá, vlastně skoro vůbec žádné a rozhodně ji to mrzí, protože ač se to nezdá, její přátelé jsou celý její svět. Pokud jste jedním z těch šťastných lidí, co ji nazývají kamarádkou, buďte si jistí, že se k vám vždy bude chovat férově, mile a nikdy vás nezradí. Ty první dvě věci platí i pro úplné cizince. Vždy je spravedlivá a nikdy na vás není jen tak zlá. Přijde jí absolutně absurdní chovat se k někomu špatně jen tak pro zábavu. Pokud se k ní ale chováte vy jako ke kusu hadru, umí to velmi dobře oplatit a rozhodně si to nenechává líbit. Ačkoli ji to většinou velmi mrzí a mluví tak opravdu nerada, její slova dokážou být pěkně ošklivá a stejně ostrá jako tisíce nožů. Když má špatnou náladu, raději zůstává zavřená doma a nekomunikuje s nikým. Mohla by pak omylem pronést něco, co není zrovna nejmilejší a hrozně by toho pak litovala. Také nerada na ostatní lidi přenáší negativitu. Snaží se vždy být pozitivní a občas je až k pousmání, jak šťastná je z každé maličkosti a z totálně ztracených situací se snaží vytěžit to nejlepší. Už od mala byla velice kreativní, někdy ji její kreativita přímo až nutí zůstávat vzhůru až do brzkých ranních hodin a někdy je zase úplně mrtvá a několik dní není schopná nic vytvořit. Nachází inspiraci v jednoduchosti, snaží se z obyčejného udělat neobyčejné a nezapomenutelné a takový je vlastně i celý její styl. Rozhodně ji neuvidíte procházet se po ulici v šatech se super velkou duhovou sukní a tričkem, které vypadá jako by se na něj vyblil jednorožec. Nemá ráda, když je oblečení moc třpytivé, nebo až moc barevné. V jejím šatník u většinou najdete jen základní barvy, jako je hnědá, černá a bílá. Sukní a šatů tam naopak najdete opravdu jen minimum. Její oblečení vždy musí ladit. Nemohla by vylézt z domu v něčem, co k sobě nejde. Často nosí oblečení, které toho více odhaluje, protože je na svoje tělo pyšná a upřímně si myslí, že se nemá za co stydět. A taky že opravdu ne, její tělo je ukázkové a nejedna žena by zabíjela pro alespoň z půlky tak dobrou figuru, jako má ona. Nepaří mezi moc vysoké lidi, se svými 165 centimetry snadno zapadne, snad skoro až ztratí mezi lidmi. Její výška jí vždycky dělala starost, proto často chodí na vysokých podpatkách, cítí se v nich lépe. Stejně tak, jako ji lidé mohou závidět postavu, také její obličej není k zahození. Má velmi výrazné rysy a člověk si ji velmi lehce zapamatuje. Když už je řeč o obličeji, neočekávejte od ní, že by vyšla na veřejnost bez make-upu. Rozhodně to tak není, protože by bez něj vypadala špatně, spíš si bez něj prostě připadá nahá. I tak to s ním ale moc nepřehání. Vlasy má střižené na krátko a jejich barvu popravdě střídá jako ponožky. Její nejoblíbenější je pastelové růžová, ale může se stát, že se jednou rozhodne a obarví si vlasy třeba na oranžovo, po druhé zase na modro, hrozně jí to baví a experimentování s vlasy je jednou z jejích oblíbených činností.

Gabi se narodila do na místní poměry chudší a početné Kapitolské rodiny. Je to prostřední dítě, má dva starší a dva mladší sourozence. I když její rodiče nebyli nejbohatší, nikdy jí nic nechybělo. Vždy se postarali, aby jí i jejím sourozencům bylo poskytnuto to nejlepší. Samozřejmě neměla tuny hraček a oblečení, ale myslí se tím ty základní věci. Buďme upřímní, ve škole jí to nikdy moc nešlo. Vždycky byla spíše kreativní dítě než nějak extrémně inteligentní. Ona má v sobě spíše tu přirozenou chytrost, která se nedá ohodnotit známkami. Není a nikdy nebyla chodící encyklopedií a je za to ráda. Bývaly časy, kdy se takovou stát chtěla, neustále se učila, chodila okolo jako tělo bez duše a její jedinými kamarády byly knížky. To vše se ale změnilo, když si uvědomila, v čem všem jí to omezuje. To zjištění bylo pro ni celkem děsivé, neměla žádné přátele, žádné koníčky, žádný život a to vše jenom kvůli tomu, že se až moc snažila být chytrá. Musela s tím přestat, a ačkoli bylo těžké se vrátit do starých kolejí, naštěstí to dokázala a mohla místo své inteligence spíše rozvíjet tu uměleckou stránku. Už od mala byla prostě přirozeně milá, většině lidí to přišlo až nepřirozené a mysleli si, že to hraje. Vždy se snažila se všemi mít co nejlepší vztah. Nechtěla se účastnit jakýkoliv konfliktů, protože jí to bylo a pořád je neskutečně nepříjemné. Když už se ale do nějakého dostala, vždycky to dopadlo špatně pro ni. Všechno si neskutečně brala a nespočetně mockrát kvůli těmhle hádkám probrečela noci. I když byla v mladším věku milá, rozhodně nebyla tak pozitivní jako dnes. To je jedna z věcí, které se naučila v průběhu let. Byla ze všeho vždy tak zklamaná a zničená, že si prostě jednou řekla dost a začala na tom pracovat. Dalo jí to spoustu práce, ale to, že začala vnímat svět pozitivně, pro ni změnilo všechno. Pozitivní myšlení otevřelo její kreativitu a začala kreslit. Nebyla přirozený talent, trvalo jí spoustu let, než byla se svou tvorbou spokojená. Také začala hrát na klavír, což je do dnes její velkou láskou. Kdyby chtěla, mohla by se klidně stát nadějnou zpěvačkou, protože její hlas je opravdu překrásný. Ona ale už na začátku věděla, co chce dělat. Chtěla se dostat blíže ke splátcům, protože jí je těch děcek opravdu líto. Pokud by jim prostřednictvím práce mohla poskytnout jakoukoliv podporu, šla by do toho a tak se také později stalo. Vyšplhala se po žebříčku až na místo stylisty a uvaděče, což jí přijde jako velká čest. Nikdy ani nesnila o tom, že by to mohla dotáhnout takhle daleko. Několikrát se ocitla znovu na začátku, nejvíc ji ale sebralo, když jí v 16ti umřela matka, z toho tenkrát byla úplně na dně. Vypadalo to tak, že už nikdy nebude s ničím šťastná a nebude moct nic tvořit, opak však byl pravdou. Kreativita jí naopak velmi pomohla se s tím vyrovnat. Občas má stále pocit, že by se prostě měla na všechno vykašlat, začít dělat nějakou podprůměrnou práci a nebýt tak výrazná, ale naštěstí ji to ještě nikdy nepřemohlo tolik, aby to skutečně udělala.







× Damian Peréz - Její starší bratr a jediný člověk, který jí může říkat "Ella". Dami byl v dětství jejím největším vzorem a možná k němu trošku vzhlíží i teď. Neskutečně respektuje to, co pro ně vždycky dělal a stále dělá. Vždy ho viděla jako rváče, ať už doslovného, nebo metaforického. Dle jejího názoru musí mít obrovskou psychickou sílu, aby všechno zvládl. Docela mu ji závidí, aby pravdu řekla. V každé části jejího života byl její největší oporou. Nezáleželo na tom, co se dělo, Damian vždy poslouchal a poskytl jí podporu. Nemůže slovy vyjádřit, jak moc to pro ni znamená. Celkově k němu ze všech jejích bratrů a sestrel měla vždy nejblíž. Ačkoliv jsou úplné protiklady, nějakým způsovem vždycky najednou společnost řeč. Když maminka umřela, všechno se nějak blbě zamotalo a všichni se spolu v rodině přestali bavit. Věděla, že to byl on, kdo se ujal Cadence a Newta potom, co se táta zhroutil a to vždy neskutečně obdivovala. Snaží se mu se sourozenci pomáhat co to jde, jenže její práce ji často drží dost zpátky. Dělá ale své absolutní maximum a doufá, že to Damian ví a nezlobí se na ni.

Nerva Keithsbone

7. january 2017 at 0:58 | Larsyn |  Deceased

Player: Larsyn

FC: Alysha Nett



Contact: w.poppy@hotmail.com

Age: 18 - uškrcena: Warner Malcolm


Token: Silikonové vycpávky

[ nerhva kýtsboun ]


Již od útlého věku pro ní bylo nutností navštěvovat výcvikové centrum a trénovat na Hladové hry. Rodiče to chtěli, prarodiče to chtěli a v podstatě všichni blízcí z ní chtěli vychovat nového vítěze. Jako malá si Hry nikdy nedávala za prioritu, vlastně až časem si na to zvykla. Nakonec to pro ní bylo denní rutinou, a chtíč k dosažení vítězství pro ní bylo každým dnem silnější a silnější. Na tréninku jí záleželo a praktikovala to téměř všude, ať už v centru, doma nebo venku. Pokud zrovna nepracovala, tak trénovala. S čím se může chlubit, budou její horolezecké schopnosti, které postupně vypilovala po letech strávené v horách, v dolech a vyhledáváním dobrodružství v Panemu nebo spíše jenom v Druhém kraji, protože o tom, že se někdy pokoušela opouštět kraj, nikdy nikomu nepověděla. Mezi takovéto schopnosti patří i její rychlý běh na dlouhé vzdálenosti v jakémkoliv terénu, opět se odkazuje na její vycházky po horách, kde cesta není žádné pohlazení a rovný asfalt. Kvůli těmto vycházkám poznala mnohé, takže jí rozhodně nevadí horší podmínky. Je dobrá lovkyně, ať už by se kořist snažila ulovit sama nebo by na to seskládala primitivnější past, které jsou pro ní trochu nuda, ale zvládá je. Vždy byla trochu zbrklá a všechno chtěla mít hned, proto je taky v několika věcech dobrá, že jen tak něčeho nenechá. Kromě takových talentů, to samozřejmě umí i s pěstním bojem anebo bojem se zbraní. Dokázala by snad bojovat i se cepínem, který dost využívá, když se vydává na tůru nebo lézt. Kdyby si mohla vybrat kteroukoliv zbraň, pravděpodobně by sáhla po kordu, rapíru nebo by si vybrala podlouhlejší deskovitou čepel jako je katana a mačeta. Kromě normálního tréninku se taktéž věnovala šermování jen tak pro zábavu. Někdo si může říct, že je to naprosto neschopný sport, kde dva lidé nekonečně šermují až jeden toho druhého zapíchne. Jenže ona se tím šermováním dost přiučila, např. od toho získala dobré reflexy a rychlé pohyby. Dokáže bojovat i s jednou rukou za zády a druhou se zbraní provádět své smrtelné výpady. Ve výcvikovém centru se samozřejmě zase věnovala jiným zbraním, aby v podstatě porozuměla všemu, s čím by se náhodou mohla setkat. Mimo sečných zbraní by si rozuměla i s nunchaky nebo boxerem, jelikož i v pěstním boji vždy zářila.


Nerva není ten typ, co by se úplně odmalička věnovala tvrdému tréninku. Pár let jí trvalo, než se do toho naplno dostala. Takže v něčem určitě polevuje, kdybychom si to měli srovnat s ostatními vrstevníky. Nedokáže bojovat s dálkovými zbraněmi jako je luk, kuše, foukačka a cokoliv tomu podobnému. Ke všemu se jí nikdy nelíbil ten fakt, že by si furt musela na to shánět šípy, proto taky nikdy nevyzkoušela vrhací nože nebo cokoliv jiného vrhací, protože by se neustále musela starat o to, kolik jí toho ještě zbývá nebo kam se to všechno podělo. Tohle jí tedy nikdy nelákalo a vždy věděla, že by jí to v aréně jenom zdržovalo, tudíž se k těmto zbraním vůbec nedostala. Taky by nezvládla nic s trojzubcem, a to jen proto, že ho prostě nezná. Jistě jako každá zbraň má nějakou ostrou stranu, tak samozřejmě by s tím něco jako profík svedla, ale uznejme, že to prostě efektivní nebude. Nikdy se nenaučila plavat, i když k tomu měla několik příležitostí. Má thalassofobii, což je panická hrůza z velkých vod - konkrétněji k otevřenému oceánu a taky k místům, kam nemůže dohlédnout. Nekonečné tmavé vody, hluboká jáma, nikdy totiž nevíte, co se tam dole skrývá. Nedokázala by si ani poradit, kdyby se setkala s žraloky nebo dokonce s neškodnou velrybou, prostě z toho má strach i veliký respekt. Raději tráví čas na souši a v horách, takže od vody bývá vždycky dost daleko. Nikdy nebyla fanynkou rostlin, jako, co to vůbec je? Kytky ji nezajímají, pokud do toho nepočítá kaktusy. Takhle si nechala na zahradu dát několik kaktusů, protože se vždycky o něco chtěla starat. Jenže cokoliv, co potřebuje větší údržbu nebo péči, tak to většinou do týdne zemřelo. Proto jí rodiče dali kaktus a s tím si odmala vystačila. Z toho vyplývá, že by se nedokázala ani postarat o spojence, ale v aréně je to jedno a každý by si měl vystačit sám, takže co? Další nekvalitou se uchovává v ní samotné, je to její horkokrevnost. Vlastně se dost často rozčiluje a potom jí to moc dobře nemyslí, je zbrklá a dělá kraviny. Nepřemýšlí o svých činech, a to je občas nebezpečné.


Nerva je jedináčkem v rodině Keithsbone, která je po několika dekádách věrná Kapitolu spolu s dalšími, co se podílí na jejich podniku. Nejsou nijak vlivní a bohatí, ale vystačí si s tím vším. Jejich rodina zkoumá trosky, divočinu, historii Panemu a vlastně cokoliv jiného, co po nich Kapitol chce. Proto ta záliba ve vycházkách mimo kraj a časté dobrodružství v dolech. Takhle jednou právě Nerva nalezla dávno ztracený Ořech ve Dvojce. Nikdo vůbec netuší, jak se něco takového mohlo ztratit. Mohou za to však vděčit 13. kraji, se kterými jsou teď Kapitol s Dvojkou v "tiché válce". Toto vojenské velení se prozatím udržuje v tajnosti mezi Druhým krajem a Kapitolem. Ona za to získala velmi tučnou odměnu pro celou rodinu a je spokojená, pořád neustále provádí skvělou práci. Kvůli tomu, co se děje v jejich rodině, ví mnoho o minulosti, ale je natolik věrná, že tohle nikdy nehodlá prozrazovat stejně jako všichni ostatní, kteří se na tom podílí. Vlastně kvůli tomu musela jít pod krevní přísahu, takže kdyby něco takového prozradila, byť jen málo - zemřou všichni, co jsou krevně spojení s ní. A celá rodina, to je docela dost, takže by se raději nechala i zmučit a zabít. Toho se nebojí, ona už je sama celkem drsná a statečná, zas to ale nemůžeme přehánět. Na pohled se sice kvůli tetováním může zdát jako naprosto bezcitná mrška, co by se nebála nic provést a rozdrtila by všem nepřátelům lebku, ale přece jenom se v ní najde ta citlivá část. Sama se ještě dost hledá. Citlivá je hlavně ke své bisexualitě. Ví, že tohle Panemský zákon nepodporuje, a proto se k tomu chová jako k nemoci. Jenom proto, že z větší části ji přitahují slečny, tudíž by se z ní mohlo ke konci vyklubat plnohodnotná lesbička. Neví, co s tím má dělat a nikomu to nikdy nepověděla. Snaží se to skrývat svým "až příliš" dívčím chováním a častým střídáním partnerů z mužských řad. Cítí se lépe a má pocit, že se to tímto způsobem zlepší, když jenom bude předstírat, že je ve společenské normě Panemu nebo bychom mohli spíše říci Kapitolu. Kvůli tomu se naučila tolerovat dost lidí, i když jí bezmezně omezují a štvou. Dokonce nechová žádnou velkou zášť k jiným krajům a bere všechny rovnocenně, i když si nikdy neodpustí pár vtípků k chudým krajům nebo k takovým, kteří neměli nikdy tu možnost trénovat a jsou v jejích očích tak trochu slaboši.

Zephyrus Printemps

3. january 2017 at 1:34 | Larsyn |  Deceased

Player: Fenhrier

FC: Matthew Gray Gubler



Contact: roman.ladi1@gmail.com

Age: 16 - prostřelený krk: S. Echelon


Token: List od Cosa Nostra v italštině

[ zefyrus phrantomb ]


Zase preto, lebo má rád prácu okolo vinice neznamená, že je nejaký slaboch, alebo čo. Sakra, je to rodák Prvého kraju, ťažko trénovaný profesionál o výške dvoch metrov a sile troch koní. Otĺkať sa s niekým vie prakticky odjakživa. Brániť svoju česť a hlavne drzý slovník Primaveri za pomoci svojich mocných rúk dokázal už od ranného detstva. Začalo to tým, že ve škole šmaril spolužiaka do brucha za to, že si dovolil nesúhlasiť s ich šikanou. Čo to už len má znamenať? Keďže povaha jeho a jeho dvojičky sa nezmenila, túto zručnosť musel naďalej v hojnom množstve používať, aby nedostali kopanec do ich dokonalých malinkých noštekov. Zephyrusovi netrvalo až tak dlho, kým sa naučil uštedriť perfektný úder hoden ma jstra pouličných bitiek. Možno je za to zodpovedná aj jeho ostrá navervovanosť, čo sa teda týka jeho prílišnej sebamotivácie do fyzických konfliktov. Stačilo pár odporcov jeho dokonalosti a on sa na nich po hoci len pár pokusoch dokázal naučiť, kam presne človeka kopnúť, aby skuvíňal od bolesti ako choré zdochýnajúce šteňa. Trafiť niekomu krk, keď to nečaká, rozbiť nos, zlomiť rebro, či udrieť ranu pod pás mu nerobí sebemenší problém. Jeho špinavá povaha zamorila jeho svedomie rýchlo a bez akýchkoľvek prekážok. Bola to ako rádioaktivita, uniknutá z poškodenej jadrovej elektrárne, čo bez toho, aby uberala zo svojej intenzity a sily, sa šírila do okolia jeho psychiky a kompletne ju premenila na emocionálnu pustatinu prahne po násilí na prevažne slabších jedincov. Utekať pred niekým síce nikdy nebol jeho štýl, ale dokáže i to. Nenaučil sa to v tréningovom centre, pretože tam kladú dôraz hlavne teda na silovú časť prípravy na Hry, ale doma, pri práci vo vinici s naučil rýchlo uháňať medzi množstvom stromov. Teda naučil, jemu to dosť išlo samé od seba, dá sa povedať. Už ako krpec Zephyrus nosil svojmu otcovi niektoré veci, čo si zabudol doma. A keďže mnohokrát bol už veľmi vzdialený od chalupy, musel sa fakt poponáhľať, aby stihol aj doručiť potrebný materiál a aj stihnúť vyučovanie v škole. V polohe poslíčka sa síce nerád, no stále nachádza. Je prvý, kto musí utekať do obchodu, ak jeho mamka zabudne nakúpiť potrebné potraviny na nedeľný obed. Je možnosťou číslo jedna, keď sa niekto musí obetovať a rýchlo doniesť nejaké víno z pivnice pre vzácnu návštevu. Je to celkom voprus, ale čo narobí. Takto sa teda stáva majster behu na krátke a stredné vzdialenosti. Nevedno, na čo mu to bude v aréne, keďže profíci väčšinou pred nikým neutekajú. Skôr sú tí, pred kým by mali utekať druhí. A niekým takým Zephyrus bez väčších pochýb je. Nesúhlasiť s jeho myšlienkami sa rovná pre odporcu trestu smrti, a to poriadne bolestnému. Z arzenálu širokej škály zbraní, čo sa naučil vo výcvikovom centre ovládať, sa mu najviac pozdávajú strelné zbrane. Zastreliť niekoho na diaľku je tak nehorázne bitchy, až mu to príde vtipné. Jeho skill s lukom je viac než obdivuhodný, s kušou možno ešte viac než to. Zamieriť dokáže veľmi rýchlo, za nízkej viditeľnosti a dokonca i za horších poveternostných podmienok. Pevné ruky, čo sa netrasú sa žiadnych podmienok a vedia veľmi dobre koordinovane poslúchať jeho rozkazy, sú najmä pri tejto disciplíne veľmi žiaduce, a tak je veľmi šťastný, že je práve on ich majiteľom. Okrem tejto zbrane celkom dobre korešponduje s hocičím, čo je zamerané na presnosť. Možno nejaké tie oštepy, fúkačka s jedovatými šípkami - veď to poznáte. Keď bude veľmi zle, dokáže niekoho zakolať aj dýkou, nožom. V tréningovom centre sa naučil nielen mlátiť sa, vykryť silné útoky, strieľať s milimetrovou presnosťou, no čosi pochytil aj z prežitia v prírode. Bavilo ho to najmä preto, lebo vždy mal nejaké to nadanie na biológiu a chémiu. Mal ku tomu samozrejme vrodené citové väzby, pretože keď váš otec vyrába drahé vína, destiluje alkohol, ste proste odkázaný na to, aby vás to zaujímalo. Rastliny po mene síce nepozná, ale vie ich zaradiť do dvoch zoznamov: jedovaté a jedlé. V krajnom prípade si určite bude vedieť nájsť aj potravu v podobe červíkov či niečoho, čo by ostatní možno nedali ani len do úst. Je to tak trochu maniak na tieto adrenalínové veci, takže nebude to pre neho až taký veľký problém, ako by sa mohlo na rozmaznaného fagana z Jednotky zdať. Je veľmi mentálne nezávislí od spoločnosti iných ľudí. Je totižto len veľmi málo ľudí, čo si zaslúžia jeho ctenú pozornosť a nemá chuť im streliť facku, alebo ich mentálne ničiť. Zephyrus je inak dosť vytrvalý jedinec, mimo teda vzťahov s ľuďmi. Jedna z jeho najväčších síl ,podľa jeho slov, je prepojenosť so svojou sestrou. Nevedno, či je to nejaké veľké plus do hier, ale fakt s ňou dokáže na nejakej inej mimotelovej úrovni komunikovať. Vie vycítiť ako sa cíti, či nemá s niečím problém, alebo i to, či je hladná a smädná. Je to naozaj niečo veľmi jedinečné, čo podľa toho, čo teda počul z nejakých televíznych relácií, alebo z toho, čo čítal v časopisoch, sa občas medzi dvojčatami môže diať. Okrem iného, sa po vzore ich vzťahu dokáže dobre dostávať do myslí druhých ľudí, a tak predpovedať ich emócie, ktoré môže neskôr zneužívať. Je to veľmi dobrý empatik a psychológ.


Povedzme si, že charizma z neho úplne tak nejako nevalí. Alebo ak aj áno, tak ju z nejakých príčin veľmi dobre potláča. Kamarátov si získava veľmi ťažko, pretože jeho kritériá sú často príliš vysoké na to, aby nimi niekto prešiel. Dialo sa to tak aj v škole, kde mal len pár veľmi dobrých kamarátov, niekoľko takých priemerne obľúbených spolužiakov a ostatný zvyšok teda dosť hate-oval a pravidelne šikanoval. Možno by som mohol zmieniť i tento fakt. Je o ňom rozšírené, že si rád dokazuje svoju moc nad inými tak, že ich ponižuje. Nie vždy je to len psychické, vo veľkej väčšine prípadov to prechádza i do telesného ubližovania, či vyhrážania fyzickou likvidáciou, ktorej je Zephyrus schopný. Niekto v aréne by sa mu možno za to rád pomstil, alebo si nebude vedieť nájsť spojenca, ťažko povedať. Vôbec nevie zakladať ohne. Dá sa povedať, že ohňa sa v istom štádiu dokonca i bojí, hlavne teda keď ho nemá pod kontrolou a nevie ho v prípade potreby urýchlene zahasiť. Keby má v aréne umrznúť k smrti, alebo si zapáliť oheň, pravdepodobne umrie. pokúšať sa síce môže, no nikdy sa na to nesústredil, zrejme mu to spolu s hľadaním zdroja pitnej vody prišlo moc low-end, pre socka kraje, však viete. Skôr než nejakú vodu nájde, bude očakávať od sponzorov, že mu niečo pošlú, pretože je možno trochu viac namyslený, než ostatní. Teda ak sa to dá nazvať namyslenosť - ide skôr o prehnané spoliehanie sa na svoje vlastnosti, v tomto prípade krása, pôvod z nóbl kraja. S tým, že pochádza z jednotky súvisí aj to, že je dosť navyknutý na dostatok všetkého, čo kedy potreboval. No povedzte, kto je už len v jednotke chudobný? Nemusí mu nikto práve prinášať pečené holuby pred ústa, ale tak pokiaľ nemá zdroj potravy na dosah, je nervózny. Rovnako to funguje aj s vodou, či hocičím iným, o čom sa domnieva, že to v tej chvíli potrebuje. Je trucovitý, čo sa týka rád okolia a máva celkom nervové výbuchy, keď dlhšie obdobie nejedáva. Dá sa to zhrnúť asi tak, že je to vlastne celkom obyčajný chlap, čo v transkripcií znamená, že je to len veľké nevyspelé dieťa, čo tak trochu aj keď s tým nesúhlasí, potrebuje pozornosť a starostlivosť niekoho iného. Ešte aj v lone matky sa jeho dvojčaťu Primavere vodilo lepšie. Zatiaľčo je ona tá dokonalá, perfektná ľudská bytosť, tento chlapec mal toľkú smolu a narodil sa s výrazne oslabeným sluchom. Tento zmysel mu pravdepodobne nebol súdený, lebo pri hre so svojou sestrou si raz dokonca poranil ľavý ušný bubienok, odvtedy počuje len na pravé ucho, a aj to len do istej miery. Jeho sluch je postihnutý tak na 40-50%. Vie čo-to odčítať z pier, pretože sa bojí, že raz ohluchne úplne. Každý v jeho prítomnosti musí hovoriť trochu nahlas, ak sa s ním chce porozprávať v hlučnejšom prostredí. Našťastie, na rozdiel od iných nahluchlých, nerobí hlasné zvuky, ktoré by si sám neuvedomoval. Pláva-NIE! Vie sa udržať na vodnej hladine, ale tomu z velikánskej časti vďačí svojej nadmernej výške, než svojmu skillu v plávaní. Aj keby teda nemá pôdu pod nohami, možno sa nejakými epileptickými manévrami udrží na hladine, prepláva pár metrov, no rozhodne to nebude žiaden rýchlostný rekord. Preferuje skôr beh, alebo keď tak chôdzu, ako spôsob presunu medzi dvoma miestami. Aj keď mal milión možností to zmeniť, nechcelo sa mu. Na bazén v tréningovom centre sa takmer vždy úplne vykašlal, pretože voda bola moc studená a celé to tam nebolo zrovna moc "comfy". Chlad predsa nie je príjemný nikomu, všakže? Pri Zephyrovi to platí trojnásobne tak, hlavne po tom, čo si ešte aj v lete dáva dlhé rukávy, pretože čo keby vietor?


Je tak trochu malou záhadou, že výsledok krátkeho manželstva pána a pani Printemps boli práve dvojičky. Často si vravievali, že dve sú vždy lepšie ako iba jedno, a že pán Printemps je proste tak šikovný vo všetkom, čo robí, že aj toto sa mu podarilo na prvýkrát. Niekomu to môže prísť vyslovene ako niečo proti prírode, nadiktovať si, koľko potomkov sa vám narodí, no sú to len trápne reči od ľudí, čo závidia to šťastie, ktoré bolo tejto rodine dopriate. Možno je za tým šťastím skrytá silná arogancia, čo si už niekoľko generácií v ich rodine vštepujú tým, že posielajú svoje deti do výcvikového centra, aby sa premenili na profesionálnych vyvolených (neznamená to, že sa aj do Hier dostali, zväčša mali veľkú smolu a niekto ich pri dobrovoľničení predbehol). Viete, iste to poznáte aj z reálneho života. Tým najnafúkanejším sa skrátka vždy bude dariť najlepšie. A výnimkou nie sú ani dvojičky Primavera a Zephyrus, výstavný klenot rodu Printempsovcov, ktorý na svoje dve "malé" poklady nedá nikdy dopustiť. Ich malí anjelici pritom vôbec nad hlavami nemajú takú jasnú svätožiaru, akoby rodičia chceli, alebo možno aj pod silnou vsugeráciou mohli vidieť. Ale poďme poporiadku. Tieto dvojčatá sú odjakživa veľmi silno prepojené svojimi mysľami. Nevedeli si to nikdy vysvetliť, ale často dokážu odhadnúť náladu, cítenie toho druhého bez toho, aby sa na seba čo i len pozreli, či zdieľali tú istú miestnosť. Je to niečo, čo od veľmi skorého detstva vedeli využívať vo svoj prospech. Od nevinných podvádzaní pri kartovej hre, až po už vtedy rozvinuté základy nejakej tej spoločenskej šikany. Vedeli sa vždy dokonale zhodnúť. Dokonca aj keď ich za nejaký ten prečin "vyšetrovali" každého zvlášť, mali toľké šťastie, akoby to teda niekto mohol nazvať, že sa dokázali presne trafiť a dokonale zapadnúť do vymyslenej výpovede toho druhého. Roky plynuli a oni rástli bok po boku spolu a len do horšieho. Síce doma sa dokázali premôcť a byť poslušní, všetok ten útlak osobnosti si museli niekde vybíjať. Tréningové centrum ich naučilo do života veľa vecí. Jednou z nich bola pýcha, čo teda rozhodne spolu s celou ich perfektnou rodinkou neúnavne neskrývajú. Ani sa len nesnažia pôsobiť priateľsky na ostatných. Keďže ich rodičia sú vinári celkom na úrovni, s vlastným domácim podnikom, za fľašku rizlingu sa im vždy prepieklo takmer všetko. Takže všetko, čo kedy robili, dokonca i stále robia, zostáva bez väčšieho povšimnutia zo strany okolia. Kradnutie sladkostí, hračiek prerástlo do väčších konfliktov, vyhrážanie sa, bitky. Spolu s rastúcou silou prichádzalo i rastúce sebavedomie a pocit nepremožiteľnosti. Ako pätnásťročný dokázali zarábať peniaze takým spôsobom, že si vyhľadávali pár outsiderov, od ktorých brali výpalné výmenou za fyzickú ochranu. Nikdy nikomu z nich ale reálne nepomohli. Bol to len spôsob, ako niekoho fakt zúfalého s bohatou rodinou ošklbať o menší obnos peňazí. Lenže malé čiastky drobných mincí sa zrátali a oni mohli na sklonku šestnásteho roku života začať s niečím celkom novým, na vyššom mieste v rebríčku spoločenskej neakceptovateľnosti. V Prvom kraji je život celkom easy, to všetci dobre vieme. Ľudia sa narozdiel od takej Desiatky či Dvanástky skôr vedia zabaviť, a tak zohnať drogy nie je sebemenší problém. Zephyrus sa vôbec nenahneval, keď jeho ctená sestrička rozbila dobre našetrený bank za trochu heroínu. Dá sa povedať, že sám prišiel s nápadom ho trochu rozriediť a poponúkať pár psychicky slabším jedincom, ktorý si dopredu vyhliadli v škole, akadémií, zo susedstva... Prvú dávku rozpredali na domácej párty, čo poriadali s "vybranými" osobami pri príležitosti zberu hrozna v ich viniciach. Alkohol a drogy - to je najlepší spôsob ako z niekoho učiniť notorika. Okolo polnoci boli dvojčatá jediné triezve osoby v dome, pomaly povynášali tie socky zo svojej chalupy. Zephyrus sa doteraz chechce na tom, ako sa ani neobťažoval ich prebúdzať. Len ich zobral pod pazuchu a zaviedol na verandu, pred dvere, na čo následne zazvonil na domový zvonček a stratil sa v tme. Takže to by sme mali skupinu "hrdinov", ako si to sami pomenovali. Následne ešte vytvorili mnoho ďalších, po každej droge pomenovali jednu grupu závislákov. Sieť sa výrazne rozrástla, poslední v reťazci sú zatiaľ ľudia závislí na ópiu, v kuloároch nazývaní "Makovice". Napriek tomu, aký mocný chemický arzenál skrývajú doma pod posteľami, okrem alkoholu, v podobe vína a cigariet nič z toho nikdy neužili. Nemusia skúšať nič, na čom by im potom mohol zostať akýkoľvek druh závislosti. Sú až moc psychicky silní na také hlúposti. Skôr strategicky a múdro uvažujú a sťažujú život druhým, pretože to je to, čo je pre nich skutočná zábava. Jednou zvláštnosťou je, že Zephyrus nikdy netrénoval so svojou sestrou. Trénovali síce paralelne, každý v ten istý čas, no nikdy na tom istom mieste v tréningovom centre. Možno si ju nechce asociovať ku ničomu, čo by mohlo súvisieť s Hrami. I keď cíti, že rodičia by z oboch mali radi víťazov, vždy bola ako tá krehkejšia braná práve Primavera, čo ho možno trochu zaráža. No teda, nie priamo to samotné pomenovanie, ale spôsob, akým sa ju snažili ochrániť pred ranami osudu bol niekedy vskutku prehnaný. Nedá sa však povedať, že by jeho radi nemali či ho nejako separovali zo svojej rodičovskej lásky. Len skrátka keď prichádza na ich favorita, tak je to práve jeho dvojička, ktorá je preferovaná. Paradoxne bola vždy práve ona tá, čo bola do morku kostí skazená a zaťahovala dokonca i Zephyrusa do zlých rozhodnutí. On sa im neštítil, ale povahu nemá rozhodne tak zlú. Keby boli rozdelení, je len málo pravdepodobné, že by z neho vznikla taká istá negatívna osobnosť, akou je teraz. Má veľkú fyzickú silu, no reálne ho kdesi moc moc hlboko v duši ju nebaví používať. Rád síce vidí ostatných trpieť, ale v rukách iných, nech sa s tým nemusí paprať on. Skôr, než nejaké bitky, sám od seba rád vyhľadáva prácu vo viniciach.

7. Turné vítězů = Proslovy II

2. january 2017 at 20:15 | Maddie


Manfred Cosgrove

2. january 2017 at 15:55 | Larsyn |  Capitol

Player: Nightmare

FC: Liam Neeson

Occupation: Head Trainer

Contact: aschmied55@gmail.com

Age: 47


[ manfred kóstgrouv ]


Manfred i přes to, že vlastně už bydlí v Kapitolu, stále v duši zůstává natvrdlým obyvatelem Druhého kraje. Nikdy si nezvykne na ten směšný kapitolský přízvuk a zapomeňte na to, že by si někdy na sebe vzal nějaký kapitolský módní výstřelek, nebo že by si obarvil vlasy třeba na růžovo, na to opravdu rovnou zapomeňte. Vůbec se mu nelíbí, že jeho žena Severinne, kterou z celého srdce miluje, jim už propadá taky. Jemu se vlastně nelíbí mnoho věcí, ovšem svůj názor říká nahlas pouze, pokud se opije, a proto musí sám sebe na většině večírků hlídat, aby se nedostal do problémů, což mu dost často dělá velký problém, jenže avox být nechce, takže mu nic jiného nezbývá. Jinak je velmi tichý a snaží se vyhýbat ostatním lidem, a když už se s někým baví, je to většinou jen proto, že s ním potřebuje nebo musí mluvit a že si ho on sám vyhledal. Bývá často dost výbušný a když se naštve, tak si moc rád zakřičí a obvykle v takové situaci neví, co vlastně říká, takže mu vyklouzne něco, co by nemělo. Obvykle ho rozčilují jeho děti, které však má rád a snaží se je mít rád stejnou měrou, ale přiznejme si to, každý mívá své oblíbence, a pro Manfreda je to především jeho dceruška Bumpey, o které si myslí, že je jemu nejvíc podobná, a když byla mladší, hrozně rád si s ní hrál, a teď když už je o něco starší, tak jí kdykoliv pomůže s čímkoliv. Také ví o tom, že jeho nejmladší dcera už dávno chodí do výcvikového centra, v čemž jí samo sebou podporuje a vždy, když po něm dcera chce, aby jí něco naučil nebo aby jí ukázal, jak se co dělá, moc rád jí pomůže. Věří, že z ní jednou vyroste odvážná bojovnice. O Gunnerovi si myslí, že se až příliš stará o svůj zevnějšek, což on nikdy nedělal a bylo mu úplně jedno, co si o něm ostatní lidi po vzhledové stránce myslí. A především neschvaluje synovo barvení vlasů. A Halcyone? O té si myslí, že je na příjmení Cosgrove až příliš křehká, ale i tak se jí snaží mít jí rád, jen si s ní vůbec nerozumí, protože ona je prostě chytřejší než on. Není tak úplně blbej, ale spoustu věcí mu nedochází, takže hodně často vypadá jako idiot, a i když vypadá hodně nevraživě, pod kůží se mu schovává dobrák, kterému nejvíce záleží na blahu své rodiny.

Narodil se do velice vlivné rodiny v Druhém kraji, jakožto druhý potomek madame Cosgrove. Jeho celé dětství bylo plné hraček a většinou to byly především buď plastové anebo dřevěné napodobeniny zbraní. Rodiče usoudili, že nejlepší bude ho připravovat na Hry co nejdříve a také chtěli, aby se jméno rodiny proslavilo ještě víc, i kdyby tam měl synáček umřít. Jen co mohl, začal chodit do výcvikáče a mezi jeho oblíbené zbraně patřil především oštěp nebo kopí. Zvládal ovládat i ostatní zbraně, často běhal, plaval a rodiče o něm začali brzy všude v kraji mluvit jako o jasném vítězovi a v jeho aktivitách ho podporovali. Ovšem, když se na sklizni konečně hodlal přihlásit, někdo ho předběhl a bohužel to zároveň byla jeho poslední sklizeň. Jeho rodiče z toho byli nanejvýš zklamaní a v podstatě ho zavrhli. Potřeboval práci a hlavní trenér v centru v Druhém kraji mu nabídl, že by mu mohl dělat výpomoc. To bylo přesně to, co potřeboval, a navíc žádná jiná práce by ho tolik nebavila. V té době si v centru všiml velmi pěkné dívky, o které se dozvěděl, že se jmenuje Severine. Dlouhou dobu jí jen stalkoval, a když se ukázalo, že do Her také nepůjde, začal se o ní ucházet. Snažil se, kupoval jí dárky a nakonec se přeci jen vzali. A stalo se něco nečekaného, jeho žena získala místo mezi tvůrci, a tak se vlastně oba propašovali do Kapitolu, který on nepoznal jako splátce, ale jako dospělý muž. Díky přimluvení od svého nadřízeného ve výcvikovém centru ve Druhém kraji se dostal do toho Kapitolského, které připravuje splátce na Hunger Games. Postupně šplhal po žebříčku, až se konečně dostal na místo vedoucího tréninku, což je pro něj veliká pocta. Za tu dobu se mu stihla narodit tři dítka, přičemž prvnímu a poslednímu směl jméno vybrat on, a vybral jim ta, která se nejlépe hodila k jejich dosavadní povaze. O pojmenování Halcyone se jeho žena téměř prala, neboť to byla její první dcera. Své děti vždy podporoval hlavně v tréninku na hry, protože to ho dostalo až tam, kde je. Vždy, když může, tak jede domů, aby se s nimi viděl a oni mu mohly vyprávět spoustu historek, ovšem Gunner a Halcy už jsou v pubertě, a tak se k němu zas tolik nehlásí, proto si obvykle povídá jenom s Bumpey. Se ženou se nevídá zas až tak často, ale stále ji miluje a nikdy jí nebyl nevěrný, ale pravdou zůstává, že mnoho lidí nevěří, že on, takový hromotluk, je manželem tak vlivné ženy.


× Gunner Cosgrove - doplň...

× Severine Cosgrove - Jeho skvělá a hlavně cílevědomá žena. Měl velké štěstí, že mu před lety řekla to osudové "Ano". Ani on v té době nevěděl, že to dotáhne až na hlavní tvůrkyni, ale samozřejmě v ní věřil. Bohužel jí už tolik nevídá, neboť on v Kapitolu pobývá spíše jen v období Hunger Games a snaží se věnovat více času svým dětem, když na ně matka většinou nemá čas, protože ona musí připravovat další hry. A i když se často nevídají, zůstává jí věrný a nikdy jí by jí nepodvedl. Snaží se vůči ní chovat jako vzorný manžel, neboť chápe, že prostě nemá dostatek času.
OTHER WORLDS [ Přidej se i ty k ostatním rp. ]

obrázek

ikon1 https://lh3.googleusercontent.com/Pw0zB0hurIqLYe3Dbii8mgZ8-m5myKuUtsQ2qtwficdo5n9uKQvLA3mzvOkjh7iL3CUXJzXut2adFoTqKA=w200-h92