133rd Annual HG → Soukromé vystoupení | SEZNAM



February 2017

Troye Plath

24. february 2017 at 12:42 | Maddie |  District 13

Player: Maddie

FC: Ruby Rose


Contact: pondmaddie@email.cz

Age: 21


[ troij plaf ]


Na Troye je celkem poznat, že se nenarodila ve Třináctce. Chybí jí zažitý ten denní řád. To ona nikdy neměla. Její rodiče byli s výchovou dost tvrdí, vzhledem k tomu, že oba dva jsou vojáci. A hlavně výchova jejich dcery byla dost rozličná, protože ani v tom se nemohli shodnout. Takže její výchova bylo spíš to, že se její rodiče hádali, čí dítě to je víc, a ona si vlastně mohla dělat, co chce. Už od malička měla celkem volnou ruku v tom, jak se bude chovat. Ale taky už od malička, jedna z věcí, co její rodiče zvládli, věděla, že musí nenávidět Kapitol, že musí být vždy ve střehu, že v Kapitolu nesmí nikomu věřit a že jenom s Třináctkou můžou osvobodit celý Panem. To všechno jí bylo vtloukáno do hlavy i násilím. Celkem i sama poznala, že v Kapitolu můžou být pitomí lidé, ale nejsou to všichni. A se Třináctkou dlouho nevěděla, protože s tím nijak nebyla ve styku. Ale jakmile se sem dostala, sama pochopila, že to je skoro to samé jako nadvláda Kapitolu. Takže teď sice žije ve Třináctce, ale moc se tak nechová. Dělá problémy a taky si dělá, co chce. To je celá Troye, neuznává moc autorit, vždycky má na všechno svůj názor a moc ničeho se nebojí. Vyrostla z ní drsná holka, která už svým vzhledem vypadá, že ráda vyhledává problémy a taky je potom dokáže řešit. Je na ní dost dobrý spoleh, proto je taky hlavně odstřelovač. Má sice výcvik na normálního agenta, ale to ji tak nebaví. Teda má výcvik ještě plus to, že vlastně od narození byla sama tajný agent a musela se s tím naučit žít. Je dost dobrá, co se týče pohybu. Rodiče věděli, že jednou takhle i ona skončí, tak nečekali, až se něco stane, aby ji připravili na svět, ve kterém bude žít. Takže už od malička umí střílet z pistole a kdyžtak si ji umí i sestavit, to všechno se musela naučit, kromě toho, že měla pořád kapitolskou školu. To bylo ale rodičům dost jedno, jak jí to tam jde, protože to byl stejně Kapitol. A nečekali, že by se nějakou důležitou informaci dozvěděli od školačky. Takže ve škole se ani moc nesnažila, chyběla jí k tomu motivace, na rozdíl od toho druhého života, kde rodiče chtěli, aby byla co nejlepší. Protože spojením takhle dobrých agentů musí vzniknout ještě něco lepšího. Nároky tedy nebyly malé, ale Troye se dost snažila. I teď se snaží odvádět co nejlepší práci, i když to tak ani nemusí vypadat. Může se zdát, že všechno kazí, protože když jí někdo řekne ne, s o to větší námahou zakázanou věc udělá. Možná je tedy dobře, že spíš kryje svůj tým zpovzdálí, protože takhle alespoň neohrožuje akci. Absolutně nenávidí, když ji někdo říká, co má dělat. Když nemá žádnou svou svobodu. S tím narážela už doma a i teď ve Třináctce. Prostě s sebou nenechá zametat, protože její život má mnohem větší cenu, než aby ho bezmyšlenkovitě zahodila kvůli nějakým chlapíkům, kteří nejdou do akce a jenom dávají pokyny. Nemá ráda uplakánky a lidi, co se něčeho bojí a musí to hned všem říkat. Umí být dost nepříjemná, většinu času se taková zdá, jelikož používá hodně vtipů a sarkazmu, ale většinou to tak ani nemyslí. Je celkem pohodová a většinu času je v klídku, ale i ve svém spánku by byla schopná trefit člověka do mozku. Byla k tomu naučená a toho se nikdy nezbaví. To, že spí s pistolí pod polštářem, je celkem jasné. Troye vlastně ani neví, co dělá ve Třináctce, protože ta diktatura jí přijde strašná a takhle si svobodu nepředstavuje, ale taky jí přijde, že jedině takhle může něco změnit. A jestli něco chce, tak je to změna, aby na tom nikdo nebyl hůř. To jediné, co se jí na Třináctce líbí, je, že tady nejsou taková stupidní pravidla, jako že nesmí mít ráda osoby stejného pohlaví. To ona ráda má. Ona je vlastně i hlavně kluk, neříká si jinak, je ráda, že je holka, ale víc se chová jako kluk. Jenom se tím moc nezabývá, protože na tyhle věci bude čas po válce.

Troye se narodila v Kapitolu. Bylo to super, byla to jenom ona a její rodiče, nic jim nechybělo. Až na to, že oba dva její rodiče nebyli praví kapitolané a už oni pracovali pro Třináctý kraj, získávali informace a tak. Jejich krytí byl manželský pár, bezdětný, s dobrou prací u mírotvorců u obou. No jenže tohle krytí se jim trochu převalilo přes hlavu, když se narodila Troye. Jako rozhodně to pomohlo jako součást jejich krytí, ale její rodiče o tom nikdy nemluvili. Nikdy to nebyli opravdoví manželé, jenom byli schopní spolu pracovat. Takže ani malá Troye nikdy nepoznala, co je to mít opravdovou rodinu. Její rodiče se ani nebyli schopni dohodnout na jméně, protože její otec chtěl mít syna, když už, takže i ona se jmenuje jako kluk. Už od malička měla jasno v tom, že musí nenávidět Kapitol a že je tam všechno špatně. A nesměla se ptát proč nebo jak je to lepší. Její rodiče byli dost radikální. To ale samozřejmě nesměla říkat nikde, vždycky byla vedena k tomu, aby před ostatními vypadala normálně. Tahle malá holka jim to nemohla celé pokazit. Navíc, když do Třináctky žádnou zprávu o komplikaci v podobě dítěte nepodali. Chodila proto normálně do školy, ale v podstatě už od školního věku uměla taky používat zbraně a uměla se bránit. Protože její rodiče měli jasno, že z ní jednou vyroste občan Třináctého kraje a že na to musí být dostatečně připravená. Ve škole byla vždycky spíš hustá, protože si mohla hrát s nožem a tak, většina dětí se jí bála. Což vedlo k otázkám, na které si rodina Plathových nemohla dovolit odpovědět. Přišlo stěhování do jiné části města, kvůli tomu, že si Troye nerozuměla se spolužáky. A potom ještě jedno. A potom vychodil základní vzdělání, takže nikam jinam ji rodiče neposlali. Spíš se učila doma nebo chodila s nimi na akce. Oblbnout Kapitol bylo celkem v pohodě, horší to bylo se Třináctkou. Tam stále nikdo nevěděl, že Troye existuje a mělo to tak snad i zůstat. Stěhovali se kvůli podezřívavosti sousedů a změnám identity, ne kvůli ní. Oba dva rodiče, dost cílevědomí, měli plány, aby byla Troye vždy v bezpečí. Když už nemilovali jeden druhého, byli schopni mít rádi alespoň svoje dítě. Už od mala se vždycky postavila za toho slabšího, protože byla naučená, že to tak má být. Což se jí i stalo osudným, když se dost zviditelnila rvačkou na ulici. Po něčem takovém se musela celá rodina přestěhovat, jenže odpověď ze Třináctky zněla: "Posíláme někoho jiného, vraťte se domů." Bylo to celkem nadělení, když se místo dvou lidí objevili tři. Ale všechno se zvládlo, Troye dál nastoupila k tréninku k vojenským službám, jak si přáli oba její rodiče - snad jediná věc, na které se byli schopni shodnout. Ti už teď nemusí pracovat spolu, takže se vidí jenom občas. Troye od té doby také vyrostla, a protože, i když měla celkem přísnou výchovu, nebyly to jenom pravidla Třináctky, tak má celkem problém si na ně zvyknout. Měla s tím problém už v Kapitolu, má s tím problém i tady. Dělá si, co chce, nerespektuje nadřízené, ale vždycky bojuje za to, co je podle ní správné.


× o doplnění si napiš na e-mail

Claude Erica Ashure

20. february 2017 at 0:30 | Drake |  Deceased

Player: Nina

FC: Victoria Moroles



Contact: ninalapcikova@zoznam.sk

Age: 17 - rozplácnutá na kaši


Token: Červený pokerový žeton

[ klávd erika ašjurh ]


K jejím fyzickým zručnostem se na první místo musí dosadit vázání uzlů. Co to má společného z fyzickou silou? Nejspíš to, že tato holka s nimi dokáže udělat pěknou paseku. Zná různé druhy uzlů, ví, které se nejlépe kombinují a hlavně k čemu se nejlépe využívají. Obzvlášť si libuje v pastích, vážně. Ne jen v jejich vytváření, ale i v samotném promýšlení. Musíte se vžít do kůže kořisti, abyste ji zvládli nalákat, zabrnkat ji na smysly a pak je důležité, aby neselhala mechanika, kterou k polapení cíle chcete sestrojit. Takže ano, ráda klade pasti, je to její specialita a tuhle zálibu vypilovala k dokonalosti, takže by to mohla dělat pro druhé nebezpečným. Na druhé místo se usadila její hrubá síla, hrubá je ona až dost. Pokud se chtěla mít dobře, musela se rvát a kopat, a to celkem často, ne že by ji to vadilo. Né že by byla nějak zvlášť prohnaná a agresivní, ale nijak se fyzické potyčky nikdy neštítila. Takže má hrubé svaly a takové ty pouliční zkušenosti, po čase to z nudy posouvala na nový level, pak se zaměřovala na to, aby dávala méně ran, za to mnohem silnějších. Už to nebyly jen bezhlavé bitky, pro ni to už sem tam byl zkrátka souboj, sport. Svaly na celém těla zpevnila lezením po budovách, po stromech, po čem se dalo (vlastně ji nedělá problém jakýkoliv terén), takže její jistota při ručkování, zachytávaní se a rychlém přemísťování ve vzduchu, je oprávněná. Má kontrolu nad svým tělem, dokáže mít malé těžiště a přesto si být jistá, že nespadne, má velkou kontrolu nad svou rovnováhou. Tvrdá práce v kraji se ji nevyhnula, podepsala se na ni, i díky tomu je zručná a silnější. Dalo by se říct, že ve všech ohledech v situacích, do kterých se dostávala, měla ostré lokty. I když to nikdy neměla s kým porovnat, nedělá ji žádný problém vyznat se v černo černé tmě. Prostě se její zrak rychle uzpůsobí nebo to je jen její pocit, kdo ví, každopádně tma pro ni nikdy nebyla nějakou nevýhodou. Umí se sama o sebe postarat, takové banality jako zakládání ohně a návyky pro přežití ve volné přírodě taky má, někdy je musela denně využívat, takže z ní je tak trochu expert, jelikož byla bez domova, takže se o sebe v tomto ohledu nijak nebojí. Nemohla mít ale ve všech aktivitách zas zcela volnou ruku. Kraj, ve kterém žije je celkem hlídaný, takže proto je potřeba i rozvážnost, aby se nedostala do potíží. Rvačky, do kterých se pouštěla, ale většinou moc lidí nezajímaly, i přesto si musela dávat pozor, aby její prudké způsoby neměly nechtěné svědky. Proto se vyhýbala rušnějším částem kraje, kde by byla moc na očích. Nezanedbatelně si cení i toho, že umí relativně dobře plavat. Potápí se, dokáže závodit, voda ji nečiní žádný problém, i když taky není jejím oblíbeným živlem. Je to však dovednost, které by neuškodilo, kdyby ji ještě Claude rozvinula. Těm pijavicím ze Čtverky se ale nemá jak v tomto ohledu vyrovnat. Co se týče strategii, v tom není pozadu. Musela si svůj život plánovat v různých ohledech, nemohla být impulzivní, změny na ni dopadali každý den, a kdyby nebyla strategicky rozumná, asi by to sama moc dlouho nezvládla a teď už by hnila někde v koutě. Díkybohu za pud sebezáchovy. Kdyby měla svou schopnost strategicky smýšlet, trochu pozměnit a otočit ji jiným směrem, třeba aby obezřetně plánovala proti někomu, zřejmě by v tom nebyla žádná potíž. Je celkem vynalézavá, i když má málo k dispozici. Co se týče běhu, nepochybně má nějakou kondici pro dlouhý běh. Silné nohy na to, aby pádila opravdu rychle a tělesnou stavbu tomu uzpůsobenou. Jako svou zbraň by si, kdyby na to přišlo, asi vybrala bič. Sem tam nad tím přemýšlela, jelikož kartiček se jménem měla v osudí dost, a ona si prostě rozumí s lany, ať už při těch pastích, lezení nebo případně při zabíjení, to ale ještě neokusila, co se týká lidí. Přijde ji, že prostě s bičem by se dokázala sžít, byl by její delší končetina. Možná je to tím, že je to skoro jediná zbraň, kterou viděla v boji. Bič je totiž miláček každého mírotvorce, a sem tam dopadl na záda nějakého krajana, Claude to viděla. Teď si sem tam zkouší různé triky s obyčejným lanem, ale to jistě není to samé. Stačit ji musí její pěsti a to, že ji nevadí nepohoda, protože v jejím životě nejsou nějaké zářné vyhlídky.


Byla by absolutně neschopná s jakoukoliv střelnou zbraní v ruce. Zasahuje sice celkem dost přesně, pokud se snaží trefovat tím, co zná, ale kdyby měla stát s lukem, prakem nebo snad i s pistolí připravená k pozoru, asi by se spolu s tou zbraní hodila do křoví. Nejenže jsou ji takové zbraně nesympatické, ji možná i trochu žere, že si s nimi neporadí. Ona nedokáže prostě jen stát a střílet, na to je v ní příliš hrubosti, aby nenechala všechnu práci udělat jen nějakou zbraň s tětivou nebo s kulkami. Prostě by to mohl být někdy v budoucnu problém, protože vedle nevysvětlitelné neschopnosti je tady i na první pohled neopodstatněná averze. Větší problém, než tahle malá patálie s tímto druhem zbraní, je její problém s nízkými teplotami. Už se s nimi v životě potýkala ve chvílích, kdy fakt mrzlo a ona byla venku nalehko celou noc, ale to měla většinou jednoduše štěstí a podařilo se ji neumrznout, snažila se všemožně zahřát. Pravda je, že ji nízké teploty nedělají dobře, je na ně náchylná, ani tak ne na nemoci jako na to, že už pak není tak aktivní, zima ji zpomaluje. Na sluníčku se ji vždy líbilo víc, i kdyby mělo být dusno, s tím naopak problém nemá. Je velká možnost, že výrazná změna teploty směrem dolů by mohla být velkou komplikací. Její tělo na zimu přehnaně reaguje, je to její slabinou. Neporadí si ani s mastmi a bylinkami, nikdy jim moc nevěnovala pozornost, i když v Devátém kraji měla trochu víc příležitostí. Ji ale nikdy nelákalo zkoumat, jak se liší jedna titěrná bylina od druhé, na co je využít a jak se z nich najíst, ona si radši vybila kousek chleba, než aby měla mírumilovně polykat pampelišky. Pak je nutno říct, že její schopnost ošetřování samu sebe není nejlepší, vlastně by nedokázala ošetřit ani nikoho druhého. Stehy dělá jen v případech největší nutnosti. Jeden z důvodů, proč se naučila pořádně bít a vyhrávat bylo, aby se musela méně často ošetřovat, i když prvně musela. Moc toho ale neovládá, jen to nejprimárnější z nejprimárnějšího, prostě se ani nijak obzvlášť nevyzná v lidské anatomii, jen tak, aby věděla, kde má ublížit druhým. Možná v maskování by nemusela být nejlepší, soudí to čistě z toho, že to nikdy vlastně nezkoušela. Rovnat každý lístek, aby nebyla vidět, to není její styl a pravděpodobně nemá zas tak dobré oči, aby poznala přesnost odstínů barev, korálově bílou od perleťově bílé. I když má celkem dobrou paměť, sem tam má momentální výpadky. Jako by se ji zamlžilo před očima a nic, co dělala, zrovna dělá nebo chtěla dělat, si nepamatuje po určitou chvíli. Tak max. na půl minuty má tak nějak černo. Nestává se to moc často, pak se ji mysl zas nahodí a zase jede na plné obrátky, jako by se nic nestalo, ale sem tam jako by ji prostě něco vyrušilo. Snaží se v takových situacích improvizovat, aby třeba nezůstala zamrzlá uprostřed věty nebo pohybu, takže tohle taky už patří k jejímu životu. Né že by si nepamatovala důležitá rozhodnutí, spíš momentální okamžiky jako by je sem tam nezpracovala, nechce to nikomu říkat, ale kdo ví, jestli se to nebude zhoršovat a není to počáteční stádium nějaké vrozené nemoci.


V Devátém kraji nebylo málo takových jako je Claude. Nikdy nezažila blahobyt, neměla moc peněz, její rodina nikdy nebyla dlouhou dobu za vodou, děti braly oblázky jedna báseň. Starosti o peníze se zhoršovaly a už to ničilo i poměry v rodině. Nešlo o žádnou vroucnou náruč nebo spolehlivý klan, Claude neměla domov v duchovním slova smyslu. Otec nenáviděl skutečnost, kolik hladových krků se na něj spoléhá, tak začal být hodně nevraživý a s nikým nekomunikoval. Matka byla z věčných starostí už vyčerpaná, takže se raději přestala o vážné věci zajímat. Každé z dětí v rodině Ashure se staralo samo o sebe, ani spolu nemluvily, sotva se stýkaly, a když už byli spolu v jedné místnosti třeba jen dva členové, nevydrželo to dlouho, prostě byl každý naladěný na naprosto jinou notu, ale rodina se nikdy oficiálně nerozpustila. Ti, kteří mohli, se snažili sami sobě vybudovat pevné zázemí a odejít oficiálně co nejdřív. Štěstí měla hlavně Claudina starší sestra, která prostě svedla někoho relativně vysoce postaveného, otěhotněla a už byla vdaná i odstěhovaná. Pak tady byl jeden starší bratr, který bral všechnu práci co mohl, sebe divnější, jen aby nemusel brát příliš oblázků. Jakmile už nebyl v hledáčku Hladových her, přestal chodit domů úplně, nastřádal dost peněz na to, aby žil jako spořádaný občan sám, i když chudý jako kostelní myš. Pak tu byly teda dvojčata, Claude a Peter. Po tom, co odešli starší sourozenci, tito dva se více méně drželi spolu. Peter byl o něco mladší, a trochu hloupější, jelikož se při svých výpravách za jídlem nechal často unést, jako by byl nepřemožitelný, vždy sebevědomý. Jednou ho to zabilo a Claude to fakt bolelo, protože i když každý byl v rodině sám za sebe a nepočítali se sebou navzájem do budoucna, Peter byl prostě parťák. Ale už je to hrozně dávno, asi sedm let. Zaměříme se teď tedy na Claude. Už od mala se raději zdržovala venku, do jejich domu vešla, jen když byl zákaz vycházení nebo fakt nesnesitelná zima. Jelikož nikdo nedával peníze ji, ona ty svoje taky nemusela nikomu dávat, tak to v rodině fungovalo. Moc velkého vzdělání se ji nedostalo, jen toho, co bylo zdarma, ale taky není zanedbaná, základy má. Její prioritou vždy bylo, aby měla týdenně nějakou tu práci, i když nikdy neměla v dětství stálou. Pomáhala, kde mohla, chodila do pekáren, zpracovávala obilí, nosila těžké pytle, pachtila se ve špíně, práce jako práce. Taky se ji dotkl její život na ulici, dostala se do takové menší komunitky podobných neoficiálních sirotků, kteří přežívali jako ona, i když ani oni nebyli jako nějaká rodina navázáni na sebe. Claude se často rvala, ale nikdy vůči nikomu necítila nevraživost. Tak trochu trénovala a nakonec ji málokdy někdo porazil, už z toho byla rozumnější. Claude je taková prudší, toulavá, ale zase né nestála. Za svůj život neměla hodně kamarádů, ale když ji člověk rozumí, není problém s ní vycházet. I povahově je celkem rváč a nenechá si jen tak něco líbit, ale není přehnaně agresivní, umí si pomoct, je zodpovědná i rozumná, vždy se o sebe musela starat, aby měla co nejmenší ujmu, a tento cíl se zachovala do dnes. Je sem tam i vážná jako smrtka, protože ona se s problémy potýká, nevyhýbá se jim jako její matka, ale není ani agresivní a rozptýlená jako otec. Ráda lidi pokouší. Není to taková ta naoko drsňačka s tupou hlavou. Možná je sem tam vztahovačná, ale je s ní i legrace. Umí vás zabavit, rozptýlit, mluvit s vámi, ale není moc přeslazená, na takové srdceryvní věci a vztahy si moc nepotrpí. Není žádná drama queen, když se ji něco nelíbí, nedělá scény, prostě dá zdroji problému pěstí mezi oči, pokud si to může dovolit, a jde na to jednoduše a logicky. Je celkem sebejistá v tom, co dělá, ale ani se nijak silně neprosazuje. Není hloupá, ale spousta věcí se ji nedotýká tak, jak by měly. Dokáže být překvapivá, nápomocná (ale to jen zřídka), je zkrátka složitá povahově. Je hodně upřímná, na tom nevidí nic špatně. Momentálně je víc na ulici než v budovách, takže je jistým způsobem zdivočelá. Je celkem silná osobnost, umí si poradit. Ostatní jsou ji většinou celkem ukradení, ji nějaké manipulování nebo vytváření lidských vztahů prostě moc nezajímá, i když není zarputilá. Když někoho urazí, je to jejich chyba, i když se Claude umí omluvit, nedělá to často. Chtít s Claude udržovat vztah je jako Drtivá porážka - těžké, k vzteku, zdánlivě prohrané, ale nakonec jste rádi, protože je to i obohacující a ona umí s lidmi pohnout.

Futura Scarwave

10. february 2017 at 0:02 | Drake |  Characters

Player: Drake

FC: Ming Xi



Contact: w.poppy@hotmail.com

Age: 18


Token: Onyx

[ futura skárvejf ]


Futura ví, ve kterém světě to žije, ale i tak se k tréninku do Hladových her nedostala. Avšak, najdou se u ní jiné kvality, které mohou být užitečné. Hry sledovala téměř neustále - protože tomu se jaksi nedá vyhnout, tudíž ví, jaký mají kraje systém boje a jak přemýšlí. U každého jedince je to jiný, ne každý kraj musí nutně praktikovat stejný styl, ale tak to už si dokáže určit po svém. Takhle si dost ošéfovala své schopnosti rozeznávat lidské chování a umí udeřit do jejich slabin, těch psychických samozřejmě. Ona obecně moc svalové hmoty nezískala a její síla je v porovnání s profíky naprosto nulová, ale zase se umí bránit. Najde si způsob, jak od takových jedinců utéct, jelikož ovládá základy sebeobrany. U ní je to spíše o útěku, nikdy by se do boje jen tak nevrhla a většinou by zdrhla, protože by ji každý rozpůlil napůl, jak je takový vyžle. Takže se dá říci, že v běhání je opravdový profík, rychle běhá a má velkou výdrž, která byla roky trénovaná. Nemá problém se dostat do malých prostorů a umí vyšplhat na cokoliv, je totiž tak lehoučká, že ji šplhání jde samo od sebe. Každopádně, inter alia, je ve škole skvělou studentkou a vždy ve svých výsledcích excelovala. Neměla by problém s ničím, co by každý průměrný obyvatel Trojky měl zvládat. To je pro ní zase úplně nejjednodušší, co může být. Kromě toho, zvládá složitější věci, jelikož pochází z rodiny vynálezců. Naučila se tak dost věcí od svých rodičů, což je kupříkladu sestavení robota nebo vytvoření funkční vysílačky od ultra nízkých frekvencích a výše. Zvládne do krátkého času sestrojit brýle na noční vidění v infračerveném spektru. A mnoho dalších, i tak ale od ní neočekávejte, že vám sestaví raketoplán, protože ten nikdy ani neviděla. Má smysl pro styl, takže mimo svých geekovských aktivit, se věnuje hlavně umění - je jedno, jestli je to design její pokoje, oblečení, kresby a tak, je v tom prostě skvělá. Je to perfekcionistka, takže i ve své vynálezy se snaží udělat hezký. Můžete se to počítat k její nápaditosti, je dost chytrá, ať je to už z učebnicového nebo humanitárního hlediska. Není to žádný neandrtálec, ale zase nezní jako intelektuální fraška. Říká si, že je něco mezi, ale to je spíše jenom skromná. Umí vařit, vlastně docela skvěle, tím pádem umí úžasně s kuchyňskými noži a párkrát si s nimi i nebezpečně pohazovala ve vzduchu, takže u toho může vypadat profi, i když teda moc není. Vyzná se v bylinkách, ale viděla je jen v učebnicích, takže by možná měla problém je rozeznat, pokud by v tom byla moc velká podoba, ale zas tak horké to není, takže by to nějak zvládla.


Její bojové schopnosti jsou v tabu, o zbraních ani nemluvě. Kdyby se s někým měla poprat, pravděpodobně by něco málo svedla, protože každý se umí tak trochu bránit, pokud není úplná lama. Co bude ale velkým problémem, tak bude její váha a velikost. Je malá, štíhlá a na váze moc nepřibrala, což je velkým problémem, kdyby se musela utkat s někým fakt silným, ale k těm se zase sebevražedně nežene - s rozumem je na tom ještě v pořádku. S žádnou zbraní by nesvedla pořádně bojovat, prostě by jen slepě rozdávala rány a doufala, že tím někoho třeba zabije. Ačkoliv je dost inteligentní, dokáže být občas dost naivní, lehce lidem důvěřuje a dokáže být na lidi dost hodná, i když si to vůbec nezaslouží. V tomhle světě je to možná nezasloužené, ale je to zároveň i dobrá vlastnost - v rámci možností. Neumí plavat. Teda, viděla lidi plavat a nějak tuší, co a jak, ale pro člověka, který nebyl nikdy v hlubokých vodách to bude dost složité, pravděpodobně by se jen plácala a možná by dokázala kousek uplavat, ale slavné to není. Je veganka a frutáriánka, pomalu ale jí spíše jenom ovoce než zeleninu, což není vždy úplně správné, když jsou bílkoviny dost nutné. Dokonce ani ořechy nedává, protože je vybíravá a nechutná jí to. V přírodě se moc nevyzná a problém s lovením bude veliký. Nikdy to nepotřebovala a nemá zapotřebí zabíjet nebohá zvířátka, kor když je stejně vůbec nesní a dny a noci by nad nimi probrečela. Taky není kde, v kraji je přírody málo a sama nic takového nevyhledávala, protože je raději vevnitř nebo u elektroniky. Je na takové věci závislá. Mluvě o tom, je velmi závislá na kofeinu, který má denně. Pokud nedostane aspoň jedno "cup of coffee", začne být nehorázně nervózní a někdy se kvůli tomu dost klepe a nemyslí jí to snadno. Také bývá dost unavená, ale příčinou toho je spíše snížená koncentrace hemoglobinu v krvi. Co se týče jejího celkového zdraví, má docela dost problémů, ale nikdy se to neřešilo, protože si připadá úplně normální a vždycky si najde výmluvu, která omluví všechny ty nepříjemnosti kolem ní. Potíže s žaludečními šťávami, že na to musí brát prášky et cetera. Možná by k tomu všemu dostala i neschopenku od Hladových her, ale raději si nalhává, že je úplně zdravá.


Futura není ničím extra zajímavá, kromě toho, že má nadprůměrný inteligenční kvocient. Její rodiče jsou vynálezci a přišli s takovými věcmi, že to bylo Kapitolu na obdiv, tudíž si nežijí tak hrozně, ale přiřadit její rodinku k těm lepším také nemůžeme. Nikdy se o moc věcí nestarala. Její rodiče jsou přísní a chtějí, aby byla úspěšná a měla štěstí ve svém životě. Nikdy jí do tréninku Hladových her nenutili, vlastně nemají žádné výcvikové centrum jako mají profíci, ale vždycky se přece najde způsob, no ne? Tak ona k takovým stejně nepatří, má vlastní zájmy a vždycky se věnovala jinému smyslu života, nerada myslí na to, co se v životě děje. Snaží se být optimistická, i když o ni nemůžeme říct, že tím zcela překypuje. Nemá ráda ten fakt, že musí přežívat a vždycky se něčeho bát, takže se to snaží ignorovat, i když to jde opravdu těžce. Nechce věřit na zlo a v jejím světě nic takového neexistuje, vždy si najde svoje odůvodnění, aby se nemusela bát nebo myslet na to, co za zlého se stane v dalších okamžicích. Z toho všeho vznikla její naivnost. Taktéž nedokáže být sama, proto hodně často vyhledává společnost. Je úplně jedno, co je to za člověka. Futura se dokáže bavit s každým o čemkoliv, je nesmírně přátelská a loajální, takže zrada je u ní velká vzácnost. Ráda poznává lidi a studuje jejich chování, je to něco, co jí baví. Umí pomoct, když je člověk v úzkých a nedá dopustit na nikoho, kdo je její přítel. Hodně staví ostatní lidi před sebou, snaží se je ochraňovat a udělat pro ně vše, aby byli šťastní a v pořádku. Skutečně je obětavá a občas si stojí za názorem, že ona není ničemu moc prospěšná a dokáže být dost depresivní. Každopádně to ale znamená, že se smrti nebojí. Její mluva je spisovná a hodně intelektuální, snaží se chovat ke všem rovnocenně a nevyhledávat žádné spory, prostě to není v jejích žilách. Dokonce by se snad kamarádila s bláznivým profíkem, protože věří, že v každém je kousek toho dobra. Je to andílek, ale umí si prosadit slovo, pokud na ní někdo začne být zlý. Nenechá si to jen tak líbit, ale je pravda, že moc strach nenahání, i když může být dost překvapující, co vše svede. Nemá ráda, když jí někdo lže nebo před ní něco skrývá. Není to věc, se kterou se dokáže smířit, a proto kvůli tomu dokáže být dost nepříjemná a třeba s dotyčným už nikdy nepromluvit. Její život je takřka samý stereotyp, ale je s tím spokojená, protože vždycky může být hůř a ona je ráda za to, co má. Dokáže ji rozveselit jakákoliv maličkost a snaží se žít svůj život tak, jak chce a jak si ho plánuje, rozhodně ne jen přežívat.

Loraine Salisbury

5. february 2017 at 19:26 | Maddie |  Characters

Player: Maddie

FC: Toni Garrn



Contact: maddiepond@email.cz

Age: 18


Token: Oblázek z barevného skla

[ loréjn selsbury ]


Loraine není úplně typický profík, který je jenom zlý a namyšlený. Ona vlastně ani moc nechce být profík, ale s tím se nedá nic dělat, když už se tak narodila. Trvalo jí to celkem dlouho, než začala trénovat, protože měla výcvikové centrum spojené se zabíjením, a to nechtěla dělat. Ale potom ji rodiče přes plavání a ostatní sporty dostali i k tomu, aby zašla do centra a něco se tam naučila. A jelikož je Raine dost sportovní typ, tak ji to tam začalo bavit a teď už své dny tráví jenom tam, popřípadě ještě na moři. Trénuje všechno, ne, aby byla připravená na Hry, ale aby všechno uměla, protože nikdy nemá dost a neví, kdy přestat. Posiluje samozřejmě, běhá, umí plavat a plave i závodně, aby byla co nejrychlejší, protože chce být ve věcech, které ji baví, nejlepší. Má ráda soutěže a všechno aktivní, sama je aktivní a baví ji pohyb, takže se ráda ukazuje i na přehlídkách a tak. Prostě se ze všeho snaží vytřískat všechno do poslední kapky a mít u toho nějakou zábavu. A nejvíc ze všeho ji baví trénování různých bojových sportů a potom i boje se zbraněmi, nejradši má trojzubec a oštěp, které může použít i na dálku. Umí dost dobře házet na dálku, má silné ruce z plavání a posilování, což dělá každý den, takže když se trefí, tak v terči nebo figuríně zůstane dost hluboká díra. A trefit se není ani takový problém, to už se taky naučila. Na blízko má ráda meč, prostě takové ty větší zbraně, se kterými se bojuje celým tělem, a vy se musíte celí hýbat, jinak ji to moc nebaví. Na dálku tedy moc není, ale vzhledem k moři všude v jejím kraji se naučila s harpunou. Umí lovit ryby, vyzná se ve vodě a je to její druhý živel, miluje plavání. Taky se vyzná v těch mořskejch kytkách, ale jenom tak, že pozná, že je to mořská kytka a ví, co by to mohlo žrát a jestli tam potká nějaký zvíře. Dost ráda se potápí, má přístroj, který dostala od rodičů, ale něco zvládne i jenom na dech. Zvládne se dostat do hloubky sama a potom tam ráda pozoruje ryby a jiné vodní živočichy, to je asi jediná činnost, při které je klidná a zvládne zůstat déle na jednom místě. Ale není jenom v moři, plave sice každý den, ale aby byla i jinak fit, tak často chodí běhat do hor. Také umí lézt na skalách, to ji bavilo už odmala, kdy se prostě musela vždycky dostat na nejvyšší bod, co viděla. Teď už leze trochu profesionálněji, nejradši má kámen, ale zvládne i stromy nebo třeba lézt na síti. Dokáže se přitáhnout jednou ruku a má dost dobrou rovnováhu a hlavně chce být nejlepší v tom, že bude co nejvýše. Takže i na horách se celkem vyzná. V lese je to trochu horší, protože její kraj nemá tak dobrý přístup, ale nějaké základy přežití v přírodě by tam zvládla, jako postavit si přístřešek, najít si vodu a nalákat pasti na zvířata a potom je nějak uvařit.


Raine je dost antitalent na všechny věci, ke kterým je potřeba manuální zručnost. Umí sice vázat uzly, ale nezvládla by to tak dobře na malých provázcích. Takže ani moc nemá ráda tyhle malé zbraně, s nožem se jí pracuje špatně, protože je prostě moc malý. Stejně tak nedává ani vrhací nože, protože nezvládá ten pohyb v zápěstí. Samozřejmě se snaží učit se nějak to zvládnout, ale trefila se snad asi jednou za celou tu dobu, co chodí do centra. Ani další zbraně na dálku jí moc nesedí. Žádný luk ani kuši nezvládá, střelné zbraně kromě té harpuny už vůbec ne. Se zvířaty se potkala jenom ve vodě, ty vodní jí nedělají problémy a klidně se jich i dotkne, což dělá některým problém, protože jsou slizká, ale jiná zvířata moc nezná. Možná tak z obrázků ze školy, ale moc neví, co jaké zvíře ví, takže by ani nevěděla, jestli na ni bude útočit nebo ne. A potom hlavně technologie, to je pro ni jeden z největších problémů. Umí zapnout motor na lodi, ale to je celé. Teda taky ho umí vypnout, ale kdyby se v něm něco porouchalo, tak to tak nechá, protože nebude vědět, co s tím. Je spíš typ, co je použitelný v týmu, kdy je schopná udělat všechno, ale někdo jí musí říct co. Není úplně blbá, ale je taková trochu línější přemýšlet, když nemusí. Sama by to zvládla taky, ale celkem nerada. Hlavní její problém jsou ale lidi obecně. Je dost komunikativní a s každým si hned rozumí, řeknou si svoje tajemství a hned jsou nejlepší kamarádi. Nedělá jí problém mluvit o sobě. Jenže jak má všechny hned ráda nebo jak to umí zahrát, že má všechny hned ráda, tak má potom problém s ubližováním lidem. Vlastně i těm, které nemá ráda. Je v pohodě s krví a dokáže to kdyžtak nějak ošetřit a zakrýt, ale nesmí to být krev způsobená jejím přičiněním. Už od malička byla učená, že ubližovat lidem pro zábavu je zlotřilost, takže to prostě nedělá. Proto ani nechce do Her, protože nechce nikomu ubližovat, i když trénuje jako zběsilá. Kdyby k tomu doopravdy došlo, musela by si hodně přehodnotit svůj žebříček, než by byla schopná někomu ublížit. Zvlášť je to horší s malými dětmi, protože jí přijdou mnohem sympatičtější. Ani se nechová jako ostatní profíci, protože k tomu prostě nemá důvod. Je milá a hodná ke všem lidem, je jí dost jedno, z jakého jsou kraje. Na každém dokáže najít něco dobrého a mít ho ráda, když se s někým pohádá, tak to chce zase co nejrychleji vyřešit. Je pozitivní a snaží se obklopovat podobnými lidmi a kdyžtak i změnit ostatní, aby byli také takoví jako ona.


Jakožto jedináček si Raine žije dost dobře, má všechnu lásku rodičů, kterou jí jenom můžou dát. Nepochází ani z tak moc bohaté rodiny a ani z nějak vlivné, jsou to obyčejní rybáři. A mají jenom Raine, protože už ona se narodila, když byli rodiče Salisbury ve starším věku, takže je dost s podivem, že je jejich jediné dítě v pořádku. Vždycky byla aktivní, pořád někam běhala, když byla malá, tak nikdy nemohla usnout, dokud ji táta neunavil tak, že zabrala. Vždycky to byla soutěž, kdo z nich usne později. Raine ji často vyhrávala. Postupem času ale rodiče přišli na to, že unavit jejich andílka je mnohem snazší, když bude dělat nějaké sporty, čehož se hned chytla. Už od mala chodila s otcem na moře a místo toho, aby pomáhala na lodi, tak plavala kolem a snažila se skamarádit s delfínem. Nikdy žádného nepotkala a taky spíš plašila rybářům úlovky. Jak se blížila hrozba arény, tak i její rodiče se začali bát, co by se mohlo stát, kdyby byla Raine vybraná. Ona se samozřejmě nehodlá hlásit dobrovolně, prostě nějak nevidí, co je to za čest, zabíjet ostatní a potom tam vydržet jako poslední. Po celkem dlouhém a náročném přemlouvání jí ukázali i zbraně a další sporty a netrvalo ani moc dlouho a chytla se toho. Vždycky ji všechno začne po krátké době bavit, i když se na to zpočátku tváří zle. Proto nikdy nikoho nehodnotí jenom podle prvního dojmu nebo podle toho, co slyšela. Vždycky věří hlavně tomu, co si zjistí sama nebo někdo, komu už fakt hodně věří. Což se může stát po krátké chvilce kdokoli. Je to trochu problém, že je dost důvěřivá po té chvíli, co už někoho zná. Taky je mnohem radši ve skupině, protože si může s lidmi povídat, což dělá vyloženě ráda. Nemá problém přijít za někým, koho v životě neviděla, a dát se s ním do řeči. Takže má hodně kamarádů a je i dost oblíbená. Samozřejmě má i nějaké ty nejbližší kamarády, ale ona se i v tom celkem špatně orientuje, protože vlastně hned říká všechno všem. To, že má mít nějaké soukromí, pro ni nic neznamená. Fakt špatně drží tajemství, vždycky všechno vykecá, protože je prostě strašně ukecaná a klidně i k někomu doběhne, aby mu všechno řekla. Jak se aktivní, tak je často nezastavitelná, protože vždycky dělá věci, které se jí chtějí, což je třeba pomáhání rodičům a ostatním a trénink. Když se nějak neunaví, tak má potom problém s usínáním, takže je mnohem jednodušší ji nechat se vybít a ona je potom jako beránek.
QUOTES [ Co kdy kdo řekl v aréně. Pokud víš o dobrém citátu, doplň ho sem. ]


OTHER WORLDS [ Přidej se i ty k ostatním rp. ]


loading ALES - Fatansy RPG

ikon1