Familiar Faces - 2. fáze - vedení: Kapitol | [ Kapitolská základna ] / [ Kemp rebelů ]

Robb Blackwood

17. june 2017 at 15:54 | Drake |  Characters

Player: Renaiti

FC: Joseph Morgan



Contact: renaiti@seznam.cz

Age: 18


Token: Kovaný trojlístek

[ rob blekvůd ]


Dalo by se říct, že za ně vděčí svojí matce. Neboť kvůli tomu, co mu provedla, již od svých pěti let měl možnost pomáhat otci v kovárně. Nejdříve se naučil takové ty základní věci, jako je rozdělávání a udržování ohně nebo poznávání nástrojů, jež měl svému otci podávat, pokud je potřeboval. Jak čas plynul, více a více byl svému otci po ruce a pomáhal mu takřka se vším. V osmi letech měl již takovou sílu, aby sám udržel kovářské kladivo. Sice mu chvíli trvalo, než se s ním naučil tak dobře jako jeho otec, ale nyní už by nikdo neřekl, že mu do ruky nepatří. Dokáže s ním udeřit s takovou lehkostí, jako by nevážilo více než pírko. Za to mohou jeho svaly, které si vysloužil každodenní pilnou prací. Nepotřeboval k jejich získání ani nějaké posilování ve výcvikovém centru, stačilo mít jen vidinu onoho hotového výrobku, díky němuž nemusela být jeho rodina o hladu. Stal se z něj díky tomu, co dělá, takový velký puntičkář, dbající na každý detail. Když mu bylo jedenáct, daroval mu otec sadu kovaných vrhacích nožů, aby se s nimi naučil zacházet. Pokud měl tedy trochu volného času, učil se s nimi házet a mířit, aby zasáhl cíl. Natolik jej to bavilo strefovat se do stromu až jednou otce požádal, jestli by mu nepomohl s výrobou dýky. I s tou mu to šlo celkem obstojně. Přeci jen, sekat hlava nehlava, na tom nic není. Poté, co mu otec zemřel, jediné co po práci dělal bylo, že vztekle ničil dřevěná polena svým mečem. Nenávidí svět a patřičně mu to dává najevo.


S těmi málo zbraněmi, které se mu díky otci dostaly do rukou, byl samouk. Zachází s nimi tak, jak si myslí, že je to správně, nikdy jej nikdo neopravoval a nenaučil ho, jak je to správně. Co se týče jeho znalostí, tak ty také nejsou zrovna dobré. Neměl nikoho, kdo by mu říkal, jaké rostliny venku rostou a z kterých se dá udělat nějaký dobrý čaj, jež by pomohl od nemoci. Jediné co ví, že kolem nich všude roste něco zelené, co jim dává kyslík. Tím to ovšem tak nějak končí. Nepozná druhy rostlin, natož jestli se poté jedná o něco jedlého či jedovatého. Všemu rostlinstvu se proto raději obloukem vyhýbá. Jeho neschopnost vytrvalého běhu či plavání je nic oproti tomu, že se jedná o velmi loajálního člověka. Pokud si jej někdo získá, dokáže pro dotyčného udělat naprosto cokoli, jen aby ho udržel na živu. Jestliže se mu to nepovede, dává si to všechno za vinu, jako třeba u své rodiny, kde si myslí, že naprosto selhal. Navíc je tak trochu uzavřený neustále do sebe, že je těžké ho vůbec přimět mluvit, natož z něj poté nějaké kloudné informace dostat. Dalo by se říct, že tento člověk, který před vámi stojí je vlastně tak trochu flegmatik, do té míry, co se stane s ním. Pokud mu někdo ubližuje, nijak mu to nevadí. Ovšem pokud by se někdo snažil ublížit člověku, kterého má rád, nejspíše mu to jen tak neprojde.


Posledních pár let si přeje, aby se byl nikdy nenarodil. Už jeho příběh totiž nezačal zrovna šťastně. Narodil se totiž do toho nejchudšího kraje v Panemu. Ale to by se přeci jen dalo svým způsobem nějak přežít, kdyby měl kolem sebe milující rodinu. To se však nestalo. Jeho matka hystericky plakala, když se jí narodil, že si jej ani nechtěla vzít do náručí. Nejspíše věděla, že ani její třetí dítě na tomto světě nečeká nic dobrého. Vyrůstal tedy po boku svých dvou starších sester. Společně je spíše vychovával jejich otec, i když měl práce nad hlavu, než jejich matka. Ta se totiž jen neustále užírala a brečela. Robb z toho neměl rozum a snad jako každé dítě chtěl být se svojí maminkou. To však ještě netušil, co mu udělá. Jakmile viděla svého syna, jak se k ní blíží z rozevřenou náručí, jež čekala na objetí, hodila po něm první věc, kterou měla po ruce. Naštěstí pro něj to byla pouze váza. Sice mu jeden ze střepů zanechal nehezký šrám, ale nic, co by se nezahojilo. Od té doby jej už otec nikdy nenechával v domě samotného. Začal ho brát do jejich kovárny, kde mu jeho pětiletý synáček začal pomáhat. Nejdříve se jednalo pouze o takové jednoduché práce, ale čím více rostl, tím více si připadal užitečný. Otec mu časem začal svěřovat i kovářské náčiní a brzy se tak stal druhým kovářem jejich rodiny. Společně vyráběli různé věci na černý trh a přijímali zakázky od bohatších sousedů, kteří něco potřebovali, aby se nějak uživili. První věc, kterou sám kdy ukoval, byl trojlístek, který měl prodat na černém trhu a za utržený peníz si koupit jídlo. Místo toho byl celý týden o hladu a trojlístek si nechal, snad pro štěstí. Pokud měl chvíli čas nebo mu to otec dovolil, zkoušel jak se vůbec zachází se zbraněmi, které mu táta udělal. Vše se najednou zdálo být tak jak má. Jenže před třemi lety přišla rána. Jeho otec dostal infarkt a nebylo mu již pomoci. Všechny to zarmoutilo a Robba nejspíše ze všech nejvíce. Vybíjel to tak, že celý den mlátil do kovadliny a snažil se dodělat meč, který pro něj otec začal dělat. Když se však jednou vracel domů, spatřil celý jejich dům v plamenech. Jejich matka se z otcovy smrti zbláznila ještě více a dům podpálila. Snažil se odsud ještě svoje sestry zachránit, ale ani jedna už se neprobrala. Od té doby je jako tělo bez duše, jen mlčky neustále pracuje v kovárně. Vůbec nic jej už nezajímá. Cítí se na světě zcela opuštěný.
 


Actual articles

Advertisement
QUOTES [ Co kdy kdo řekl v aréně. Pokud víš o dobrém citátu, doplň ho sem. ]


OTHER WORLDS [ Přidej se i ty k ostatním rp. ]


loading ALES - Fatansy RPG

ikon1