134th Annual HG 2. den | SEZNAM



September 2017

Rozhovor s Gunnerem

30. september 2017 at 22:40 | Drake
Shireen Baily: *Vyjde na pódium v dlouhých bílých šatech s volány, které mají v živůtku stříbrné korálky. Vlasy má vyčesané do vcelku složitého účesu. Na tváři jí září široký úsměv.* Dámy a pánové, vítejte na rozhovoru s vítězem 133. Hladových her. Přivítejte prosím Gunnera Cosgrovera z Druhého kraje. *Uvede vítěze a napřáhne ruku, kterou ukáže na místo, odkud má právě zmíněný mladík vyjít.*

Gunner Cosgrove: *Za tu dobu, co se dostal pryč z arény, se toho u něj změnilo dost. Ať už z fyzické stránky nebo té psychické. Nechtěl dlouhou dobu vyjít ven a ani se s nikým bavit. Dá se říci, že je jeho nálada úplně stejná. Dny a noci nespal. Vždycky, když se mu podařilo konečně usnout, tak se vrátil zpět do arény. Ne, že by měl trauma z celého toho zabíjení, v nočních můrách ho spíše přišla navštivit mrtvá verze Bumpey. Celý vyhublý s kruhy pod očima se vydává lhostejně za moderátorkou. Dokonce to vypadá, že se tady ani nechce ukazovat, a nejraději by se po paty otočil a odešel. Jenže je to jaksi povinnost a on se tomu nevyhne. Vynutí se usmát k publiku i do kamery, načež poslušně zrychlí tempo a dojde ke křeslu. Neuráčí se ani nějak více pozdravit s Shireen, kromě toho, že na ní kejvnul. Na jiný způsob pozdravu teď nemá náladu a šetří si slova na otázky. A i když je to pro něj mučení, snaží se být tu co nejslušnější.*

Shireen Baily: *Samozřejmě zaznamená to, jak Gunner vypadá a v duchu si poznamená, že si bude muset promluvit se stylisty. Takhle ho sme neměli pustit. Ty kruhy pod očima se dají lehce zamaskovat. Jeho kývnutí mu oplatí úsměvem.* Vítám tě zpátky mezi námi. *Zanotuje a posadí se do křesla. Podívá se do publika, a pak zpět na něj.* Jsem si jistá, že všichni ostatní jsou stejně jako já nadšení z toho, že tu sedíš mezi námi. *Začne a stále se usmívá.* Vím, že tahle otázka pro tebe nebude nejlehčí, ale jak se vzpamatováváš ze smrti své sestry? *Zeptá se ho a její úsměv posmutní, stejně jako cleý její výraz.* Nechci ti vyvolávat špatné vzpomínky. Všem je nám tvé ztráty líto. *Doplní ho ještě a snaží se ho povzbudit, aby odpověděl nějak tak, aby to Kapitolany uspokojilo.*

Gunner Cosgrove: *Myšlenka, jako by byl jinde. Moc nevnímá to, co se tady odehrává. To, že se tady snaží být milí a nadšení z toho, že tady je on - to taky nevnímá. Sice je rád naživu, ale je dosti nervózní z toho, že by někteří chtěli mít na tomto křesle někoho jiného. Přemýšlí o něčem jiném a taky dost vypadá na to, že se soustředí na jiné věci. Jenže to nejde, když první otázka, kterou dostane, je o jeho sestře. Dlouze se podívá na Shireen a mlčí. Notnou chvíli nic neříká, schválně nechává atmosféru se dusit. Jenže v tom také dlouho nemůže pokračovat, a sám to ví. Upraví si svetru krku, který ho dosti dusí a ke všemu je mu v tom vedro.* Tak co se dá dělat, že jo? *Pokrčí ledabyle rameny, jeho šarm jako by se vytratil. On se ani nesnaží zaujmout.* Díky, že jsi tak pozorná. *Prohodí sarkasticky. Ihned si ale uvědomí, jak to asi vyzní a pokusí se to napravit milým úsměvem.* Hmm. *Hluboce se nadechne, načež přiotráveně vydechne. Dívá se do Shireeněných očích a vyhledává v nich nějakou pomoc.*

Shireen Baily: *Všímá si jeho duševní nepřítomnosti a stejně tak si všimne i toho, že tohle není ten samý člověk, který šel do arény. Všechen šarm se vytratil a on sám byl nejspíš v sobě ztracený. Některým z vítězů se to stávalo, u profíka to ale ještě neviděla. Jeho sarkasmus přejde.* Jistě na ní budeš s láskou vzpomínat. *Usměje se a zadívá se mu do očí.* Ale nebudeme se patlat ve špatných vzpomínkách. *Rozhodne, i když by jistě Kapitolany spíše potěšilo, kdyby se pobavili o aréně a všech mrtvých.* Stal ses zaslouženým vátězem. Před tebou je celý svět. Co máš v plánu udělat teď se svým životem? Přestěhuješ se za námi do Kapitolu? Nebo zůstaneš ve druhém kraji a budeš si užívat výhod vítěze? *Převede otázku k budoucnosti, která ale z jeho pohledu asi nebude vypadat tak růžově, jak jí ona maluje. Potřebuje z něj ale dostat nějaké lepší odpovědi. Pro jeho vlastní dobro.*

Gunner Cosgrove: *Zasměje se poznámce o tom, že na ní bude s láskou vzpomínat. Sám totiž ani neví, co si o tom myslet. Může to vypadat pro publikum trochu nevhodné, ale to momentálně neřeší. Při další otázce se začne více snažit, aby to tady nebylo nuda. Nemůže být přece sobecký a utápět se ve své depresi před celým Kapitolem. Najednou obrátí úplně jinou kartu, i když většina slov vyzní dost ironicky, on to myslí upřímně.* Tak asi bych zůstal ve Druhém kraji, však je to nejlepší kraj. Samozřejmě Kapitol není špatný, ale doma je doma. Ke všemu se tam vcelku těším až uvidím své blízké a výhod budu jednoznačně využívat. *Dovolí si lišácký úsměv.* Ale dejme tomu, že bych si našel i nějaký zábavy v Kapitolu. *Mrkne na Shireen, kterou sjede celou pohledem, na to se obrací k publikum, většinou teda k dívkám. Docela dlouho mu ten laškovný úsměv vydrží, ale pak narazí pohledem na nějakou duhovou ženu. To mu hned ten úsměv zmizí a vymění ho za nemálo arogantní výraz.*

Shireen Baily: *Usměje se a lehce přikývne, když začne odpovídat ve větách a vypadá to, že chce i Kapitol pobavit.* Bylo by hloupé jich nevyužít. *Zasměje se, a když si jí prohlédne koketně zamrká a usměje se.* Ale...jsem si jistá, že tadyy byste našel spoustu zábavy, Gunnere. *Ujistí ho a zasměje se. Není pro ní žádným tajemstvím, že po vítezích je velká poptávka. Každý Kapitolan by rád strávil čas s někým, kdo byl v aréně a přežil jí. Jsou pro ně jako hrdinové.* A co hodláte se svým životem udělat do budoucna? *Zeptá se a lehce vyklene obočí. Možná nemá žádný plán, možná ano.* Stanete se mentorem příštích splátců? Nebo budete třeba trenérem ve vašem centru? *Nadhodí dvě možné varianty, ale jeho konečná odpověď je přece jenom na něm.*

Gunner Cosgrove: *Nemůže si stále zvyknoutna to, že mu tady vyká a rád by tomu předešel.* Myslím, že je na čase si tykat. Když už se vidíme podruhé, to je úplně materiál na vdávání. *Zavtipkuje, což mohou všichni lehce poznat, jelikož se po tom lehce zasměje.* To zní dost dobře do budoucna. *Naváže ještě na předešlý vtípek, když se ho zeptá na tu otázku, se kterou si jaksi neví rady. Potom ale zvážní a něco přece jenom vymyslí.* Záleží dost na splátcích. Rád bych se ujal mentoringu, pokud se do toho vrhnou moji přátelé. Již jsme nějakou diskuzu měli a myslím si, že by se samozřejmě rádi připojili ke mě. Trenérem v centru se nehodlám stát, spíše jsem myslel, že bych zkusil balet, ale kdo ví, co mě čeká v budoucnu. *Najednou má takový poker face, že se nedá rozeznat, jestli tohle myslel fakt vážně nebo ne. Kdo ho zná, tak jistě bude vědět.* Nebo třeba takové DJování zní coolově, jenže mi přijde, že do hudby dělá hrozně moc lidí, ale tak tohle je tak trochu jiný styl. No a nebo bych možná něco vynalezl. *Ušklíbne se při poslední větě, on sám netuší, proč by on zrovna měl něco vynaleznout.* Což nemyslím ta udělátko, co dělají třeba Trojka. Na to fakt hlavu nemám, ale tak třeba jinou zábavu než Hladové hry.

Shireen Baily: *Zasměje se a rovnou tedy přejde k tykání.* Pokud si tohle myslíš, tak bys měl dávat pozor na případné nápadnice. Dvě setkání a následně svatba. To zní dobře spoustě dívek. *Odvětí se širokým úsměvem. Je ráda, že se mu jeho šarm vrátil, alespoň hraný. Možná.* To zní zajímavě. Splátcům se vždy hodí rady zkušených. A pokud přejdeš na balet, tak mi musíš slíbit, že někdy vystoupíš v Kapitolu. *Nadhodí a znovu se široce usměje, stejně jako publikum. Jistě by bylo vyprodáno, i kdyby neuměl tančit.* Vypadá to, že máš spoustu nápadů, které by se dali uskutečnit. Budu ti držet pěsti. *Usměje se.* A když si tu nakousl tu svatbu, máš už vyhlídlé nějaké děvče u vás v kraji? Nebo třeba snad v Kapitolu? *Zeptá se opět na otázku mířící mimo arénu, ale i tak Kapitolany jsitě zajímá jeho život. Dokud je to osobní, jistě budou spokojení.*

Gunner Cosgrove: *Taktéž se tomu zasměje. Je to rozhodně lepší rozhovor než o aréně. Je rád, že se o tom nemusí bavit a nemusí tady všem vysvětlovat, jak je tady on ten vítěz. Skoro snad i zapomněl, že jím je. Cvakne se zuby a vstřícně se usměje.* To ještě, aby mě dámy zaujaly. *Ohlédne se k publiku a prohrábne si vlasy.* Uvidíme, jestli balet bude tou nejlepší volbou. Možná bych se mohl připojit k Nibswan. *Zasměje se, když si zrovna na ní vzpomene.* No, to asi budu muset trochu ubrat. *Odkašle si naschvál, jako by tím chtěl naznačit značnou nenávist k tomuto kraji.* Ale i tak díky, kočko. *Mrkne na ní a je mu stále šumák, že tady flirtuje s o dost starší ženou. Při dotazu na dívku se zatváří tím puberťáckým úsměvem, znovu si shrábne do vlasů.* V kraji tak moc ne. *Hned si vzpomene na svojí dětskou lásku.* Je jinde, ale tak já nevím, dlouho jsem ji neviděl, tak třeba je z ní taková fúrie, že bych ji radši do cesty nevkročil. *Pokrčí rameny, moc o dívkách nesmýšlel, i když se sem tam v kraji za nějakou ohlédl.* Celý ty roky jsem se soustředil na trénink, takže v tu dobu nepřišly dívky v úvahu. Řekl bych spíše, že jsem single. Šel bych do Claudi. Není pěkná, dokonce snad ani není můj typ, ale ta dívka mě něčím fascinuje. Samozřejmě slečná Mason, ale no... ta je jaksi zadaná. No, moc výběru mezi vítězi není, abych pravdu řekl. Jenže nikdy není pozdě na změnu. Třeba takový Charles by byl jistě můj typ. *Samozřejmě je tohle jeden velký vtípek, ale hned si vzpomene, že by na tuhle poznámku měla Bumpey co dořeci. Ve tváři se mu zase objeví smutek.* Hnědý vlasy, roztomilý i drsný vizuálně. To je moje. *Dořekne ještě s hraným zájmem.*

Shireen Baily: *Usměje se a na jeho slova jen přikývne, přičemž se podívá do publika, kde sedí spousta jí známých tváří, ač jména nezná.* Není zač. *Zasměje se a mrkne na něj. proč mu to trochu neoplatit. Pokýve hlavou po jeho slovech a usměje se.* Jistě, mezi vítězi asi opravdu nemáš moc výběr, ale třeba se to podaří. *Pousměje se a jeho slova o změne orientace nekomentuje. Nepřijde jí to vhodné, jen by na to upozornila.* Takže tvůj plán do budoucna už jsme probrali. Co rodina, těšíš se na ně? *Nadhodí a pousměje se. Moc dobře ví, že jednoho člena rodiny ztratil, ale přesto mu ještě sestra a rodiče zůstali. Ti ho podrží. Snad.*

Gunner Cosgrove: *Až teď si začne uvědomovat, že on a velká změna sexuální orientace nebyla nejspíš úplně vhodná. Jenže napravit to je jaksi pozdě. Moc se mu dnešní večer nevede, ale tak je to moc brzy na to, aby se mu v něčem dařilo. Vyčkává raději na další dotaz, který snad smaže to všechno předtím. Jenže to by nesměl přijít dotaz pravě o rodině.* Hm. Jo. *Řekne chladněji než bylo v plánu. Víc na to neodpovídá, už z toho chce jít pryč.* Co se vlastně dělá po rozhovoru, je nějaká párty? *Zeptá se moderátorky. Teď by se hodil nějaký ten alkohol.*

Shireen Baily: *Zasměje se jeho dotazu.* Myslím, že klidně můžeš nějakou zorganizovat, ale ještě předtím tě čeká něco jiného. Předám tě do rukou někomu jinému. *Řekne mu a sama se zvedne.* Dámy a pánové přivítejte prosím Severine Cosgrove. *Uvede matku Gunnera, pak mu naznačí, aby také vstal. Když tvůrkyně Her přijde na scénu, uvítá se s ní, ale následně se odsune do pozadí, aby jim nechala střed pódia. Teď to bylo na Severine a Gunnerovi.*

Severine Cosgrove: *Letos zaujala místo prezidentky ona. Ne, že by z toho byla nějak nadšená, ale povinnost je povinnost. Vystoupá na pódium, nejdřívě se usměje na Shireen a pak teprve promluví k davům. Na Gunnera se sotva podívá.* Děkuji za milé přivítání. Zdravím tě, Paneme. *Na tváři má lehký milý úsměv, ale jinak si nedovolí na povrch vystoupat žádnou emoci. Oči má dokonale chladné.* Tentokrát místo paní prezidentky budu vítěze korunovat já. Letošní hry byly samé překvapení. Nicméně, vítěz nebyl ani tak překvapivý jako zasloužený. *Přistoupí ke Gunnerovi. Není připravená vyjádřit jakoukoliv emoci vůči němu, prostě se chová naprosto formálně.* Gratuluji k vítězství, Gunnere Cosgrove. Vítejte mezi vítězi a doufám, že si užijete této pocty, jak jen budete moct. *Nasadí mu korunku. Není poznat, jestli se k němu chová takhle formálně z profesních důvodů nebo osobních. Jen Gunner sám může odtušit, jak se věci mají, možná ani to ne. Teď už jen vyčkává na rekapitulaci, kterou vlastně ani vidět nechce.*

Gunner Cosgrove: *Vyčkává, kdy se tam konečně objeví prezidentka. Chce to mít rychle za sebou, jenže jakmile tam Shireen oznámí jeho máti, málem se mu udělá fakt zle. Od té doby, co vylezl z arény, tak s ní ještě nepromluvil. Nutí se hodně, aby vstal. Poté si odkašle a nějak se snaží upravit, ale ne že by se snažil. Jeho chování k celé téhle sešlosti se vytratila, je mu to všechno nějak jedno. I když to, že tam má přijít jeho matka, tak to mu moc jedno není. Odkryje si na krku svetr a nakloní hlavu ze strany, jako když se protahuje. Jakmile k němu dojde s takovým zvláštním vyjadřováním a chováním, vůbec neví, co si o tom myslet. Nejradši by jí řekl, že na tom taky má nějakou vinu ona. Čekal trochu jiné vítězství, třeba to, že na něj budou rodiče hrdí, ale toho se asi nedočká vůbec. Odteď už možná nikdy.* Díky. *Suše ji poděkuje a málem si nenechá tu korunu nasadit.*


A přichází chvíle, na kteoru všichni horlivě čekají. Světla ve studiu pozhasínají a za křesly s Shireen a Gunnerem vyjede veliké bílé plátno. Objeví se na něm odpočítávací čísla, načež začnou hrát různé reklamy - počínaje od reklamy na šampón s Victorii Wallace až po Bentleyovy psí pochutiny. Neujde ani reklama o blížící se akci ve Druhém kraji, která vypadá jak reklama na další Hunger Games. Nejspíš se očekává ve stejnou násilnou show. Poté se plátno zbarví do černa a v místnosti je hrobové ticho, než začne REKAPITULACE HER.

Shireen Baily: *Po zhlédnutí rekapitulace Her, která připomíná všechny krvavé a zlomové momenty uplynulých několika dnů, se světla opět rozzáří a plátno zajede na své původní místo. Shireen si stoupne a usměje se.* Tak to je vše, dámy a pánové. Zatleskejte prosím šarmantnímu vítězi 133. Hladových her, Gunneru Cosgroveovi z Druhého kraje! *Představí naposledy vítěze letošních Her a široce se usměje.* A to je pro dnešek ode mě vše. Děkuji Vám a těším se až se příště uvidíme. Dobrou noc, Paneme! *Ukončí rozhovor a široce se usměje, zatímco se sálem rozléhá potlesk.*


Katie Brewster

30. september 2017 at 21:50 | Maddie |  Characters

Player: Renaiti

FC: Raffey Cassidy



Contact: renaiti@seznam.cz

Age: 14


Token: Počítačová myš

[ ketý brůhstr ]


Kdokoli by o ní řekl, že je to knihomol, určitě by to nějakou pořádnou bichličkou schytal rovnou mezi očka. Tenhle malý andílek si totiž jen tak něco líbit nenechá. Pokud jí něco zní jako sebemenší urážka, i když to nebylo myšleno špatně, prostě tomu člověku jasně ukáže, že si nezačal s tím pravým stvořením. Už když se na ni člověk podívá a spatří její oči, ihned mu dojde, že má vždycky něco za lubem. Jen je těžké přijít na to, co. Jestli vás samou láskou obejme, a nebo máte očekávat, že na vás něco spadne. I přes to, že je to to křehčí pohlaví, tak si pro ránu nejde zrovna daleko. V její třídě snad nikdo není takový rváč jako ona. Rozhodně se boje tělo na tělo nezalekne, ba naopak, zbožňuje ten adrenalin, který jí proudí, když může někomu pěkně vrazit pěstí do obličeje. Jelikož v jejím kraji existuje nepřeberné množství knih úplně o všem, dokáže teoreticky zcela bez problému určit různý hmyz či rostliny a pozná také nepřeberné druhy zbraní nebo bojových umění. Mohlo by to pro ni být výhodou, neboť alespoň částečně ví, co dělat a i když se to v praxi vždycky trochu liší, je velmi pečlivá a pozorná, tudíž vždycky všechno dotáhne do konce, ať by ji to mělo stát cokoli. Navíc si myslí, že pokud zná teorii toho všeho, praxe už tvoří jen nějakých zbylých 25% a hlavní je, že se třeba neotráví nějakou jedovatou bobulí, to jaký je to přesný druh, už poznat nemusí. Řadí se mezi vůdcovský typ, který musí mít pod palcem všechno a všechny a jasně si jde za svým vysněným cílem. Dokáže to tedy dobře se slovy, jelikož musí mít takové své opičky, aby měla koho vést a byla spokojená. Pokud se jí něco nelíbí, dokáže to patřičně dát najevo a rozhodně se nebojí použít své dětské zbraně v podobě kňourání, pláče, vztekání, citového vydírání či neodolatelného kukuče, v tomto ohledu je vždy opravdu velmi přesvědčivá, neboť je zkrátka a dobře dobrá herečka. Nedělá jí vůbec žádný problém ubližovat ostatním stvořením. Ba naopak, oblíbila si pokusy na zvířatech. Dost zručná je také v ohledu chemie, kdy dokáže připravit různé výbušné věcičky, či jedy.


Neumí plavat. To je asi to nejhlavnější, protože neměla kde se to naučit a vlastně ani nikoho, kdo by jí s tím pomohl. Vody jako takové se neštítí, ale vana je v porovnání s širým mořem trochu jiné kafe. Těžko soudit, jestli je to dobře nebo ne, jelikož ji mnohdy napadají takové šílenosti, za které by si to mohla šeredně odskákat. Problém je ale zakopaný v tom, že si to neuvědomuje. Dokáže přinutit ke konfliktu i toho největšího dobráka, tudíž přesně ví, do jakého místa má slovně uhodit, aby to způsobilo to, po čem touží. Je to prostě provokatérka. Neustále se jí z pusy valí nějaká slova a umlčet ji proto není jednoduché. Prostě povídá to, co má zrovna na srdci a nad slovy nepřemýšlí, někdo jiný by řekl, že si prostě nevidí do pusy. Také by se to tak dalo pojmout. Nejspíše proto si nikdy jen tak nové přátele po prvních pár slovech nezíská, jelikož je až příliš upřímná a realistická. Luxus v podobě výcvikového centra jí bohužel nebyl dopřán, tudíž o zbraních a jejich zacházení ví jen teoreticky ze svých knih. Je sice dosti učenlivá, ale jelikož nemá možnost zbraně sehnat, ani by nějaké základy s nimi zkoušet nemohla. S její proříznutou pusinou je celkem křížek v tom ohledu, že se nebojí veřejně přiznat, které straně to vlastně fandí. Je to obrovská milovnice 13. kraje a celého návrhu o ukončení Hladových Her. Už v minulosti kvůli tomu měla nějaké problémy, ale je na to natolik hrdá, že by o Třináctém zvládla mluvit klidně před mírotvorcem. Každý by si řekl, že ta holka nemá vůbec žádný pud sebezáchovy... je to pravda. Ničeho se nebojí a proto má občas až příliš velké sebevědomí, s nímž si myslí, že je zcela nedotknutelná. Tak trochu si neuvědomuje, že tomu vůbec tak není. Prakticky vzato, nemá vůbec žádné city, pouze ty, které předstírá, ale ty nejsou pravé.


Dříve by tato mladá slečna byla označena jako pohrobek. Narodila se totiž až po tom, co její otec zemřel. Z počátku se hodně řešilo, že stejně nejspíše její matka potratí, ale nakonec se tak nestalo a Katie spatřila světlo světa. Nebylo pro ni tak těžké vyrůstat bez otce, protože měla vzor ve svojí matce. I tak ji však postupem času celkem trápilo, že všichni ostatní měli normální rodinu a ona nic podobného mít nemohla. Kompenzovala si to něčím jiným. Smála se ostatním za to, jak jsou hloupí. Ona měla totiž výhodu poměrně vysokého IQ. Dokázala svým vrstevníkům, ale i mladším či starším spolužákům, udělat ze života doslova peklo. Znemožňovat je před ostatními a trápit je, pro ni bylo něco jako uspokojení. Nikdo jí za to nikdy nepotrestal, jelikož učitelé se jménem Brewster nechtěli mít vůbec nic společného z jednoho prostého důvodu. Její otec byl totiž rebel. Spolupracoval s Třináctým a dodával jim podstatné informace, aby měli před Kapitolem vždy náskok. Jednou byl nedopatřením odhalen a zcela bez milosti na náměstí popraven. Katie všechny tyto informace - a mnohem podrobnější - našla v jeho deníku, který jí matka ve dvanácti letech dala, prý tak jak si to otec přál. Od té doby to začalo. Snažila se přijít na svět s něčím, co by mohlo rebelům pomoci. Zkoušela to na svých pokusných krysách, kdy jim do mozečků implantovala jakýsi čip, který je měl dělat mnohem silnějším a odolným vůči zraněním. První pokusy byly katastrofální, neboť ji nikdo takto náročné operace neučil, takže se z nich brzy stalo pitvání. Po mnoha mrtvých jedincích konečně přišel úspěch. Měla z toho obrovskou radost, jenže krysa během dvou dnů pošla, když jí rána na hlavě začala hnisat po nedokonalém zašití. Od té doby se stále po krůčcích zdokonaluje, dokonce k tomu přidala i pokusy o různé tabletky, ať už smrtící nebo hojivé. Většinou to všechno končilo stejně - smrtí, ale ona z toho má dobrý pocit a to je pro ni hlavní. Jejím snem je změnit celý svět a dostat se do vedení rebelů, aby všem ukázala, zač je toho loket.

Abraham Carrington

28. september 2017 at 21:51 | Maddie |  Characters

Player: Tanya

FC: Tyus Berry



Contact: tanyarpg@seznam.cz

Age: 18


Token: Psí dráp

[ ejbrehm keringhtn ]


Abrahamova povrchová empatie by se vlivem životních okolností dala nejspíše přirovnat k šutru. A pokud ne k šutru, tak k rozpadající se představě hodného staršího bratra, jehož oblíbená činnost je pozorovat zvěrstva a vnímat je jako součást vlastního života. Není to tak, že by nedokázal nabídnout pomocnou ruku a připojit se do díla, on už jen tak unavený klamavou propagandou vlastního domova, že jakékoliv lidské potíže mu dělají v hlavě guláš. Vyrůstal s myšlenkou klidu, který ho sice kdysi provázel, ale čím více se mu dostalo sebeuvědomění, tím méně lpěl na představě mírumilovného státu. Sedmý kraj mu mimoto umožnil poznávat sebe samého a naučit se pracovat s nástroji, které zrovna v tu chvíli sloužily pouze k práci. Bylo mu jasné, že pokud se nezačne starat sám o sebe, vyplní se všechna jeho očekávání, a ačkoliv nepatří mezi pozitivní typy, rozhodně neplánuje zemřít dnes, zítra a možná ani pozítří. Sekyra se stala jeho relaxační hobby. Občasné strádání a hlad z něj dokázal stvořit nekompromisní dravou šelmu, které zbyly jen ty základní instinkty: přežití. S přibývajícím věkem se pro něj stávalo stále snazší pozorovat smrt lidí, které kdysi vídával, a dokonce i vlastních přátel. Nepřestal věřit v naději, že jednou se lid bude konečně bouřit, nepřestal cítit strach, lásku, důvěru, ani přátelství, pouze všechny tyto nadbytečné pocity nechal zazdít. Sám o sobě moc dobře ví, že nebýt různých situací, je to srdečný člověk, bohužel však nikdy neměl stoprocentní jistotu, že by to tak doopravdy bylo. Nepříliš oceňuje, když se problémy řeší diplomaticky, jelikož právě to je cesta poražených, a jeho pud sebezáchovy je stále na dost vysoké úrovni. Násilí sice evokuje násilí, zlobu a strach, ale pokud má člověk zatemněnou mysl, jemu toto řešení připadá jako to nejlogičtější. Abraham nikdy nevnímal Panem skrze růžové brýle, které se mu snažila nasadit vlastní sestra, možná občas předstíral, že věří, - ačkoliv špetka naděje mu někde hluboko v duši zbyla - ale nikdy tomu sám kompletně nevěřil. Býval to ochránce, vzpouzel se dokud to šlo, ale jeho hloupé a naivní já se zlomilo v tu samou chvíli, kdy jeho sestra, mladé a bezbranné stvoření, skončila na prach. Těžko říct, kdy přesně přestal komunikovat se svým okolím, ale jedno je jasné, kdysi opravdu býval člověkem. Schopnost dbát jen na svůj život mu zůstala po všech těch ztrátách, kterých se musel nedobrovolně účastnit. Nemluví o nich, vytěsnil je z paměti, přesto však sám sebe vidí jen jako přeživšího, nikoliv jako právoplatného občana 7. kraje. Každý den mu připadá stejný, všechno vidí ve stereotypech, ale dokáže se poprat s tím, čemu ho život naučil, co v něm hořkosladké vzpomínky kdysi vyvolaly, a jak daleko se dostal násilím, zlobou a vlastní schopností starat se o sebe již od samého počátku. Pohled na krev? Akceptuje. Smrt v okolí? Nevnímá. Přežití? Pro něj naprosto nezbytné. V očích mívá prázdno, ale když už je přehlcen nezbytnými informacemi, dává si oddych u jakékoliv tělesné činnosti. Pokud zrovna netrénuje se sekyrou a místo pařezu si nepředstavuje prezidentovu hlavu, rekreačně obíhá vlastní bydliště. Na volné aktivity mu moc času nezbývá, ale troufá si sám o sobě tvrdit, že se svým metrem devadesát dokáže vzbudit hrůzu i bez větší dříny. Práce v lesích mu dodala potřebnou sílu a mrštnost, je to jediné prostředí, které ho paradoxně dokáže uklidnit.


Dokáže si být vědom vlastních slabin, je to nedílná součást každého člověka, a ačkoliv dost dobře opovrhuje lidmi z bohatých krajů, jen si tím kompenzuje, že nebyl odjakživa tlačen k narcistické sebestřednosti. Vlastnost uvědomit si vlastní chyby je důležitá, on ji však v tomto světě neshledává za užitečnou. Sám sebe čas od času proklíná, že jeho slabost dokáže ovlivnit to, jak se případně chová. Snaží se ze sebe udělat lhostejného zabijáka, aby nemusel vnímat křivdy, které se okolo něj dějí, což se mu na povrchu perfektně daří, vevnitř mu ale každá sekunda připomíná, co ztratil. Jeho schopnost zazdít svoje myšlenky není neprůstřelná, někdy je tak zranitelná, že se téměř vytrácí. Jsou i dny, kdy nechává proplout vzpomínky na Arlee. Nechce zapomenout na svoji rodinu, v tomhle mu brání jeho naoko vypracované sebevědomí. On takový prostě nikdy nebýval. Dokud nepřišel o sestru, ochraňoval ji, nabízel svým přátelům pomocnou ruku, vnímal svět očima naděje, ale čím déle se mu ze života vytrácely všechny vzpomínky, tím více se začal vyrovnávat s krutou pravdou. Nehledě na psychické ztráty, kterých se snaží nevšímat, má samozřejmě i fyzické nedokonalosti. Jelikož je vysoký jak žirafa, schovat se pro něj není zrovna jednoduché. Je sice poměrně mohutný, zato ale vůbec ohebný a ani náhodou křehký. Je to chlap jako hora, po bojové stránce by určitě dokázal někoho přeprat, možná i přechytračit, ale nikdy by se nedokázal přetvařovat a hrát divadlo. To prostě není v jeho povaze. To, jakým způsobem se chová a jedná, nedělá vědomě, kdyby musel nad každým svým krokem přemýšlet, pravděpodobně by se z toho dříve nebo později zbláznil. Často se tak moc věnuje svým myšlenkám, že úplně vypne a je v jakémsi transu - nevnímá a neslyší okolí, mívá zpomalené reflexy. Nemá problém s ovládáním, ale pokud ho něco opravdu vytočí, umí být agresivní, což úplně zpochybňuje jeho téměř nepřetržitou klidnost. Má fobii z vody, nikdy se nenaučil plavat, protože to nepotřeboval a hlavně z toho důvodu, že by do vody v životě nevlezl. Má paranoidní strach z utonutí, i když se nachází na mělčině, dokáže vyvádět jako malá holka. Je to suchozemský typ, stačí mu ovládat šplh po stromech a pohyb v korunách stromů. Dokáže od sebe rozeznat rostliny vážně minimálně, spíše ovládá takové ty základy, ale kdyby se pomocí nich měl nějak ošetřit, pravděpodobně se spíše zabije. Není to úplný klikař, smůla se mu lepí na paty, často si na svá bedra bere události, na které nikdy neměl vliv. Celkově mívá stavy, které jeho okolí nevidí, jelikož se před ním chová jinak, ve skutečnosti ale svádí vnitřní boje. Jeho klidná lhostejnost by se proto dala považovat za brnění, které si bere jen do boje.


Jak už to tak bývá, člověk se narodí a pak zemře. To mezi tím je pro historii nepodstatné, pokud ta osoba nebyla něčím význačná. Všichni upadneme jednou v zapomnění a už nebude nikdo, kdo by si nás a naše skutky pamatovat. Zemi obývalo tolik miliard lidí, že Abraham je mezi nimi ještě menší než smítko prachu. Totéž by se dalo říct o věcech, které pro svoji rodinu udělal. Narodil se jednoho nijak zajímavého podzimního večera, byl to den jako každý jiný, nijak výjimečný od těch ostatních. To stejné platilo pro jeho rodiče - Elen a Hovera Carringtonovi. Jaký blázen by si chtěl v zemi, které přežívá z dětských smrtí, udělat dítě, vychovávat ho a pak přihlížet jeho smrti s vědomím, že on je ten důvod, proč byl naživu? Pár bych se jich našlo, ale jeho rodiče to nebyli. V tom jim je podobný. Sám o sobě ví, že by nikdy nechtěl mít dítě, kdyby teda náhodou celou tuhle šarádu přežil. Elen ani Hover nebyli hloupí, vážili si vlastního života natolik, že nechtěli, aby jejich potomci umřeli v bídě. Přesto však z nehody přišel on. Nedostatek ochranných prostředků z nich ze dne na den udělalo rodiče. Mladý a nerozhodný pár se nedokázal postarat sám o sebe, natož o malého Aba. To je ten důvod, proč se raději vychovával sám. Neměl nijak nevšední dětství, bylo vlastně totožné s tím, které Kapitol vždy očekával. Býval to malý vtípkař, ze spousty věcí a lidí si utahoval, aby si nemusel připouštět ten fakt, že je ve vlastní rodině nechtěný, i když tomu na jednu stranu rozuměl. Jeho rodiče mu nikdy nedávali žádnou lásku, protože se báli, že o ni dříve nebo později přijdou. O několik let později se stejná chyba opakovala a do nestabilní rodiny přibyla drobná Arlee, jeho o pět let mladší sestra. Pokoušel se napodobit styl Elen a Hovera, nezajímat se o ni, jeho ochranářský instinkt naneštěstí vyhrál. Až když o svoji sestru přišel, pochopil, v čem tkvěla celá ta věc. Začal se uzavírat více do sebe, což mu umožňovalo nevnímat smrti okolo sebe. Později už pro něj ztráta nic neznamenala, dokázal se natolik vyzbrojit, že se jen výjimečně stávalo, že by to nevyšlo. Potlačil smrt sestry natolik, že ji prakticky přestal vnímat. Jeho relaxační zálibou se tak stávalo jedině násilí nebo druh jakékoliv tělesné aktivity, přispívající mu do vínku. Když zrovna nepracoval v lesích, ze zaujetí sledoval Hladové hry, onu kapitolskou zábavu, kterou všichni tak nenávidí, ale nejsou kvůli ní ochotni zvednout prdel a něco dělat. Nějak se už vykašlal na svoje hrdinské nutkání všechny zachránit a prostě začal myslet jen na sebe. Zjistil, že tento druh přemýšlení mu nejednou zachránil prdel. A tak trochu s tím počítá, že dokud se ještě něčeho dožije, nebude to shodou náhod, ale jeho vlastní schopností starat se jen sám o sebe.

Nadir Calloway

28. september 2017 at 0:39 | Drake |  Characters

Player: Quinn

FC: Rami Malek



Contact: ankakuba1701@gmail.com

Age: 17



[ nejdýr kalouvej ]


V Nadirově světě moc soucitu a emocí nenajdete. Většinu lidí buď nesnáší, nebo jsou to prostě takoví žabaři, že mu ani nestojí za povšimnutí. Nikdo ho nikdy k ničemu nenutil a hlavně se o něj nikdy nikdo pořádně nestaral. Tedy jeho velkou výhodou je samostatnost. Vystačí si sám, nikoho jiného k životu nepotřebuje. Nemá k tomu genetické vlohy, ale je velmi chytrý. Vlastně je to svým způsobem génius, ale nikdo to o něm neví. Jeho mysl pracuje neustále na 120 procent, občas má kvůli tomu i problémy se spánkem. Kromě toho má eidetickou paměť, pamatuje si téměř vše, co se mu za život stalo. Dejte mu knihu a on ji po jednom či dvou přečteních zná celou nazpaměť. Je to svým způsobem prokletí, ale plyne z toho i několik výhod. Například se nikdy nemusí bát, že by se otrávil nějakou rostlinou. Většinu základních bylin má dobře zapamatovanou a také ví, k čemu slouží a jak mu mohou pomoci, popřípadě ublížit. Pochází z Druhého kraje, což je samo o sobě opravdu velkou výhodou. Odmala se mu naskytuje toho nejlepšího tréninku. Nadir do toho byl vždycky zarytý ještě víc, než ostatní. Trénoval si i sám navíc, aby byl prostě nejlepší. Dává si opravdu záležet, aby svou vizi toho, že je prostě mega borec, také řádně ukázal ostatním. Každý den posiluje, cvičí a běhá, aby neztratil svojí sílu a fyzičku. Má každý den perfektně naplánovaný tak, aby stihl udělat všechno, co potřebuje. Jeho plány jsou vždycky naprosto perfektní. Má dost času je tvořit, tedy vždy myslí úplně na všechno. Rozeberme si tedy dopodrobna všechny schopnosti, které si za svůj život ve dvojce vypiplal k dokonalosti. Síla, první z nich. Není to žádný kulturista, ale svalové hmoty má dost. Troufá si říct, že lidi svého věku by bez problémů strčil do kapsy, i když to možná je jen jeho představa. Svou sílu dokáže i chytře využít. Vždycky ví, na co si může troufnout a na co ne. A pokud si na to troufnout nemůže, vždycky si to stanoví jako cíl a trénuje, aby tu překážku či člověka, nakonec zdolal. Hodně se učí z vlastních chyb, můžete si být jistí, že dvakrát stejnou blbost neudělá. Další schopnost, výdrž. Má opravdu působivou výdrž. Ať už je to běh, boj, či jiné fyzicky náročné činnosti, ví, jak si rozložit sílu, či dech a vydrží opravdu dlouho. V boji se nikdy nevzdává, to je jedno z jeho pravidel. Vždycky bojuje do posledního dechu, nekončí, dokud není v bezvědomí, popřípadě úplně kaput. Běhat umí rychle a na dlouhé vzdálenosti. Posledních pár let na tom opravdu hodně pracoval. Taky si tak čistí hlavu, takže ho to dost baví. Dále stojí za zmínku jeho rychlost a tichost. Má rád, když jsou věci hotové rychle a při nejlepším beze slov. Ani si ho nemusíte všimnout a za chvíli máte probodnuté srdce. Rychlé, ale účinné. Na tom on si zakládá. Na rozdíl od ostatních ve Dvojce nemá nějakou potřebu svou oběť mučit. Je to rychlý tichý zabiják, nechce si špinit ruce. Nikdo by do něj na první pohled neřekl, že je schopný někoho zabít a to mu přináší další řadu výhod, jako třeba nevyzpytatelnost a hlavně, moment překvapení. Co se týče boje, samozřejmě ovládá perfektně sebeobranu. Nikdy se bojová umění neučil zvlášť, prostě jenom potřeboval vědět, co na lidi platí a to se naučil. To znamená, že si ze všeho vzal to nejlepší a to se snažil naučit. A že mu to jde sakra dobře. I tak by asi ale boj holýma rukama nebyla jeho první volba. Se zbraněmi mu to jde lépe a to dost podstatně. Za tu spoustu let, co trénuje, si stihl vyzkoušet snad všechny zbraně, co ve výcvikovém centru našel a něco základního by nejspíše byl schopen předvést s každou z nich. Má ale své oblíbence. Tak například taková katana nebo mačeta patří většinou mezi jeho první volby. Dokáže s nimi doslova divy. Zkráceně řečeno, Druhý kraj za jím zničené figuríny platí celkem pořádnou sumu. Dalším oblíbencem je pro něj sekera. Neví přesně, co ho na téhle zbrani láká. S katanou a mačetou si více vyhraje, sekera je jeho volbou spíš když chce mít něco rychle za sebou. Ačkoli boj na dálku moc neuznává, začal se učit vrhat nože. Nikdy ho to moc nebavilo, a dělal to jenom, když už se opravdu hodně nudil, i tak si zvládl vypracovat poměrně dobrou mušku. Nemá vůbec problém být vytrvalý a soustředěný, jen tak něco ho nerozhodí a v žádném případě se nenechá vyvést z míry, pokud nejde o něco opravdu velmi vážného.


Nadir a jeho slabiny, to je kapitola, kterou on moc rád nemá. Vždyť je z Dvojky, je to profík, mít slabiny by pro něj mělo být nepřijatelné! U tohohle kluka je třeba hledat problémy spíše psychické, než fyzické. Trpí dost tím, že má zkreslenou představu o světě a životě. Pro sebe je to největší frája a borec, a neexistuje nikdo lepší než on. Takhle mu to jeho mozek napovídá, takhle taky nad vším smýšlí. Vždycky všechny musí 100% ujistit, že on je ten nejlepší v okolí. V žádném případě by si tuto skutečnost nenechal vymluvit. Na to je moc tvrdohlavý, což je jedna z jeho největších slabin. Nedej bože, aby byl někdo lepší než on. To je pro něj dost pohoršující a vlastně se lidí lepších než on docela bojí, i když jich moc není. Je velmi paranoidní a hlavně jeho paranoia nikdy nemizí. Často mu to nedá spát, spánek je pro něj občas slovo úplně neznámé. V hlavě se mu toho děje tolik, že to čas od času nedokáže procesovat a prostě křičí a mlátí všechno okolo sebe. Poslední dobou mívá tyto záchvaty agrese dost často a pro jeho duševní a občas i fyzické zdraví to není nic příjemného. Dusil v sobě svoje emoce tak dlouho, že zapomněl, co to vlastně emoce jsou. Neví jak emočně reagovat na situace v jeho životě. Co by normálního člověka přinutilo k empatické reakci, on totálně zazdí a prostě na to reaguje absolutně nějak, nebo ještě pronese nějakou kousavou poznámku, aby to udělal horší. Na cizím utrpení vidí něco fascinujícího, možná proto s ním většina lidí nechce mít vůbec nic společného. Tak nějak vůbec neví, jak se má chovat. Není zdvořilý, ani možná neví, co to slovo znamená. K lidem necítí absolutně žádný respekt, pokud nejsou opravdu hodně vysoko postavení a často se k nim chová velmi nevlídně, skoro až hnusně. Možná jste z tohohle usoudili, že to asi nebude nejcharismatičtější člověk na světě a máte naprostou pravdu. Nerad se baví s lidmi, je hodně asociální, skoro až do extrému. Většinu svého času tráví doma, nebo někde sám, popřípadě v opravdu malé skupině lidí. Jedna z věcí, co ho opravdu nutí panikařit, jsou davy lidí. Je rád středem pozornosti, ale nikdy ne před velkým publikem. Svou aroganci opravdu neskrývá, ba naopak vám ji flusne přímo do obličeje hned, co se s ním poprvé setkáte a věřte mi, i tohle je dost velká slabina a mohlo by mu to v budoucnu hodně ublížit. Nereaguje moc dobře na nová prostředí. Částečně za to asi může jeho paranoia, v nových prostorách se většinou cítí dost nesvůj a v horších případech ho to i docela dost rozhodí. Nikdy to nebyl dobrý střelec. Ať už to zkoušel s lukem, pistolí, či čímkoliv jiným, prostě mu to nešlo. A hlavně ho to neskutečně nudí, takže o to ani nemá zájem. Stejně tak se nikdy nenaučil plavat. Neviděl důvod, proč by to dělal, stejně to asi k životu nikdy potřebovat nebude. Nemá absolutně žádný respekt k lidskému životu. Ať už cizímu, nebo svému, je mu to jedno. Ano, slyšíte správně, nemá respekt ani k svému vlastnímu životu. Rád se vystavuje nebezpečným situacím, třeba ho to jednou i zabije, ale to mu absolutně nevadí. Hlavně, že ho to baví. Pro svou zábavu je schopen udělat cokoliv, když se totiž nudí, tak moc přemýšlí a přijde mu tedy 100x lepší hledat si zábavu, než si nonstop chtít rozbít hlavu jenom kvůli tomu, že mu mozek nedá pokoj. Není to totální psychouš, k tomu se zatím nedostal, ale má k tomu hodně dobře nakročeno a možná by stačilo jenom nějaké větší popostrčení, aby se jím stal. Týmová práce? Co to je? Tohle si on nejede. Jak už bylo zmíněno, s lidmi není moc za dobře a už vůbec ne, když s nimi má něco dělat pohromadě. V týmu je většinou dost nesnesitelný a snaží si ukrást všechnu pozornost pro sebe, aby jako bylo vidět, že ostatní jsou proti němu jenom velký blbý nuly a on je to jediné, na čem na světě záleží. To je totiž to, co se mu jeho hlava snaží namluvit. I přes to si ale pár přátel našel, většinou jsou to ale lidi stejné nebo ještě víc šílení jako on. Nemají na něj dobrý vliv, ale to si on neuvědomuje. Jsou to jediní lidé, s kterými se dokáže normálně bavit.


Nadir Calloway, jediný syn dvou velmi vlivných obchodníků se zbraněmi z Druhého kraje. Bohužel, nechtěný syn. Jeho rodiče jsou typický příklad dvou rozmazlených fracků z Dvojky, kterým jejich původ naservíroval všechno až pod nos a oni pro svou kariéru nemuseli hnout prstem. I tak se jí ale vždy věnovali víc než Nadirovi. Jak by taky ne, udělali si omylem nějaký děcko, ale práce byla přece důležitější, tak ho prostě nechali služce a pápá nazdar, neotravuj. Jaká to úžasná domácnost. Už v dětství se u něj začali rodit všechny ty problémy, co už jsou dneska plně rozběhnuté. Paranoidní byl vždycky, za to nemůže vinit rodiče, spíš nějakou vrozenou vadu. Za co je ale vinit může, je ten jeho "jsem nejlepší, nikdo jiný není důležitý" komplex. Jelikož se mu nedostávalo téměř žádné pozornosti, žil v neustálém domnění, že si ji musí získávat. Většinou byl na to všechno sám, a jelikož sebevědomí mu nechybělo už v tomhle věku, udělal si o sobě dost silnou představu. Byl bohatý, z vlivné rodiny, tedy Nadir usoudil, že nic nemusí a je úžasný sám o sobě. Už tehdy pro něj veškeré lidstvo pod ním bylo pouze smetí na povrchu zemském. Nějak si nedělal starosti s pravidly, chodil kam chtěl, kdy chtěl a jediný komu to dělalo starosti byla ta služka, co se o něj měla starat. Moc dobře věděla, že kdyby Callowayova synáčka ztratila, její budoucnost by nebyla moc zářivá. Jeho rodiče si ho sice nevšímali a projevovali o něj naprostý nezájem, ale pořád chtěli, aby o něj bylo postaráno, protože by to náhodou jednou mohl být dědic jejich impéria a na ničem jiném přeci nezáleželo. Nedá se říct, že by nějak žil v nedostatku, když si o něco řekl, vždycky to dostal, ať to byla sebevětší kravina. Blaho jejich synáčka v tomto ohledu vůbec nepokulhávalo. Co bylo naopak dost chabé, byla právě tak potřebovaná rodičovská láska. Nikdy ji nedostal, a to ho určitě taky dost poznamenalo. Občas teda jeho matka dostala nějaký mateřský pud a chvílemi se o něj zajímala, ale upřímně, moc ji to nešlo. I tak si toho hodně cenní a považuje to za jedny z jeho nejlepších vzpomínek. Hned, jakmile mohl začít chodit do výcvikového centra, šel do toho. Byl to jeho chabý pokus přitáhnout na sebe pozornost svých rodičů. A dokonce se mu to na chvíli dařilo. Nakonec ale, ke svému vlastnímu překvapení, přišel na to, že ho to tam opravdu baví i bez toho, aby musel něco dokazovat. Je z Dvojky, asi tu lásku k násilí má v krvi. Trošku si tu naštvanost a samotu kompenzoval na těch figurínách a vlastně to tak dělá dodnes. Možná proto je při boji tak agresivní a neodbytný, kdo ví. Výcvikové centrum bylo vždycky jedno z jeho nejoblíbenějších míst. Trávil tam vždy i přesčasy, musel si být přece jistý, že je lepší, než ostatní. Musel být lepší, nikdy u něj neexistovalo, že by byl slabý. Slabost v jeho světě neměla místo, jinak by se úplně zhroutil. Kupodivu byl ve škole vždy nekonfliktní dítě. Lidi tam pro něj nebyli dostatečně dobří na to, aby se s nimi chtěl prát. Odseděl si tam, co musel a známky měl vždy výborně, hlavně kvůli jeho paměti. Nemusel se nějak extra učit a stejně vše věděl, takže škola ho děsně nebavila. V tomhle věku začal hledat něco, co by ho udrželo zabaveného, když zrovna nemůže být ve výcvikovém centru. Našel si kámoše. Hledal hlavně v těch vyšších vrstvách Dvojky, protože "duh", nikoho jiného nikdy nepoznal. Jejich rodina se bavila se spoustou velmi významných lidí, takže měl opravdu dost velký výběr. Jeho kámoši jsou pro něj jediní lidé v jeho věkové kategorii, kteří mu nejsou úplně šumák. Jinak jsou jeho vztahy s lidmi dosti chabé. Je to rozmazlenej arogantní fracek, takže na lidi pod ním kouká s nosánkem nahoru. Opravdu není moc lidí, kteří mu jsou dost dobří. Kromě jeho kamarádů dokáže dobře vycházet i s lidmi, co respektuje. To jsou většinou právě ti starší lidé z rodin, s kterými se občas stýká. Ví, že jsou důležití a neměl by si je znepřátelovat, tedy se k nim snaží být alespoň trochu milý, v jeho případě spíše snesitelný. Když chce zrovna být sám, tak chodí běhat, ale zásadně jen v noci. Je to takový jeho boj proti nespavosti. Občas leze i po střechách domů, protože se mu líbí to vzrůšo. Mohl se při těchto jeho nočních toulkách už docela hodněkrát i zabít, ale jemu je to úplně jedno. Aby pravdu řekl, všechno mu je poslední dobou v podstatě jedno.

Sebastian Santagostino

28. september 2017 at 0:11 | Drake |  Characters

Player: Renaiti

FC: Sean O'Pry



Contact: renaiti@seznam.cz

Age: 18


Token: Rudá kravata

[ sebastien santagostýno ]


Tenhle kluk má dvě zcela odlišné tváře. Jednu, kterou chce, aby o něm všichni věděli a druhou, o níž nikdo zdánlivě netuší - asi by na ni někdo dokázal přijít, kdyby nad tím trochu uvažoval. Je to prosté. Jeho výchova byla tvrdá, což se na něm jasně podepsalo. Ve společnosti se dokáže chovat podle všech pravidel a všichni si tak myslí, jaký je to slušňáček. Je to dobrý řečník a přesně ví, jaké slovo použít, aby si vás získal na svoji stranu, aniž byste poznali, že s vámi vlastně manipuluje. Navíc si je až příliš jistý tím, jak na něj reaguje ženské pohlaví a dokáže toho patřičně využít. Stejně tak rád nechává všechny při prvním dojmu, že se jedná pouze o hezkou tvářičku s minimálním IQ. Je to pro něj výhoda, neboť nikdo potom neví, čeho všeho je vlastně schopný. A co že se to vlastně skrývá pod tou slupkou dokonale upraveného hocha? No, dalo by se říct, že celkem zkušený mladý muž. Asi nejvíce mu to jde s otcovým vlastnoručně vyrobeným lukem a šípy. Přeci jen, zaměřit cíl a z dálky se trefit, pro něj není zase nic moc obtížného, neboť v tom má jistou praxi. S kuchyňským nožem si je také jistý, nicméně spíše v ohledu porcování masa nebo zařezávání nějakých dřívek, na lovení by určitě raději sáhnul po tom luku. Naučil se však také dávce trpělivosti a to při sestavování malých pastí na králíky, aby na ně zbytečně neplácal šípy. Pokud pršelo nebo nebylo hezky, otec ho doma učil boji tělo na tělo. To ho dost baví, dávat kopance a rány. Taky je zvyklý na posilování s vlastní vahou, tudíž se mu podařilo svalstvo celkem dost vypracovat. Díky svojí matce má v rukou jemnou motoriku, tudíž vázání různých uzlíků mu nedělá problém. Stejně jako zašívání něčeho roztrženého. Konec konců, to by byla hanba, kdyby nezvládal, když je to hlavní činností jejich kraje. Díky modelingu se také naučil chodit po mole, což mu umožnilo pracovat dobře se svojí rovnováhou a koordinovat své pohyby.


Jeho asi největší problém je zakotvený v tom, že je to bezpáteřní člověk. I když se to všechno snaží skrýt pod hezká slovíčka, ostatní většinou jen využívá k tomu, aby dosáhl toho, čeho chce. To, že je to morálně špatně si nějak neuvědomuje, neboť když z něj otec vymlátil city, tohle se vytratilo také. Sice se po většinu času tváří jako milý a chápavý člověk, ale není to tak úplně pravda. Navíc je poměrně dost sebevědomý, což může být na škodu, jelikož občas prostě nedokáže dobře odhadnout, na co mu síly stačí a na co ne. S tím celkem úzce souvisí i jeho přehnaná soutěživost. Pokud před něj někdo postaví nějakou výzvu, musí ji stůj co stůj splnit, ať už by ho to mělo stát cokoli. Asi takovým hlavním jeho nedostatkem je nemožnost trénování ve výcvikovém centru, kde je nepřeberné množství zbraní. Takhle je odkázaný pouze na to, co si s otcem vyrobil. Běžec je to dobrý, ale pokud jsou před ním nějaké překážky, které musí přeskočit, je to s ním asi těžší, většinou totiž nedokáže správně odhadnout to načasování, kdy by měl skočit. Rozhodně nezvládne plavat ve vodě, aniž by nohama nedosáhl na dno. Neměl žádnou možnost ani příležitost se to někde naučit, tudíž pokud by byl někde ve vodě, potřeboval by pod nohama pevný podklad, aby se odtamtud dokázal dostat pryč. Je celkem puntičkář, tudíž není s ničím spokojený, pokud to není úplně tip top. Rostlinstvo je pro něj španělská vesnice. Nerozezná od sebe pomalu ani smrtelně jedovatou a jedlou houbu, natož aby ještě poznal nějaké bylinky či květiny. Nikdy se mu nezdálo, že by tohle mohl potřebovat. Není přeci býložravec, aby se tím musel někdy živit, zkrátka mu to nepřijde důležité.


Narodil se jako vytoužený chlapec. Jeho otec si přál pouze syna, nechtěl nějakou slabou dívku. Přání se mu tedy splnilo a již od útlého věku začal Sebastiana vychovávat k obrazu svému. Něco jako dudlík pro něj neexistovalo, neboť otec to považoval za slabošské uklidňování. Když se malý hoch učil chodit, za každé zavrávorání či chybný krůček dostal pořádně na pamětnou. Jeho matka byla ale kus dobré duše, a proto si jej začala s sebou brát do práce. Tam se učil všem těm dovednostem, které může od návrhářky a švadleny získat. Poté co se vrátil domů, tak si jej táta převzal a trávil čas zase s ním. Měl to proto takhle hezky rozdělené. Dopoledne s matkou a odpoledne s otcem. Jeho rodiče totiž měli jiný pohled na výchovu a možná i to byl ten hlavní důvod, který je rozdělil. Zůstávali spolu jen kvůli malému Sebastianovi, jinak to u nich doma byla taková italská domácnost. Úplně všechno mělo peří a létalo vzduchem. Pan Santagostino si nikdy nic ze zákonů nedělal, a proto ve svém volném čase bral syna do lesa, který je na okraji kraje. Tam ho učil všem různým dovednostem, jež by se mu mohly někdy hodit, neboť nechtěl mít ze svého syna chcípáčka, který bude jako nějaký slaboch sedět a vyšívat křížkovým stehem, takový pohled by asi nestrpěl. Je zastáncem toho, že muž má být mužem a tuto myšlenku si od něj převzal i Sebastian, i když z počátku ne zrovna dobrovolně. A tak je tedy takový jaký je. Ve společnosti vždy dokonale uhlazený, zatímco v soukromí je z něj lovec, téměř na plný úvazek a dokáže se s lecčím ohánět. Už někdy od třinácti let se pohybuje na módních molech, kam se dostal hlavně díky konexím svojí matky. Předvádění oblečení se mu líbí a dost si to užívá, především tedy to, že je středem pozornosti a pohledy ostatních míří k němu. V tomto ohledu má takovou rozpolcenou osobnost, neboť na jednu stránku je strašná primadona, která si potrpí na čistotě a hezkých věcech, ale na druhou stranu se nebojí si ušpinit ruce či oblečení blátem nebo krví. I když je to celkem netypické na jeho kraj, táta nepochází původem z osmého. Nikdy se s ním moc nebavil, odkud to vlastně uprchl, ale někde se svoji dovednost a tvrdost ohledně trénování naučit musel a také se ji snažil předat právě jemu. Jeho sen však není vyhrát Hladové hry, ale získat si dobré místo v Kapitole a předvádět módní kousky zdejších návrhářů.

Kinsley McNeal

25. september 2017 at 14:01 | Drake |  Capitol

Player: Quinn

FC: Lyndsey Gunnulfsen

Occupation: Gamemaker

Contact: ankakuba1701@gmail.com

Age: 29


[ kinzly meknýl ]


Velmi ambiciózní mladá dáma. I tak by se Kinsley dala popsat. Už od mala byla velmi cílevědomá. Když si něco usmyslí, opravdu je za tím schopná jít, ať už je cesta jakkoliv složitá. Bohužel, je i velmi sebestředná. Nikdo pro ni není důležitější než ona, pro samu sebe je středobodem vesmíru a občas se vše musí točit kolem ní, což je taková dost typická Kapitolská vlastnost. Rozmazlená ale samostatná. Další dvě vlastnosti, které k sobě skoro vůbec nejdou, Kinsley se i tak daří žít s oběma z nich už od narození. Proč je rozmazlená, to je celkem prosté. Její rodiče prostě měli peníze a koupili jejich nejmilovanější holčičce cokoliv jen chtěla. Pravděpodobně ten nejhorší způsob výchovy, co existuje, ale v Kapitolu je tak vychovávána spousta dětí, takže její rodiče vlastně nedělali žádnou chybu. Vyrůstala se dvěma mladšími sourozenci a vždy měla pocit, že jim musí projevit svou dominanci. Tak to má teď i s ostatními lidmi. Je rozenou vůdkyní. Snese se pouze s lidmi, kteří jsou na stejné úrovni jako ona, nebo pod ní. Kdokoliv kdo má vyšší moc je pro ni buď nepřítel nebo soupeř. Měla to štěstí a narodila se s velmi vysokou inteligencí. V dětství byla chytřejší než všechny děti v jejím okolí a to jí také zajistilo studium na jedné z nejlepších škol v Kapitolu. Většinou jí všechno dojde dříve než ostatním lidem. Také má velmi dobrou paměť. Zeptejte se ji na básničku, co se učila před 20 lety a ona vám ji řekne klidně i pozpátku. Miluje a pravidelně vyhledává společnost lidí. S její vůdčí osobností přichází spousta výhod v podobě velkého charisma a skoro až přehnaného sebevědomí, které se jí ve společnosti sakra moc hodí. Pokud se s ní někdy dáte do řeči, rozhodně nebudete litovat. Umí vyjít s každým. Ráda naslouchá, ale ještě radši je poslouchána. Moc ráda se chvástá a mluví o sobě. Je to jedna z jejích horších vlastností, ale naštěstí pořád pozná hranice, kdy je korektní o sobě mluvit a kdy už je to příliš. Navzdory rozmazlování ji její rodiče naučili chovat se slušně, vědět kdy se za sebe postavit a kdy naopak mlčet. To poslední Kinsley ale moc nectí. Nedokáže mlčet, když se děje něco, s čím nesouhlasí. Je tvrdohlavá a mívá dost hádavé nálady. Věřte mi, hádat se s ní je naprosto zbytečně, protože ji to, za prvé, baví a za druhé, nemáte šanci vyhrát. Ona se svých názorů nikdy nevzdá, i když jsou některé z nich špatné. Když už mluvíme o špatných věcech, často dělá hodně špatná rozhodnutí. Ne malá rozhodnutí, s těmi nemá problém, mluvíme tu o životních rozhodnutích, co ji vážně ovlivňují. Nemá absolutně žádné ponětí o tom, jak se ve vypjatých situacích zachovat správně, a proto velmi často dělá chyby. To by možná ani tak nevadilo, kdyby se s tím uměla smířit, jenže ona si to pak hrozně vyčítá a dělá ji to nešťastnou. Celkově je ale velmi optimistickým a veselým člověkem. Na všechno se snaží dívat z té lepší stránky a dříve nebo později najde na všem něco pozitivního. Kdysi dávno udělala to osudné rozhodnutí a úplně se osamostatnila od rodiny. To by žádný rozumný člověk tenkrát v jejím věku neudělal. Jenže ona jo. I když má ráda pozornost a lidi celkově, nepotřebuje nikoho k tomu, aby přežila. Je v pohodě sama, občas je dokonce sama radši a vůbec jí to nevadí. Co se týče jejího vzhledu, nepodobá se moc ostatním ženám z Kapitolu. Nikdy ji nějak nebralo barvení vlasů na bláznivé barvy. Párkrát v životě to zkusila a rychle zjistila, že to není nic pro ni. Kvůli jejím experimentům už stejně nikdy nemohla mít svou přirozenou tmavě hnědou, tedy si nechala vlasy vybělit na světlounce blond, skoro až bílou barvu a s tím už nehodlá nic dělat. Čím mezi Kapitolany opravdu zapadá, to jsou její tetování. Má jich několik a nikomu nikdy neřekla, co znamenají, protože tím by ztratila význam pro ni. Kapitol se na ni podepsal také piercingem v nose, ale to je už opravdu všechno. Dříve měla vyholený kus obočí a stále je to trošku vidět, když se podíváte pořádně. Její obočí je husté a tmavé, tedy je na něm samozřejmě všechno znát. Make-up moc neřeší, ale i tak ho používá denně. Většinou ale nevolí výrazné křiklavé barvy, jako většina lidí v Kapitolu. Naopak si myslí, že jí na obličeji více sluší úplně obyčejné barvy, jako třeba bílá nebo černá. Za svojí výšku se vůbec nemusí stydět. Má dobrých 185 centimetrů a na podpatcích se vyrovná kdejakému statnému muži. Její styl oblékání se většinou rovná džínsům a bundě. Nepatří mezi lidi, co mají plné šatníky oblečení. Nevlastní toho moc, ale to co vlastní má opravdu ráda a nosí to pravidelně. Přijde jí zbytečné kupovat si věci na jedno použití, musí mít k tomu oblečení vztah, všechno kupuje s rozvahou, i když by s jejími financemi vůbec nemusela.

Kinsley je nejstarším dítětem manželů McNealů. Krásné dva roky svého života žila v naprostém klidu a pohodě, jenže pak se její rodiče rozhodli mít další děti a dřív než se nadála, měla dva sourozence - Micaha a Selah. To ji očividně dost vadilo a prvních pár let svojí existence strávila ujišťováním své dominance nad jejím mladším bratrem a ještě mladší sestrou. Jejich rodina vždy patřila k těm bohatším v Kapitolu, takže na co si malá Kinsley ukázala, to dostala. Život byť v sebemenší chudobě nikdy nepoznala a taky nikdy nepozná, protože i kdyby se neuživila sama, její rodiče jsou stále dost rich na to, aby jí zajistili luxus do konce života. Již od raného dětství jí byla věnována veškerá pozornost. Chodila do nejlepší školky i školy, samozřejmě obojí soukromé a její rodiče ji vždy hnali k co nejlepším výsledkům. A Kinsley jich dosahovala. Vždycky byla chytřejší než ostatní, ráda si dělala práci navíc, protože za ni následně byla pochválena a to se jí líbilo. V téhle části jejího dětství se tedy nejspíš začala rozvíjet touha po úspěchu a možná i trochu slávě. V dětství neměla moc kamarádů, nebylo to tím, že by snad nechtěla, ale nikdo pro ni nebyl dost dobrý. Měla trošku víc nosánek nahoru, žádné dítě jí nepřipadalo dostatečně chytré, aby ji pochopilo. Někdy tak třináctým rokem jejího života jí konečně došlo, že znepřátelovat si své sourozence je kravina, a tak už nechala těch keců o tom, jak ona je nejstarší a nejlepší a snažila se s nimi mít normální vztah. Byla malá a blbá, to se vůbec nebojí přiznat. I tak si ale pořád v duchu myslí, že je mnohem lepší než oba její sourozenci dohromady. Je to asi nějakej komplex prvorozenců. Základní školu vyšla s perfektními výsledky a před ní čekala další etapa jejího života. Dostala stipendium na jednu z nejlepších škol v Kapitolu a dlouho se učila tam. V tomhle období tak nějak úplně ztratila kontakt s její rodinou. Měla je všechny moc ráda, o tom žádná, ale prostě teď nebyli její prioritou. Z nějakého důvodu si myslela, že studium pro ni bude lehčí, když prostě svojí rodinu nechá za sebou. Alespoň na chvíli. Změnila si číslo, adresu, vzhled a udělala všechno pro to, aby ji její rodina nenašla. Možná se vám to může od ní zdát jako opravdu hodně špatný tah, ale ona to tenkrát takhle neviděla. Viděla spoustu příležitostí a lepší soustředěnost a na tom jí záleželo nejvíc. Nejdříve honila studium, potom hned kariéru. Ptáte se, co byl její cíl? Chtěla se stát tvůrcem Hladových Her. Ano, jedna z nejváženějších pozic v Kapitolu. Spousta lidí by řekla, že je blázen, včetně její rodiny. Možná právě proto jim o tom nechtěla říct, dokud toho nedosáhla. Prošla si spoustou špatných okamžiků, na druhou stranu toho zažila i spoustu dobrého. Samozřejmě, čím starší byla, tím méně byla posedlá studiem a prací. Chtěla se taky trošku bavit, takže si našla partu přátel a s tou se do dnešního dne pravidelně schází. Není jednou z těch šílených chytrých lidí, kteří tráví své dny zamčeni v pokoji bez jakéhokoliv lidského kontaktu. To by ona nikdy nedokázala. Již od mala byla velmi společenská, mají to v rodině. Posledních pár let strávila snahou dostat se do práce jejích snů. Cesta byla trnitá, ale nakonec všechny ty šrámy stály za to. Konečně se jí podařilo získat místo tvůrce Her. Je to asi ta nejúžasnější věc, co se jí kdy stala a ona tomu stále nemůže uvěřit. Žije svůj sen. Nyní, když už se nemusí za ničím honit, rozhodla se opět navázat kontakt se svou rodinou. Došlo jí, že bez ní by nikdy nebyla tam, kde je a začalo ji to odloučení neskutečně mrzet. Především by chtěla nějak obnovit její vztah se sourozenci, protože ti na jejích ambicích a sebestřednosti vždy trpěli nejvíc.


× Micah McNeal - doplň...

× Selah McNeal - doplň...

Mex Tris

24. september 2017 at 21:40 | Maddie |  Characters

Player: Lavínia

FC: -



Contact: celestiasnow@zoznam.sk

Age: 12


Token: Náhrdelník z mušlí

[ meks tris ]


Lebo pochádza z Štvrtého kraja, tak vie veľa dobre zachádzať s harpúnou. Vďaka svojmu kraju vie tiež nie len veľa dobre plávať, čo je u dievčatá zo Štvrtého kraja samozrejmé, no má aj veľmi dobrý dych. Veľa dlho vie zadržať dych. Aj cez svoj nízky vek, je veľa chytrá a odvážna. To, že je malá jej napomáha k tomu, že sa vie veľmi dobre maskovať. Čias od času zmizne a je veľmi ťažké ju nájsť práve vďaka jej maskovaniu. Pravdepodobne bude dobrá aj s nožom, ale ťažké povedať či by s tím v aréne obstála. Na svoj vek má veľkú výdrž. Tiež je veľmi rýchla. Vyzerá veľmi milo a priateľsky. To by sa jej mohlo hodiť na získavanie sponzorov. Lebo sa v jej kraju nachádza more a ona je dobrá v hľadaniu mušlí, vie si všimnúť aj veľmi malých predmetov. Aj cez to že v aréne niekedy nebola, má veľa dobré inštinkty a tak počuje aj veľa tichý zvuk. Navyše je veľa pozorná a má dobrú pamäť.


Aj cez to že Štvrtý kraj sa ešte radí medzi profesionálne, niekedy na tréningy nechodila. Medzi jej slabosti patrí napríklad jej citlivosť. Vie ju rozplakať veľa vecí lebo všetko prežívá veľmi intenzívno. Ani sama nevie prečo, ale takmer všetko si berie priveľa osobne. Žiarivým príkladom sú Hľadové hry, ktoré každý rok preplače. S Hladovými hrami je spojená ďalšia jej slabina a to jej nedôvera. Už od mala sa bála baviť sa s ľuďmi že o nich príde, lebo bola niekoľkokrát svedkom bičovania. No po posledných Hladových hrách sa to ešte viac zhoršilo. Od tej doby sa takmer s nikom nebaví a keď už tak iba so svojimi krajanmi. Má naozaj panickú hrôzu, že ak si nájde priateľov mimo svoj kraj, môžu ich poslať do Hladových hier spolu s ňou a to nechce. Ďalšiu slabosťou je jej strach z Hľadových hier a tiež že sa dobre nevyzná v bylinkách. V Hladových hrách by tieto vlastnosti mohli byť problémom. Aj tak sa na ňu už sústredí mierotvorcovia, ťažké povedať prečo, ale pravdepodobne sa často pýta na temné dni.


Mex sa narodila Ann a Samuelovi. Obaja sú celkom pokorní, ale s Kapitolom cez to nesúhlasí. Vždy ju učili, že Kapitol nie je dobrý, ale zároveň že má mlčať a chovať sa úctivo pred mierotvorcami. Jej kraj nie je nijako bohatý tak ani jej rodičia nie sú cez to sú veľmi pokorní aj za to malo čo majú. Rodičia sa jej snaží pomôcť aby nemala tak veľký strach a aby všetko neprežívala tak citlivo. Po niekoľkých neúspešných pokusoch to vzdali a tak sa len snaží byť jej oporou. Tak ako všetci vo Štvrtom kraji sa živí rybolovom. Ryby najčastejšie loví práve pomocou harpúny. Chcela by mať nejakých priateľov ale jej strach jej to nedovoľuje. Svoj kraj veľmi ľúbi. Veľa ľúbi more, jeho vlny, jeho vôňu, jeho chuť. Na svoj vek je veľmi pekná, má dlhé žlté vlasy a jasné modré oči. Vyzerá celkom roztomilo a nevinne. Často nosí iba len modrú tuniku a jej náhrdelník z mušlí.

Scavenger Hunt

24. september 2017 at 15:58 | Drake |  Events

[5. výroční akce webu] Hladové hry už jsou zastaralou zábavou, tudíž bylo na čase vymyslet něco nového. Samozřejmě se k tomu neodhodlal jiný kraj než Druhý. Je to náhražka pro ty, které se nestihli dostat do arény a pro všechny, které láká násilí. Půjde o dvoudenní akci, kde se bude lovit divoká zvěř, plnit různé úkoly a je povoleno zranit, nikoliv zabíjet, pokud sama náhodně nerozhodne prezidentka nebo diváci. To se pak rozhodne stylem gládiatórských her. Prostředí bude tak nebezpečné jako samotná aréna Hladových her, tudíž je to skvělý způsob pro profesionální trénink nanečisto. Kdykoliv se může účastník vy-outovat, ale bude muset zaplatit cenu, kterou zvolí lid. Smrt nepřipadá v tomhle ohledu v úvahu, ale určitě můžete přijít o život. Cílem této hry bude se dostat ke třem různým trofejím, mohou tedy vyhrát tři účastníci a odměny budou u každé trofeje odlišné. - Účast hlaste do komentářů.

  • Cena: Krevní přísaha při počátečním ceremoniálu
  • Koná se: 3. 11. 18:00 do 7. 11. 21:00
  • Kde: Neutrální a neznámé lokace poblíž Druhého kraje
  • Zváni jsou: Obyvatelé 1., 2. a 4. kraje, vítězové, Kapitolané, možnost +1 po dohodě s vyšší mocí
  • Téma: Utajené, přijďte v loveckém/pohodlném
  • CO BUDE NA AKCI
    • Uvítací ceremoniál, seznámení s lovci a krevní přísaha.
    • Hostina pro všechny, seznámení s pravidly a hrou.
    • Samotná hra se smrtelnými nástrahami, úkoly a soupeři.
    • Konec s překvapením.

Ashildr Lancaster

23. september 2017 at 22:04 | Drake |  District 13

Player: Drake

FC: Alissa Violet

Occupation: Combat spy, Strategist

Contact: w.poppy@hotmail.com

Age: 18


[ ašildr lenkestr ]


První dojmy z její pravé osoby budou pravděpodobně negativní. Už jen proto, že z ní srší sarkasmus a neustálý negativismus. Pokud si vás zrovna nedobírá, tak je zase totálně zticha a moc toho nenamluví. Je to jakási forma její obranné masky. Povahovou stránku má velmi náročnou, jde z ní těžko vyčíst. Celkově je tichá, nemá zapotřebí se k někomu hlásit a vyvěšovat transparent, že je v místnosti a musí si jí každý všímat. Raději se lidí straní, sama se s někým dobrovolně neseznamuje, takže první krok je spíše na jiných. Samozřejmě se to nestává pokaždé, čas od času se i odhodlá někoho oslovit, pokud ji ten člověk fascinuje už vzhledem. Ash je ale osoba, kterou je dobré si držet v blízkosti. Nejen kvůli tomu, že kdybyste byli proti ní, tak by vám nakopala konečník, ale je to důvěryhodná osoba, které může svěřit i vlastní život. Je běžným jevem, že byste si s ní neměli zahrávat a určitě ji neštvát. Promluví si s vámi o čemkoliv, vyslechne vás a ráda s něčím pomůže. Pokud patříte mezi oblíbenci, obětuje se za vás, jestli nejste totální nula, ale takové lidi stejně nemá v oblibě. Člověk by občas řekl, že má některé radši než sebe, což je pravda. Avšak, neberte si zase, že pro ně udělá víc než pro sebe. Dost si zakládá na svém komfortu, takže nedává přednost někomu jinému, pokud sama nemá tu ideální pohodlnost. Jinak je ale ochotná zajistit přátelům vše, co je potřeba a to jde i přes mrtvoly. Moc se s ničím nepáře a rázně si svojí cestičku vyšlape. Je zapálená do nebezpečných věcí, ráda si zahrává s ohněm. Je to nejspíš tím, že nikdy neměla příležitost si vyzkoušet Hladové hry na vlastní pěst, takže ji to svým způsobem chybí, že tu šanci propásla. Jindy má i svou druhou tvář nebo spíše několik tváří najednou, protože to je v podstatě celý její život. Vždy musela být někým jiným a stále to pokračuje. Už jen proto, že se na některých místech vyskytuje dlouho a musí si získávat důvěru cílových lidí, což má za vinu její současná práce. Zajímá jí lidská psychologie, proto se ji věnovala tolik, že zvládá lidi rychle odhadnout jen z pouhého pohybu, pozdravu, stisku ruky a úplných titěrností. Zvládá si zajistit i to, aby byla člověka sympatická. Občas se ve svých povahách ztrácí, že sama neví, která je vlastně ona. Je to s ní někdy chaotické, ale dá se na to zvyknout. Rozhodně není falešná, i když se to vcelku protiřečí, ale to vše platí pro ty, které ji opravdu znají a nejsou to jen bezvýznamné osoby. Suďte si ji jak chcete, má ráda hezké lidi. Ráda se o sebe stará, což je vidět na jejím šatníku a jak se upravuje. To má za vliv Kapitol, ve kterém tráví poměrně dost času kvůli své pozici špióna. Pořád se ale nedá přiřadit ke slečnám, které se o sebe starají denodenně jako to v Kapitolu bývá. Je šik po tom svém a je vidět, že je to stále ta dívka ze Čtvrtého kraje. U ní není tak velká spotřeba make-upu, vlastně to ani nevyužívá a raději nechává zářit tu přirozenou krásu, se kterým je spokojená a nic by neměnila. Jiní by ale měli jiný názor, protože přece ne každý má stejný vkus, že? V každém se ale něco najde. Ráda se obléká do pohodlných věcí, klidně ji uvidíte i v teplákách a mikině, ale někdy si ráda vyrazí i v tom hezkém, ale při svém volném času raději zvolí ten komfort - externě je určitě jednodušší než interně. Nemusí ze sebe dělat někoho, kdo je něco víc a ani nepotřebuje zaujmout. Je šťastná s tím, že zaujme právě jen sebe a ostatní jsou ji jedno. Nechová se, nevypadá a ani se neobléká pro někoho jiného. Občas ale změny musí nuceně podstoupit, jinak by ji mohl poznat někoho, koho v minulosti znala pod svým jiným jménem, a to by nemuselo dopadnout dobře.

Ashildr Lancaster, nebo ještě jinak známá pod jménem Urchin Croft, byla narozena ve Čtvrtém kraji, který je stále jejím domovem. Nikdy se do Třináctého kraje doopravdy nepřestěhovala. Se svou rodinou byla odjakživa spojená s rebelským krajem, takže i ona o tom něco málo věděla. Nikdy však neopustili svůj rodný kraj, i když rodiče dělali špinavou práci pro rebely, což jim mohlo stát život. Důvod, proč zůstali v kraji je prostý - žili si na vysoké úrovni, vztah s místními mírotvorci měli výborný, což rebelům velice vyhovovalo, takže získávali informace prostřednictvím její rodiny. Tím ji ale jako malou nikdy nezatěžovali. Žila si život jako každé dítě v kraji a nemusela řešit problémy dospělých. Když ale dosáhla dvanácti let, byli rodiče nervózní, co se s Urchin po dalších letech stane a zda bude vylosovaná. Chtěli se z kraje dostat, aby udrželi jedinou dceru naživu, jenže to přece jenom Třináctému kraji nezajímalo. Urchin to nijak obzvlášť nevadilo, protože ráda trénovala na Hladové hry. Dokonce se dokázala bavit na celé té show, které každoročně sledovala a měla ten sen, že se jednou stane vítězkou. Při jedné takové, v začátcích své puberty prohlásila, že se přihlásí do Hladových her, což rodiče vyvedlo z míry. Sice věděli, že je jejich dcera trénovaná, ale nevěřili ji natolik, že by něco takového mohla kdy vyhrát. Zešíleli a dělali všechno proto, aby dostali dceru pryč z kraje. Bohužel, stalo se neštěstí a přišel ten hrůzný osudný den, kdy se její rodiče dostali do průšvihu a byli za to popraveni. Urchin toho byla svědkem a na Kapitol náhle změnila názor. Poté byla daná do pěstounské péče a pokračovala ve svém životě utápěná ve smutku, že za to vše mohla ona. Uzavřela se do sebe a soustřeďovala se jen na každodenní trénink do Her. Avšak už v tom nenacházela takovou zálibu jako dříve, jenom měla zapotřebí ze sebe dostat tu zlost a nenávist. Učila se hlavně bojovému umění, ať už to bylo se zbraní nebo beze zbraní. Můžete ji vidět nejčastěji s tonfou nebo s dlouhou tyčí. Ostré zbraně si moc nevybírá, ale když už na to dojde, tak sáhne po mačetě nebo něčemu podobnému. Zkrátka je jí to dost jedno, moc vybíravá ve zbraních není, hlavně, že to řeže. Taktéž je strategická a dokáže vymyslet plán i při velikém chaosu, rozhodně talent. Je to něco, co ji nesmírně baví - vymýšlet plány a nahlédnout do mysli svého protivníka. Plavání, lovení a rozpoznání terénu je u ní něco tak přirozeného, že to dělá bez jakýkoliv zádrhelů. Během svého žití v kraji pátrala po Třináctce, kteří se ji v podstatě ozvali sami a od té doby přešla na jinou stranu. Změnila si i jméno, pod kterým je v současnu známá. Stala se bojovým špiónem a stratégem. Již tedy ve svých šestnácti let začala pendlovat mezi svým krajem, kempem rebelů a tam, kde ji bylo potřeba. V podzemí Třináctky se moc nezdržovala, protože tam byly jistá pravidla, která ona úplně nectila, tudíž tam nebyla i tak žádaná. Když konečně ukončila poslední sklizeň, opustila pěstounskou rodinu, kterou neměla vždy v lásce. Nikdy si nebrala oblázky, proto měla nízké šance, že se do arény dostane. V plánu ale bylo, že se Urchin do 132. ročníku dobrovolně přihlásí, aby se mohl provést útok na Kapitol. Nechtěla tam, protože to pro ni byla sebevražda a úplně nevěřila rebelům na to, že to zvládnou a z té arény ji dostanou. Nakonec to bylo vcelku úspěšný, jestli se tomu dá vůbec říkat úspěch. Kapitolu to zničili, ale z arény dostali jen jednoho kluka, což ji jako úspěch moc nepřipadá. Každopádně je jí to jedno. Pomalu nejde poznat, zda to rebelování myslí vážně. Ve většině případech to vypadá, že jen ráda ničí, protože už nemá co ztratit. Jenže Ashildr životu dává ještě šanci a nalézá v ní krásu, proto ji nehodlá nějak v blízké době opustit. Když už by musela, tak při boji, který předá Panemu alespoň důležitou zprávu. Dá se říci, že je prospěšná a věrná. Ví se, že Kapitolu úplně nefandí a v tom je ta jistota, že špión Lancaster určitě nezradí. Nejčastěji je využívaná právě jako bojový špión, což znamená, že na mise chodí vždy jako první a kontroluje různá území, zda nejsou někde pasti a tak. Je sice vysoká šance, že umře jako první, ale na to se upsala a je si toho vědoma. Jejím nutným vybavením jsou samozřejmě granáty a útočná puška. Musela se naučit ovládat se střelnou zbraní, což je podle ní strašně super schopnost. Ke všemu se přitom cítí hrozně husťácky a miluje zvuk té střelby. Někdy i bývá na misích, kdy je za dlouhodobějšího špióna, jelikož se umí snadno infiltrovat do cizího území a dokáže leccos uhrát. Pomáhá prakticky se vším, o co ji požádají a ona to zvládá. Nemá problém s tím, že se může dostat do nebezpečí. Z nějakého důvodu ji to naplňuje a zbožňuje hru se životem, když už tedy nemůže do Hladových her. Je neustále v pohybu, takže se nezdržuje na jednom místě dlouho. To je také důvod, proč nemá přátelé, ale v utužování vztazích ona přeborník moc stejně není.


× o doplnění si napiš na e-mail

Catastropha Ria de la Saineverrex

22. september 2017 at 20:21 | Drake |  Characters

Player: Nielle

FC: Perrie Edwards



Contact: nielle.shine@gmail.com

Age: 18


Token: Černý diamant

[ katastrofa rija de la sajnevreks ]


Spolu s temným smiechom sa sai dýka zapichla do hlavy figuríny. Potom ju dievča pred ňou dýkami rozreže a dobodá. Ešte si do nej nezabudne kopnúť. Postaví sa dozadu, vezme si luk, figurínu strelí do srdca a nakoniec jej mečom z celej sily usekne hlavu. Kútiky sa jej prvýkrát po toľkých rokoch bezcitného života zdvihnú do výšky a pošepky zahlási: "Raz takto zmasakrujem teba otec, budeš prosiť o milosť, kňučať, plakať a žobroniť o svoj bezcenný život..." Catastropha. To je meno tejto teenagerky, a popravde hovorí za všetko. Niekto by sa zasmial, ale radšej to nerobte. To meno presne vypovedá o jej charaktere. Už v mladosti stratila city a emócie, psychicky je teda naozaj katastrofa, nič jej neprekáža. Dokonca by vám zlomila väzy len tak, z nudy. Nebezpečná je teda už tým, že stojí desať metrov od vás. Ale keď sme u tej psychiky, je naozaj silná. Dokonca ju matka učila, ako si omotať okolo prstu hocikoho, koho len bude chcieť. Bez väčšej námahy, ujmy, všetkého. Naučila ju urobiť zo seba krásnu a získať si na svoju stranu koho bude chcieť. A bez ľútosti danú osobu zabiť. Citové vzťahy si teda nedokáže vytvoriť. A ani nechce. No nie je to len psychika, ktorou oplýva. Je veľmi silná, už od piatich rokov trénovala na Hunger Games. Otec ju aj jej štyri ďalšie sestry násilným spôsobom všetko učil. Mal ale aj svetlejšie stránky. Doma ich učil rôznym bojovým umeniam, pri ktorých bol pokojný a miestami aj milý. Nezakryl tým ale fakt, že bol tyran a svoje deti využíval len na to, aby bol raz ešte bohatší, než bol. A on bol aj na jednotku dosť bohatý a vplyvný. Mala dosť dobrý život, ale aj tak toho znesie minimálne toľko čo nižšie kraje. Otec ju rezal, bil a potom ju posielal do výcvikového centra. Dokonca ju chodil pozorovať alebo ju dával zranenú behávať. Či už po parku alebo lese vedľa ich kraja. Ešte jej aj pripravoval pasce, ktoré sa naučila práve preto dokonale rozoznávať a niektoré aj vyrábať. Tiež si vytvoriť úkryt v ťažších podmienkach a založiť oheň čo najnenápadnejšie a potom ho bez stopy zakryť. Nájdenie potravy, stopovanie, zistenie smeru, severu a maskovanie sú už pre ňu primitívnymi zručnosťami. V bylinkách sa vyzná len tak-tak ale jedovaté rozozná. Samozrejme k tomu niekoľko liečivých, ktoré by je mohli zachrániť život. Inak sú jej ukradnuté a nerieši ich. Spolieha sa na to, že sa jej nič nestane, že je dostatočne pripravená. Vlastne niekedy ani nevníma, keď jej niečo je. Má silný žalúdok, a tak jej strávi aj "jedlá" z ktorých by bolo ostatným už na zvracanie. Sila, rýchlosť a výdrž jej problém nerobia. Už len kvôli tomu, že sa to učila aj ranená. Proste extrémna výchova, ktorú by nikto nechcel. Ale zocelila ju na maximum. A urobila z nej bezcitného psychopata. So zbraňami je zase vynikajúca. Dokáže narábať s každou zbraňou, akurát najlepšia je so sai dýkami, vrhacími nožmi a dýkami. Vie to ale aj so zbraňami ani diaľku, luky, kuše a praky jej nerobí žiadny problém. Dokonca to vie aj s mačetami, mečmi, katanami, shurikanmi, sekerami, kopijami a oštepmi. Naučila sa trošku aj s netradičnejšími zbraňami typu srpov alebo aj s pálkami a palicami, keby v aréne neboli zbrane. Skúsila si vlastné všetko a zo všetkého vie aspoň základy. Otec ju do toho násilne nútil, takže sa naučila naozaj všetko. Inak by ju doma zmlátil a nemal by s ňou zľutovania. To bolo na jej výchove to úplne najhoršie. A pokojne sa zaobíde aj bez zbraní. Ovláda rôzne bojové umenia po svojom otcovi. Naučila sa tiež lepšie znášať bolesť, naučila sa ju ignorovať a zamerať sa hlavne na boj. Najlepšie je ale, že vďaka tomu, že je ako prázdna schránka sa nebojí ničoho, všetko je jej ukradnuté, keď má svoj cieľ. Dokáže rýchlo behať, šplhať aj plávať keď je zranená. Aj plávanie je ale jej silná stránka. Má totiž veľmi veľké pľúca a zadržať dych vie aj cez dve minúty, ak sa sústredí. Nikdy ale nepanikári, proste nedokáže. Robí čo ju prvé napadne a väčšinou jej to ale pomôže. Je inteligentná a má logické myslenie, len dlho nemyslí. Nemá prečo. Nechce sa jej. Chce len zabíjať a prežiť. Ale čo je jej skutočným cieľom? Vyhrať hry a potom zničiť jej otca. Podarilo sa jej dokonca dostať na jednu akciu v dvojke, kde si precvičiť svoje schopnosti a naučila sa niekoľko oveľa zaujímavejších vecí. Dokáže rozoznať míny, chodiť pomedzi ne a nájsť pohľadom aj pod zemou. Naučila sa lepšie liezť po stromoch, keďže pochytila štýl zo siedmeho kraja. Otec ju síce učil, ale bolo to tak, že ju naháňal po lese s nožom, takže sa tomu nijako dobre nenaučila, toto ju posilnilo a už to dokáže profesionálne.


Toto telo bez duše nemá veľa slabín. Vďaka prísnej výchove je veľmi silné, a tak si poradí aj s viacerými ľuďmi naraz. Ovláda toho naozaj veľa a nájsť u nej slabé miesto je niekedy naozaj náročná úloha. Ale hlavné je to, že nemá emócie a city. Niekedy je to výhoda, niekedy nevýhoda. Ide o to, či to niekto vie správne využiť. Manipulovať sebou nenechá, ale niekedy sa jej môže vypomstiť, že to robí s ostatnými. Môže sa jej na to prísť, má chvíle, keď sa doslova vie sama prezradiť, a iné, kde by ste jej zožrali aj z ruky. Najväčšia slabina je ale, že nikdy nemala možnosť dostať sa k technológii. V Jednotke jej je málo a ani otcovi sa nepodarilo jej nejakú zohnať, aby sa na to pripravila. Akurát každý ročník sledovala hry a čo-to sa naučila z nich. Iné skúsenosti nemá, a preto ju to môže nepríjemne prekvapiť. Asi jediná vec ktorú naozaj v živote nedržala v rukách. S bylinkami má zvláštny vzťah a pozná len tie hlavné jedovaté a liečivé, v iných by sa asi stratila - a aj tie čo už pozná sú u nej niekedy španielska dedina. Tiež má niekedy problém nájsť si niekoho komu verí. Vie si vás omotať okolo prstu, ale získať si vás môže byť niekedy ťažkým orieškom aj pre ňu, čo sa psychike učila dlho. Strach aj keď z ničoho nemá, máva nepríjemný pocit, keď je v blízkosti nového prostredia, na ktoré nie je zvyknutá. Tiež nikomu neverí, takže aj keby mala spojencov, ťažko by šla v noci v pokoji spať. Preto a naučila spať s nožom a zobudiť sa aj na maličké vrznutie. Preto sa v noci často budí. Je to aj schopnosť, ale aj slabina. Ak jej niekto nestíha, tak ho pokojne, aj spojenca nechá za sebou. Niekedy jej to môže prísť draho, ale to je ona. Tiež je to veľmi konfliktná osoba. Ak nevelí ona, je to naozaj zlé. Preto radšej uprednostňuje niekoho, kto ju rešpektuje skôr zdola a nie na rovnakej úrovni. Keď nie je tá vedúca, dokáže spôsobiť naozaj obrovský problém. No nevzdáva sa. Bezhlavo ide za svojím cieľom a i to sa jej môže niekedy vypomstiť. Ona si to neuvedomuje. Je múdra, ale keďže nič neprežíva ako ostatní, málokedy si uvedomuje niektoré veci... Ale keď sa to tak vezme, má jeden jediný strach, nenávidí svojho otca a keď jej ho niečo pripomenie, zachváti ju amok a nevie čo robí. Proste je ako nezastaviteľné tornádo. Snaží sa urobiť všetko, aby sa ho zbavila. Nenávidí ho z celého srdca a to do konca života. Pri živote ju drží práve tá vec, že mu raz ublíži natoľko, aby si vypil všetko, čo robil dovtedy jej aj jej sestrám. Jediná emócia, ktorá v nej teda zostala je nakoniec nenávisť, preto je taká aká je. Istú slabinu má aj v tom, že ľudia, ktorých má rada (mať rád je u nej iný pojem ako u ostatných, pri nej je to niekto, komu dôveruje a kto má u nej isté miesto, osoba, ktorá je už v jej živote istým spôsobom zasadená) sú pre ňu dôležitý a nedokázala by im nijakým spôsobom ublížiť. Síce je to len niekoľko osôb v jej živote ale aj tie majú putá s ďalšími osobami a preto sa nerada na niekoho viaže, musí si potom dávať pozor, aby danej osobe nijakým spôsobom neublížila. Nie je veľmi prispôsobená na zmeny teplôt, nie je ani otužilá a veľké teplo jej robí závrate. Horúčavu znáša horšie ako zimu, ale ani jedno u nej nie práve v poriadku. Oboje je pre ňu ťažké na prežitie. Síce sa v poslednej dobe snaží to nejako zakopať, ale ide jej to naozaj pomaly.


Na parapet padali dažďové kvapky, všade sa ozývali zvuky búrky. V ten deň mala zákaz vyjsť von. Už tam bola a všetko sa skazilo. Mala ho počúvať, nemala sa nechať ovplyvniť. Z dolného poschodia sa ozýval hrmotný krik jej otca a o niečo tichšie protesty jej matky. Ak je matka tichšie ako otec, je to zlé. Ale naraz všetko stíchlo úplne. Už-už začínala mať nádeje, že sa to urovnalo. No nebolo tomu tak. Dvere otvoril akoby ich chcel vylomiť. V rukách držal remeň. Ten, ktorý používal, keď sa mu niečo nepáčilo. Keď dcéry nerobili, čo on chcel. Ten deň ju poslal do výcvikového centra na šesť hodín. Malé šesťročné dievčatko. Rada tam chodila, ale keď tam mala byť celý týždeň po šesť hodín, nedokázala to. Matka ju preto chcela nejako kryť, nech sa dostane aspoň do parku, zabehať si. Že sa to takto vyrieši, ale nebolo tomu tak. Len sa to všetko zhoršilo. Nechcela, aby ju za to otec zbil, nemala však na výber. Švihal ju ním, kým bola ticho, kým nemala na tvári jedinú slzu, kým sa "nepoučila" zo svojej chyby. Dievčatko ešte dlho ležalo na koberci v svojej prepychovej izbičke a čakalo. Čakalo, kým za ňou neskoro v noci príde matka a uloží ho. Prišla ako vždy. Uchlácholila ju, ospravedlnila sa a dievčatko zaspalo. Taký život mala Catastropha. A dali jej to meno naschvál? Kto vie? Len rodičia. Samotné dievča vedelo len pár vecí. Vybral ho otec, nejaký vysoko postavený muž, takže niekedy prehliadli, keď jeho dcéra mala modriny, jazvy alebo pomliaždeniny. Vekom ich ale ubúdalo. Z malého dievčatka vyrástla silná žena. Rozhodnutá vyhrať Hry stoj čo stoj. Ale za vysokú cenu. Otec z nej vymlátil všetky city, pocity, emócie a vlastne celú osobu. Nezostalo z nej nič, len schránka kedysi možno milej osoby z jediným cieľom. Vyhrať hry. Od piatich do šiestich rokov sa musela učiť dýkam a nožom. Nech vie aspoň niečo. Veď je to predsa dieťa z Prvého kraja, nesmie byť bezbranná! Matka ju zase učila ako zaujať pozornosť, ako urobiť krásne divadlo, ako si získať koho chcela, to ju učila celý život. Sama si manžela obmotala okolo prsta, i keď nie veľmi dobre. Od veku siedmich do ôsmich zase chodila behávať a využívala celé zariadenie výcvikového centra. Na silu, výdrž a rýchlosť. Šplhanie po stenách, stromoch a sieťach. Dokonca už vtedy chodila po nociach d o lesa. Od deviatich do desiatich sa učila prežiť v prírode, variť, ale musela si po celé tie roky udržať svoje obľúbené sai dýky, s ktorými sa snažila byť najlepšia... Tiež zakladanie ohňa, určenie severu, získanie jedla, stopovanie. Jedenásť až dvanásť, kuše, lúky, praky, sila a výdrž. Nemohol z nej byť krehotinka. Už v tomto veku ju mohli vylosovať do Hier, a preto do výcviku vložila samú seba. Keď sa ale prihlási, chce byť pripravená. Trinásť až štrnásť, mačety, kopije, katany, sila a rýchlosť, stále sa učila aj novým veciam, ale aj si opakovala tie staršie. Od pätnásť po šestnásť, meče, harpuny, sekery, výdrž. A sedemnásť, osemnásť, všetko pospolu. To bol jej život. Taký mala plán. A ak ho nedodržiavala, otec ju mlátil remeňom. Práve v ôsmich rokoch stratila emócie, city a skrátka. Akoby aj dušu. Nevedela, čo je to láska, ľútosť, pochopenie, nevedela už nič. Nemala problém s ničím. Bola ako trénovaná na arénu. Telo bez duše. Ale čo je na jej príbehu najhoršie? To, že má dvojča. Catastropha a Titania sú takmer rovnaké, akurát Titania si zachovala čo-to z citov a emócií. Síce nie veľa, ale je to taká lepšia verzia Catastrophy. Aj keď vyzerajú rovnako, vždy je vidieť, ktorá je ktorá. A akoby to nebolo málo, otec má ešte dve dcéry. O dva roky mladšie ako Catastropha s Titaniou. Na jednej akcii sa opil, žena porodila deti, dala im ich pred dvere a už ju nikto nikdy nevidel. Ďalšie dvojčatá do ich rodiny. A otec im dal ďalšie strašné mená. Nemal ich rád, ale s manželkou ich aj tak vychovávali ako svoje. Volali sa Apocalypse a Armageddon. A na ne bola ešte tvrdia výchova. Toho si ale Catastropha nevšímala. Mala svoj cieľ, svoj výcvik, svoj... Hm, dá sa to nazvať životom? A aby nebolo málo, majú ešte jednu mladšiu sestru, o štyri roky mladšiu ako je Catastropha, Toxicu, ich pokrvnú. Život v dome bol hlučný, ale Cata tam aj tak skoro nikdy nebola. Žila vlastne vo výcvikom centre, v parku a v lesoch. Keď sa však vezme jej charakter, ktorý je veľmi krátky a už časť jeho bola spomenutá, Cat by nikto nikde nechcel. Okrem otca sa jej aj tak trošku bála celá rodina. Citový pozitívny vzťah má teda len ku svojim sestrám, trošku k matke a ešte jednému človeku, tým je víťaz zo sedmičky menom Archer. Pomohol jej aj keď absolútne nemohol, postaral sa aby nezostala sama v jame, aj keď by mu to bolo pomohlo. Je to tiež jediná osoba, voči ktorej sa ako-tak prejavila. Je totiž vysoko agresívna, ironická, sarkastická, nič jej nepríde vtipné, nič ju nezaujíma. Hlavne zničiť životy ostatných a vyhrať hry. Asi jedinou kladnou vlastnosťou je cieľavedomosť, inak takmer nič, čo by stálo za zmienku. Ako bolo spomínané, jednoducho je to takmer telo bez duše. Nedokáže cítiť nič. Dokonca si už zvykla aj na bolesť, takže ju lepšie znáša. Nikdy sa ale jej zjazvené telo nespamätalo, bolesť tam je, ale bojuje s ňou nejakým zvláštnym spôsobom vo vnútri. Otec ju raz porezal na nohách a naháňal po lese. Od tej doby, keď sa k nej niekto priblíži čo i len s kuchynským nožom, je extrémne nebezpečná. Naozaj sa s ňou neradno zahrávať... Síce už nemá nič, ale psychické divadielko na vás vďaka máme dokáže dokonale zahrať. A vzhľad? Krásna teda je, ale niekedy dojem kazia jazvy, na svaloch, ktoré sú na dievča niekedy až príliš veľké. Tvar jej lemujú svetlulinké vlasy, odlesky blonďavej, bielej a striebornej. Oči má nebeské modré, i keď je v nich vždy pekelný pohľad. Pery plné a svetlé, maľuje sa stále, ani nie preto, že chce, ale kvôli matke, ktorá ju na to tak naučila, že to robí mechanicky, už z nejakého pravidla. A toto je Catastropha, z malého dievčaťa sa vykľulo monštrum. Nakoniec jej dali aj dobré meno. Úplne triafa to, kým v skutočnosti osemnásťročná teenagerka je. Preto je tu rada na záver. Radšej sa jej veľkým oblúkom vyhnite, než by ste mali riskovať, že vám z nudy zlomí väzy. Alebo tiež nie, záleží na všetkom.

133rd Annual HG - Rozhovory II

21. september 2017 at 14:54 | Drake


133rd Annual HG - Rozhovory I

21. september 2017 at 14:54 | Drake


133rd Annual HG - Soukromé vystoupení

19. september 2017 at 20:55 | Maddie

Caelan Amiah Hendrix

19. september 2017 at 11:37 | Maddie |  Characters

Player: Maddie

FC: Lizzy Caplan



Contact: maddiepond@email.cz

Age: 17


Token: Rudá rtěnka

[ kejln ahmia hendriks ]


Jak je vidno, Caelan je z Dvojky. Je to takový normální profík, normálně chodila do centra se naučit bojovat, normálně jí to bavilo. Spíš jí na tom bavilo, že se může hýbat, než že někoho zabíjí, ale taky dobrý. A do centra vlastně začala chodit, protože si nemůže dovolit, aby tam nechodila. Nemůže si dovolit být někdo tak jiný a divný, protože to by potom její post královny večírků hodně rychle zmizel. A na tom si dost zakládá. Její největší schopností jsou právě ty, se kterými se už narodila. Umí to s lidmi, většina lidí udělá to, co po nich chce, a to se ani nemusí snažit. Není ale taková mrcha, aby toho tak využívala. Spíš je ráda, že je ve středu dění a že se všechno točí kolem ní. To totiž musí, protože kdyby byla někde mimo, tak to asi nezvládne. Potřebuje být pořád vidět a bavit ostatní. Je už i jedno, jestli je před ní dav nebo jeden člověk, ale ten dav je přeci jenom lepší. Nebojí se mluvit na veřejnosti, je upřímná, na nic si nehraje. Na druhou stranu je ale velmi dobrá herečka. Jenom to nepoužívá, aby z lidí něco získala, takže málokdy brečí, aby se nad ní všichni slitovali, ale spíš je ráda rozesmává. Potřebuje k životu, aby se na ní někdo díval. Potřebuje být zajímavá. Takže neustále zkouší nové a nové věci, je trochu přelétavá, nikdy se neusadí na dlouho. Všechno jí musí projít rukama a do všeho musí kecat. Někomu přijde otravná, pro jiné je zábavná. Každopádně je oblíbená, má kamarády, taky nevypadá zrovna dvakrát špatně. Vlastně je úplně super, až na to, že musí pořád přeskakovat před kamerou, jenom ona, jako kdyby byla malé dítě. Jinak je celkem dospělá, co se týče nějakého důležitějšího rozhodování. Třeba že doopravdy bude trénovat, kdyby byla vybraná, nebo kdyby se přihlásila, tam ještě nemá úplně jasno. V boji má základní schopnosti samozřejmě bravurně zmáknuté, je to normální profík. Občas chodí běhat, sportuje, aby vypadala dobře, protože si nemůže dovolit nevypadat dobře. Chodí plavat a posiluje, jí zdravě. S tím, aby vypadala dobře, to trochu přehání. Naopak ten boj a příprava na arénu je tak nějak v normálu. Samozřejmě umí bojovat s protivníkem, boj tělo na tělo je v pohodě, ale ona se radši předvádí s nějakou zbraní, aby u toho mohla udělat nějaké větší divadlo. Nejlépe je na tom s mečem nebo s mačetou, to už je vlastně jedno, jakákoli sečná zbraň ji baví. Má celkem ráda ty fatální útoky, které se moc s malými zbraněmi dělat nedají. Ale na druhou stranu jí stačí i malý nožík, aby udělala pořádnou neplechu. Ale to není tak ono, protože to není tak vidět. Ale kdyby bylo nejhůř, tak to taky zvládne. Musí si vždycky všechno vyzkoušet, takže toho umí hodně, ale nic extra dobře, kromě té mačety. Zkoušela bojové umění na zklidnění těla a mysli, ale to také neskončilo dobře, takže spíš chodí plavat do bazénu, aby se alespoň nějak zabavila. Miluje ale pohyb, takže je pořád v akci. S kamarády chodí hrát každý den nějaký sport, ať už přehazku nebo fotbal. Caelan pohybově nadaná je, o tom žádná, takže v tomhle se vyloženě vidí. Dále taky miluje lezení. Stěna je nuda, spíš polorozpadlé budovy, zákazy vstupu na výškové objekty, jakmile je v tom alespoň trochu nebezpečí, je to její.


I taková profíčice jako Caelan má hromadu slabin. Je to sice profík, ale pořádnýho chlapa by asi nepřeprala. Nějakými chvaty ano, ale na tlouštíka prostě nemá. Jakmile není schopná přivést svého protivníka na zem, tak je to horší. Musíme se držet toho, že je to holka. Výcvik na boj má, sport je v pohodě. Trochu horší je to s tou přírodou. Přežití v přírodě, zvířata, rostliny. Nic z toho. Není to nic pro ni. Nebaví ji jenom sedět na zadku a učit se, co jíst může a co ne. Chodí ven, není pořád zavřená doma, ale je to takové městské dítě. Vyloženě v přírodě moc není. I když by chtěla, o tom žádná, tak přeci jenom nemá moc prostor. Takže logicky s tím neovládá ani takové ty základní znalosti, jak si postavit přístřešek, jak rozdělat oheň, jak nalíčit past, jak prostě přežít. Nebaví ji to studovat, kdyby si to mohla zažít, tak to je jiná. Zkouší to sama nebo s kamarády, ale metoda pokus - omyl je velmi zdlouhavá. Ani vaření jí moc nejde, spíš jí to nebaví. Občas doma něco zkouší, ale jde to strašně pomalu, a nezvládá dělat několik věcí najednou, aby mohla hlídat troubu a do toho ještě zpracovávat těsto. Takže s vařením na tom není taky dvakrát nejlíp. Nějak by se o sebe postarala, ale měla by s tím problémy. Hodně problémová věc je strategie, kde se prostě moc nevyzná. Ona je ten typ, co nejdřív jedná a až potom přemýšlí. Takže vymýšlení nějakých léček a pastí není to pravé ořechové. Je výborná na boj na blízko. Ale boj na dálku je jeden velký propadák, protože to také není nic pro ni. Nebaví ji to, když je daleko od lidí, je z toho nervózní, když je vyloženě nevidí před sebou, potom se z toho třese, a nemůže mířit. Celý to na sebe navazuje a závěr zní, že není schopná střílet z luku, kuše, pistole. Není schopná použít vrhací nože na vrhání a celkově, pokud stojí dál než pět metrů od figuríny, tak jí nemá jak ublížit. Umí plavat, s tím nemá problém, ale bojí se hloubek. Je to až fobie, výšky miluje, ale jakmile pod sebe nevidí, tak to nezvládá. Takže plave jenom v bazénu, taky ve Dvojce není jiná možnost, kdyby ale potkala nějaký špinavý rybník, i když třeba jenom mělký, tak do něj nevleze. Ne proto, že by byl tak špinavý, to taky, ale hlavní důvod je ten, že pod sebe nevidí. Hloubky by vlastně zvládala, kdyby pořád viděla na dno, klidně by se i potápěla, ale musí mít jasný povrch. U výšek je to něco jiného, to vždycky ví, že ta zem tam někde dole je, ale u vody to tak jisté být nemusí. Neokáže být v klidu, musí se pořád hýbat. Když byla ještě menší a hráli s ostatními na schovku, tak ji našli vždycky jako první, protože nevydržela být tak dlouho v klidu na jednom místě. A taky se vždycky schovala nějak do výšek, tak každému bylo jasné, kde ji hledat. Dnes už je s tou nápaditostí posunutá dál, takže dobrý, ale stejně by to nevydržela. Je dost náročná v tom, že potřebuje neustále, aby ji někdo sledoval, nebo aby byla alespoň vidět její práce. Takže si našla sprejování, hlavně ta zakázaná místa, moc nemá úctu k nějakým autoritám. Vlastně, kdo ji ještě nezabil, tak má svatou trpělivost. Caelan vždycky žije okamžikem, moc nepřemýšlí, co bude za dva dny. Nemá o čem přemýšlet a taky ještě nenašla nikoho, o kom by přemýšlela na delší dobu. Kamarádi, partneři se jí střídají dost často, stejně jako všechny ostatní činnosti, které dělá.


Caelan se narodila do normální tuctové rodiny ve Dvojce. Je jedináček, nemá s tím problém, nikdy by ani sourozence nechtěla. Její rodiče mají oba dobrou práci, táta pracuje se zdivem, ona úplně nerozumí tomu, co vlastně dělaá, nějak zkoumá nové materiály, ale oukej, to je jeho věc, máma je zase učitelka ve škole, i když je dost šílená. Možná je důvod, proč je z Dvojky tolik divnolidí, protože na ně má už od útlého věku vliv tahle žena. Při slově rodina si totiž Cae představí něco jiného než jiní lidé, protože doma je to hodně akční. Házení předmětů je v pohodě, její matka jednou pobodala otce do krku, ale pohoda, přežil to. Caelan má tedy dost jinou představu o tom, co je normální, a co ne. Vlastně se to dozvěděla až ve škole, že jiní rodiče se přeci jenom chovají s respektem vůči sobě. Přes to všechno je ale jistý, že se její rodiče mají pořád rádi. Takže vlastně vyrůstala v milujícím prostředí. Dál to ale neřeší. Moc se do věcí svých rodičů nemíchá, protože by se jí taky mohlo něco stát. Což by ani tak nevadilo, ale je potřeba, aby byl doma vždycky alespoň jeden člověk s chladnou hlavou, což je většinou ona. Každopádně ale sní o svojí příjemné rodině, kde nebude nikoho muset bodat jenom kvůli tomu, že si není schopný uklidit svoje prádlo. Bere s humorem to, že je u nich asi něco špatně, díky tomu byla schopná tohle všechno přežít. Jinak by se z toho asi musela zbláznit. Je hodně pozitivní, což je dobrá věc, která jí drží při životě. Vlastně Caelan je velmi extrovertní, nemá problém si začít povídat s kýmkoli, miluje lidi, a nikdy nedokáže být sama. Samozřejmě na krátko to sama zvládne, ale ráda se předvádí a když si nemá s kým povídat, tak má svého imaginárního kámoše Lea, ještě z dětství. To totiž měla horší období, kdy se vlastně kamarádila jenom s Nadirem, což je její nejstarší kámoš, protože ostatní děti s ní nechtěly nic mít, když má mámu učitelku. Takže vlastně měla jenom Náďu a Lea, nebylo to moc, ale přežila. Je to pro ni hlavní věc, popularita, to, že je oblíbená. A to je. Nemá problém lidem ve svém okolí pomáhat, ale zase ví, kdy musí přestat. Dokáže si odhadnout, kdy už to je nebezpečné, hlavně pro ni. Takže tady není, aby se pro ostatní rozdala, ale když ji někdo požádá, tak mu ráda pomůže. Takhle to ale funguje doma ve Dvojce, ostatní kraje bere bez předsudků, ale je tam poznat, že hranice mezi kraji není jenom jenom z ostnatého drátu, ale i v její hlavě. Caelan ale nemá žádný problém se ukázat na veřejnosti, ráda mluví, a vždycky mluví, někdy je to i otravné. Ale vždycky řekne přesně to, co si myslí. Neumí se zastavit, poví pravdu člověku přímo do očí a necítí se za to špatně. Čímž se dostává k té druhé hraně, že to sice myslí dobře, ale umí být nepříjemná. A hnusná. Ale vždycky je to pravda. Alespoň z nějaké části. Ani ona není svatá a nevydrží všechno. Má velmi ráda popularitu kolem své osoby, ať už většího davu nebo jednotlivců. Líbí se jí, když se o ní někdo zajímá, a taky když se o někoho zajímá ona. Nenávidí ale nudu, když musí ve škole sedět na jednom místě několik hodin. Radši dělá vtípky, klidně i sama ze sebe, což zvládne, ale musí se něco dít. Ve všem je aktivní, nikdy nečeká, až se něco stane, většinou se stane ona. Adrenalin, nebezpečí, to je její. Musí zkusit všechno a nikdy nemá dost, takže si užívá život se vším, co nabízí. Hlavně je ukecaná jak něco, a o všem mluví. I když občas udělá nějakou zakázanou věc, tak to stejně prokecne. Má nějaké problémy, ale kdyžtak si je sama vyřeší, protože není malá holka, aby běžela za mámou. Nejsou sice nějaká extra vlivná rodina v kraji, ale nedělá zase tak velké problémy, aby o ní věděli i v tom negativním světle. Přeci jenom, je trochu dětská v tom, že si musí všechno zkusit, což by ji snad ani nemělo omlouvat, každopádně se to tak děje. Ale Caelan miluje život, proto ho má tak zajímavý, jaký je.

Tatiana Roth Herman

16. september 2017 at 14:42 | Maddie |  Capitol

Player: Maddie

FC: Ieva Laguna

Occupation: Stylist → Alternate

Contact: maddiepond@email.cz

Age: 23


[ tatjána róf hermn ]


Když si představíte tuctového Kapitolana, tak přesně to je Tatiana. Taková rozhazovačná, naivní, rozmazlená holka, co ještě ani pořádně nedospěla. Potřebovala by ještě pár let. Je to ještě takový dost dítě, i když se snaží vypadat strašně dospěle. Je taková dost nerozumná, a ještě si plně neuvědomuje následky svých činů. Pořád má nad sebou maminku a tatínka, asi by moc dlouho nepřežila, kdyby jí někdo nekupoval jídlo. Nevyzná se v těhle věcech. Jenom kdyby někdo zatlačil a řekl, že se doopravdy musí snažit, tak by to zvládla. Jenže její alternativní rodiče to nikdy neudělají a ona ani nemá důvod, aby se o něco snažila. Takhle jí to vyhovuje. Budí dojem, že je tak umělecká duše, že se u přízemních problémů nezastavuje. Jenže ona je chce všechny vědět. Není to žádná křehká duše, dokáže si říct, co chce. Dokáže si to vydupat. Každopádně chce být u všeho, miluje, když je ve společnosti, umí se tam chovat. Ale pořád je u ní znát jistý egocentrismus, ráda mluví o sobě nebo o někom, na kom jí záleží stejně jako na sobě. To jsou už spíš doopravdy celebrity, vítězové. Snaží se vypadat a chovat, že patří mezi ně, což většinou klame. Ale na druhý pohled je jasné, že k tomu má ještě daleko. Tatiana je velmi lehce ovlivnitelná. Věří vlastně všemu, co jí kdo řekne, vždy se snaží jít s davem. Neumí moc argumentovat, protože si nikdy nepotřebovala nic vyhádat, ale zase když má udělat scénu před co nejvíce lidmi, tak je zase v pohodě. Má prostě ráda, když se na ní všichni dívají. Proto se také obléká ne podle svých návrhů, ale podle toho, co právě nosí ti nejvíce viditelní. Často se stane, že má stejný outfit jako nějaký vítěz, kopíruje kde se dá, aby se alespoň trochu přiblížila té vyšší vrstvě. Má ráda svůj dokonalý vzhled a ráda ho samozřejmě předvádí. Jenže tímhle vším jenom schovává obrovskou životní nejistotu, protože vlastně jde jenom ve stopách babičky, není to něco, co by si vyloženě vybrala sama, takže vlastně ani neví, co pořádně chce.

Tatiana se najednou vzala v Kapitolu. Narodila se tu, ale nikdo moc to nečekal. Ale to nevadilo, její rodiče si moc přáli mít děťátko, takže byli moc rádi za tohohle malého kulíška. Jenom vlastně byla tajně, nikdo to nesměl moc vědět, že je na světě. Protože její rodiče nechtěli, aby to zase věděli jejich rodiče. Tatiana měla všechno, co kdy chtěla. Bohaté rodiče, milující rodiče, kteří se jí neustále věnovali. Zažila skvělé dětství a vlastně celý její život byl super. Celá její rodina byla taková alternativní, takže Tats se spíš učila waldorfským způsobům, číst a psát se naučila až velmi pozdě, zato už od dětství šila, malovala nebo navlékala korálky. To jí zůstalo. Všechno bylo doma super, než teda dostala mladšího bratra, to teprve zažila peklo. Ale nějak si na něj zvykla a teď už má svou rodinu zafixovanou ve čtyřech lidech. Její rodiče jsou přeci jenom velmi bohatí, tak si mohli dovolit rozmazlovat obě děti. Ani jedno na tom netrpělo. Jak šel čas a Tatiana a její mladší bratr Hugo rostli, přicházela puberta a nějaké nešvary s rodiči. Ale pořád je všechno v pohodě, jenom měla Tatiana zakázáno šít a kreslit, protože to vlastně dělala celé dětství, tak už byl čas se naučit něco nového. Jenže ji to k módě pořád táhlo, i když to měla nakonec úplně zakázáno. Nejdřív nevěděla, proč to tak je, ale potom se ukázala celá historie. Ona to totiž má v krvi, že chce navrhovat. A její babička nebyl nikdo jiný než Mag Tennant. Jenže ta se o svou dceru nestarala, takže ta ani nechtěla, aby se její matka dozvěděla, že je babičkou. Tatiana se s ní nikdy nepotkala, každopádně teď už jí nikdo nesmí kecat do toho, co chce dělat. A protože byla celý svůj život rozmazlovaná a dokázala si rodiče obtočit kolem prstu, tak jim prostě řekla, že jde pracovat ke Hrám a že se stěhuje a že ji mají finančně podporovat. Což je také stalo, přesně do puntíku. Začátky byly kruté, ale práci získala. Teď už navrhuje, co chce, a je dost šťastná. Hýří penězi, které jí dávají rodiče, má doma dvě kočky a tři papoušky a vůbec to tam nemusí po nich uklízet, protože má svého vlastního avoxe. Ale hlavně chce být vidět ještě víc, aby její rodina, a hlavně ona sama byla stejně slavná jako už jednou byli.



× o doplnění si napiš na email

133rd Annual HG - Přehlídka

15. september 2017 at 23:23 | Diddi

133rd Annual HG - Wasteland

15. september 2017 at 0:47 | Drake

INFORMACE A PŘEHLED O ARÉNĚ

Komentátoři HerShireen Baily | Rozhovory: Shireen Baily
Tvůrci arénySeverine Cosgrove




Body: [6+1]; [6+1]; [11] +2 → Celkem [27 = 2]
Vztah s mentorem:
Stav: | Hlavní zbraň: mačeta
Spojenci: Marshall Ravensterra, Bumpey Cosgrove,
Gunner Cosgrove
Počet zabitých: x
Body: [6+1]; [1+1]; [10] +2 → Celkem [21 = 3]
Vztah s mentorem:
Stav: | Hlavní zbraň: jeden a půlruční meč
Spojenci: Yilaira Wenerron, Bumpey Cosgrove,
Gunner Cosgrove
Počet zabitých: x


Mentor: Lewis Holbourn | Stylista: Bradley Nogard | Uvaděč: Selah McNeal

Body: [8+1]; [8+1]; [17] +1 → Celkem [36 = 7+11]
Vztah s mentorem:
Stav: | Hlavní zbraň: pila
Spojenci: Gunner Cosgrove, Yilaira Wenerron,
Marshall Ravensterra
Počet zabitých: 4
Body: [8+1]; [10]; [16] +2 → Celkem [37 = 0+7]
Vztah s mentorem:
Stav: | Hlavní zbraň: kombo mačeta/boxer
Spojenci: Bumpey Cosgrove, Yilaira Wenerron,
Marshall Ravensterra, Elliot Emerson
Počet zabitých: 10


Mentor: Rosie Alisee Wayne | Stylista: Incognito | Uvaděč: Dewerlix von Zarevey

Body: [5]; [0]; [10] → Celkem [15 = 0]
Vztah s mentorem:
Stav: | Hlavní zbraň: dýka
Spojenci: x
Počet zabitých: x

Body: [5+1]; [7+1]; [11] +1 → Celkem [26 = 0+2]
Vztah s mentorem:
Stav: | Hlavní zbraň: vrhací nože
Spojenci: Parker Bresten, Leonie Francis,
Gunner Cosgrove
Počet zabitých: 1



Body: [5]; [0]; [0] → Celkem [5]
Vztah s mentorem:
Stav: | Hlavní zbraň: x
Spojenci: x
Počet zabitých: x
Body: [5]; [0+1]; [7] +1 → Celkem [14 = 4+3]
Vztah s mentorem:
Stav: | Hlavní zbraň: luk a šípy
Spojenci: x
Počet zabitých: 1



Body: [8+1]; [4+1]; [10] +1 → Celkem [25 = 7]
Vztah s mentorem:
Stav: | Hlavní zbraň: vrhací nože
Spojenci: Arwen Estrella
Počet zabitých: x
Body: [8]; [3]; [12] → Celkem [23 = 3]
Vztah s mentorem:
Stav: | Hlavní zbraň: dýka
Spojenci: Leonie Francis, Elliot Emerson
Počet zabitých: x


Mentor: Ezra Donnovan | Stylista: Cornelie Sang | Uvaděč: Cornelie Sang

Body: [7]; [4+1]; [7] +1 → Celkem [20 = 0]
Vztah s mentorem:
Stav: | Hlavní zbraň: páčidlo
Spojenci: Peter Sawerson
Počet zabitých: x
Body: [7]; [0]; [0] → Celkem [7]
Vztah s mentorem:
Stav: | Hlavní zbraň: x
Spojenci: x
Počet zabitých: x


Mentor: Archer Francis Jr. | Stylista: Tera Nerley | Uvaděč: Priscilla K. Lufkin

Body: [7+1]; [5+1]; [15] +1 → Celkem [30 = 5]
Vztah s mentorem:
Stav: | Hlavní zbraň: vrhací sekera
Spojenci: Parker Bresten, Elliot Emerson
Počet zabitých: x
Body: [7]; [5]; [0] +1 → Celkem [13]
Vztah s mentorem:
Stav: | Hlavní zbraň: sekera
Spojenci: x
Počet zabitých: x


Mentor: Rosie Alisee Wayne | Stylista: Deiene Lucio | Uvaděč: Cassandra Wright

Body: [0]; [0]; [0] → Celkem [0]
Vztah s mentorem:
Stav: | Hlavní zbraň: x
Spojenci: x
Počet zabitých: x
Body: [4+1]; [0]; [0] +2 → Celkem [7]
Vztah s mentorem:
Stav: | Hlavní zbraň: x
Spojenci: x
Počet zabitých: x


Mentor: Bentley Grayson | Stylista: Incognito | Uvaděč: Sheila Ireth

Body: [8+1]; [3+1]; [5] → Celkem [18 = 2]
Vztah s mentorem:
Stav: | Hlavní zbraň: kukri
Spojenci: Lavínia Efová
Počet zabitých: x
Body: [8]; [6+1]; [0] +1 → Celkem [16 = 10]
Vztah s mentorem:
Stav: | Hlavní zbraň: srp
Spojenci: Newsäi Mynersa Zarzexëz
Počet zabitých: x


Mentor: Claudia Riqueti | Stylista: Gabi Marcy Peréz | Uvaděč: Gabi Marcy Peréz

Body: [8]; [0+1]; [7] → Celkem [16 = 2]
Vztah s mentorem:
Stav: | Hlavní zbraň: x
Spojenci: x
Počet zabitých: x
Body: [8+1]; [5+1]; [15] +1 → Celkem [31 = 0+0]
Vztah s mentorem:
Stav: | Hlavní zbraň: řeznický nůž
Spojenci: Sasskia Waldau
Počet zabitých: 1



Body: [6+1]; [6+1]; [13] +1 → Celkem [28 = 1]
Vztah s mentorem:
Stav: | Hlavní zbraň: katana
Spojenci: Charles Heath Meyer
Počet zabitých: x
Body: [6]; [2+1]; [11] → Celkem [20]
Vztah s mentorem:
Stav: | Hlavní zbraň: boxer
Spojenci: x
Počet zabitých: x


Mentor: Marva Grainer | Stylista: Zak Lucan Thorn | Uvaděč: Christine Hibbs

Body: [6+1]; [6+1]; [8] +1 → Celkem [23 = 2]
Vztah s mentorem:
Stav: | Hlavní zbraň: kladivo
Spojenci: x
Počet zabitých: x
Body: [6+1]; [5+1]; [6] +1 → Celkem [20 = 0]
Vztah s mentorem:
Stav: | Hlavní zbraň: kladivo
Spojenci: x
Počet zabitých: x

Aréna
Mapa
Kostým Bradley Nogard

Informace - 133.

15. september 2017 at 0:38 | Drake

VYSVĚTLENÍ

Body - Kromě normálních bodů, lze získat ještě bonusový bod za hraní na akcích, v tréninkovém centru atd... Maximální počet bodů, který můžete získat je 47 [Sklizeň: 1-2 bod, Přehlídka: 10 + 1, Soukromé vystoupení: 12 + 1, Rozhovor: 10 + 10].
Vztah s mentorem - Postupy jsou , , , → Čím lepší vztah si vybudujete za tu dobu s mentorem, tím lepší budete mít výhody. Při jedné zelené máte s mentorem jen dobrý vztah, žádnou výhodu nezískáváte, ale tak pro dobrý pocit stačí. Když máte už dva, máte jeden boj zvýšený útok až na -30 % jako při úvodním masakru, použít to můžete kdykoliv, ale ne ve finále. Pokud dosáhnete 3 zelených, tak Vám mentor může posílat sponzorské dary zadara, bere se stále ohled na reálnost. Hra s mentorem může mít i jiné výhody. Třeba, že Vám prozradí něco málo o aréně a vy můžete být o něco lépe připravení.
Hlavní zbraň - Vybíráte si u soukromého vystoupení, tato zbraň bude muset být nutně v aréně aspoň jednou, pokud se tam hodí. Zbraň nemusíte získat, může Vám ji sebrat někdo jiný.

SÁZKY

Sázky - Jestli si chcete na někoho vsadit, napište to do komentářů, tam, kde je seznam splátců, pod jménem vaší postavy, pro koho si chcete vsadit. Jak se přičítají body naleznete v rubrice, kde se nachází Sponsorship.
  1. splátce: Yilaira Wenerron | kurz - 2.5 | vsazeno: $0 | počet lidí: 0
  2. splátce: Marshall Ravensterrax | kurz - 3.5 | vsazeno: $0 | počet lidí: 0
  3. splátce: Bumpey Cosgrove | kurz - 2 | vsazeno: $450 | počet lidí: 4
  4. splátce: Gunner Cosgrove | kurz - 1.5 | vsazeno: $52 370 | počet lidí: 8
  5. splátce: Futura Scarwave | kurz - 4.5 | vsazeno: $0 | počet lidí: 0
  6. splátce: Elliot Emerson | kurz - 2.5 | vsazeno: $0 | počet lidí: 0
  7. splátce: Rhiannon Monaghan | kurz - 7 | vsazeno: $0 | počet lidí: 0
  8. splátce: Milo Dempsey | kurz - 5 | vsazeno: $0 | počet lidí: 0
  9. splátce: Lavínia Efová | kurz - 3 | vsazeno: $0 | počet lidí: 0
  10. splátce: Parker Bresten | kurz - 3 | vsazeno: $0 | počet lidí: 0
  11. splátce: Newsäi Mynersa Zarzexëz | kurz - 3.5 | vsazeno: $0 | počet lidí: 0
  12. splátce: Russel Toby Simonson | kurz - 6.5 | vsazeno: $0 | počet lidí: 0
  13. splátce: Leonie Francis | kurz - 2 | vsazeno: $200 | počet lidí: 1
  14. splátce: Christian Everszon | kurz - 5 | vsazeno: $0 | počet lidí: 0
  15. splátce: Amber White | kurz - 9 | vsazeno: $0 | počet lidí: 0
  16. splátce: Luther Ryu | kurz - 6.5 | vsazeno: $0 | počet lidí: 0
  17. splátce: Arwen Estrella | kurz - 4 | vsazeno: $0 | počet lidí: 0
  18. splátce: Peter Sawerson | kurz - 4.5 | vsazeno: $0 | počet lidí: 0
  19. splátce: Nancy Butterscotch | kurz - 4.5 | vsazeno: $0 | počet lidí: 0
  20. splátce: Charles Heath Meyer | kurz - 2 | vsazeno: $0 | počet lidí: 0
  21. splátce: Sasskia Waldau | kurz - 2.5 | vsazeno: $400 | počet lidí: 1
  22. splátce: Armel Taneli Bonaparte | kurz - 3.5 | vsazeno: $0 | počet lidí: 0
  23. splátce: Zivva Jennett Devion | kurz - 3 | vsazeno: $0 | počet lidí: 0
  24. splátce: Robb Blackwood | kurz - 3.5 | vsazeno: $0 | počet lidí: 0

ARÉNA

Prostředí
Většina arény se nachází v písku. Roh Hojnosti se nachází na rozpadlém letišti, pokrytém pískem. Někomu to může připadat jako vrakoviště letadel. Nahodile se tu povalují kusy letadel, některé z nich jsou zakryté pískem a jsou jenom vytyčené. Celá aréna působí dystopicky a vše v ní se tváří, že by se mělo při doteku rozpadnout. Splátci by si tedy měli dávat pozor, kam šlapají nebo čeho se dotýkají. Z písečného prostředí aréna lehce přechází v kamenná údolí. Jedno je charakteristické velkým kamenným obloukem. Zde to nevypadá, že by se tu mělo něco rozpadnout. Terén zde má mírné hrbolky, ale nejsou to žádné obří kopce. Je to tu poměrně rozsáhlé a snad na každý desátý krok připadne jeden kaktus či nějaká uschlá travina. Rozhodně si jej nespletete s druhým údolím, které trochu připomíná dobu, kdy po zemi běhali dinosauři. A také jako dinosauři vypadá stejně mrtvě. Je to jedna velká bílá placka plná kamení. Místy se zvedají ze země oranžové bodce nějaké té skály. Zhruba uprostřed téhle nehostinné scenérie se zvedají k nebi bílé kusy skály, připomínající obří žebra. Dále se v aréně rozléhají trosky mrakodrapů, které tvoří město. Jsou to vysoké budovy a jistě by se v nich dalo dobře skrýt, avšak by vám tam také mohlo něco spadnout na hlavu. Ulice tvoří změť bludišť a nikdy nemůžete vědět, jestli to tam nebude zabarikádované nějakou spadlou budovou. Dokonce jako správné město mělo kdysi vysutý most, který je dnes stejně rozpadlý jako zbytek města. V jeho prostředku očividně značná část chybí a nikdy nevíte, kdy odpadne další kus a pád z takovéto výšky by nezmírnil ani písek, co se za tu dobu nahromadil pod mostem a rozlévá se dál od města. Celkově má aréna mrtvý nádech, dokonce se sem tam povalují mrtvoly a pohled ani odér není zrovna vábný.
Suroviny, jídlo, zdroj vody
Už od vejití do arény si povšimnete několika kousků rozpadlých mechanických částí, avšak budou rozhodně zastaralé a nefunkční. Zprovoznit je bude zcela nemožné, většinou jsou to také jen rekvizity arény a jsou zde jen na ozdobu. V ruinách města se vám jistě podaří si zajistit nějakou tu plachtu, cihlu, polorozpadlý cement i rozbitá skla z mrakodrapů. Se zdrojem vody je to zapeklitější, rozhodně se tu nenachází ani ta malá louže, všude je jen písek. Avšak pro větší znalce jsou tu sukulenty, ze kterých se dá něco málo dostat. Budete se muset dostat k měkké dužině, čím blíže ke kořenu, tam jistě najdete tekutinu. Nejspíše pocítíte nechutnou chuť teplých zvratků, ale je to jaksi jediná forma pitné tekutiny.
Fauna a flóra
Co se týče fauny a flóry, tak obojího je tu opravdu dosti málo. Rozhodně tu nečekejte nějaké lesy. To co tu roste, jsou jen kaktusy a nějaké traviny a keříky, které ovšem svým vzhledem vypadají, jako by byly uschlé díky nedostatku vody. A moc jedle se splátcům nejspíše netváří. Splátci by si měli dát pozor na trny z kaktusů, když se do vás zapíchne, tak je to dost bolestivé a ještě víc, když se vám trn zlomí a zůstane v místě dotyku. Mohlo by to dokonce skončit dosti nepříjemným zánětem, který by mohl v aréně skončit i smrtelně. Co se týče živočichů, tak těch tu také moc není, ale je jich rozhodně více než rostlin. Nejhojněji se zde vyskytují supi a hyeny, kteří čekají, až se vyskytne nějaká ta mršina, kterou by mohli sežrat. Takže štěkotavý výsměch hyen zde uslyšíte skoro na každém kroku. Dokonce by se nějací odvážnější jedinci mohli pokusit ukrást vám nějaké to maso, kdybyste něco měli. Supi kroužící nad vaší hlavou také nebudou vaší nejmilejší společností, ale na to si zvyknete nebo z toho zešílíte. Další škůdci, co se vám nejspíše budou pokoušet ukrást nějaké to jídlo, jsou pouštní myšky, které jsou drzé a klidně si vám budou běhat před nosem a klidně vám některé nanesou nemoc. Také se to tu dosti hemží jedovatými pavouky, takže byste si měli dávat pozor, abyste si nesedli do jejich hnízda. Když se setmí, tak vylézají hadi, kteří se přes den pěkně vyhřívali, na lov. Rozhodně byste nechtěli, aby vás nějaký uštkl. Další, co se tu objevuje v noci, jsou kojoti. Není jich tu tak hojně jako hyen, ale jsou nebezpečnější a divočejší. Rozhodně můžete zaslechnout jejich vytí na měsíc.
Počasí
Většinu času je obloha zcela jasná. Výjimečně se tam objeví nějaký ten mráček. Teploty se zde pohybují přes den okolo 40°C, v noci mohou dosáhnout i bodu mrazu nebo pod nulou. Splátce všude provází nesnesitelné horko nebo v noci naopak neskutečná zima. Je tu poměrně sucho, tudíž se čas od času může stát, že zafouká silnější vítr a přijde nepříznivá písečná bouře. Je to nepříjemné jako milióny mini bodných jehliček, je tu i velké riziko udávení či vysoké úrovně popálenin, což je s kombinací nesnesitelného vedra to jedno z nejhorších zážitků, které se vám může stát. Vzhledem k tomu, že se nacházíte na poušti, i když místy jen falešná poušť, deště se tu opravdu moc nedočkáte. Opatrně s některými místy, kde je vzduch dost toxický a může se vám udělat zle.
Pořadí mrtvých | Počet dní v aréně: 6
  • 24. - Russel Toby Simonson [6]; zabit: Gunner Cosgrove [2]; příčina: setnutá hlava
  • 23. - Newsäi Mynersa Zarzexëz [6]; zabita: Bumpey Cosgrove [2]; příčina: protržená mícha
  • 22. - Amber White [8]; zabita: Gunner Cosgrove [2]; příčina: zlomený vaz
  • 21. - Lavínia Efová [5]; zabita: Milo Dempsey [4]; příčina: roztržená na kusy granátem
  • 20. - Rhiannon Monaghan [4]; zabita: Bumpey Cosgrove [2]; příčina: roztržená vejpůl
  • 19. - Arwen Estrella [9]; zabita: Charles Heath Meyer [10]; příčina: vyčerpání, hluboké zásahy
  • 18. - Christian Everszon [7]; zabit: Bumpey Cosgrove [2]; příčina: několikrát pobodaný
  • 17. - Milo Dempsey [4]; zabit: granát; příčina: sebevražda, výbuch
  • 16. - Peter Sawerson [9]; zabit: Gunner Cosgrove [2]; příčina: probodnuté srdce
  • 15. - Nancy Butterscotch [10]; zabita: Gunner Cosgrove [2]; příčina: ostrý úder do spánku
  • 14. - Marshall Ravensterra [1]; zabit: Elliot Emerson [3]; příčina: natrhlá krční tepna
  • 13. - Zivva Jennet Devion [12]; zabit: Bumpey Cosgrove [2]; příčina: rozmáčklé srdce
  • 12. - Luther Ryu [8]; zabit: písečná bouře; příčina: udušení
  • 11. - Armel Taneli Bonaparte [11]; zabit: písečná bouře; příčina: udušení
  • 10. - Elliot Emerson [3]; zabit: Gunner Cosgrove [2]; příčina: setnutá hlava
  • 9. - Leonie Francis [7]; zabita: Gunner Cosgrove [2]; příčina: probodnuté srdce
  • 8. - Parker Bresten [5]; zabit: Gunner Cosgrove [2]; příčina: probodnutý skrz naskrz
  • 7. - Yilaira Wenerron [1]; zabita: crankové; příčina: rozcupována na kousíčky
  • 6. - Futura Scarwave [3]; zabita: crankové; příčina: rozsápané tělo
  • 5. - Charles Heath Meyer [10]; zabit: Gunner Cosgrove [2]; příčina: rozseknutá hlava
  • 4. - Bumpey Cosgrove [2]; zabita: crankové; příčina: proměněná v cranka
  • 3. - Sasskia Waldau [2]; zabita: Gunner Cosgrove [2]; příčina: rozsekané orgány
  • 2. - Robb Blackwood [12]; zabit: Gunner Cosgrove [2]; příčina: stažená páteř z těla
Poslané sponzorské dary
  • Energetický štít → Gunner Cosgrove od Daryl Douglas
    • Vzkaz: Zatím to vypadá, že tam ty splátce všechny pobiješ sám. Má to našlápnuto k jednomu z nejlepších ročníků. Tak jen tak dál! - Daryl D.
  • Čokoládový dortík → Bumpey Cosgrove od Manfred Cosgrove
    • Vzkaz: Pořádně se najez sluníčko a pozdravuj bráchu. Zatím vám to jde skvěle! Jen tak dál. - Táta
  • Galaxy milkshake → Gunner Gosgrove od Selah McNeal
    • Vzkaz: Jsem na tebe hrdá, takového splátce si může přát každý kraj, tak pojď do toho a ukaž jim, jak se 2. kraj vypořádává s konkurencí! - Selah
  • Citrónová minerálka → Leonie Francis od Archer Francis Jr.
    • Vzkaz: Jsem na tebe moc pyšný. Mám tě hrozně rád. Hlavně to nevzdávej. - Archer
  • Detoxikační limonáda s Chia semínky → Sasskia Waldau od Rhys Malphite
    • Vzkaz: Doufám, že ti tohle pomůže a občerství. - R. Malphite
  • Kančí medailonky s kroketami → Leonie Francis od Ezra Donnovan
    • Vzkaz: Už jste skoro v polovině, tak se drž. Doufám, že se přijímení Francis už podruhé zapíše do historie Her. - Ezruš
  • Maska na obličej → Gunner Gosgrove od Lewis Holbourn
    • Vzkaz: Jen tak dále, hochu. Hlavně ten humus ve vzduchu moc nedýchej.
  • Broskový Ice Tea → Leonie Francis od Archer Francis Jr.
    • Vzkaz: Jsem hrozně rád, že ještě žiješ. Ani nevíš jak moc jsi podobná naší mamince. Byla by na tebe moc pyšná. Máme tě hrozně rádi. Vrať se nám. - Archer
  • Citrónový Ice Tea → Parker Bresten od Archer Francis Jr.
    • Vzkaz: Jsem rád, že jste oba ještě naživu. Držte se. - A
  • Energetická tyčinka → Gunner Gosgrove od Kesame Brannan
    • Vzkaz: Kisses Kesame
Mutové a pohromy v aréně
  • Písečná bouře
  • Chemická bouře
  • Crankové

VÍTĚZ



Charles Heath Meyer

14. september 2017 at 20:04 | Maddie |  Deceased

Player: Quinn

FC: Brendon Boyd Urie



Contact: ankakuba1701@gmai.com

Age: 18 - rozseknutá hlava: G. Cosgrove


Token: Zip od starých bot

[ čárls hýt majr ]


Narodit se do Desátého kraje možná není žádná výhra, když toho však dokážete patřičně využít, nemusí to být zas až tak špatné. Co vám tedy tento kraj může nabídnout? Samozřejmě výborný vztah se zvířaty. Heath měl na tohle navíc vždycky nějaký extra smysl. Zvířata ho prostě poslouchají a nikdo neví proč, ani on sám. Kromě vztahu k nim se je musíte naučit i zabíjet, což není tak příjemné, ale trošku vám to zkreslí představy o tom co je a není nechutné. Krev není žádný problém, je to jen další suroviny která mu už ani nesmrdí, protože je na ni tak moc zvyklý. Práce v desítce vám přinese i značnou sílu. Jakožto chovatel býků a krav se každodenně musíte stát krotitelem, protože ta zvířata prostě nemůžou být chvíli v klidu. Utáhnout takového dospělého býka není žádná sranda. Heathovi trvalo spoustu let, než ho k tomu vůbec pustili, teď je v tom ale už profesionál. Přenášení mnohokilových balíků potravy pro zvířata, či obrovských fláků masa za vás také nikdo neudělá a tak vám prostě nezbude nic jiného, než su tu sílu vypracovat. Když jste v desítce na takovém postavení, jako Heath, musíte umět všechno, nebo alespoň ode všeho trošku, abyste mohli být dobrý hospodář. Většině lidí by taková námaha a práce jistě vadila, on je ale v pohodě. Na práci je zvyklý a vlastně to dělá i rád. Spousta lidí by o něm řekla, že je to workoholik a možná mají i pravdu. Heath měl navíc tu obrovskou výhodu, že na to učení nebyl sám. Učil se od toho nejlepšího v okolí, od svého táty. Za všechno co umí vděčí právě jemu. Když žijete v desítce, musíte být připraveni každý den uběhnout, nebo spíše ujít, maraton. Buď jdete pěšky, nebo jedete na koni a protože strojit koně dá spoustu práce, spíše chodíte a běháte. Tím si Heath získal celkem dost dobrou výdrž. Chůze ho ale i tak stále baví mnohem méně než jízda na koni. To je jeho vášeň. Každý kdo ho zná ví, že koně jsou jeho láska a nikdy by na ně nedal dopustit. Tím, že jezdí pravidelně si vybudoval dobrou fyzičku. Bez té totiž pořádně jezdit nemůžete. Každý den tak cvičíte nohy, ruce, břicho a tak dále. Je to dřina, ale ten výhled a vítr ve vlasech za to stojí. Aby bylo jasno, je to chronický lhář. Což, v jeho podání, opravdu je výhoda. Lhát dokáže o čemkoliv a s jeho divokou představivostí si navíc dokáže vymyslet tisíce identit, které je pak schopen prodat. Jeho specialitou jsou konverzace v malých skupinách, ty zvládá bravurně. Když má mluvit před větší skupinou, nebo je ve stresu, není to žádná sláva, ale na tom může zapracovat. Už od mala vykazoval známky vysoké inteligence. Myslí lépe a rychleji než ostatní. Když je na statku nějaký problém, většinou musí improvizovat takže vymyslet nějaký plán mu nikdy nesmí trvat dlouho. Je dost tvrdohlavý. Když si něco usmyslí, opravdu si v tom věří a je schopen toho dosáhnout, ať už si ostatní myslí cokoliv. Další schopností, která mu byla darována desátým krajem je zacházení s noži všech velikostí. Poradí si jak s malinkou dýkou, tak s obrovskou kudlou. Kdyby se někdy dostal do arény, rozhodně by zvládl použít na lidi stejné techniky jako na maso zvířat. Celkové ví, kam tak asi bodnutí bolí nejvíce a dokázal by toho využít. Zvířeti už vyřezával orgány několikrát, tak proč by to nezvládl i na lidech? Navíc, pokud by mu opravdu šlo o život, tak si je jistý, že by člověka zabít dokázal. Má sice lidi docela rád, ale nikoho nemá radši než sebe. Možná je to šílenec, ale opravdu by byl schopý vzít někomu život jen aby mohl žít. Vždycky chce dokázat, že je nejlepší, aby na něj jeho otec mohl být hrdý.


Když už jsme zjistili, co všechno mu desátý kraj nabídl, musíme se samozřejmě kouknout i na to, co mu sebral. Je spousta věcí, co neumí, protože zkrátka neměl šanci se je naučit. Nezná žádné bojové techniky, neví jak se rvát jinak než pěstmi. Nějaké chvaty nepřichází v úvahu. Párkrát už se do rvačky dostal, ale nikdy to nebylo nic profesionálního, takže opravdu nemá velké zkušenosti. Stejně to má se zbraněmi, zná pouze jeho nože a zbytek je velký otazník. Troufá si říct, že by snad ani víc než tři zbraně nedokázal vyjmenovat, protože ho to nějak nezajímá. Je to paličák, co si zamane to udělá a většinou na to doplatí. Jediný člověk, jehož rady si kdy vzal k srdci byl jeho táta, jinak ho to moc nebere. Někdy dokáže být dost velká osina v zadku. I když se to nestává moc často, pořád to patří k jeho špatným vlastnostem, které stojí za zmíňku, protože když už takovou náladu má, fakt to stojí za to. Inteligencí byl obdarován, dobrá paměť mu však přána nebyla. Je hodně zapoměntilý. Názvy květin, stromů, keřů, plodů a tak dále nejsou jeho nejsilnější stránkou. Kdo si to má všechno pamatovat, že jo? Stejně tak má nulový smysl pro orientaci. Byl by se schopný ztratit i ve vlastním domě kdyby tam nežil tak dlouho. Nemá tušení jak rozeznat kde jsou světové strany, ani o to vlastně nějak nestojí. Nepotřebuje to - tedy ho to nezajímá. A to je další problém. Dříve býval zvídavý a rád se učil novým věcem, teď už na to zvysoka kašle. Dalo by se říct, že se snad i neznámých a nových věcí bojí. Má zajetou svojí rutinu a jakmile jeho den nejde podle plánu, vyhodí ho to z míry. Sice s každým dokáže vyjít, ale na nikom mu moc nezáleží, pokud to není jeho dobrý kamarád nebo rodina. Být s ním vážně není žádná kopa srandy. Moc nemluví a na všechny působí dost asociálně a možná takový i doopravdy je. Když už si ale někoho oblíbí, často je pak dost vlezlej. Ne, že by snad otravoval mluvením, to ne, spíš je všude kolem vás a to vám po chvíli začne vadit, jako každému normálnímu člověku. Taky má trošku problém s tím, že chce být vždycky vůdce. Je zvyklý pracovat sám a rozkazovat těm, co pracují pod ním. Jakmile je něco jinak, je nesvůj a snaží se získat místo toho vůdce. A získat si ho umí, o tom žádná. Končí to však tím, že ho pak spousta lidí nemá ráda a to tak moc super vážně není. Nikdy mu nejde o to, aby zapůsobil na cizí lidi. Chce být nad nimi. To je ale často v konfliktu s jeho totálně nulovou schopností jakéhokoliv působivého výstupu. Občas se mu to povede, ale z větší části je jeho okecávání věcí dost nudné. Kromě jeho výtečného lhaní moc psychologických schopností nepobral. Abychom to upřesnili, je to fakt střevo. Nikdy neví jak se lidí cítí pokud to není fakt hodně moc vidět. Mohli byste před ním mít slzy na krajíčku a on by na vás pořád tupě zíral a nevěděl o co jde. Ach, ten tupý výraz. Často se někam zadívá a prostě jenom přemýšlí. Není to moc velký realista, je spíš snílek. V momentech kdy prostě jen tupě zírá si říkáte, jestli je vůbec naživu a tady na zemi, protože to vypadá jako když je úplně někde jinde.


Když se do skupiny sourozenců plné dívek narodil Heath, byla to obrovská událost. Otec si vždycky přál syna a teď ho konečně po spoustě let měl. Nikdo mu nikdy neřekl jinak než Heath. Ano, je to jeho druhé jméno, ale on ho má prostě radši. Je mnohem kratší a podle něj hezčí. Jediný kdo mu kdy směl říkat Charles byl právě jeho otec, protože ho respektoval a nevadilo mu od něj žádné oslovení. Navíc ten způsob jakým to říkával byl lepší než jakýkoliv Heath na světě. Už od prvního dne jeho života se Heathovi dostávalo více pozornosti než ostatním v jeho rodině. Přece jenom, byl to první chlap mezi 3 sestrami a tatínek z něj chtěl mít pořádného, silného a slušného syna. Dědice jeho hospod&aa cute;řství. Nedá se říct, že by na tom jeho rodina byla nějak špatně, tedy alespoň na poměry desátého kraje. Patřili k takové té vyšší společenské vrstvě, měli celkem velký majetek, který obsahoval spoustu zvířat, vlastní hospodářství a všechno o čem většina chudých lidí v desítce jen sní. Do práce byl nahnán hned jak uměl stabilně chodit. Jeho tatík věřil, že mu to může jen a jen pomoct. Navíc, Heathovi to nevadilo. Už tehdy se práce nebál a rád se učil novým věcem. Čím starší byl, tím více práce zastával. Otec ho postupně učil úplně všechno co uměl a on to pak udělal ještě 2x lépe, protože viděl, jak by se ty způsoby daly vylepšit. Vždycky mu to pálilo a to na něm právě bylo tak vyjmečné. Dětství měl pěkné, nemohl si stěžovat. Vždy když přišel ze školy a dodělal svou práci, mohl jít ven a hrát si s kamarády. Tyhle vzpomínky patří k jedněm z nejlepších co zatím má. Také právě v dětství si vytvořil pevné pouto se zvířaty. Prostě věděl jak na ně. Byl to instinkt, nevěděl jak to dělá, ale i tak mu to prostě šlo. Někdy v pěti lety poprvé usedl na koňský hřbet a od té doby ho to nepustilo. Koně jsou spíše jeho koníček, než práce. Navíc mu to nahrazuje jakékoliv cvičení. Jízda na koni prakticky zahrnuje procvičování celého těla, takže ho i tahle zábava drží ve formě. Další velkou částí jeho života byla a stále jsou jeho sestry. Popravdě by je občas nejradši zabil. Dělají si z něj srandu, vytahují se že jsou starší a když byl malý, zneužívaly jeho pracovitosti. I tak tu ale pro něj vždycky byly, když třeba potřeboval pomoct nebo poradit a má je moc rád. To se ale ony nikdy nesmí dozvědět. Úplně by to zničilo jeho image a to by nepřežil. Když už mluvíme o image, od pohledu to namachrovanej týpek, kterýho nezajímá nikdo a nic. Pro všechny, včetně jeho rodiny, je takovou záhadou. Nikdo neví jakej vlastně je, především protože moc nemluví. Ukecaní lidé si ho často vybírají za kamaráda, protože rád poslouchá a většinou mu vůbec nevadí, když mluvit nemusí. Ba naopak je tak spokojený. Má čuch na falešné lidi a proto si do své komfortní zóny pustí jenom někoho, komu opravdu může věřit. Nebyl vždycky takový, býval veselejší a zábavnější. Co ho to tak změnilo? Byla v tom nemoc. Vážná nemoc která položila jeho otce na lůžko. Zatímco s mámou si nikdy moc nerozumněl, táta byl jeho mentor. Někdo, ke komu vždycky vzhlížel. Naučil ho všechno, co uměl a když onemocněl, Heatha to fakt hodně vzalo. Slíbil mu, že ho nezklame a tak celé dny trávil zastáváním práce, kterou jeho otec už dělat nemohl. Právě tehdy začal být mnohem více samostatný. Nechce od nikoho pomoct, chce si dokázat, že všechno zvládne sám. Že na něj jeho táta může být pyšnej. V tomhle je dost tvrdohlavý a opravdu si za tím půjde, ať to stojí cokoliv.
QUOTES [ Co kdy kdo řekl v aréně. Pokud víš o dobrém citátu, doplň ho sem. ]


OTHER WORLDS [ Přidej se i ty k ostatním rp. ]


obrázek ALES - Fatansy RPG

https://lh3.googleusercontent.com/Pw0zB0hurIqLYe3Dbii8mgZ8-m5myKuUtsQ2qtwficdo5n9uKQvLA3mzvOkjh7iL3CUXJzXut2adFoTqKA=w200-h92