October 2017

Sae Alma Fers

30. october 2017 at 13:19 | Diddi |  Deceased

Player: Lavínia

FC: Monika Jagaciak



Contact: celestiasnow@zoznam.sk

Age: 16 - useknutá hlava: D. D. Ilminor


Token: Modrý náhrdelník

[ sej alma férs ]


Medzi jej schopnosti patrí ošetrovanie. Aj cez to, že pochádza z 12. kraja, vie dobre ošetrovať. Vie z byliniek vyrobiť veľké množstvo mastí. Je veľmi šikovná, lebo vie ošetriť aj väčší doranenia. Túto schopnosť sa naučila od svojej mamy, ktorá vie veľa dobre liečiť. Sae vždycky chcela pomáhať iným, a toto jej prišlo ako dobrý spôsob. Čo sa jej ďalších schopností týka, dá sa povedať, že les je jej druhý domov. Prežitie v prírode jej nerobí problémy, v lese trávi veľa času. Vie rozoznať, ktoré bylinky sú jedlé a ktoré jedovaté. Tiež sa vie v prírode dobre maskovať a schovávať. Tieto prechádzky lesom sa naučila sama od seba lebo si potrebovala oddýchnuť. V lese najskôr nič nejedla, no napokon sa tam vypravila s priateľkou, ktorá bylinky a rôzne bobuľky rozozná. Ta ju naučila čo je jedlé a čo nie. Vie si urobiť malú skrýšu. Raz v lese aj prespala. S tým súvisí aj jej ďalšia schopnosť - lezenie po stromoch. V lezeniu po stromoch je dosť dobrá. Udrží sa vďaka svojej dobrej rovnováhe. Je veľmi šikovná, a tak vie rozpoznať ktorá konár ju udrží. Toto sa naučila od svojej mamy, ktorá to považovala za dôležité. Ta ju to naučila keď jej bolo iba 6 rokov. Vďaka tomu, že si jedlo musí obstarávať lovom vie veľmi dobre zachádzať s lukom. Je veľa presná, a tak dokáže vždy trafiť presne svoj cieľ. Je navyše aj rýchla, takže môže trafiť niekoľko cieľov naraz. Takto strieľať ju naučili obaja rodičia, lebo v tom obaja boli naozaj skvelí. Mama ju naučila mieriť na cieľ a ocko ju naučil ako správne držať luk.


Medzi jej slabiny patrí zbrane. Lebo sa Sae narodila v 12. kraji, nemala niekedy príležitosť dostať sa ku zbraniam s výnimkou nožov. Niekedy v ruke nedržala sekeru ani žiadne špeciálne zbrane s akými trénujú profíkovia - napríklad niekedy nevidela a ani nepočula o kukri alebo mačetu. Dá sa povedať, že okrem noža jej to so sečnými zbraňami vôbec nejde. Nie je sa čomu čudovať, lebo má k dispozícii iba kuchynský nôž a luk, preto nevie ako s ostatnými zbraňami zachádzať. Tiež nie je dobrá na boj telo na telo. Niekedy sa s nikým neprala, tak to ani nevyskúšala. Ďalšou jej slabinou je zoznamovanie sa. Sae má niekoľko kamarátov, so ktorými hovorí, ale okrem nich sa nebaví s nikom ak nemusí. Nevie, čo má hovoriť ani sa nevie nijako sa pretvarovať. Proste to, čo si myslí dáva najavo. To by mohol byť veľký problém pri získavaniu sponzorov. Nie je to veľa dobrá vodkyňa, radšej sa spolieha iba na seba. Nevie ako by mala svoju alianciu viesť, keby musela. Síce je rozhodná, no vie sa rozhodnúť iba za seba, za ostatné už nie. Absolútno nevie nič plánovať, proste žije okamihom. Je celkom nedôverčivá k cudzím ľuďom, no zároveň je ochotná pomôcť každému, kto to potrebuje. Sama je pokojná a citlivá. Žiaľ niekedy až priveľa. Keby ste ju zatvorili na nejakú dobu inam kým do jej kraja, bola by z toho dosť nervózna, a keď je nervózna, rozplače sa. Tiež nevie veľa dobre variť, lebo o to sa stará jej mama. Lebo v jej kraju nie je voda, nevie nijako dobre plávať. Keď bola malá, s otcom našli nejaké jazierko v lese, kde sa plávať trochu učila, no vôbec sa nemôže porovnávať s krajmi kde vodu majú. Tiež má arachnofóbiu. Ak zbadá pavúka, roztrasie sa, začne plakať a čo najskôr utekať preč. Čo sa zvierat týka, má tak istý strach aj z motýľov. Ďalšou jej slabinou je jej strach s Hladových hier. Je privyknutá na život vo 12. kraji a aj cez to, že nie je ľahký, vie Sae že v Hladových hrách to je o veľa horšie.


Sae sa narodila Lee a Samovi Fersovým. Aj cez to, že sa narodila do najchudobnejší ho kraja v Panemu, je Sae veľmi radostné a hodné dievča. Aj cez to že nemajú takmer nič, cíti sa doma dobre. Býva v malom chudobnom domčeku typickému pre 12. kraj. Svoju rodinu má veľa rada a neželá si, aby sa im niečo stalo. Má úzky vzťah k mame aj otcovi. Nemá žiadnych súrodencov, preto sú na ňu rodičia dosť upnutí. Bojí sa o ňu a majú k tomu aj dôvod. Veľmi vzhliada k revolúcii, ktorá prebehla. Jej rodina bola za revolúcie aktívna, patrila k rebelom, a preto túto rodinu nemajú zrovna v obľube mierotvorcovia. No vďaka tomu má Sae prímy prístup k informáciám a tiež prostredné meno - Alma. Dáva si pozor na to, čo hovorí no aj tak je veľmi úprimná. Nie je to veľmi komunikatívny človek, ale ak sa s niekým priatelí je veľmi verná. Má dobrý vzťah s prírodou a aj cez to, že musí pracovať v doloch, má svoj kraj veľa rada. Je to logický človek, a tak neuvažuje o tom, že by žila v inom kraju. Vie, že to nie je možné, a tak si to ani nepripúšťa. Žije okamihom, lebo vie veľmi dobre, že ju môžu vyžrebovať do Hladových hier alebo že ju môžu kedykoľvek zastreliť mierotvorcovia. Vôbec nedôveruje Kapitolu a cudzím ľuďom. Všetko berie prirodzene, a tak ani nijako neodsudzuje profíkov. Nie, že by ich mala nejako zvlášť v obľube, no je si vedomá toho, že aj v profesionálnych krajoch sú ľudia aj hodní. Do Hladových hier samozrejme nechce, no ak by ju vyžrebovali, dokázala by sa brániť.

Sivana Lanamea Straszewski

14. october 2017 at 2:37 | Diddi |  Characters

Player: Nielle

FC: Lindsey Morgan



Contact: nielle.shine@gmail.com

Age: 18


Token: Štěrk

[ šivana lanaméja štrazevski ]


Dievča z Dvanástky. Kto by kedy povedal, že by mohla byť silná? Rýchla? Múdra? Žeby niečo dokázala a vedela? Žeby bola čo i len k niečomu dobrá? Ale prvý pohľad nie je všetko. Jasná myseľ - skoro ako obloha bez jediného mráčika, rýchly krok - sťa srna bežiaca cez les, dokonalá stratégia - ako taktika lovu vlka či levíc. Hlavná schopnosť tejto dospelej mladej ženskej je hlavne jej hlava. Je veľmi múdra - nemysliac len jej až príliš vysoké IQ - a i na to, že sa nenarodila v nejakom z technických krajov, je veľmi zručná. Má presné oko a vie sa pohrať aj s tými najmenšími detailmi. Útle prsty sú ako prispôsobené na držanie aj tých najmenších vecičiek. Ale jej ruky sú silné i napriek tomu. Dlhé roky pracovala po boku svojich rodičov v baniach, takže ma poriadnu výdrž. Sila však nie je len v rukách ale v celom tele. Či pri kopaní, dvíhaní alebo vôbec pri tom, ako dlho pracovala. Je toho mnoho čo skrýva a na prvý pohľad sa môže zdať slabá, ale po dlhšom pozorovaní je jasné, že to tak nie je. Atletická stavba tela a gény jej zaručili aj vysokú rýchlosť, ktorú dokážu jej nohy vyvinúť. Väčšinu jej výšky - 175 cm - zaberajú hlavne nohy, takže vie aj dobre skákať. Do výšky ale aj do diaľky. Spoločne s jej životosprávou, ktorá je dokonalá, je jej telo obratné a flexibilné sťa želatína. A nie je to len tvrdá práca, čo ju drží pri živote a posilňuje. Áno, má svaly, maká čo sa dá len aby prilepšila rodine. A dokonca ešte aj trénuje doma a učí sa používaniu zbraní. Naučila sa vrhať kuchynskými nožmi, aby aspoň niečo vedela, keby ju osud postihol ako každý rok jedno dievča a jedného chlapca z ich kraja. Čepele, ostré a bodavé. Dva až tri roky. Síce nemôže trénovať ako profíci, ale skúša to. A ani napriek tomu, že stále drú do nemoty nemajú dosť peňazí. Preto sa Sivana naučila dobre hrať divadlo. Také teátre robila. Prezlečená za niekoho iného. Robila zo seba najhoršieho chudáka alebo sa povyšovala, len aby získala čo potrebuje. Nerobila to chudým ľuďom alebo dobrým. Skôr tým zlým a bohatším ako všetci navôkol. Verí, že všetko by malo byť rovnomerné a tak sa o to aj pokúša. Nekradne, ale vydobyje si to po svojom aby to bolo legálne. Aj tu pracuje jej hlava na plné obrátky. Celá žhavá, len aby niečo nepokazila a aby jej všetko dokonale vyšlo. Dáva si pozor na každý svoj krok a novým veciam sa učí veľmi rýchlo. Za toľké roky svojho života sa dokonca naučila rozoznávať všetky bylinky a rastliny aké len existujú. Pozná všetky účinky, jedy a spôsoby prípravy. Naučila sa toho naozaj mnoho. Dokonca vie kde v stromoch sa nachádzajú červy a ktoré môže zjesť. Má silný žalúdok a tak jej nerobí problém ich zjesť aj surové. Vôbec čokoľvek. I keď si dáva pozor na to, čo je. Chce sa i napriek tomu, že toho majú málo stravovať zdravo. Okrem toho všetkého sa naučila v okolitých lesoch perfektne. I sa s hlavou vo vode učila udržať dych. V pokoji si udržala rekord skoro dve minúty. Ktovie ale, aké by to bolo pri plávaní. Veľa šancí na to teda nemala. I keď okolo jednej minúty by to bolo určite. Možno viac. Jej pľúca si zvykli aj na prach a zlé prostredie, preto jej nevadí dýchať takmer nič. Veľmi jej to teda dýchacie cesty poškodiť nemôže. Má vynikajúce reflexy. Často sa vďaka tomu vyhla takým veciam, ktoré boli aj prvý pohľad samozrejmosťou v je neprospech. A ešte jedna dôležitá vec, ktorou je niečo ako šiesty zmysel. Dokáže rozoznať kedy niekto klame. Kvôli jej oku pre detaily dokáže. Každú malinkú kvapku potu na čele, jemné trasenie rúk, zlé dýchanie, zúženie alebo rozšírenie zreničiek,... Stačí jeden rýchly pohyb a nič, ona unikne. Je to proste maniak. A keď je tma a ona sa skrýva v tieňoch, je to ešte lepšie. Skoro nikdy ju nie je vidieť. Málokto vôbec niečo započuje. Jej chôdza je tichá, dych, všetko. Nesmie sa tiež zabudnúť na jej zmysel pre orientáciu. Nájdenie severu, rozloženie ohňa, hľadanie potravy, vody a všetkého na prežitie. Pasce vytvárať vie tiež. Stačí jej aj pár vecičiek aby sa nejakú vytvorila a niekoho či niečo chytila. Keďže je z kraja jednak baní a jednak medicíny, vie čo-to aj z šitia, obviazanie a čistenia rán. Takže z liečiteľstva jej toho tiež trošku dali. Inak veľmi dobre znáša teplotné rozdiely. Aj v teple a aj v zime. Všetko zvláda úplne v poriadku. A ďalšie veľké plus, ktoré má je to, že jej kosti sú veľmi tvrdé. Ak by neboli, už by ich mala toľkokrát zlomené, že by len sedela doma a nemohla nič robiť. A konečný záver? Najprv si treba človeka poriadne preklepnúť. Až potom môžete skutočne zistiť, čo je zač a či vôbec na neho máte.


Vždy to najhoršie a to, čo by malo zostať ukryté. Zahrané tak, nech to nie je vidieť. Ani na prvý pohľad, ani na druhý, tretí a všetky nasledujúce. Ani po čase strávenom s danou osobou. To, že sa naučila strážiť si súkromie nie je slabinou, ale pripúšťa si ich. Napríklad to jej plávanie, nie je to žiadna sláva, maximálne tak prežitie a držanie dychu, inak by bola... No, nebola. Už len to, že nie je profíčka u nej robí veľkú slabinu, ale takú, o ktorej vedia všetci. Nevie zaobchádzať s mečom, lukom, kušou a všetkými zbraňami, ktoré nemá v svojom kraji k dispozícii. Ďalší bod je to, že jej kraj je ten najchudobnejší a tak je to tam... Dosť zlé. Posledný kraj, kto by chcel byť jeho súčasťou? Najlepšie by bolo keby mohla byť v nejakom bohatom kraji, kde by sa im nič nestalo. Nič by ich nemuselo postihnúť. Tiež má malý problém s nadviazaním vzťahov. Hlavne s ženským pohlavím. Je to hrôza. Ako, dalo by sa, ale musí sa veľmi snažiť aby nevybehla na nikoho. Tiež sa bojí o svoju rodinu a citové vzťahy. Niekedy s tým máva problémy, ale stáva sa, že inokedy jej bývajú ukradnutí. Máva menšie zmeny nálad. Nič strašné ale. Tiež je to riadny stalker, takže ak by ste si ju všimli ako vás pozoruje, bol by to pre ňu trapas a možno aj zle. Nerada je pristihnutá pri nejakom čine alebo ak sa o niečo snaží a nejde jej to. Radšej zostáva v očiach ostatných na vyšších priečkach. Nie nízko, to by jej kleslo sebavedomie. A je rada, že ho má vysoké. Ďalšie je zaspávanie. Málokedy zaspí, keď si povie. Možno by bolo výhodou, že jej spánok je ľahký, ale nevýhodou je, že spí málo a zle. Aj po takej náročnej robote akú každý deň odvádza. Je rada, keď sa dokáže poriadne vyspať.


175 centimetrov vysoké žieňa. Dlhé hnedé vlasy padajúce jej cez pleciach, čiastočne siahajúce niekedy až po zadok. Čokoládové oči, z ktorých zovretia je ťažké sa oslobodiť. Obklopujú ich husté tmavé mihalnice. Plné malinové pery, svetlá krémová pokožka a atletické telo, obklopené svalmi. Občas je takmer neviditeľná, občas ju zase vidieť na kilometre. Proste ide aj o to, čo si oblečie. Preferuje ale skôr tú nenápadnú tmavú myšku. Povahovo je na tom dosť zložito. Je nenáročná i tichá a má rád samotu, ako už bolo spomenuté. Charakterovo by sa najviac priblížila ku melancholikom. Vyznáva pevný rád, oceňuje krásu a inteligenciu. Je mlčanlivá a premýšľavá, má pesimistickú povahu a predvída problémy ešte skôr než vzniknú - je veľmi múdra, ale často si myslí, že to má tak každý človek. Má problémy so vzťahmi, málokoho si nájde. Je vážna, stanovuje si dlhodobé ciele a zaoberá sa iba vecami, ktoré majú trvalý význam, načo predsa nejakou blbosťou, ktorá jej nebude ani k životu potrebná? Má sklon ku genialite a vysoký intelekt. Dokonalá vnútorná organizovanosť pre ňu predstavuje základ jeho existencie - ďalšia povahová črta melancholika. Vyžíva sa v tvorbe, už len kvôli svojim malým prstom a detailom, ktoré na svojich výtvoroch robí. Je perfekcionista a pokiaľ niečo robí, robí to len poriadne, záleží jej iba na kvalite. Neznáša plytvanie, stačí to, že pomaly nemajú čo do úst. Niekedy sa ľahko uráža a vo všetkom hneď hľadá problémy. Aj napriek svojmu temperamentu má vysoké sebavedomie a pozná svoju cenu! A k histórii dievčiny sa dostávame teraz. Bol to slnečný deň a v okolí bolo ticho. Ticho pred búrkou. Z ničoho nič sa ozval detský plač. Plač z domu rodiny Straszewskich. Žena nekričala, nebolo ju počuť. Leda tak ku dverám ich domu, ďalej nie. V ústach mala totiž handru a kričala do nej. Hluk robiť nechceli a ešte aby tu mali nejaké obecenstvo... To by ešte len bolo. Stačila chvíľka a manželský pár v rukách držal mladú Sivanu Lanameu, ktorá sa už vtedy usmievala. Ale to ešte to nevinné bábätko nevedelo, aký bude mať hrozný život. Rodičia sa cítili veľmi sklamaní, že svojej dcérke nevedia zaistiť lepšiu budúcnosť. Ale mali šťastie, lebo Sivana bola chápavá a nápomocná, takže im bolo dobre. Snažila sa byť už ako malé dieťa stále nablízku a pomáhať ostošesť a v čomkoľvek. Stačilo jej niekoľko rokov aby sa naučila ľahkým veciam v domácnosti. Upratovala a točila sa okolo stoličiek a stola. Dokonca si pri tomto pospevovala, až ju niekedy na chodník bolo počuť. Bola uvedomelá a na svoj vek vysoko-inteligentná. Už v dvanástich sa pustila do roboty v doloch a trošku pomoci v medicíne. Neodpustila si ani to, že sa začala bavkať s kuchynskými nožmi v snahe napodobňovať profesionálnych splátcov a čo-to sa pri tomto aj naučiť. Zase taká hlúpa nebola, že by sa len bavkala a nič si z toho nevzala. To by bolo. Roky plynuli a zo Sivany sa začala stavať žena. Mala za sebou prvý románik, prvé kradnutie a začala sa využívať v boji za spravodlivosť a rovnocennosť. Urobia pri tomto aj zlé, ale vynahradila si to oveľa lepšími skutkami, ktorým aj tie horšie prispeli. A keď prekročila prah dospelosti, zistila, že jej zostáva jeden rok a potom bude slobodná. Ach aké má len ona sny... Až by sa nad tým pousmiala, keby si to čítala. To je jasné ako facka.

Darryll Den Ilminor

13. october 2017 at 13:24 | Larsyn |  Deceased

Player: Pietro

FC: Ed Sheeran



Contact: Butschek.Petr@seznam.cz

Age: 17 - probodnuté srdce: M. Nielsen


Token: Malý kravský zvonec

[ déryl den ilmajnr ]


Veškeré dovednosti mu dodalo zaměstnání, kde je velmi vytížený. Někteří pracovníci mu říkají "Zaříkávač". Stačí jej poslat ke kusu, který má být poražen. Chvíli na něj totiž něco mluví a poté se zmanipulovaný kus dobytka nechá zabít bez nějakých potíží, které by jinak porážku protahovaly, jako snaha zvíře chytit, pak zajistit a tak. Na lidi to ale neúčinkuje. Vyjma tohoto Darryll láme krky, podřezává krky a pouští žilou. To podle toho, co je u kterého zvířete třeba. Ze začátku se toho štítil, ale pak otupěl a nyní to udělá bez okolků. Má rád zvířata, ale musí je brát, a také bere, jen jako prostředek obživy. Tudíž krev není nic, z čeho by měl osypky. Zabíjí chladně, bez emocí a účinně, díky tomuto krvavému zaměstnání zná anatomii veškerého zvířectva, co se poráží a má tak představu, kam říznout, nebo kde škubnout, aby to bylo hned hotové. Nemá rád utrpení. A jelikož prasata mají anatomii v lecčems podobnou lidské, platí to i o lidech. I když ještě člověka nezabil. Svaly a sílu nabral manipulací s již rozbouranými kusy těl. Odnese sám i půlku krávy nebo býka. Celé tělo ale ne. Přesto je to dobrá náhrada posilování. Ve volných chvílích si rád v mrazírně zaboxuje nebo kopne do už visících kusů, což mu kromě schopnosti se ubránit přináší i odreagování. Zbraní moc k mání není, od dlouhých nožů až po dlouhé jakési oštěpy, kterými se visicí maso posouvá dál. Nůž, jímž zvířata usmrcuje, mu přišel jako malá zbraň, a tak si při každé příležitosti začal do masa sekat sekerou. Ano, ano, sekerou, ne ale tou klasickou, co mají u ruky od narození v Sedmém kraji, ale tou řeznickou, která dokáže rozseknout i silné kosti, ale jinak má stejné vlastnosti. I to ovšem neuměl hned, poprvé ani kus masa nedovedl rozseknout alespoň do poloviny. Postupně se ale v tomhle mimo směny vytrénoval na slušnou úroveň, která je ještě podporována silou, získanou právě posilováním pomocí přenášení naporcovaných částí, boxováním a kopáním. Nyní už maso přesekne úplně, když je potřeba. Nikdy s ní ale neházel, natož přímo vrhal. Raději si ji nechává při tréninku v ruce u sebe. Kdybyste jej viděli na nějaké krajské zabijačce, mohli byste mu klidně přidat do vínku i schopnost maskování, jak je zacákaný od krve.


Výše řečeno - je to kluk, který se vyznačuje hrubou sílou, a chladnokrevným zabíjením. Ale to je všechno. Umí sice uvařit, ale jen maso, nic jiného. Když se vezme v potaz, kolik toho míří do Kapitolu, tak vlastně neumí vařit vůbec. V tomhle je závislý na matce a stydí se za to. Pro záchranu ega, ale klidně řekne opak, když mu to pomůže. Bylinky nezná. Snad asi jen dvě, které se hodí k masu. Je samotářský typ. Všechno si rád udělá sám a nejlépe po svém. Potřebuje-li pomoc, řekne si o ní, ale jen velmi nerad. Připadá si pak nemožně, i když mu celý život všichni říkají, že si tak připadat nemusí. Správnej chlap si musí umět poradit. Je tak trochu tvrdohlavý. Ani tvoření pastí mu moc nejde. Důkazem budiž příhoda, kdy jednou zkusil past nalíčit. Jednu si vymyslel, leč nedomyslel a chytil se do ní sám. Kraj je samozřejmě, jako většina, limitován absencí vody. Většina vody je z externích zdrojů z přehrady Pátého a moře Čtvrtého kraje. Takže neumí plavat a rád by si to někdy vyzkoušel. Má představu, jaké se u toho dělají pohyby, ale jen je umí vysvětlit, předvést je neumí. Stejný problém má s ohněm. Nikdy mu nechytil, když se o něj pokoušel. Dosáhl maximálně dýmu, ale nikdy ne plamenu a tenhle neúspěch ho od dalších pokusů odradil a tak se rozdělávka ohně řadí k věcem, které bude muset někdy vypilovat, už jen právě kvůli tomu masu, jehož pečená forma je prostě něco, co ho k tomu donutí, se to naučit.


Když ho někdo uvidí, na první pohled by řekl, že tento neustále se usmívající mladík neumí ani do pěti počítat a že je každému pro legraci. Ale opravdu je to jen prvotní zdání. Klame vzhledem, chováním i tělem. Měl spokojené a klidné dětství, které bylo díky zaměření kraje, prolito litry krve. V kraji již od deseti let pracuje v totožném masokombinátu, co dřívější splátce kraje Steelford Hornlovell. Ten je ale již čtyři roky po smrti a jednu dobu Darryll na jeho místě, kromě jiného, zaskakoval. Začal napřed u mláďat, které velmi rád krmil a staral se o ně, pohledem dnešní doby by jeho proměna mohla přijít někomu jako zvrácená. Některým dával i jména a zpočátku i brečel, když nadešel čas nějakého z pojmenovaných zvířat. Pak už pojmenovávat přestal. Přesunul se k odrostlejším kusům dobytka, kde pokračoval v jejich ošetřování a chovu. Až po 15. narozeninách se dostal k pravé řeznické práci, nožům, krvi a jiným věcem. Jak bylo řečeno, vše činí s klidem. Na chybu není místo. Chyba značí buď zbytečné utrpení zvířete, a nebo vlastní velká zranění. Rodina je zajištěna na Desátý kraj asi nejlépe, jak může. Tradice farmaření je u Den Ilminorů již dlouhotrvající záležitostí a táta jednou Darryllovi farmu svěří. Rodina si, jako i jiní farmáři přivydělává prodejem vlastních produktů, přesněji toho, co se nehodí pro Kapitol. Moc toho ovšem nezbývá, a tak taková krabička "Ilminorova mletého" je nejen pomalu to nejvzácnější, ale také to nejlepší ke krajskému obědu. Darryll má stále ještě oba rodiče, a to se stává poslední dobou velkou vzácností. I přes maximální možnou životní úroveň, jež kraj a hlavně platy rodičů a jeho, umožňuje, mu leccos v životě zůstane zapovězeno. Jeho nynější práce, co zastává, mu ale činí problémy seznámit se. Muži na jiných postech v továrně problém nemají, ale on ano. Co provádí prvotní přípravu zvířat - jejich usmrcení a posléze vyvržení, je to pro opačné pohlaví nepřekonatelný problém. Není prvním a jistě ani posledním, kdo má v tomhle potíže. Možná je odrazuje fakt, že bere život a málokterá krajanka by chtěla "vraha", i když jde jen o jateční zvířata, pro které je smrt pouze osudem, jež jim byl dán.

Lister Exeter

10. october 2017 at 20:40 | Quinn |  Deceased

Player: Pietro

FC: Kate Beckinsale



Contact: Butschek.Petr@seznam.cz

Age: 16 - sebevražda


Token: Květ bavlníku

[ listr ekhsetr ]


Kraj, kde se narodila a kde žije, ji nepředurčuje k životu nějakého krvelačného bojovníka. Spíše opačně. Práce na bavlněných plantážích, tahání svazků sklizené bavlny, případně kompletace oděvů nebo zakládání lemů není nic, čím by nějakého soupeře kdy mohla porazit. I když se zde pracuje většinu dne, chvíle na cvičení zbraní a na cvičení všeobecně se kdykoliv najde. A tak, jakmile přežila první Sklizeň, se pustila do tréninku. V podstatě si mohla vybrat buď ze srpu, kterým sklízí bavlnu a nebo nůž, s kterým se poté ze sklizené bavlny odřezává nepotřebné. Zvolila praktičtější nůž, konkrétně jejich vrhací druh. Ale jelikož v kraji nejsou k mání nože pro to vhodné, začala s normálními do kuchyně. Trénovala potajmu, ale matka ji vyhmátla ve stodole, když hledala čím nakrájet chleba. Jelikož je to úděl panemských dětí z každého kraje, nechala to být a naopak, kolikrát jí zařídila dřívější odchod z práce, aby se mohla zdokonalovat. Co je ovšem nejdůležitejší, její podpora Lister v tréninku nebyla jen ta tichá, ale matka se rozhodla podpořit ji i aktivně. Z nasbíraných odřezků látek z práce jí vycpala a ušila čtyři figuríny, do nichž se může Lister trefovat s noži. K nyní již výbornému vrhání nožů lze dodat i běh. Dokáže již vyvinout na holku velkou rychlost, ale se statnějšími kluky z kraje se ovšem pořád ještě měřit nemůže. Z holek běhá ale nejrychleji. V rámci síly se od ní velká síla moc neočekává, ale Lister se s každou volnou chvílí vydává z továrny na běh napříč celým krajem. Svalovinu se pokoušela kromě běhu nasbírat i pomocí obřích válců látky, které se musí dovalit ke stroji, který už jej do dalšího výrobního stroje v továrně zasadí, rozbalí a navede. Většinou to musí kutálet tři až čtyři silní chlapi. Když jsou jen tři, zapojí se ráda také. Žádné velké svalové hrboly na rukách nehledejte, ale určité linie svalů jsou již patrné, a to nejen na rukou. Většina holek v kraji, co sedí celý dny u šicích strojů ji postavu závidí. Celý trénink sem tam proloží několika sedy-lehy, ale na ty už většinou moc času a energie nezbývá. A když budete chtít od ní uvařit, něco ráda připraví. Jako takovou netypickou zbraň lze uvést i nehty, které jsou celkem dlouhé a střižené do špičky, takže vypadají jako drápy. Pomáhají jí totiž při zakládání lemů, lépe si tím přidrží látku při šití a nemusí mít obavu, že ji v šicím stroji skončí prsty.


Až na běh, vrhání nožů, silové činnosti v práci a vaření je slabostí pak už všechno ostatní.  Ale je třeba to vzít postupně, pro představu. Co se kuchařských dovedností týče, uvařit sice zvládne, ale bylinky při vaření nepoužívá, protože je nezná. V kraji jich moc neroste. Možná snad jen jeden druh a ten se stejně moc nepoužívá. Pozná jen druhy bavlníku, který se nejí a pampelišku. A hlavně nebyl nikdo, kdo by ji to naučil. V rodině vařil otec, po něm sice vařečku převzala matka, ale Lister nestačila dosud nic moc naučit, kvůli práci v továrně, která je často i 18 hodinová. Navíc, když v Osmém kraji je škola, kde by jí to naučili jen pro ty lépe situované, což oni nejsou. Umělecké  vlohy se v rodině také neobjevovaly, umění se ukrýt pomocí maskování také neovládá. Už to sice viděla, ale příčí se jí naplácat na sebe třeba bahno nebo nějakou barvu. Není sice fajnovka, ale zašpinit se zrovna dobrovolně nemusí. A koneckonců, bahno je houby maskování. Vzory a struktury, například kůry nezvládne. Ohledně pastí je to také hrozná bída. Za vše mluví fakt, že při líčení obyčejné pastičky na myši ji málem pastička cvakla přes prsty. Nikdy to nebylo potřeba, a tak se to neučila. Ačkoli sílu má, je také ovšem její částečnou slabinou a to i přesto, že je na děvče v jejím věku slušná, možná neřku-li snad až neobvyklá. Není tak velká, aby se dokázala porvat s nějakým obrovitým klukem. Na holku ale stačí s přehledem a kdyby mohla, asi by jí dosti pocuchala vzhled. Ale prát se nemusela. Plavecké techniky jsou jí k smůle kluků, kteří by ji mohli tak vidět v plavkách také cizí, protože jediná voda v kraji je přehrada a v té se koupat nedá, a ani ta voda nevypadá vábně díky blízkosti továren. Množství slabin sice vysoce překonává množství dovedností, ale to je úděl jejich kraje. Z nich krvelační profíci nikdy nebudou.  


Tato holka s poněkud obskurním jménem se narodila do Osmého kraje do rodiny otce - pracovníka na bavlněných plantážích a matky - šičky a baličky hotových výrobků. Má k metru jednaosmdesát, dlouhé hnědé vlasy a pohled nevinného člověka. Ale to je asi tak všechno. Peníze nejsou zrovna komoditou, jež by se v jejich rodině dala přehrabovat vidlemi. Patří spíše k té chudší krajské vrstvě. Ovšem do těch nejchudších mají ještě daleko. Dětství měla ale spokojené, kompletní rodinu, a dokonce začala i se školou. Jak se ukázalo, zachránilo ji to od úplné negramotnosti. Ona sama je do krajského pracovního procesu zapojena už od devíti let. Napřed pomáhala s nošením rozpracovaných výrobků, případně odvážela odřezky látky do spalovny na malém vozíku. Postupem času ale dostávala těžší práce. O otce přišla v 11 letech - nečekaně onemocněl a rychle zemřel. Vše se pro Lister změnilo. Se školou byl konec, jelikož stála najednou více, než si mohli dovolit. S matkou tedy žijí jen pro sebe. Od 15. roku bere i Lister konečně plat, ale do výše výdělků za doby otce je stále daleko. Zvláště, když po nástupu Smyrny k moci, se zvýšila práce, ale maličko snížily platy. Ženy v rodině mají sice do vínku danou vlastnost být krásné, a její matka již několik nápadníků odmítla, jelikož je po smrti manžela neochotná se znovu vázat. Sama Lister nějakou známost kupodivu nemá. Sice se jí jeden kluk v kraji líbil, ale když jej uviděla s jinou, rychle jí to přešlo. Dokáže se tedy rychle zamilovat, ale i rychle odmilovat. Krása jí ale pomáhá v jiných věcech - snadno navazuje kontakty s někým jiným, avšak začít si s někým povídat dokáže i sama. Zbytečně moc se neprojevuje, už musí být, aby se ozvala, když se jí něco nelíbí. Je vstřícná a přemýšlivá. Když má něco udělat, přemýšlí, jak to udělat co nejpraktičtěji a tedy nejúčinněji, aby té své síly musela využít co nejméně a ta zbyla jí na důležitější věci.    

Deborah Blackweather

10. october 2017 at 20:03 | Quinn |  Capitol

Player: Pietro

FC: Pauley Perrette

Occupation: Escort → District 11

Contact: Butschek.Petr@seznam.cz

Age: 33


[ debrah blekvedr ]


Uvaděčka, jež by, podle jejího vzhledu poznal asi i slepý. Patří k těm menším lidem - se svými 172 centimetry si moc vyskakovat nemůže. Jednoznačně u ní převládá černá barva - co převládá, přímo dominuje. Jen se za ta léta proměnil šatník - z čistě holčičích šatů a oblečení je pro ní nyní pohodlnější spíše chlapecký styl oblečení - kalhoty, tričko, mikina, občas nějaká ta krátká sukně, aby tam zůstala ta ženská stránka její osobnosti. Dva černé copánky, obojek kolem krku, občas několik řetízků, tím šperky končí, levou ruku zdobí místo prstýnků jednoduchý ocelový boxer s maličkými hroty, který je jejím případě jen módním doplňkem, nikoliv zbraní. Vlastně jsou to jen čtyři prstýnky svařené dohromady. V letních měsících lze vidět většinu z jejích barevných, tetovaných ozdob, například pavučinu za levým uchem. Pro potřeby své nové práce si musela dokoupit pár kousků, aby na pódiích nevypadala jako buran. Sice měla ve svém životě všechno, na co ukázala, ale moc svou životní úroveň nevnímala, brala ji jako samozřejmost a než si začala žít sama pro sebe, byla i dosti zhýčkanou potvorou a když nebylo po jejím, řvala jako tur, dokud to nedostala. Nebojí se říct, co si myslí, ať jde o nějakého člověka nebo o situaci kolem, s výše postavenými lidmi ovšem tohle raději odpadá. Až na tuhle upřímnost je to normální ženská, které není moc věcí cizí a bavit se s ní dá o čemkoli. Hodně si věří, alespoň se tak tváří. S lidmi moc nesoucítí, jelikož neumí vyřešit jejich problémy a ani nechce. Její problémy taky nikdo druhý nevyřeší. Jako jedna z mála žen v Kapitolu, umí řídit motorku. Vlastní ale nemá. Práce ji cizí není, ale až na tu chvilkovou práci modelky, ji jinak, nutno dodat, nepotřebovala. Až bude potřebovat peníze, zase si nějakou práci najde. Jako modelka byla i u šití těch kousků a tak si umí i něco ušít sama, kdyby bylo nejhůře. Nakonec se doma jednoho dne při sledování ročníku Her rozhodla, že bude uvádět. Doma si přišla osamoceně, její veskrze příjemná a upřímná osobnost je halená jejím div ne démonickým vzhledem a ten všechny dosavadní nápadníky odrazuje. Měnit se kvůli nim nehodlá. A kromě toho že je to také práce a tedy jistý příjem, ji k tomu dovedla i ta představa té moci, co jí je tou prací dána - jedním sáhnutím do mísy lístků z někoho udělat buď mrtvého člověka, nebo hrdinu. Přihlásila se tedy a byl jí svěřen kraj Jedenáctý. Na vysokých kozačkách bez podpatku sice bude vidět kdejaký krajský bahno, ale nad tím mávne rukou s tím, že se to dá umýt. Tak cimprlich není. A to její vzezření může alespoň děsit ty nejmladší 12-13leté splátce, kteří si budou při pohledu na ní v černých brýlích a černém koženém kabátu až ke kolenům moci myslet, že umí nějakou temnou magii, pomocí které je vybere do Her, kterých se oni tak bojí.

Už na škole se začala odlišovat - i když k tomu neměla důvod, vše viděla až moc pesimisticky a negativně. A začaly se u ní objevovat první černé kousky oblečení a excentrické doplňky. Rodičům se to zdálo netypické i na Kapitol. Poslední kapkou byl psí obojek s ostny. Uprosili ji, ať zkusí nějakého specialistu, psychologa. Tomu se sice podařilo v několika sezení vymýtit pesimismus, ale styl oblečení už ji nevymluvil. Léta postupovala a Deborah se časem ponořila do černé barvy celá. A ta je s tím obojkem pro ní tak typická, že kdyby to nosil někdo další, už by bylo bráno jako obyčejné napodobování. Doma už rezignovali na kdejaký odpor, na sny o tom, že bude chodit v normálních šatech a na výčitky, že by měla vypadat nějak jinak, aby více seděla do svého okolí. Školu absolvovala se slušnými výsledky, žádný premiant, ale taková "širší špička". Její styl oblečení ji vydělal nemalé peníze. Do té doby to totiž bylo něco, co se už tak ulítlým kapitolským trendům vymykalo a jeden z obchodního domů ji bohatě zaplatil za to, že jim bude stát modelem pro výjimečnou sérii oblečení. Série nebyla sice vyloženě kasovní trhák, ale na další slušné provize to stačilo. A tak se rozhodla postavit na vlastní nohy a koupila si malý dům, který je malým navenek, ale velikým uvnitř. Přibyla další léta a Deborah načala již čtvrtou desítku let života.


× o doplnění si napiš na e-mail

Brigado Andrijevica

10. october 2017 at 19:46 | Quinn |  Capitol

Player: Pietro

FC: William Fichtner

Occupation: Trainer

Contact: Butschek.Petr@seznam.cz

Age: 45


[ brigádo andrijevica ]


Bývalý příslušník jednotek mírotvorců se nakonec zhlédl v trénování splátců na Hry v oblasti zbraní a nejen v nich, jelikož válení se doma za ušetřené platy, jež si vydělal za jeho časů ho nebavilo. To prý může dělat až o dalších 30 let později. Trénování ale z celkem příjemného muže toho přísného člověka přece jen udělalo. Nesnáší, když někdo nedává pozor. Možná je to ze vzteku, že mu slušnou kariéru překazila obyčejná akce na kolejích, kterých absolvoval stovky, možná je to z té jakési zodpovědnosti, kterou k těm splátcům má. Toho člověka pak neváhá po upozornění vyhodit a ať se ubrání, jak dovede sám. Vrátit se člověk může, ale s pokornou omluvou. Není radno jej ignorovat, natož mu projevovat až moc velké sympatie. Přece jen, charisma mu nějaké ještě zbylo. Výhody nezískáte ani v jednom případě. U každé zbraně zvládne vyjmenovat její slabiny, i silné stránky, proč si ji vzít, nebo proč se jí vyhýbat, některé, jako oštěpy nebo praky zvládne i vyrobit. A to vše v podstatě od obyčejného kamenu až po velké střelné zbraně, co mají jeho bývalí kolegové. Ty uměl i rozebrat a znovu sestavit, ale to již nepředvádí, v aréně střelné zbraně nejsou, jen ty beznábojové jako luk a kuše. Ne všechny zbraně, co do výše zmíněného výčtu spadají, umí ovládat. Tak šedesát procent ale ano, u těch ostatních, méně častých, má jen základy, aby nevypadal jako truhlík. Základní znalosti má i o ostatních částech tréninku, byť někde je to opravdu tak základní, že to mnohdy pro nezasvěceného musí vypadat, jako když splátci učí jeho. V normálním životě mimo Hry je to přijemný člověk, i když se tváří věčně otráveně nebo vážně. Poznávací znamení budou asi hnědé vlasy a neustále upřený pohled. Žádné barevné přikrášlení v podobě tetování na něm nenajdete. Přísný je jen v centru. Společenský život vyloženě nevyhledává, ale akcí se rád zůčastní, zvláště je-li pozván. Prostě když se mu chce, tak jde. Ženu na celý život nehledá, a když už by nějaká měla být, tak by musela mít asi jeho věk a zastat nějakou práci. Žádná mlaďoučká pipka, co tráví dny v nákupáku. S ostatními lidmi to má co se povídání a jednání týče, podle toho, odkud jsou. Kapitolany a profesionální kraje bere jako sobě rovné, ostatní kraje už tolik ne, nehledí však na ně s úplným odporem. Ani nemůže. U trénování musí být fér ke všem.

Tento muž, který je na půli cesty k pátému křížku v kolonce věku, měl vcelku obyčejný kapitolský život. Jako malý měl sice milující rodiče, kteří ale vyznávali přísnou výchovu. Nebyl sice každý den mlácen pro úplně pitomosti, ale jeho poslušnost zajišťoval respekt, který měl k otci - mírotvorci. On sám ale přísný nikdy nebyl. Matka byla sice mírnější typ, ale málokdy proti otci v něčem šla. Kolem desátého roku věku malého Brigada začala fascinovat otcova práce. Ty uniformy, zbraně, obrněné vozy a druhy trestů mu učarovaly. Jediné co se mu nelíbilo, bylo bičování. To mu bylo těch lidí i líto. Když se otce ptal, proč ty lidi tak mlátí, tak se mu dostalo odpovědi, že kdyby se nemlátili, udělali by to znovu. Takhle si to budou pamatovat. Jako Kapitolana se ho Hry netýkaly, a tak když dorostl do věku vhodného pro akademii - nastoupil do ní, aby kráčel v otcových stopách. Avšak bral to na lehkou váhu ve smyslu, "nějak to absolvuju." Když mu v akademii dali několikadenní propustku domů, tak jej právě doma uvítala smutná zprává - otec zemřel při jednom z bojů v jednom z krajů, kde se pokoušeli rozjet povstání proti prezidentce Virtue. Povstání bylo potlačeno a vše se ututlalo, ale otec dostal nešťastnou ránu do nohy, kterou zasáhla infekce, která se poté rozšířila. Tahle událost Brigada nakopla ve zdravém slova smyslu a byl ještě více odhodlán akademii, kterou začal brát opravdu vážně, dokončit. To se mu podařilo a nakonec byl přiřazen k 7. kraji dřevařů. Ten kraj se mu stal osudným, ale ne díky jeho krajanům. Při jedné z prohlídek kraje, kdy se měli pochytat případní krajští uprchlíci natrefil s dvěma dalšími muži na dvojici bělochů a jednoho černocha. Na jejich oblečení bylo zjevný, že jsou z jednoho ze zemědělských krajů, Devítky a nebo Jedenáctky a neměli tak tam co dělat. Tak se tedy vydal k nim, že budou chyceni a odvedeni na pranýř. Jenže trojice mužů byla nejspíše známými firmami, protože se s nimi pustila do rvačky. Všechno se seběhlo moc rychle na to, aby byly užity zbraně. Nakonec byla trojice chycena, ale mírotvorci dostali hodně namláceno. Brigadovi kolegové si odnášeli několik řezných zranění, ale Brigado to odnesl řeznou ránou na tváři a po jednom dobře namířeném kopnutí i zlomenou nohou. Zranění se vyléčila, ale jsou na něm patrná. Na tváři je k vidění díky moderní kapitolské péči jen malá jizva, ale opravená noha je vidět dosud. Na pravou nohu lehce napadá a kulhá. Ta noha se sice nezdá nějak vážná, ale jak se později ukázalo, brzdila jej při akcích a tak se po 20 letech služby rozhodl uniformu pověsit na hřebík.


× o doplnění si napiš na e-mail

Tyrell Gilbert

5. october 2017 at 21:54 | Quinn |  Victors

Player: Quinn

FC: Ezra Miller

Mentor: Wynter Emerson Caelum

Victory year: 134th Annual Hunger Games


Contact: ankakuba1701@gmail.com

Age: 18



Interview | House | ID Card

[ tajrel/tyrel gilbrt ]




[ before the Hunger Games ] Trojka, kraj technologií. Perfektní zázemí pro geniální mysl, kterou byl Tyrell obdařen. Opravdu je chytrý a všichni v jeho okolí to poznají už při krátkém rozhovoru s ním. Není zde myšleno, že je chytrý učebnicově, tedy že se učí a učí a tím se stává chytrým, to ne. To je pro něj čistě jen zábava, čte a drtí se pouze pro zábavu. On je chytrý tím výhodnějším způsobem, tím, kterého může v životě využít. Má opravdu neuvěřitelný smysl pro detail. Všimne si úplně všeho, co se v jeho okolí mihne. Může to být sebemenší, tiché, cokoliv, prostě neexistuje, aby si toho nevšiml. S tím se samozřejmě pojí i výborný zrak a sluch. Za ta léta svého života se naučil perfektně naslouchat, i v tomto ohledu mu tedy nic neujde. Je to velmi dobrý řečník, dle situace zvládne usoudit, jaká slova je vhodné použít a časem si je opravdu schopný získat si každého. Není to jeden z těch podivínů z Trojky, co nesnesou lidský kontakt a nejradši si pořád hrají se svými elektronickými udělátky doma ve sklepě svých rodičů. To vážně ne, má rád pozornost lidí a ještě radši se před lidmi předvádí. Vlídné publikum je pro charismatického komedianta, jako je on doslova vším. Dokáže udělat dobrou show, dokáže pobavit. To je všechno moc fajn, ale pořád to není tou největší výhodou. Hlavní je, že dokáže s lidmi manipulovat. Pouhými slovy a řečí těla zvládne lidi přinutit, aby udělali cokoliv, co po nich chce. Jedinec, na kterého tyhle svoje tríčky zkouší, by musel mít opravdu silnou vůli, aby mu odolal. Nebojí se lidem zahrát na nervy, vytáhnout jakoukoliv špínu, pro své pohodlí by byl schopen udělat cokoliv. Lidská mysl ho fascinuje a strávil jejím studiem nemálo hodin. Nelze ale říct, že by svá elektronická udělátka také rád neměl. Není to nic zvláštního, že zvládne sestrojit kde co. Vždyť je přece z Třetího kraje, byla by to ostuda, kdyby tyhle věci nezvládal levou zadní už odmala. Praxe i teorie o technických vymoženostech všeho druhu má plnou hlavu a dokázal by toho sakra moc dobře využít. Vlastně přesně to většinou pro své pobavení dělá. Třeba když potřebuje na někoho vyhrabat nějakou špínu, prostě si vyrobí štěnici a vymyslí způsob, jak ji na dotyčného připnout, aniž by si ničeho nevšiml. Nenápadnost mu nechybí, takže se mu to většinou daří. Vyrábí si i další věci, to by ale bylo na dlouhé povídání. Není vůbec líný, ba naopak, snaží se být co nejvíce aktivní. Nemůže jenom pořád sedět v nějaké kanceláři nebo laborce. Musí to střídat, jinak by se asi zbláznil. Proto chodí rád na dlouhé procházky. Chození mu vůbec nevadí, čistí si na těch procházkách hlavu a připravuje ji tak na další nápady, tedy je to pro něj vlastně výhodné. Odmala se nazývá buď ninjou, nebo špiónem. Bylo by mega super, kdyby něčím takovým jednou mohl být. Nechtěl ale zůstat jenom u slov, takže taky začal svůj amatérský výcvik. Vypracoval si celkem v pohodě fyzičku, rozhodně nepatří k slabším klukům v jeho věku. Taky se sám od sebe po večerech učil různé chvaty, útoky a kryty, aby nebyl v boji úplná lemra. Vždyť to by pak vůbec nebyl ninja. Většinou se učil podle starých knížek, které našel v knihovně nebo si prostě sehnal někoho, kdo by mu to všechno ukázal. Jo, i v Trojce žijou rváčové, jenom jsou to většinou ti bezmozkové, kterým nebylo geneticky předurčené být slavní vědátoři. Z velké části jsou nesnesitelní a otravní, ale musí uznat, že jsou to dobří učitelé. Umí se díky nim bít celkem dost solidně, nebylo by lehké ho přeprat a hlavně, přechytračit. Přes své zdroje si zvládl sehnat i docela pěkný meč, s kterým se snaží ohánět. Není to samozřejmě perfektní, nemá k dispozici tréninkové centrum a hlavně je to jenom samouk, ale určitě by si s ním v případě nouze zvládl poradit a možná i dost dobře útočit. Má do toho boje takovou dravost, že by to snad zvládl i jenom silou vůle. Další ninja schopností je obratnost. Má přirozeně atletickou figuru, a když ji ještě trošku popostrčil každodenním cvičením, není to s ním vůbec marné. Přemety, kotouly, různé skoky do výšek, to všechno zvládá bez jediného problému. Je to městské dítě, tedy moc prostoru k pohybu zrovna nemá. I tak si ho ale zvládl obstarat, protože je vynalézavý. Když nemůže cvičit doma, leze třeba po střechách vysokých budov, skáče z jedné na druhou a má z toho velkou srandu. Je to dobrodrůžo a to on prostě může.



[ before the Hunger Games ] Tyrell, ačkoliv je dobrý řečník, si neumí nacházet přátele. Lidé z něj a jeho slov mají spíš respekt, než aby měli zájem o přátelství. Je to tedy docela vlk samotář, to by si ale nikdy nepřiznal. Myslí si, že je oblíbený a všichni ho mají rádi, to ale z velké části není pravda a jenom si to nalhává. On je totiž super bavič a interpret, ale jakmile přijde na osobnější rozhovor, je z něj poleno. Nerad mluví o sobě, protože pořádně neví, kým je. Pořád se hledá a občas má fakt celkem existenční krize a hroutí se z toho. Navíc, co je pointou mluvení pouze mezi čtyřma očima, když mu to nepřináší žádnou větší pozornost? Nene, tohle on moc nezvládá. Pozornost potřebuje téměř nonstop, takže je občas schopný sebrat ostatním všechny zásluhy a prohlásit se strůjcem všeho, co bylo součástí týmové práce. Není to tedy zrovna člověk, s kterým byste chtěli skončit ve dvojici nebo skupině. Naprosto nerespektuje soukromí ostatních, což je občas dost problém. Když prostě něco potřebuje, je schopen vás i sledovat, aby dosáhl svého. On se totiž nikdy nepídí po odpovědích otázkami, ale vydíráním. To není zrovna dvakrát výhodné. Má vcelku dost vysoké ego. Na někoho, kdo je z Trojky si dost věří a umí být i pěkně namyšlený, když na to přijde. Proč by taky nebyl? Je chytrý a super. To si tedy alespoň o sobě myslí. Kdokoliv tvrdí něco jiného, nemá pravdu. Všechny tyhle problémy tak nějak pocházejí z toho, že na něj vždycky byl vyvíjen neskutečný tlak, ať už ze strany učitelů nebo ze strany rodiny. To vám tu psychiku docela pošramotí. Pořádně neví, co sám od sebe chce, protože je neustále uvězněn mezi tím, co po něm chtějí rodiče a tím, co chce on sám. Je to typický měšťák. Ví teda samozřejmě, jak vypadají stromy, keře a tráva, ale to je tak všechno. Ostatní přírodu zná jenom z obrázků a popisu v knížkách. Není to typ člověka, kterého by všechno tohle lákalo, je se svým městským životem spokojený, a život kdekoliv jinde by se mu asi i štítil. S městem přichází také nulová schopnost v nějaké přírodě přežít. Oheň bez zapalovače rozdělat nedokáže, stan by stopro nezvládl postavit, a že by si našel potravu? To už vůbec ne. Technické věci, to je jeho, ale stavění věcí bez drátků a elektřiny mu nic neříká. Neměl potřebu se to učit, vždyť k čemu by to potřeboval? Není si vůbec jistý, jestli by v případě nouze zvládl někoho zabít. Nikdy nezabil nic jiného, než třeba hmyz, nebo hlodavce a i to se mu zdálo dost nechutný. Možná by to zvládl, kdyby to byla jeho jediná možnost přežít, ale sám od sebe nikdy. I když se naučil jakž takž bojovat, nemá rád konflikty, tedy tuto svou schopnost moc v praxi nevyužívá a není zvyklý bojovat s někým živým na druhé straně. On je jenom pozorovatel a vyvolávač hádek, nikdy se jich neúčastní. Navíc, ty jeho bojové skilly taky nebudou dvakrát super, i když si rád namlouvá, že je v tom hrozně super a mohl by být tajnej agent klidně. Kromě meče nikdy v ruce nedržel jinou zbraň, kromě teda nějakých kuchyňských nožů. Nemá moc rád, když se mu hrabe někdo v soukromí. Má na sobě takovou masku, roli, určenou pro širokou veřejnost. Musel by vám opravdu hodně věřit, abyste zjistili jaký doopravdy je. A to je další problém, neumí lidem věřit. Neustále je podezřívá z toho, že jsou nepřejícní a jenom se mu snaží sebrat veškerou slávu. Přijde mu v pořádku hrabat se v soukromých věcech ostatních, ale jakmile by se někdo pokusil o něco takové u něj, je to samozřejmě největší zločin proti lidstvu. Také neumí plavat. Neměl se to kde naučit, tedy to šlo úplně mimo něj. Stejně jako třeba lezení po skalách. Po provaze a po budovách mu lézt nevadí, na nějakém nepředvídatelném povrchu by to ale bylo tisíckrát horší. Navíc je z těch výšek trochu podělanej, to si ale nepřipouští. Neznámé věci ho také poměrně děsí. Žije s tím, že viděl a zná všechno a nic ho nemůže překvapit. Když už se teda nějaká taková překvapivá věc objevím, dost ho to vyplaší. To se ale nestává moc často.



[ before the Hunger Games ] Tyrell je takový ten typický teenager, co pořádně neví, co by měl dělat se životem. Neví jaká je jeho budoucnost a vlastně svou budoucnost ani pořádně znát nechce. Moc se bojí, že v ní uvidí víc své rodiče než sebe. Prostě žije v přítomnosti a tu většinou tráví poflakováním se venku a machrováním před ostatníma. Vždycky to byl machýrek. Všechno umím, všechno znám a klidně vám to předvedu. Narodil se pro to, aby se prostě předváděl. To je jeho místo ve společnosti. O peníze se jeho rodina nikdy moc starat nemusela, měli jich dost. Jeho rodiče nebyli nějak extra známí, ale i tak byl jejich plat více než slušný. Jsou to oba nadaní vývojáři a hádejte, po kom přesně tohle chtějí taky? Kdo hádal Tyrella, hádal správně. Jejich vztah je typická ukázka toho, jak rodiče nutí své vlastní ambice na jejich dítě a to nebožátko z toho potom nemá žádný rozum. Bez pochyby měl genetické předpoklady k tomu, aby byl takový malý génius. Dokonce se jím i stal, ale upřímně to bylo celkem nucené. Škola pro něj byla nuda, nebavilo ho to. Nebyl jako většina dětí ve třídě, které byly naprosto spokojené s tím, že celý den sedí na zadku a jenom si vypráví nějakou teorii. Pro něj tohle nikdy nebylo. Byl aktivní dítě, hrával venku sporty s kamarády, běhal, cvičil a spíše se hlásil k té skupině lidí z Trojky, které ta technologie moc nebrala. Časem, teprve před několika lety, ho to ale chytlo a začal se o to zajímat víc. Vždyť když sestrojí něco super, bude mít najednou zase větší pozornost, ne? To se mu zamlouvalo, a tak začal tvořit. Netrvalo mu dlouho než přišel na to, jak všechny ty věci fungují. Většinu z toho se učili ve škole, a když už se objevil nějaký zádrhel, prostě na to přišel sám, nebo si to dohledal. Celkem ho to i baví a rozhodně to dělá rád. Radši má ale pořád pohyb. Nedalo mu to a začal se o to také dost zajímat. Zčuchnul se s jednou partou sígrů z ulice, kteří ho naučili se pořádně prát. Také si odtamtud odnesl pěkných pár modřin, jizev a někdy i zlomenin, ale stálo to za to. Konečně po dlouhé době cítil, že ho něco baví. Tyhle jeho srandičky ale byly brzy zamítnuté jeho otcem, který z něj chtěl mít úspěšného vědce a ne žádného pouličního rváče. I přes jeho nesouhlas si Tyrell trénoval sám. Byl schopen pro radost rodičů udělat cokoliv, ale tohohle se opravdu nechtěl vzdát. Za ta léta, co ve Třetím kraji žije, si vybudoval slušnou pověst. Většina lidí jeho věku z něj má respekt, a to se mu líbí. Jsou jeho vděčným publikem, bez kterého by nemohl přežít. Rád vypráví historky z jeho života, občas vymyšlené, ale většinou pravdivé. To, co se totiž děje za zavřenými dveřmi nikoho nezajímá. Lidi jdou po zajímavostech, drbech, čemkoliv, co v sobě má nějakou pikantnost. To mu došlo velmi brzo, a tak se rozhodl toho využívat. Proč by se nestal takovým malým neškodným tajným agentem, že? Vyhrabává na lidi veškerou špínu, většinou aby tak pomohl sobě, ale dokáže být štědrý, a poskytnout informace i ostatním. Kde kdo by ho nazval sviňákem, což by dost možná bylo trefné označení. Vážně je to velkej sviňák. Baví ho dělat tyhle věci, protože ho baví, co to dělá s lidskou myslí ostatních. Nachází v tom chaosu a šoku jakési pobavení. Nedokáže ten pocit pořádně popsat. Jednoduše je to pro něj zábava, dost špatná, ale to si on neuvědomuje. Někteří se ho bojí, někteří ho uctívají, chytřejší si před ním dávají dost velkýho majzla. Je to prostě takovej ten kluk, ke kterému si všichni chodí pro informace, někdy i pro rady. Líbí se mu tahle pozice, ale i tak je to pořád jenom role. Tohle všechno, co předvádí navenek, není skutečné. Byl by rád, kdyby bylo, ale prostě to nejde. Když je sám, bez společnosti lidí, stává se kompletně jiným člověkem. Nikdo neví, co přesně se mu honí hlavou, protože i přes jeho obrovskou roli ve společnosti nemluví o svém soukromí téměř vůbec. Neexistuje, aby o něm někdo věděl příliš. Je to tajemný podivín, o kterém panuje spousta historek, ale věřte mi, ani jedna z nich není pravdivá. To by on nedovolil. Nesmí si nechat lézt do soukromí, protože to by byla ta největší chyba, kterou kdy udělal. Sám vidí, co pravda s lidmi dělá v přímém přenosu. Zažít to na vlastní kůži opravdu netouží.



× o doplnění si napiš na e-mail

Triston Kyle

3. october 2017 at 18:36 | Quinn |  Deceased

Player: Diddi

FC: Brandon Flynn



Contact: hp.diddinka.hg@gmail.com

Age: 17 - zmražen: Tyrell Gilbert



[ tristen kájl ]


Triston je vysoký, charismatický hezounek, ale je toho v něm taky daleko víc. Už odmala navštěvuje výcvikové centrum. Prostřídal v něm snad každičkou zbraň a s každou se naučil, alespoň obstojně zacházet. Třeba když v aréně viděl nějakou socku, která podle něj zacházela jen o nepatrný kousíček líp s jistou zbraní, hned se pustil do tréninku s tou zbraní, aby byl lepší než nějaká chcíplá socka v aréně. Byl schopný s tou zbraní pracovat i několik dní v kuse, aby byl lepší. Ano, chce ve všem být nejlepší, proto taky tvrdě maká na tom, aby byl dobře připravený do arény. Bere to taky jako jeho povinnost, jelikož je přeci profesionál z Dvojky a to něco znamená. Ovšem nejvíce si oblíbil zbraň zvanou sai. Její pravý potenciál si uvědomil teprve, až s nima viděl v aréně Damiena Reida, který se pro něj stal vzorem. Začal s nima trénovat od rána do večera. Někdy vynechal školu, někdy je propašoval domů. Pak je dokonce dostal jako dárek k narozeninám, takže si je bral i do školy. Byl z nich vážně nadšený, protože sai má tolik možností! Bodnout, škrábnout, vykrýt útok-dokonce s ní někomu můžete vyrazit zuby! No není to skvělé? Plus jak předváděl Damien, se s ní dá dobře machrovat. A na machrování se dá sbalit spousta holek. Teda ne, že by s jeho vzhledem měl problém sbalit nějakou holku, to ani v nejmenším. Ovšem, když ho přepadne jeho agresivní nálada, tak sáhne po mačetě, aby s ní mohl všechno rozsekat a zničit. Je středem pozornosti, protože proč si to neužít? Také je dobrý vůdce. Nedělá mu problém se rozhodnout za všechny ostatní. Ani ty, co s ním nesouhlasí zmlátit. To si naopak docela dost užívá, a dokud neteče aspoň troška krve, tak nepřestává mlátit. Vážně se vyžívá v tom, když někoho může mučit a být surový. Dokonce se věnoval i anatomii, aby věděl, kde to fakt bude bolet, když tam někoho bouchne. To si uvědomili hlavně ti, co s ním nesouhlasili, teda kromě jeho kámošů, ty trápí jenom výjimečně. Chodí lovit i zvířátka do hor, jenom, aby je mohl rozkuchat, takže se krve a vnitřností neštítí. Taky se v horách dost dobře běhá, ale upřímně je lepší v rychlostním běhu, protože si myslí, že v aréně bude spíš muset rychle doběhnout nějakého ubožáka, co mu bude chtít utéct než utíkat před někým jiným nebo něčím jiným několik hodin.


Mezi jeho slabiny asi bude patřit, to jak lehce ho dokážete vytočit. Pokud se vám to povede, tak počítejte s tím, že z vás vymlátí duši. Rozhodně na to trénoval dost. A spolužáci nebo respektive ti, co s ním nesouhlasili, to moc dobře vědí. Další jeho slabinou je jeho arogance. Pohrdá sockama. Ať už z jeho vlastního kraje nebo z jiných krajů. No dobře těmi z jiných krajů pohrdá daleko víc. Hlavně, když to nejsou profesionální kraje. Nemá moc dobrý orientační smysl, ale tak to nevadí, zatím se mu nikdy nestalo, že by se nakonec nedostal tam, kam potřeboval. Sice šel třeba místo dvaceti minut hodinu, ale nakonec došel tam, kam měl. Nikdy se nesnažil rozpoznat, co je jedlé a co ne, ale možná by zvládl poznat, co měli doma, pokud by to tak ovšem vypadalo i v přírodě, což není tak úplně jisté, takže by to možná zkusil sníst, ale taky by to mohlo být něco úplně jiného a on by na to mohl taky pěkně umřít. Tak nějak ovšem nepočítá s tím, že by měl být v aréně o hladu, protože zatím vždy bylo alespoň něco k jídlu u Rohu. A kdyby ne tak snad nějaké ty sponzory si sehnat zvládne. Navíc něco ulovit by zvládnout mohl, když se mu dařilo chytit nějaké to zvířátko, aby ho mohl rozpitvat. Ale asi by ho nezvládl uvařit, kdyby neměl nějaký ten zapalovač a papír na podpal. Maskování nepřipadá v úvahu, jelikož je to dost srabácké a taky, proč by se měl schovávat? On bojovat umí a chce, aby to všichni ostatní viděli. Zabíjet malé děti spíš nechá nějaké ty socky než sebe. I kdyby ho to dítě vyprovokovalo, tak by ho zabil rychle, aby moc netrpělo. Myslí si, že je nejlepší a ve všem chce být nejlepší. Rozhoduje se dost unáhleně a nepřemýšlí nad tím, co se může stát. Udělá prostě to, co ho napadne. Rozhoduje i za celou skupinu aniž by se zeptal ostatních, protože proč by se jich měl ptát, když ví, co je nejlepší? Neumí si přiznat, že se mu někdy může stát, že by neměl pravdu nebo ten nejlepší nápad. To spíš se porve s tím druhým, co tvrdí opak, než aby to přiznal.


Sice nikdy nepoznal svoje rodiče, ale bylo zajištěno, aby mu už od malička nic nechybělo. Rodiče chcípli, ale nechali mu po sobě obrovskej balík peněz, takže si je teďka rozhazuje po kraji a vůbec se nebojí, že by mu někdy došli - nul na konci mají deset. Je vychováván svojí tetičkou Ann, která nikdy neměla děti, takže se ho s radostí ujala. Nikdy se o svoje rodiče nezajímal a ani se na nic ohledně nich neptal. Bylo mu ukradený, co dělali, kdo byli. Jediné, co o nich ví, je jak vypadali díky fotkám a jejich jména. Stephan a Selina Kyle. Tetička je z matčiny strany, takže mu chtěla často vyprávět o jeho matce, ale jeho to nezajímalo. Radši šel do výcvikového centra než, aby zbytečně poslouchal vyprávění o jeho mrtvé matce. To by mu přece nepomohlo, aby byl v něčem lepší a vůbec nic by mu to nepřineslo. S velkou oblibou vždy sledoval hry. Pokaždé se díky nim akorát víc utvrdil, že se jednoho dne do nich přihlásí. Pokaždé, když v nich viděl nějakou socku, které to celkem šlo s nějakou zbraní, tak hned zamířil do výcvikáče, aby s ní byl lepší než ona daná socka. Ve výcvikáči trávil hodně času. Ať už posiloval nebo trénoval se zbraněmi. Hodně se mu líbila aréna, ve které byl Damien Reid, kterému dost fandil. Podle něj měl vyhrát on, takže je naštvaný na Trojku a Sedmičku. No a vlastně dál nemá rád ostatní kraje. Většinou proto, že jsou v nich moc velký socky, ale pak taky kvůli rivalitě mezi profesionálními kraji. Dvojka je stejně daleko lepší než Jednička a to plánuje brzo dokázat. Ve škole si nikdy nedělal hlavu se známkama, jelikož půjde do arény a vyhraje. Tudíž nebude muset dělat nic, čemu by ho tam naučili. Navíc si přece na to když, tak může někoho koupit. Naopak si tam dost vybíral, s kým se bude bavit a s kým ne. Většinou se obklopoval lidmi, co s ním souhlasili a byli na jeho společenské úrovni. Ty, kteří s ním nesouhlasili většinou vždy dost surově zmlátil. Také nějaký ten svůj čas věnoval holkám. S několika z nich si docela užil, ale pak ho přestali bavit a šel zase za jinou sukní. Šlo mu to celkem snadno, kvůli tomu, jak umí být charismatický a jeho vzhledu.

Malachai Nielsen

1. october 2017 at 20:24 | Larsyn |  Deceased

Player: Larsyn

FC: Lucky Blue Smith



Contact: w.poppy@hotmail.com

Age: 18 - podříznutý krk: Triston Kyle


Token: Prsten z bílého zlata s jeho iniciály

[ melakáj nýlsen ]


Život v Prvním kraji je pro Malachaie dosti složitý, i když si kolikrát lidé myslí opak. Kvůli přísné rodičovské výchově musel dennodenně tvrdě trénovat. Samozřejmě, že to dělal i z vlastní vůle. Jenže, když ho otec představuje jako syna, který je naprosto k ničemu a ke všemu ještě zoufalec, trochu se to ego pošramotí. Pocit, který ho sžírá a nutí ho si myslet, že své schopnosti nedotahuje do konce a není to na správném úrovni profesionála, u něj vypěstovalo tendenci se utlačit za svojí limitovou hranicí. Stejně jako většina v kraji, i on začal svůj trénink v tom momentě, kdy mohl držet tréninkovou zbraň. Ovládat umí snad všechny základní zbraně, které jsou k dispozici v aréně, ať už jsou to sečné, bodné nebo střelné. Každou umí ovládat aspoň malinko. Nejvíce zdokonalenou eficienci má u meče, se kterým trénuje již od prvního dne, kdy dostal zbraň do ruky. Obratnost, rychlost a síla mu rozhodně nechybí. Dokázal by si poradit i s holýma rukama, ale jelikož není taková korba, raději se tohoto způsobu boje vyhýbá. Schopnosti mimo bojovou oblast mu samozřejmě také nejsou vůbec cizí. V mladičkém věku se věnoval atletickým sportům, kvůli kterým se stal excelentním skokanem, ať už do výšky nebo dálky. Běh na dlouhou trať je pro něj jak meditační procházka, občas chodí běhat, aby se zbavil špatných myšlenek. S tím přichází i dobrá výdrž. Exceluje ještě v plavání a lezení, ačkoliv by se tomu raději vyvaroval, protože se nerad pohybuje ve výškách a vodě, fóbie ale žádná, jen mu to není nejpříjemnější. Již bylo zmíněno, že jeho výchova byla nehorázně přísná, a důsledkem toho se vytvořila krvelačná bestie. I když nezabíjel, protože nemůže, tak se v kraji rád dostával do bitek a nevadí mu, když do krve trpí. Bolest pro něj není překážkou, dá se říci, že je to jedna z jeho zvrhlostí. Silné stránky jsou v rozhodování, neváhá a vše provádí rychle. Kdyby měl někoho zabít, prostě ho zabije a nemyslí na to, co mu to přinese za konsekvenci. Ke všemu je mu to jedno, protože je v tomhle ohledu bezcitný. Má strategické myšlení a dokáže přemýšlet rychle, je vcelku složité s ním udržet krok, protože bude lidi většinou honit, když jsou až moc zpomalení. Jeho nejlepším řešením ale bude, že vás prostě zabije, protože ho budete zdržovat. Přežívání v přírodě má také na háku, bodejť by né, když musí mít vše stoprocentní. Větší kořist dokáže ulovit s lukem, ty menší dá i s kapesním nožíkem. Bezvadně umí lidi odhadnout a poznat, co mají za lubem. Pro ostatní je zase těžší přečíst jeho. Už jen proto, že je tichý, tak se moc neprokazuje jeho reálná osoba. I tohle má za velký plus, že se zvládne nepozorovaně a v tichosti pohybovat. Bohužel je to dost vysoký klučina, takže i když bude velmi nenápadný, tak se může stát, že bude někde vyčnívat. Člověk by se ho jen tak z jeho charakteru nebál, skutečnost je ale taková, že si adoruje lidskou anatomii. Pokud se situace zvrtne a vy se mu opravdu znechutíte, nemá problém vás ještě před smrtí zmučit. Ví, kam zasadit rány pro rychlou a méně bolestnou smrt, nebo taky takové brutální řezy, že bude protivník umírat velmi pomalu a ukrutnou bolestí.


Celá jeho slabina již spočívá v tom, že potřebuje mít všechno v naprosté dokonalosti. Bylo zmíněno, že se v trénincích žene do extrému, tudíž dost zapomíná na to, kde je vlastně lidská hranice. Je to sice energický klučina, ale zase se umí vyčerpat hodně rychle, pokud to přežene. Neumí si určit limity a někdy jede jako mašina, i když je třeba už vyčerpaný. Sice si myslí, že umí ovládat všechny zbraně, ale na spoustu z nich se vykašlal. To ale proto, že je většinou neměl k dispozici, nezaujaly mu nebo na ně zapomněl. Do toho patří například řemdihy, kusarigama a vrhací nože. S lukem nebo kuší je slabší, již s tím v minulosti manipuloval, ale dlouho se s tím nezdržel. Cíle sice umí jakžtakž trefovat, ale ne tak, jak by on sám chtěl. Odmalička na něj byli rodiče dost tvrdí, hlavně otec, který mu lásku projevoval velmi zvláštním způsobem. Pokud se mu dařilo, tak ho nemusel po večeři zbít a občas ho i pochválil. Zanechalo to pořádné jizvy, ať už interně nebo externě. To zanechalo ty následky, proč je vlastně takový magor. Čas od času se trestá za svojí nedokonalost, pokud to zrovna nedělají jeho rodiče. Nemá problém si ublížit, je docela dost možné, že si spíš ublíží on než ostatní. On sám je svým největším nepřítelem. Nikdy nepoznal tu vstřícnou rodičovskou lásku, tudíž netuší, jak to v normálních rodinách chodí. Je to pro něho taková norma. Řadí se spíše k introvertům a moc se ve společnosti neukazuje. Ke všemu by si jejich přízeň nezískal. Má zvláštní humor, většinou černý, mluví sarkasticky nebo většinou uráží, což zrovna nejsou ty nejlepší vlastnosti k získávání přátel. To ovšem neplatí pro dospělé, ke kterým chová velký respekt. Jeho nejlepším přítelem je sestra, což je teda hodně marný. Zřídkakdy spolu promluví a řekněme, že jejich rozhovory nikdy nebyly tak hluboké, jak by se dalo očekávat od nejbližšího člověka. Je to velký problém, když se nemůžete někomu vypovídat. Jenže on to nikdy neměl zapotřebí, nebo spíše ho nikdy nenapadlo, že se vůbec něco takového dělá. Raději si své problémy nechává pro sebe, což není zrovna to nejlepší řešení. Častokrát se potýkal s nočními můrami, mívá spánkovou paralýzu a nikdy to není nic příjemného. Nejhorší je, že se z toho nikdy nemůže probrat. Na Freyu platí všechny pravidla sourozenecké lásky. I když by ji to nikdy neřekl do očí, má ji svým způsobem rád. Nemůže si dovolit ji ztratit. Je to vcelku o zvyku, vyrůstal s ní a je na ní tak zvyklý, že by se jeho láska mohla rovnat k závislosti. Nepotřebuje s ní být pořád a každý den, ale odloučeně s ní žít nemůže. O těchto pocitech sám netuší. Kdyby se stalo, že ji ztratí, sám nebude vědět odkud se vzala ta prázdnota. Sám neví, jak moc pro něj sestra znamená.


Posel nebo anděl, to prozrazuje právě jeho jméno. Bohužel, nemá to s tím nic společného. Pravděpodobně se to rodičům prostě líbilo a nebyl v tom žádný hlubší význam. Již odmalička se něčím lišil, ať už to bylo výchovou nebo jeho vizáží, která snad vynikne v celém Panemu. Jeho světlých blond vlasů si nelze nevšimnout. Nemluvě o tom, jak moc mrtvolně bledý ten klučina je. Jen tak se přehlédnout nedá a určitě na něj jen tak nezapomenete. Přece už takový vzhled nepatří do skupinky lidí, kteří mají známou tvář a vypadají jako každá čtvrtá osoba v kraji. Výchova byla již od útlého věku velice drsná, nezná jiný způsob výchovy a je tím tak ovlivněný, že by se stejně choval ke svým dětem. Dokonce se párkrát k mladším zachoval opravdu hnusně a vyžadoval po nich nemožný úkoly, když se jim snažil pomoct ve výcvikovém centru. Dopadlo to vcelku špatně, jelikož jednoho kluka skoro zapíchl katanou. Ke starším by si to vůbec nikdy nedovolil. Ve společnosti dospělých se chová korektně a snaživě, i když se zrovna dotyčná osoba k němu nechová úplně nejvlídněji. Má až nezdravý respekt vůči starším lidem, že se v jejich přítomnosti chová submisivně. Je to zajímavý kontrast, který může být pro mnohé matoucí. Může to působit jako přetvářka, ale rozhodně není. Sám se sebou zápasí, jelikož má dvě rozdílné povahy, kdy chce člověka totálně semlít a na druhou stranu se pak snaží pro jinou osobu udělat první poslední. Má narušenou empatii a většinou mu dělá dobře, když se někomu nedaří a trpí. Celkem vzato si v tom libuje, vyhledává násilí a lidské utrpení. Mimo jiné postrádá smířlivost, tudíž ho rozhodně neprovokujte, má sklon k pomstě a nikdy to není neškodný žertík. I kdybyste se pokoušeli o vtípek, nepochopí to. Hned bude vše brát jako útok. Je nepříčetný a dost nepochybně se stane, že půjde přes mrtvoly. Ve stejné míře je jeho nesmírná tvrdohlavost a hádat se s ním je naprosto hloupý tah, protože ve výsledku má stejně vždy pravdu on. Je velice hyperaktivní. Vždycky měl energie na rozdávání, proto není divu, že se odmalička věnoval různorodým aktivitám. Věnoval se hlavně sportům, a doteď si mimo výcvikové centrum zajde i na ragby. Musí být perfektní ve všem, protože to po něm rodiče požadují. Má naplánovaný celý život, ve kterém je zahrnuté vítězství v Hladových hrách. Je to jeho sen, i když mu to bylo jaksi naučené. Na rozdíl od sestry nechová k rodičům takovou důraznou nenávist. Nejsou to sice lidé, u kterých by si na pohřbu pobrečel, ale snaží se je pochopit. Někdy mu to ale dělají velice složité, ale s tím se už naučil žít, stejně jako se vším ostatním.
OTHER WORLDS [ Přidej se i ty k ostatním rp. ]

obrázek

ALES - Fatansy RPG

ikon1 https://lh3.googleusercontent.com/Pw0zB0hurIqLYe3Dbii8mgZ8-m5myKuUtsQ2qtwficdo5n9uKQvLA3mzvOkjh7iL3CUXJzXut2adFoTqKA=w200-h92