January 2018

Codsworth O. Golghota

30. january 2018 at 21:44 | Larsyn |  Deceased

Player: Fenhrier

FC: Kit Butler



Contact: roman.ladi1@gmail.com

Age: 18 - probodnuté srdce: T. Gilbert


Token: Karta diamantového esa

[ kodsvrth golgota ]


Codsworth si momentálne žije svoj pokojný život v Dvanástom kraji. Teda, akože on tam žije tak nejako odjakživa, nie len momentálne, nikdy z tade nevytiahol ani jednu pätu. Nepatrí medzi nejakú elitu, ale stále, nie je to žiaden chudák. Hoc sú jeho obaja rodičia baníci, je to jedináčik, takže čo sa týka finančného stavu Golgothovcov, sú na tom dosť v pohode. Bývajú v peknom tehlovom dome blízko centra mesta, ktorý nenadobudli oni sami, zdedili ho po starých rodičoch, čo ich automaticky radí medzi viac high-end obyvateľov Dvanástky. Taký luxus, ako knižnica, samostatná detská izba, to tu predsa nemá len tak hocikto. A Codsworth to mal. Mal miesto na učenie, rozvíjanie svojho talentu v oblastiach ako je varenie, alebo aj nejaké tie jednoduchšie ručné práce. Ako malý často inklinoval k deťom z bohatých rodín. Začalo to tak, že sa spolu hrávali naháňačku na námestí, potom spolu chodievali do školy, sedeli pri sebe na vyučovaní, vo voľnom čase sa schádzali a keď bolo treba, vyvádzali spolu hlúposti. Jedna z jeho kamarátok, inak dcéra mierotvorcu, mala doma dokonca oštep! Koľkokrát sa vybrali na periférie kraju a súťažili, kto ho dohodí ďalej, alebo kto trafí jablko na vysokej jabloni, pod ktorou zvykli sedávať do neskorých večerných hodín. Každá jedna výhra v týchto "súťažiach" mu nadvihla ego. Codsworth, hoc akokoľvek introvertný je, nie je taký silný samotár. Navyše mal rád spoločnosť ľudí, ktorých šaty zrovna nepáchli lacnými pracími prostriedkami a ich ruky neboli poškvrnené nezmývateľným uhoľným prachom. Sám si do hlavy naprogramoval, že je jedným z nich, čo samozrejme zohľadnil aj pri výbere svojho povolania. Stačilo potiahnuť za pár laniek a bum, dostal prácu v miestnej radnici. Nebolo to ani tak ťažké. Síce tam nastúpil len pred krátkym časom a zatiaľ tam len triedi dokumenty, no už teraz má vysoké ambície. Bude sa snažiť dostať na čo najvyššie miesto. Pokojne by sa uspokojil aj s postom starostu, alebo tak nejako.


Nie je to žiadne drevo. Codsworth je majiteľ vysokej štíhlej atletickej postavy. Dokáže sa ohýbať do všakovakých možných i nemožných tvarov. Občas to vyzerá, akoby ani nemal kĺby, akoby bol celý vyrobený z gumového materiálu. Čo sa týka jeho rýchlosti, je vždy o krok pred jeho vrstovníkmi, a to nie len vďaka jeho dlhým nohám. Dokáže kráčať v rýchlom tempe aj celé hodiny, bežať svižnejšie než hocikto iný a to všetko bez toho, aby pritom narobil sebe menší humbuk. Codsworth došľapuje na zem s takou ľahkosťou, že len zriedka ho počuť vchádzať do miestnosti. Už spomínané hry s oštepom, ktorým sa vo voľnom čase spolu s jeho kamarátmi venovali, v ňom vzbudili taktiež nejaké tie dovednosti. Napríklad mierenie na cieľ, alebo vrhanie objektmi do diaľky. Možno by mu to pomohlo v súboji, keby sa mu podarilo z rohu hojnosti uzurpovať nejakú palicu, oštep, či kopiju. S nožom a jeho obratnosťou by taktiež nemusel mať najnižšie šance na prežitie. Vlastne tak trochu s hocičím, čo už niekedy predtým držal v rukách a nie je mu úplne cudzie, a jeho šialene vysokým inteligenčným kvocientom má nejaké šance. Rýchlo sa učí, vie pokročilé základy varenia, bez sebemenších problémov dokáže založiť oheň. Za pomoci jednoduchších pascí by snáď ulovil akési menšie zviera - možno zajaca, možno potkana, to je fuk. Stále by si dokázal zaobstarať na krátky čas nejaké veľmi veľmi skromné jedlo. Čo sa týka vody, na základe logických dedukcií by možno vedel určiť, či je daný zdroj tekutín, ktorý našiel, pitný, alebo nie, ale úspešnosť nemusí byť zrejme vždy stopercentná. Na základe záchytných bodov sa vie nadpriemerne dobre pohybovať v teréne, aj keď s ním nie je zrovna dokonale oboznámený. Nikdy neblúdi, vždy sa vie vrátiť na miesto, z ktorého odišiel. Codsworth vie veľmi dobre skrývať predmety tak, aby ich nikto nenašiel. Dokáže prežiť jednak v prítomnosti cudzích ľudí, ale rovnako dobre znáša aj samotu.


S každou ďalšou prečítanou knihou sa mu zhoršoval zrak, a to je možno aj možno jedným z dôvodov, prečo pred krátkym časom úplne vysadil literatúru zo svojho života. Nie je síce úplne slepý, stále dobre rozoznáva tváre a podobne, ale vzdialené objekty sa mu najmä za šera zvyknú rozostrovať. Nikdy netrénoval so žiadnou zbraňou okrem spomínaného oštepu. Len veľmi ťažko odhadnúť, ako by dokázal bojovať s mečom, či palcátom. Nie je až tak zhovorčivý, čo mu možno sťažuje šance v hľadaní spojencov. Okrem iného verí iba naozaj málo ľuďom a vo vzťahu k iným býva často krát veľmi skeptický. V dvanástke sa človek nestretáva moc s rôznymi druhmi divokých bylín, a tak ani Codsworth nemá odkiaľ poznať rastlinný zdroj potravy. V aréne mu neprilepší ani fakt, že nie je najlepším v maskovaní. Maľovanie nikdy nebola jeho doména, dá sa povedať, že je to čo sa týka vo všeobecnosti kultúrnych vecí dosť ignorant. Dokázal by na seba nahádzať nejaké lístie, či konáriky, aby nebol nepriateľom úplne na očiach, no použiť prírodné materiály na to, aby celkom splynul s okolím, to zrejme nehrozí. Ani on sám nedokáže predpokladať ako zareaguje v situáciách, kedy treba zachovať chladnú hlavu. Ak mu niekto odfaklí nohu a on sa bude musieť rýchlo ošetriť, jeho život je takpovediac v Božích rukách. Je asi polovičná šanca, že to zvládne.

Akhalia Yei Neieress

24. january 2018 at 14:17 | Larsyn |  Deceased

Player: Nielle

FC: Ali Larter



Contact: nielle.shine@gmail.com

Age: 18 - jedovatá směsice jídla



[ akhálija džeji néjers ]


Je škoda veľkého potenciálu, ktorý je hlboko zakorenený vo vnútri tohto dievčaťa. Keby bola v profi kraji, určite by ju čakala veľmi dobrá budúcnosť. Ale tu? V Desiatke? Každý by povedal, že bude slabá a nič sa tu nenaučí, ale opak je pravdou. Podarilo sa jej aspoň čiastočne rozvinúť jej talent. Akhalia má dokonalé svaly, ktoré sa na nej neocitli len tak zrazu. Tvrdo drela a pracovala. A na rovinu, už od svojich šiestich rokov. Najprv to bola nedobrovoľná práca, ale nakoniec bola rada, že ju k tomu rodina donútila, lebo ju všetko začalo nesmierne baviť. Na prvý pohľad môže pôsobiť drsne a odstrašujúco, čoho aj zrejme využíva. Aspoň sa okolo nej nikdy neobšmieta nijaký úchylák, čo sa jej stalo keď bola mladšia. Vtedy prvýkrát niekoho zranila. Danému mužovi zlomila nos a doteraz ho má z väčšej časti na krivo. Od vtedy cvičí v každú chvíľu, čo jej den dovolí a má väčšinou navrch aj nad dospelými mužmi. Väčšinu svojho dňa trávi u koní, pri ktorých teda nijaká krehotinka byť nemôže. Naučila sa všetkému, čo s nimi súvisí, dokonca sa na nich nejakým spôsobom napojená - majú puto. Samozrejme nič magické alebo tak, no je pri nich iná a nikdy sa jej so žiadnym nestala akákoľvek nepríjemnosť. Dokonca vie väčšinu zvierat upokojovať. Iné dni trávi s ďalšími zvieratami, o ktoré sa treba starať. Ďalej trávi čas porciovaním mäsa, chodí strihať ovce alebo robí hocijakú inú prácu čo sa zvierat a hospodárstva týka. Nemá problém s ničím. Ani so špinou, bahnom a inými látkami, ak by bolo treba, aj by sa do toho ponorila. So zvieratami to vie dokonale, dá sa povedať, že ich má radšej ak ľudí a dáva im to aj svojou prítomnosťou značne pocítiť. Zmenilo sa to hlavne po tom incidente a následne aj po tom, čo istý čas pracovala v hostinci v ich kraji. A popravde častejšie odtiaľ vyhadzovala opitých ľudí viac ako by ostatných obsluhovala. Preto tú právu okamžite nechala. Zo zbraní vie narábať iba so všetkými typmi nožov a s bičom, aj keď ho nerada používa. Nože sa naučia rozoznávať a používať hlavne, keď pracovala s mäsom. Bič sa naučila používať len kvôli krízovým situáciám, ktorí by mohli nastať, avšak na nikom ho ešte nepoužila. Nemá problém s krvou, smradom a všetkým čo k tomu patrí. Vyzná sa v prírode a horách, keďže sa dá povedať, že i tam vyrastala. Rodina totižto nebola práve jedna z tých bohatých. Nemali veľmi dobré podmienky na život. Museli veľa pracovať. Aspoň čiastočne sa to upokojilo, keď začala pracovať aj Akhalia. A keďže nechcela aby všetko jedlo šlo len jej, naučila sa ďalšiu podstatnú vec a tým aj sama seba prekonala. Vždy nájde sever, larvy na jedenie, vodu a iné veci potrebné k prežitiu. Larvy dokonca aj jedla a nemá s tým najmenší problém, berie ich ako normálne jedlo, ktoré je dôležité k prežitiu. Nie pre nič za nič má prezývku šrotovník. Tiež stopuje zvieratá. Nie raz mala za úlohu nejaké zatúlané doviesť späť, napríklad ovečku čo utiekla niekam na lúku. Alebo splašeného koňa, ktorý sa rozhodol bežať rovno do lesa alebo hôr. Keď nepracuje alebo nepomáha, chodí si každé ráno behať. Kondička je pre ňu nesmierne dôležitá. Má výbornú výdrž, vie dobre dýchať a niekedy je jej málo aj 30 kilometrov. Taktiež jazdí každý deň a tak je sila v jej nohách ešte väčšia. V stajni si dokonca urobila vlastné provizórne posilňovacie zariadenia, ktoré každodenne využíva. Vie plávať, ale nerobí to tak často ako iné záležitosti s cvičením. Nemá na to priestor, keďže vždy má celý deň zabraný programom. Keďže všetko robí za každého počasia, je otužilá, takže v zime sa ledva oblečie a nie je jej vôbec zima, neprechladne, neochorie. Je úplne v poriadku.


Hlavnou slabinou je jej rodina. Nikdy by na ňu nedala dopustiť jediného krivého slovka. Rodina je pre ňu všetko a urobila by kvôli nej úplne všetko. Každá jedna jej myšlienka je venovaná jej rodičom, starým rodičom, bratrancom a sesterniciam... Bola by sa za nich obetovala. Ale to nie je všetko. Slabín má oveľa viac. Napríklad by nedokázala ublížiť bezbrannému zvieraťu. Nikdy by ho nezabila ani len tak pre jedlo. Ona to nerobí a nikdy pri tom nie je. Mäso zje, ale len ak vie, že dané zviera už bolo na pokraji smrti. Vtedy by problém nemala, brala by to tak, že zvieraťu pomáha. Ale určite by si i tak poplakala. A nevinnému človeku? Ktovie... Zrejme nie. Skôr len ak by ju niekto chcel zabiť bola by ho vedela zabiť ona. Inak nikdy nemyslela na to, že by mala niekoho zasiahnuť zbraňou. Biť a brániť, byť silná a pôsobiť neohrozene bolo niečo iné. Taktiež má smolu, že sa narodila v kraji, v ktorom sa narodila. Nepozná teda žiadnu technológiu a prístroje. Okrem pozerania na film pri losovaní a hľadiac na Hry, nevidela ani jednu malú súčiastku, ktorá by jej niečo povedala. Takže v tomto prípade je úplne nevzdelaná, netuší ani mäkká f. Ďalšia vec, o ktorej nevie absolútne nič je napríklad tvorba pascí a zároveň poznávanie pascí. V živote žiadnu nevidela a je rada, že pozná aspoň definíciu slova. Jednou z posledných vecí sú napríklad bylinky. Akhalia môže byť rada, že pozná niekoľko liečivých, ktoré by jej mohli poznať. Ostatné sú pre ňu španielska dedina. Preto radšej chňapne len po tých, ktoré naozaj pozná. A poslednou vecou je varenie. Kto by to bol povedal, že desiatka nebude vedieť variť. Hold, nevie dobre variť. Vie zjesť hocaké mäso, vie zjesť larvy, no to je tak všetko, čo si vie pripraviť. Rozložiť oheň vie, ale natrápi sa s tým, to teda naozaj. S plávaním by to bolo tak, že plávať vie, ale nevenuje sa tomu tak, ako by chcela, čiže nijakou extrémne dobrou plavkyňou nie je. Má niekedy krátke výpadky pamäte. Často po tom, čo sa ráno prebudí alebo ak dlho len chodí a nič iné nerobí - nerozpráva, na nič sa nesústredí. Pamäť sa ale vždy do niekoľkých minút až hodiny vráti. Je to len akoby na chvíľu zabudla čo sa stalo a kým jej to dôjde... Každý sa aspoň trošku načaká. Ale nie je to také hrozné, ako sa to na prvý pohľad môže zdať. Trpí aj niekoľkými fóbiami. Je dosť paradox, že pláva a chce sa tomu venovať, aj keď trpí akrofóbiou, alebo inak, strachom z hĺbok. Nesmie sa teda pozerať po kadiaľ voda siaha. Inak by dostala nejaký ten panický záchvat a bez pomoci by sa vo vode utopila od strachu. Hĺbka by si ju nakoniec vzala ako nič. A smrť utopením berie za tú najhoršiu zo všetkých. Druhá z fóbií je taktiež fóbia z jedov, odborne nazývaná tiež iofóbia. Veľmi sa boji, že by v sebe mohla mať nejaký keď. Hadov, škorpiónov alebo zvierat produkujúcich jed sa nebojí, len toho, že ju uštipnú, a že nevie čo potom bude robiť. Trochu zvláštne, ale ona si veľkú hlavu sama so seba nerobí. Ešte to tak, aby sa zaoberala práve svojimi slabinami. Snaží sa ich skrývať, aj keď jedna je až príliš viditeľná. Nedokáže hrať. Je asertívna, takže všetko povie na rovinu aj keď by si najradšej odhryzla jazyk. Ak sa jej niekto nepáči ale chcela by ho za spojenca, povie mu to. Ak je podľa nej niekto debil, nemá problém vypustiť to z úst, aj keby to bol chlap ako hora. No čo už, v Kapitole by si veľa kamarátov teda rozhodne neurobila, na to každý môže vziať jed. Ktovie, či by si tam našla čo i len jedného kamaráta alebo kamarátku. Ani takto v kraji veľa známych nemá, je menej komunikatívna, ale keď sa to tak vezme, záleží hlavne na téme rozhovoru, keďže často človeka odbije, že ju o niečom sa baviť... Proste nebaví.


Akhalia sa narodila v 10. kraji do jednej z tých rodín, čo toho na jazyk veľa nemali. žila teda chudým životom, v ktorom sa rýchlo musela naučiť držať nad hladinou. To malo za následok, že často jedla larvy zo stromov miesto obyčajného jedla. V jedenástich sa naučila, že fyzická sila je najdôležitejšia, keď ju napadol úchyl a ona mu zlomila nos. Od toho dňa usilovne cvičí a urobila si aj osobnú posilňovňu. Jej život bol vcelku nezaujímavý a každý deň rovnaký. Nič zaujímavé nezažila. Svoj život venuje koňom a iným hospodárskym zvieratám, ktoré sú jej niekedy ako rodina. Má k nim pozitívnejší vzťah ako k ľuďom. Nemá ani veľa priateľov, maximálne tak svoju rodinu a pár ľudí, s ktorými pracuje. Snaží sa začleniť len minimálne, málokto jej totiž sadne. Všetok svoj voľný čas venuje tréningu a zvieratám, na rodinu má čas až potom. Stačí jej, že za väčšinu pracuje, keďže posledné mesiace sú v zlej situácii. Väčšina veci je stále odvádzaná do Kapitolu, a keďže ich pozemky a majetky vôbec nie sú jedny z tých najväčších, mávajú to hrozné. Akhalia má preto cez víkend aj štyri práce, aby uživila rodinu. A sama sa živý všetkým, čo nájde. Dokonca sa stalo, že párkrát aj kradla, ale to len v naozaj výnimočných situáciách, kedy nič iné nemali do úst. Už keď bola mladšia musel robiť prace, ktoré vôbec neboli pre jej kategóriu veku. Keď mala pätnásť rokov, narodila sa jej mladšia sestra, takže bolo treba robiť viac a viac. Niekoľko rokov sa s rodinou stýkala naozaj málo. Ona sa o nich starala, ona im nosila peniaze, ona im nosila jedlo. Ak by nebolo jej nevedno, čo by sa stalo jej rodine... Nemyslí na to, ale poháňa ju to vpred. Je však už konečne dospelá, a tak chce začať nové plány, pri ktorých by mala viac času na seba. Na prvý pohľad je Akhalia priemernej výšky, asi takých 175 centimetrov o dosť svalnatejšia ako ostatné ženy v jej veku a s jasným pohľadom plným rozhodnosti. Vlasy sú blond farby a oči sa pohybujú okolo tej hnedej béžovej. Môže vyžarovať akúsi dominanciu, no nie vždy len po fyzickej stránke. Je naozaj inteligentná, niekedy ma vopred všetko naplánované o ostatný i o tom ešte ani netušia. Povaha Akhalie je niekde medzi kladným a neutrálnym charakterom - ide nie len o ňu ale aj o váš postoj k nej. Je uvedomelá, múdra a samozrejme veľmi trpezlivá. Väčšinou ale aj tak vsadí na svoju fyzičku, ktorú pokladá za viac ako dobrú. Ak by ale mala prežiť, dokázala by niekomu kľudne ublížiť a možno aj zabiť, ale sama to o sebe ešte dobre nevie. Mala by ale veľké výčitky svedomia. To ma skoro za všetko, čo sa jej nezdalo dobré, zdá sa jej nespravodlivé alebo tak podobne.

Thais Wesmyron

24. january 2018 at 10:09 | Quinn |  Characters

Player: Larsyn

FC: Cindy Kimberly



Contact: w.poppy@hotmail.com

Age: 15


Token: Motivační dopis od otce

[ téjz vesmájron ]


Možná by si každý tipl, že Thais bude zrovna ten typ člověka, co sní o kariéře profesionálního splátce a vítěze. Hlavně, když nese jméno Wesmyron, to však ale není již nějakou dobou pravda. Bývaly dny, kdy byla předurčena k tomu, aby se stala tím slavným vítězem. Jenže život k ní byl velmi nespravedlivý, a ta touha časem vyprchala. Narozena byla v Druhém kraji a zůstala tam až do svých osmi let, tudíž se bere v potaz to, že byla vcelku ovlivněná společností jednou z nejprivilegovanějších krajů v Panemu. Ostré bojování má v krvi, i když zrovna ve svém rodném městě nenavštěvovala výcvikové centrum, tak se odmala snažila být dobrou bojovnicí. Imitovala své oblíbence z arény a učila se jejich taktikám. Po přestěhování do západního kraje se musela naučit jinému způsobu boje i života. Dalo ji to hodně kvalit i nekvalit. Především se naučila plavat a potápět se. Zvládá nádechové potápění a ve svém statickém stavu vydrží pod vodou přes pět minut. K jejím dalším zkušenostem patří spearfishing, ulovit si rybu tedy pro ní není obtíž. Vypilovala si schopnost se pod vodou pohybovat rychle a obratně. Je zřejmé, že pro ní nebude problém se v hlubokých vodách jakkoliv poprat třeba s žralokem - i když s žralokem bílým by asi přišla o nějaké ty části těla nebo dokonce o ten život. Přece jenom není ve vodě rychlejší než nějaká ta paryba. Pakliže by po ní šel neplavec, byla by to pro ní zcela hračička. Právě z tohoto důvodu si vybírá za svou zbraň harpunu, samozřejmě pokud by se jednalo o boj ve vodě. Jinak by po souši sáhla po jiných zbraní. Za těch pár let se toho celkem naučila dost, vždy se snaží vypilovat své nedokonalosti. I když zrovna netouží po něčem velkém, naslibovala si, že se každý den v něčem zlepší - neplatí to jen pouze na boj, ale také do toho patří zkušenosti v oblasti přežívání. Umí se sama o sebe postarat a určitě nebude jedna z těch, která zemře na infekci. Zvládá základní první pomoc a i s horšími úrazy si dokáže poradit. Nechybí jí dobrá orientace v přírodě - mapování terénu, nacházení zdroje vody a rozpoznání světové strany. To však není zdaleka vše. Jejími vzory jsou její starší sourozenci, vždy obdivovala, jak moc jsou snaživí a silní. Ona se pokouší o to samé, aby poukázala otci, že patří do této rodiny a je to jeho krev. On je ten největší důvod, proč by lidi vraždila, udělala by pro něj totiž cokoliv. Právě proto se tak snaží a denně se drtí, aby byla v té nejlepší kondici. Její způsob boje je ale od nich dost odlišný. Jelikož se nerada špiní, tak se snaží, aby se k protivníkovi nestavila tak blízko. Proto jsou u ní nejčastější boje s trojzubcem, samurajským mečem nebo kusarigamou. Není to vždy úplně tělo na tělo, ale i kdyby k tomu někdy došlo, dokáže rozdat pár pěkných úderů. Hlavně, když má po ruce svůj tessen, což je její válečný vějíř. Ovládá to téměř dokonale. Umí se s ním jak bránit, tak i protivníkovi napáchat dost škod. Pokud by se proti ní stavil někdo se střelnými zbraněmi, jako jsou vrhací nože nebo s lukem a šípy, s velkou pravděpodobností by všechny útoky odrazila. Taktéž je to dobrá pomůcka při plavání a trendy doplněk do společnosti, duh! Kvůli svému stylu boje se naučila mít rychlé reflexy a silné soustředění, dokáže například rozmáčknout mouchu oběma prsty velmi prudkým pohybem. Všímá si věcí, kterých by si většina lidí nevšimla. Takže bude většinou ve střehu a jen tak ji něco nepřekvapí. Celá ta její bojová taktika je estetická na pohled. Vše provádí s velkou elegancí, pohyby jsou rychlý a většinou vypadají jakoby se bojováním vůbec nenamáhala. Ve skutečnosti je to ale velice náročné. Na mozek i fyzicky. Kvůli tomuto způsobu boje, má sílu hlavně v rukách. Nemluvě o tom, že dost často posiluje, aby nabrala nějaké to svalstvo. Takové shyby na hrazdě nebo lezení po stěnách jsou pro ní nejčastější záležitosti. Také si občas zajde na box, protože ten je dobrý nejen na fyzičku ale i na psychiku, takže ji to částečně uklidňuje. Snaží si udržet svojí vytrvalost tím, že denně běhá. Vybírá si těžší terény, aby byla připravená na možné překážky. Docela dobře se vypořádá s tlakem, tedy nemá problém doplavat do velké hloubky. Stejně tak to má s adaptací ve výškách. Celkově nemá problémy si zvyknout na jakýkoli klima a prostředí. Je naučená k tomu, aby přežila i v těch nejhorších podmínkách. Sice nikdy nezažila tu největší zimu, takže se nedá úplně říci, že by to přežila bez újmy, ale jelikož zná zimu z Druhého kraje a taky si doma dává takovou klimatizaci jak někde na "Severním pólu", tak ji zima rozhodně není cizí. Nějaká ta špína ji také nerozhodí, i když by raději volila čistotu, kdyby měla na výběr, že? Bolest zná velmi moc dobře, a také jí to nevadí. Není to tak, že by to adorovala, ale spíše se je naučila snášet. Na svůj věk toho zažila až přespříliš. Proto ji nedokáže jen tak nic vyvést z rovnováhy, dalo by se říci, že je docela imunní. Platí to i k její psychice. I když zrovna dvakrát nevyhrává v emocionální inteligenci, dokáže si stále poradit v těch horších chvilkách a leccos vydrží.


Thais žije život, který by si nikdo snad na světě nepřál. S tím přichází mnoho traumat a slabin. Sice toho dokáže hodně vydržet, ale kdokoliv by na ní stále dokázal vytáhnout psychickou bombu. Dost často osoby se silnějším charakterem. Ačkoliv to vypadá, že jí celá ta rodinná záležitost nevadí, tak ji to uvnitř i tak sžírá. Nemůže si stěžovat, takže svojí depresi utlumuje cigaretami nebo alkoholem. Nekouří denně, ale plíce nejsou zrovna ve zdravém stavu. Ne, že by to řešila. Sice se zhoršila v potápění, jelikož bývalo, kdy dokázala vydržet i přes sedm minut bez kyslíkové bomby a její vytrvalost v běhu taktéž pokulhává, ale to je minulost a nebere to jako nic vážného. Jenom toho asi v aréně moc neuběhne, jak by si klasicky přála. Mívá sebevražedné sklony, ale sama se jen tak nedokáže zabít, tak se občas modlí za to, aby jí ty drogy dostihly. Možná by v tomhle ohledu dokázala zavřít oči a nechala by na někom jiném, aby ji zabil. Emočně na tom není zrovna nejlépe, je to největší nedokonalost, kterou má. Nezná normu lidských vztahů, proto neví, co je vlastně dobré a co ne. Jenom se řídí pravidly starších a dělá vše, co se jí řekne. Osobou je velmi submisivní, bylo jí naučeno, že tak se normální člověk chová a dominanci si musí zasloužit. Má nízké sebevědomí, nikdy neměla ten správný ženský vzor. Všechny dospělé ženy v jejím životě byly svině a nikdy se k ní nechovaly nejlépe. Také se stalo, že byla obětí znásilnění, což ji na dost dlouho poznamenalo. Jenže časem došla k závěru, že je to tak vlastně v pořádku. Viní za to sebe, že je s ní něco špatně, a proto se k ní všichni chovají nehezky. Dost jednoduše s ní manipulují lidé, co si nemají problém získat respekt anebo jim nechybí sebevědomí. Lehce se pak dotyčnému odevzdá. Vždycky je na někom závislá. Bývala to třeba její sestra Sigourney. Pak i další blízcí sourozenci jako je Retha a Omar, jenže dost ji vzalo, když se od nich odloučila. Přišla si k ničemu, a nic pro to její sourozenci neudělali. Teď si uvědomuje, že jako děti toho moc udělat nemohli, ale pořád nemůže dostat z hlavy, proč se tak vlastně stalo, že byla poslaná pryč. Zkrátka je toho na ní moc, že ne vždy může být silná a udržet se pevně při zemi. Další slabé stránky se zejména najdou u těžších zbraní, které snad ani nikdy nedržela v ruce. Stylem, kterým bojuje stejně takové zbraně nepožaduje. Akorát by ji to překáželo a moc by toho nesvedla. Nikdy nepředpokládala za důležité z člověka udělat kaši. Raději poukazuje na to, jak moc dobře může boj vypadat - což je také jedna z mála věcí, který je problémový, jelikož se bude občas více soustředit na estetiku než na samotný boj. Ke štěstí umí tento boj ovládat vcelku výborně. Stejně tak se nikdy neměla třeba k luku. Párkrát z toho střílela a něco trefila, ale určitě to nepatří do jejího repertoáru zbraní. Není manuálně zručná, takže po ní nikdy nechtějte, aby rozdělala oheň, vytvořila smyčku na laně nebo vytvořila past. Nezvládne to, na takové věci nemá trpělivost. Což je taky dost možný důvod, proč by nikdy nechtěla zbraně, na které je potřeba šíp. Musela by pak vyrábět další šípy, což je nepřijatelné, aby tím ztrácela čas. Maskování je něco, co ji přijde naprosto zbytečné a nepřipadá v úvahu, že by se to v nejbližší době naučila. Nepotřebuje se před nikým v aréně schovávat, a když už by to k něčemu bylo, stejně se k tomu nikdy nebude mít. Zaprvé ji to přijde jako velká ztráta času, když to může zabít třeba tím, že si obstará něco k snědku nebo bude někoho nahánět a zabíjet. Zadruhé je asi úplná blbost se schovávat, když v programu profesionála bude spíše hledání sockoidních krajů, které se věčně schovávají a nic nedělají. Takže z toho vyplývá, že tahle schopnost je úplně nanicovatá. V podobném měřítku jsou na tom elektrická udělátka. Pravděpodobně je to kvůli tomu, že ji to nic neříká a tím pádem ani netuší, co všechno se s tím vlastně dá dělat. Ke všemu se nachází v kraji, kde je samá voda. Slečinka bývá docela primitivní, nikdy nebyla nejnadanější studentkou a taky ji většinou všechno trvá, než jí to docvakne. Tudíž je hrozně složité ji něco vysvětlovat, je s ní potřeba mnoho trpělivostí. Zkušenosti v oblasti knížek taky nepřevládají. Není to odborník na flóru a faunu, které se vyskytují na souši. Třeba takovou mořskou řasu pozná, protože jich mají plno v kraji. Rybičky a savce ve vodě taktéž bezproblémově pozná, spíše ne jejich odborný název, ale rozhodně se vyzná, co je býložravé a co ne. Nebývá ani tak moc strategická, takže se do věcí pouští bez přemýšlení a nedochází ji, že z toho mohou být špatné následky. Prostě se řídí jednoduchým "teď nebo nikdy", přináší to sice i nějaké kvality, ale je to spíše méněcenná záležitost.


Ačkoliv se momentálně nachází ve Čtvrtém kraji, její kořeny jsou původem z Druhého kraje. Je dcerou hlavního mírotvorce slash známého panemského magnáta Wesmyrona a hvězdičkové agentky z rodu Roycaster. Celý její příběh pro ní začal vcelku šťastně, a to společně s její sestrou Sigourney. Měla dostatek lásky a všeho, co si jen přála. I když byl otec velmi promiskuitní a rozhodl se mít ve svém životě více žen, ona byla přesvědčená o tom, že její matka byla ta, kterou bezmezně miloval. Ono je na tom něco i pravdy, kdyby nebylo matky jejích dalších sourozenců, která ji a Sigg neměla nikdy v lásce. Jenže nějaké to pozitivum se v tom našlo, jelikož poznala Rethu a Omara, kteří jí byli úžasnými staršími sourozenci. Rethu brala dokonce jako svojí nejlepší kamarádku a s Omarem se tak moc často nebavila jako její nejpokrevnější sestra, ale byl k ní vždycky vstřícný a měla ho velice ráda. Jako děti spolu strávily nezapomenutelné chvíle, byla to nejradostnější část života. Jenže to se pak vše obrátilo, když jí matka zemřela na jedné tajné vládní službě. Nikdy nebyla nalezena, takže neměla ani tu možnost se s ní rozloučit. Dokonce ji nebylo vysvětleno, co se s ní stalo. Bylo jí tehdy čerstvých pět let, takže si na matku moc nevzpomíná. Jediné, na co si pamatuje, je její ukolébavka, se kterou ji uklidňovala. Občas si jí zazpívá, když se nachází v úzkých. Právě tahle tragédie započala další nešťastné série v jejím životě. Musela se naučit vyžít s macechou, se kterou to nebylo úplně jednoduché, ale klady na tom byly, že mohla trávit každý den s Rethou. Již v minulosti bylo známo, že se matky navzájem nesnášely. Tím pádem nebylo zvláštností, že ta nenávist přešla na ní a Sigourney. Vždycky jim dělala schválnosti a přesvědčovala otce, že jsou to děti Satana a nezvládá je, což není daleko od pravdy. Častokrát dělaly velké trable a byly vskutku nezvladatelné. Tak se jednoho dne rozhodla, že se jich zbaví napořád a to se také povedlo, ani na to nepotřebovala dlouhé přesvědčování. Po smrti matky byl otec úplně jak vyměněný, nikdy nedokázal podlehnout manipulaci té ženské, co si říká modelka. Thais si stále namlouvá, že ji otec má rád - vyžaduje si jeho pozornost. Po přestěhování do Čtvrtého kraje si s ním dopisovala a nadále s tím pokračuje i v současnosti. Na rozdíl od své starší sestry to zvládala celkem v klidu. Kraj jí byl sympatický a dokázala si nalézt mnoho kamarádů, i když se musí přiznat, že to zprvu bylo náročné. Většinou na ní byli jen milí a to postačilo k tomu, aby je označila za kamarády. Snažila se ve všem vidět to dobré než to špatné. Nastěhovala se do pěstounské rodiny, která byla bez dětí, takže to byla ona a Sigourney. Vždycky to byly jen ony pospolu. Pár let to takhle vydrželo, než se stalo něco hrozného. Jejich otčím byl pěkný prase a malou Thais využíval ke svým sexuálním potřebám. Stalo se to ráno, když byli všichni pryč. Vzpomíná si, že poprvé slyšela svůj vnitřní křik a svíjela se v bolestech, stékaly ji přitom slzy a polštář byl celý uslzený. Našla si však kotvu, na kterou se soustředila, aby se u toho totálně nezhroutila. Byli to rackové poletující nad pláží, které viděla z pokojového okna. Jen se modlila, ať to skončí. Jenomže to nebylo jen jednou, začalo se to opakovat. Otčím si ji dokázal udržet na uzdě a stvořil z ní úplně jinou osobu. Před zraky Sigourney se měnila, byla prázdná a v chování se změnila na nějakou napodobeninu Lolity. To právě dosáhla svých jedenácti let, ani netušila, jak se chovat, protože byla nevidomé děcko. Prostě dělala to, co jí bylo řečeno. Doteď bývá, že se k mužskému pohlaví chová děsně odevzdaně. Sestře to začalo být zvláštní a začala se v tom hrabat, nedopadlo to dobře, když zjistila, co se vlastně s Thais děje. Byl to děsný masakr, to bylo poprvé, kdy spatřila stinnou stránku své sestry. Byla agresivní, otčím však nedělal nic, protože kdyby jen vztáhl ruku na jednu z nich a byly by viditelné důkazy, nedopadlo by to pro něj dobře. Naštěstí si vybral Thais, která byla ještě v takovém nevědomí a slabší. Tudíž byla nucená stát při něm a poslouchala jeho rozkazy. Jediné, co z toho vzešlo bylo, že svojí sestru ztratila. Bylo jí řečeno, že je psychicky labilní a musí se jít léčit do jiného kraje, dále ji už nespatřila. Jako by se historie opakovala, jelikož se s ní nemohla rozloučit, stejně tak jako tenkrát s matkou. Byla to její vina, jelikož otčíma nepráskla a v podstatě sestru zradila. V kraji to také nezačalo být obzvlášť jednoduché. Vždycky a stále na ní lidi koukají zvláštně, o žádném incidentu pod jejich střechou samozřejmě nevědí, neví to ani její biologický otec. Lidé z ní mají zvláštní pocity, kdy si říkají, jestli není nemocná nebo zpomalená. Její charakter je totiž dost vychýlený, perverzní a jak již bylo zmíněno, tak je velmi poddajná. Chová se tak téměř ke všem, kteří jsou převládající. Příkladem je třeba její bratr Magnitude, se kterým se snaží být v pohodě. Jelikož svoje nejovlivnitelnější roky strávila ve Čtvrtém kraji a čas od času s ním, dá se říci, že k němu má asi nejbližší sourozenecký vztah, i když se to tak zprvu nejeví. Rozhodně umí udržet tajemství a je nekonfliktní. Samozřejmě si umí na někoho otevřít hubu, ale v nejbližší době se nejspíš omluví a ještě to bude dávat za vinu sobě. Má svojí sociální normu, kterou by zdravý člověk bral za naprostý psychopatismus.

Sigourney Wesmyron

23. january 2018 at 14:22 | Larsyn |  Characters

Player: Larsyn

FC: Dua Lipa



Contact: w.poppy@hotmail.com

Age: 17


Token: Básnický kapesní slovník s urážkami

[ sigorny vesmájron ]


Ne každému se poštěstí odcestovat do jiného kraje, a právě u ní to byly rovnou tři - hory, moře, lesy. Je to celkem velkým přínosem pro trénink do Hladových her, kór když si mohla ozkoušet rozdílná prostředí. Svých výhod využívala naplno již od svého útlého věku, takže se dá očekávat, že má Sigourney všechny předpoklady pro špičkově trénovaného profesionála. Začalo to ve Dvojce, kde si získala mnoho kvalitních vlastností, především od svých rodičů. Průbojnost a vůli být tou nejlepší má zasazenou v krvi, proto ji máloco umí zastavit a jde si stoprocentně za svým cílem. Rozhodně není lenivá a pouští se do věcí s veškerou razancí, je to aktivní člověk a potřebuje být neustále zaměstnaná. Při svých studiích z Hladových her pochytila nějaké ty základy boje, které pak převedla do praxe. Pouhým sledováním se totiž dokáže něčemu rychle přiučit a aby to bylo efektivní, tak jsou v tom samozřejmě roky nesmírné dřiny. Je velmi vynalézavá, to je důvodem, že si jako dítě dokázala najít způsob, jak se po zavíračce dostat do výcvikového centra. Nutno podotknout, že je na vysoké úrovni sociopata, proto jí takové strategické a logické myšlení rozhodně nechybí. Co jí naopak naprosto chybí, tak je jakákoli forma empatie, proto pro ní nikdy nebude složité kohokoli zabít. Miluje manipulaci s lidmi a dělá jim život schválně horší, nejvíce to ale schytají ty největší chcíplotiny, které jsou v nižších společenských třídách. Baví se na bezmocnosti a strachu bezvýznamné minority. Sigourney je skutečně ten typ člověka, který prakticky dostane, oč žádá, půjde klidně i přes mrtvoly. Dost si jako malá zakládala na výuce lidské anatomie, což v současné době využívá hlavně na mučení lidí. Dokáže tak člověka udržet dlouho naživu a přesto mu vyvolat takové bolesti, že by si dotyčný přál raději zemřít. Též si ráda udržuje respekt, i za cenu, že ji nikdo nebude mít v lásce. Je vůdčí typ, takže úplně nesnáší, když se jí někdo snaží předčit. Jsou výjimky, kdy ustoupí, ale je to u takových lidí, kteří dávají smysl a samozřejmě musí být tak trochu na její úrovni. Ona sama se bere jako nadčlověk, i když to tak samozřejmě není, protože nic takového neexistuje. To ale zkuste přesvědčit ji. Později získala kvality Čtvrtého kraje, takže se očividně naučila plavat i potápět. Umí se ve vodě parádně pohybovat a nemá problém uplavat dlouhé vzdálenosti. S potápěním je na tom sice o něco hůře, ale i tak něco málo vydrží a ulovit si harpunou rybu zvládne vcelku bezproblémově. Avšak se raději pohybuje po pevné zemi, jaksi voda není jejím živlem. Věnovala se tedy spíše tréninku ve výcvikovém centru, proto zvládá ovládat téměř s každou sečnou zbraní alespoň základově. Dokonce je s těmi zbraněmi tak spjatá, že dokáže odhadnout jakost zbraně a zda se nachází v dobrém stavu či je to totální šunt. Ničím jiným než být dobrou bojovnicí nežije, je to celičký její život. Do svého programu zařadila posilování na sílu a později i rohování, jelikož je to dobrý způsob, jak legálně někoho zmlátit, tak se v tom dost surově vyžívá. To, že je to v některých krajích možná zakázané, to zcela ignoruje. Ovšem si kvůli tomu zajistila skvělou obratnost a rychlé reflexy, také to přidalo na její fyzičce a mohla si tím zmírnit svojí agresivitu, které má plno na rozdávání. Ke všemu má až zvrácené chutě vraždit ty, které nemá ráda, a při horší náladě by sáhla i po nevinných. Nejvýše na nenávistném žebříčku si stojí i několik takzvaných podřadných sourozenců, které ani tak nebere jako příbuzné, ale spíše jako špínu lidstva. Boha jeho, jak ta je nenávidí. Pokud by se dostala do takového stavu, kdy potřebuje všechno ničit, dokáže ji uklidnit už jenom otec nebo Omar. Patří mezi ty blázny ve výkonnostním běhu, tudíž zvládne uběhnout klidně deset kilometrů do čtyřiceti minut skoro denně. Skoro protože si sem tam dává na den nebo dva dny pauzu, aby si nepřečerpala svojí energii. Je pro ní důležité, aby si udržela kvalitu své energie a nepotřebuje se dřít úplně každý den. Jindy si v klidnějších dnech zajde třeba lézt na vysoké skály, samozřejmě s jištěním. Do toho začala jíst zdravě a dává si na své figuře dost záležet. Samozřejmě se ale nijak neomezuje, a pokud si bude chtít někdy dát junk food, tak si ten junk food prostě dá a nazdar bazar. Tohle myšlení se naučila až v Sedmičce, čistý vzduch jí pravděpodobně pročistil mozek. Právě v tomto kraji začala její nejdůležitější tréninková etapa. Sice neměla možnost jít někam trénovat, ale našly se jiné bonusy. Jelikož už sama měla nějaké zkušenosti z dřívějška, neměla problém to zkombinovat s tímto mizerným stromovým krajem. Lesové prostředí ji přimělo k tomu, aby si vyzkoušela všechny různé možnosti v přírodě. Lezení po stromech nepochybně zvládá a umí se pohybovat nepozorovaně po lesích, je tichá a nedělá takový hluk. Samozřejmě věc o hlasitosti platí jen v jejím klidném módu. Taktéž je dobrou stopařkou, tudíž ji jen tak něco neuteče, nenechává se ani zmást falešnými stopami, ale dá se jí nějakým způsobem zmást. Dokáže nalézt zdroj vody, umí rozdělat oheň jen z pouhých dřívek a lov je v podstatě jejím denním chlebem. Zkrátka všechno, co se týče přežívání, tak ona má vskutku hvězdičkové. Společně se školou ještě pracovala, dejme tomu, že je docela odborník v "multitaskingu", ale samozřejmě na těch lidských hranicích. Má holt v sobě hodně energie. Začala pomáhat v lesích - kácela stromy, nosila dříví a odváděla v podstatě každou fyzickou práci, která se jí v okolí naskytla. Kvůli tomu dokáže unést velmi těžká břemena. Později si osvojila schopnost ovládat se sekerami, když si mohla domů nebo do lesa propašovat nějakou z nich. Je jedno, jestli je to tomahawk, dvoubřitá, vrhací nebo úplně normální sekera. S každou umí ovládat naprosto výkonně. Co by si ale vybrala, tak to bude s největší pravděpodobností tomahawk, který je lehčí a do boje tvořený. Řekněme, že je to pro Sigg totálně snová zbraň. Obzvlášť, když má takovou super multifunkčnost a může s ním rozdávat tupý údery, pak sekat, z druhé strany zase může bodat nebo se s tím dá i dobře vrhat. Osobně si vyzkoušela všechny obranné taktiky a útočné chvaty, které zhlédla na těch lepších profesionálních splátcích, dokonce to má natrénované s živáčkem, což jsou většinou její oběti šikany. Nemá ani tak vyhrazený styl boje, zvládá skoro všechny možné taktiky, tudíž si dokáže poradit s kterýmkoli protivníkem, který proti ní bude stát. Má dokonce snížené receptory bolesti, takže ani to by ji nijak neoslabilo. Muselo by to teprve být vážné zranění, aby polevila. Rovněž je jedna z těch, která se na bolesti vyžívá. Je to taková její další abnormalita, ne že by jich neměla už dost.


Error, error! Ohledně něčemu, co se říká slabina, to Její Veličenstvo Sigourney Wesmyron ve svém slovníku nenalézá. Sama se přesvědčuje, že nic takového nemá. Ke své smůle to ale není pravda a přece jenom bychom na ní něco vytáhli, i když je toho poměrně málo. Již bylo zmíněno, že trpí antisociální poruchou osobnosti. Pro zabijáky v aréně je to sice nehorázná výhoda, ale když dojde ke společenskému sdružení, je tak trochu konec. Absolutně nechápe, jak se ke člověku chovat. Ano, zná takovou tu manipulaci a dokáže být na člověka občasně milá, pokud něco fakt chce. Vstřícnost určitě nepatří do jejího charakteru, tudíž se na povrchu tato část povahy zdržuje jen na krátkou dobu neurčitou. Normální člověk s city by s ní špatně vycházel, takže si rozhodně najde mnoho nepřátel. Samozřejmě se dokáže chovat jako normální člověk a nikdo by ani nepoznal, že trpí nějakou chorobou. Jenomže také se nikdy nedá zjistit, jestli lže nebo mluví upřímně. Obojí umí dost rafinovaně, je to pak jen o tom, jak moc si všímáte její osobnosti a jak dobře jí znáte. Čas od času se i otevře, ale takovým lidem, kterým fakticky důvěřuje. A těch má ve svém životě opravdu malé procento. A i když ji můžete jakkoliv nenávidět, může se vám zdát i tak v něčem fascinující, svůj egocentrismus netají a dokonce umí přesvědčit o tom, aby byla ona jen vaším jediným vesmírem. Tomu více podlehnou takoví tupci, co z ní budou paf jen z vnější podoby. Ve většině případech si se člověkem jen hraje, to je potom na dotyčném, aby rychle utekl. Jak se s tím vším netají, tak je v podstatě celá její povaha viditelná a chytřejší si od ní mohou dát odstup. Další věc s její poruchou nemá nic společného, je to spíše z minulosti. Dost lidí ji za tu krátkou dobu zradilo, proto se jí nedaří lidem moc věřit a trvá ji než si na člověka zvykne. Z tohoto důvodu není vůbec loajální, sice se najdou výjimky, ale je jich málo. Nejspíš by si kvůli tomu nedokázala najít spojence, aspoň sama od sebe by určitě nešla dobrovolně hledat. Taktéž je dost cholerická a vybouchne úplně z maličkostí, které si přebere v hlavě dost v nadsázce. Potom se její logické myšlení zcela vytratí, a proto dokáže nadělat hrozné trable sobě i okolí, to je s ní již zcela nemožné přežít v jedné místnosti. Následující slabina je na ní poněkud neobvyklá, jelikož se v nich nacházejí city, a to docela velké. Nikdy by nedovolila, aby se něco stalo jejím oblíbeným sourozencům. Sice má neustálý pocit, že ji všichni zradili, hlavně její nejbližší sestra Thais, jenže jí to nějak dokázala odpustit. Dost dlouho se neviděla ani s Rethou a Omarem, ale vždycky a doteď k nim chová až nezdravou náklonnost, protože je miluje. Ono, kdyby neměli stejného otce, to by se pak mluvilo o něčem jiném. Do její ochrany spadají ještě pár dalších nejmenovaných lidí, s tím by se nikdy nesvěřila. Nemůže si dovolit, aby si o ní někdo myslel, že jí na někom záleží. Přijde jí to dost slabošské a trapné. Také výchova v raném dětství nepřispěla na jejím dobrém chování. Naučila se nemít respekt k autoritě, rozhodně ne poté, co se stalo s jejím otčímem ve Čtvrtém kraji. Nemá žádný slovní filtr, je šíleně drzá a na plnou hubu řekne, co si o někom myslí. Rychle se uráží, i kdyby ji urazil někdo s vyšší mocí, tak by se neudržela. Nenechává si nic líbit a dokáže kvůli tomu být velmi zlá, vůbec jí nezajímá, že z toho vzejde nějaký průser. Vcelku vzato ráda riskuje, takže by z toho stejně měla nějaké potěšení. Na druhé straně se zase bojí smrti, ale nehodlá ještě v brzké době umírat. Uklidnit ji dokáže pouze otec nebo Omar, většinou ji ale musí rovnou vytahovat z průšvihu. Dokonce za těch pár let v kraji přilnula k Archerovi, takže snad i tenhle týpek by ji uklidnil. Za celý život se nikdy nenaučila se střelnou zbraní, dokonce ani s pistolí, protože v té době byla ve Dvojce ještě dost malá. Tedy jedna nula pro střelné zbraně, jelikož s nimi tahle slečna umí zacházet nulově. Na seznam se připojí vrhací nože, oštěpy a překvapivě nunchaky. S nunchakama by leda tak uměla někoho škrtit nebo bezhlavě mlátit, ale účelný boj s tím nesvede. Zbytečnosti jako jsou léčivé a jedovaté rostliny, to od ní neočekávejte. Všechno je to pro ní plevel a nepředpokládá to za důležité. Bude přece jíst to, co zná. Léčit se bylinkami taky nebude, protože se spíše spoléhá na sponzorské dary. Též nepatří mezi ty jedince, co se umí správně ošetřit. Jo, asi není úplně tupá, aby na sebe stříkla dezinfekci, ale to je tak asi vše. Jediné, co by ještě provedla, tak by hluboké rány propálila, a tak jí ucpala. Jak má vysoký práh bolesti, tak jí to ani moc nezabolí a možná si to ještě užije. To je vlastně další zádrhel, který ji bude oslabovat v tom, že si lehce přehlédne svá zranění nebo to bude zcela ignorovat, což je více pravděpodobné. Maskování je taky jedna velká ztráta času, i když se párkrát v lesích povalovala v bahně, což může být jednoduchá verze kamufláže. Jednou se nutně potřebovala poprat s veverkou, která jí ukradla klíče od baráku. Byl to celkem boj, z toho důvodu fakt nenávidí veverky a jiná podobná zvířátka, ba dokonce má panickou hrůzu z jednoho zvířete. Zní to absurdně, ale je to los, protože je podle ní prý agresivní zvěř. Není to ani tak věc, za kterou se stydí. Docela se s tím svěřuje a vysvětluje ostatním, jak jsou nebezpečná a chtějí lidi napíchnout na ta ohavná paroží. Může se dost bezpečně říci, že slabiny v oblasti boje toho moc nemá. Jediné, co by stálo za zmínku je to, že by jí otec mohl snížit ego. Potom by se tak destruktivně snažila, až by nezvládala zdatně bojovat. Celkově kdokoliv jí řekne, že je slabá, tak jí tím dost rozhněvá. Dost si zakládá na tom, aby patřila mezi jeho oblíbence, ale zároveň se od něj maximálně distancuje a nesnáší ho. Nepřijímá od něj alimenty, protože si tím dokazuje, jak moc dobrá dokáže být bez něj. Občas je tak pomatená, že vlastně ani neví, co vůbec potřebuje. Bývá nerozhodná, tudíž ji nikdy nedávejte na poslední chvíli na výběr, protože si to nedokáže určit.


V prvních letech svého života si žila na nejvyšší možné úrovni a byl jí dopřán veškerý komfort. Bývalo, kdy s otcem měla vážně dobrý vztah. Bylo to právě kvůli její matce Angelice, která tu rodinu spojovala. Po její náhlé smrti se vše změnilo a tím dnem se začalo všechno hroutit. Jednak proto, že se musela přestěhovat do domu své rigorózní macechy, která ji dávala dosti zabrat. Sledovala na ní každičký detail a čekala, kdy Sigourney konečně udělá nějakou chybu. Ono to jaksi nikdy nebyl problém, protože již odmalička byla velmi chaotické dítě a všechno bourala. Poté jí byla diagnostikovaná ta Anetická psychopatie. Ke všemu je bezohledná, impulzivní a nezodpovědná. Častokrát se stalo, že ublížila svým sourozencům, což nikdy nebrala vážně, protože to byla jen hra. Nikdy jim ale neublížila natolik, aby kvůli tomu šli na pohotovost, takže naprosto nechápala, proč na ní ta fúrie pořád řve. Hlavně měla po smrti své matky fakt špatné období a nedávala, když po ní řval ještě někdo, kdo ani není její pravá maminka. Reagovala na to tak, že po ní házela vším, co jí přišlo do cesty. Chtěla jí umlčet, jenže jako malé dítě toho moc nesvedla. Poté na ní začal být přísný otec, to už nevystála a od té doby k němu chová zášť. Poslali ji na léčbu, ale moc dlouho to nevydržela, jelikož neměla dostatečnou motivaci. Macešin plán tedy nevyšel a musela vymyslet něco stálejšího, proto začalo přesvědčování otce, aby obě dcery Sigg a Thais, poslal pryč. Prý měly špatný vliv na její děti, což absolutně nebyla žádná pravda. Vztah s Rethou nebyl pochybný, protože jí byla dobrou starší sestrou a někdy jí dokázala poradit, i když to byly takové dětské rady. Taktéž s Omarem si velice dobře rozuměla, dokonce s ním měla partičku kamarádu, se kterými se bavili. Právě oni jsou důvodem, proč se tak snaží být lepším člověkem, ale moc dobře jí to nejde. Za ten čas, co byli pospolu, si k nim vypěstovala doslova závislost. Více lpí na Omarovi, jelikož je starší a nalézá u něj bezpečný azyl. Co se týče Thais, tak tu bere jako samozřejmost, ale moc jí připomíná tu dokonalou minulost, tudíž se k ní po rozpadu rodiny nikdy neměla. Ani ne dlouho musela přežívat to peklo s tou vychrtlou modelkou, protože se macešce doopravdy povedlo přesvědčit otce, aby je poslal do jiného kraje. Byl to od něj největší podraz, tím pak začala celá ta nenávist k němu a úplně se od něj odloučila. Nevěří, že tohle něčím může kdy napravit. Dokonce pro něj stvořila slovník s urážkami, což je takový tenký poznámkový blok s básničkami, které jsou o tom, jak moc je její otec na nic. To, že se dostala do Čtvrtého kraje pro ní byl velký mínus. S nikým si nerozuměla, celý kraj jí přišel ohavný. Nesnažila se mít nový domov ráda, protože byla zvyklá na Dvojku a nic pro ní nebylo lepší. Jenže neměla na výběr, a tak tam nějakou dobu pobyla, než si pak nechtěně koupila lístek do Sedmého kraje. Zastihla totiž otčíma s Thais u nechutné aktivity, kterou by nejraději vymazala z paměti. V té době bylo Sigourney třináct. Byla z toho nehorázně v šoku a ani nechápala, proč se s tím o tom sestra nikdy nesvěřila. Vybouchla a vrhla se agresivně po otčíma. Měla to štěstí, že se po ní nevrhl on, a něčím jí nepraštil. Vlastně celý ten masakr byl jen z její strany. Otčím jí nechal být a jediné, co udělal, tak zavolal otce Wesmyrona, který ji odvedl jinam. Nikdo jí nevěřil, že to celý mělo nějaký důvod. Sestra ji v tom nepodporovala a každý věděl, že má problém s chováním. Dále to ani neprožívala, protože ztratila všechnu energii a důvěru. Zkrátka jí začalo být všechno jedno, i to, že se dostala někam, kde je naprostá nuda. Otec ji ani nechtěl dávat do normální rodiny, protože by se mohlo stát to samé a taky se tam lidé neměli moc dobře. Stejně tak jí nemohl koupit dům a nechat jí samotnou, tak vyhledával pomoc u vítězů. Nejprve šli ke Callistě, na kterou přede dveřmi koukala tak vražedně, že si otec řekl ne. Poté přešli k Archerovi, na kterého se pro změnu koukala hladově. Taky si řekl, že to není dobrý nápad, ale ona sama ho přesvědčila, že se jí dům líbí a chce u Francise zůstat. Musela si zvyknout na zcela jiný život. Osamostatnila se a nepřijímala žádné peníze od otce, nechtěla mu za to být vděčná, tak raději trpěla. Ne však na dlouho, protože si našla práci. Zpočátku to bylo složité, protože není zvykem, aby se ženy zaměstnávaly v lesích. Na práci v papírně by nikdy nekývla, a tak jim nabídla, že bude pracovat pro bono, a pak se mohou rozhodnout, zda ji za to později budou chtít vyplácet. Dlouhé týdny se snažila a dokazovala jim, že může být v této práci stejně výkonná jako muži. Začala s tím v hodně mladém věku, proto jí to šlo dost těžce, ale po pár měsících si našla to správné tempo a začalo to pro ní být čím dál tím více snazší. Měla pár úrazů, ale přesto se nevzdávala, protože to by nikdy stejně neudělala. Je prostě tak vytrvalá a tvrdohlavá. Také je to jediná věc, která jí nejvíce zaměstnává kromě školy. Nemá v kraji moc kamarádů, řekněme, že spíše žádné. Možná by si nějaké stejné domýšlivce, jako je ona dokázala najít, ale prostě nechce. Raději se soustředí na to, že ostatní šikanuje a libuje si v tom, má to v podstatě za svůj koníček. Říká se o ní, že je dost "severe", což se taky stalo její přezdívkou. Též si je vědoma toho, že má v kraji dalšího sourozence Jareda, kterého sem tam párkrát zahlédla a bavila se sním, ale jinak jeho existenci totálně ignoruje. Zprvu si na něm zkoušela hledat druhého Omara, ale připadal jí nezáživný, tak to prostě nechala být. Občas bývá otravná tím, že je to Omar tam, Omar sem. Jaksi má v hlavě hodně "vyomarováno". Dokázala si vcelku snadno zvyknout na život v Sedmičce, i když má občas chuť vyrazit někam za lepším. Bohužel si to dovolit nemůže, tak je pro ní ještě další východisko v podobě Hladových her, na které se tak pečlivě připravuje. Do těch se chce dostat i z důvodu, že chce ty rádoby vychvalované sourozence zabít. I když se snaží nebýt dcerou Wesmyrona, tak je tam stále chtíč po pozornosti a rodičovské lásce. Někdy by si přála, aby si mohla ještě jednou popovídat s mamkou, což se nejspíš už nestane. Má ji ale uchovanou v paměti, a na její památku si vytetovala "Angel" na pravém rameni. Rozhodně to tam není kvůli tomu, že by Sigg byla nějaký andílek, ona je spíše opak.

Retha Wesmyron

22. january 2018 at 13:21 | Maddie |  Characters

Player: Maddie

FC: Sara Sampaio



Contact: maddiepond@email.cz

Age: 16


Token: Voňavkový tester

[ réta vesmájron ]


Retha je ukázka zdravého životního stylu, alespoň který je nejzdravější podle nejnovějších studií. Nechce ani tak moc žít zdravě, aby i stará vypadala dobře a dožila se vysokého věku, ale hlavně kvůli tomu, aby byla co nejsilnější a měla co největší předpoklady všechny porazit v páce. Nejenom v páce, ve všem. Jediná věc, kterou Retha uznává, je síla. Její bratr je silný a ona chce být taky. Chce být silná jako svůj otec a ještě víc, aby mu mohla dokázat, že je lepší než on v té jediné věci, na které jí záleží. Retha je už od malička maniak. Trénink je pro ni důležitější než to, jak vypadá. Vždycky kašlala na školu, klidně i zatahovala, aby mohla trénovat celý den. A nejlepší na tom bylo, že její otec jí to schvaloval. Takže když byl otec pro, tak matka samozřejmě taky. Retha tedy přestala chodit do školy ve velmi útlém věku, a místo toho trávila svoje dny ve výcvikovém centru. To je teprve místo, které bere vážně. Jako menší byl pro ni trénink náročný a častokrát ho nezvládala, ale nemohla si dovolit ho nezvládnout. Když byla ještě mladší a otec byl doma, nesměla si dovolit žádnou chybu. Ani si nemohla dovolit být průměrná. I když splnila svůj denní plán, on ji vždy nutil, aby šla i přes své maximum. Dříve to dělala, protože se ho bála. Teď je to kvůli tomu, aby byla ještě silnější, než od ní otec očekává. Každý den jí začíná stejně, rozeběhne se na deseti kilometrech, potom následuje posilování, břicho, ruce, nohy, pak zase kardio, což má nejradši švihadlo, schody, trampolíny. Potom následuje oběd, který si připraví sama, samozřejmě s vysokým obsahem proteinu. Má pečlivě vypočítáno, kolik kalorií má každý den sníst podle toho, na co se právě ten den zaměřuje. Po pauze je něco na vytrvalost, plavání, lezení. To se občas prolíná s dalším posilováním, které následuje potom, teď už ale mnohem víc hardcore než to ranní. Po téhle rozcvičce se konečně dostane k hlavnímu bodu programu, což je boj. Učí se všechny. Chce umět všechny a být ve všech dobrá, ale přeci jenom má také něco nejoblíbenější. Vyloženě miluje boj tělo na tělo, beze zbraní, surové zápasení. Učila se i karate, ale přijde jí, že tam je to o koncentrovanosti a soustředěnosti, zatímco ona potřebuje samotnou sílu. Potom už je jenom večerní běh a poslední posilování. Po takovém dni usne v podstatě ihned, vždycky si ještě udělá čaj, aby měla ráno zase plno energie a mohla se pustit do nového dne. Je z Dvojky, takže nechce udělat ostudu. Ví, že půjde do Her, takže se na to připravuje, jak jenom může. Miluje box, miluje, když může někomu ubližovat, a u boxu je to vidět speciálně, když někdo skončí bez zubů. Většinou to odnese instruktor, ale někdy je to i její bratr. Retha je jako z divokých vajec, miluje pohyb a sport, takže k tomu boxu si přidala ještě kickbox. Tohle ale dělá, aby se uměla hýbat, dávat rány a taky je vykrývat. Jenom poskakování jako šašek by jí v aréně nestačilo. Sice často nevolí žádnou zbraň, ale jistota je jistota. Pro ni je to obouruční meč, ten se dá sehnat všude, ale hlavně si našla kukri. Když ji poprvé vzala do ruky, skoro to nemohla ani unést, což už se teď dost změnilo. Je schopná napáchat velké škody, hlavně se zaměřuje na přímé údery a zásahy, ráda připravuje figuríny o hlavu. Skutečné lidi zatím ne, i když se jí jednou povedlo připravit instruktora o ruku. Neměl ji tam mít. Tahle zbraň, která je podle ní náležitě silná sama o sobě, je prostě její. Potom často trénuje s tím mečem, trénuje si hlavně techniku boje, kam má dávat nohy, jak má stát. To s kukri takový teror není, i když se jí to hodí ke všemu, protože dokáže být zpevněná a udržet si rovnováhu. Pořád se ale nejvíc spoléhá na sebe a na svou sílu, proto pořád posiluje, protože nikdy nemá dost a nikdy asi mít nebude. Je celkem jasný, že jako otec nikdy nebude, ale nenechá si to vymluvit, i kdyby se z ní měla stát steroidová příšera, tak do toho půjde. Je tím prostě posedlá. Sice tak daleko ještě nezašla, ale alespoň se snaží si nějak vylepšit tou nejlepší stravou, co jde. Má prostě ráda zbraně, které nejsou moc vidět, ale napáchají hodně škody, takže i boxer a malý nůž v ruce stačí. Ona si hlavně poradí se svým tělem. Nehodí se vlastně ani na moc nic jiného než na ten boj, protože celý život zaměřila jenom na to. I když na první pohled nevypadá, že by měla vyloženě svaly, při nějaké námaze vylezou. Má to štěstí, že zdědila alespoň tyhle geny, takže prostě vypadá snadno zranitelně a přepratelně. Jenže přeprat se Retha nenechá, musí vždycky zvítězit, není zvyklá prohrávat. Jediný, kdo ji kdy dokázal porazit, je samozřejmě její bratr, ani ne proto, že je větší a silnější než ona, ale spíš ji zná až moc dobře na to, aby na něj mohla použít nějaké nové zbraně. To, že nejraději trénuje hlavně s bratrem, je už dlouhodobá záležitost, Retha si to většinou užívá, když mu může ublížit a nedrží se zpátky jako třeba ve výcvikáči, zároveň je to mnohem náročnější, když jim oběma jde o život.


Slečna Wesmyron je sice samý sval a dokáže si poradit v těžkých situacích, ale jsou tu i takové situace, které ji dokážou úplně rozhodit. Jako malá ukončila svoje školní vzdělání, ne že by školu teď považovala za něco důležitého, ale občas se sama najde u toho, že například neví, co dělá jaký kraj. Musí si vyjmenovat všechny kraje a vzpomenout si na to. Nepamatuje si základní věci o Panemu, protože jí přijde, že to k ničemu nepotřebuje. Což je asi pravda, aréna je boj na život a na smrt, ne vědomostní kvíz. Kvůli tomu si ale nemá moc s kým povídat. Rozhodně ne se svými vrstevníky, co s ní ještě chodili do školy a viděli, že ona z ní odešla. Není v kraji moc populární. Retha si z toho samozřejmě nic nedělá, alespoň navenek, nemá čas se s někým kamarádit a udržovat přátelství, ona musí trénovat, ale i ji samotnou to občas mrzí, když jediný, s kým si může povídat, je její bratr. A to je pořádný mamlas. Není hloupá, myslí jí to, ale není vzdělaná; selský rozum používá, ale už neví, že slanou vodu by pít neměla. Dělá si to sama i trochu horší, když se zeptá nahlas na nějaké vyloženě stupidní otázky. Dostane odpověď a když se jí někdo směje, tak ho zmlátí. To jí taky na oblíbenosti moc nepřidá. Neumí to moc s lidmi tedy. Naučila se být uzavřená do sebe a moc lidí si k sobě nepouští, vlastně teď už jenom svého bratra, a i tomu přitom několikrát řekne, jaký je to debil. Nebylo to tak vždycky, měla dokonce nejlepší kamarádku, jenže ta už je v jiném kraji. Je to celý takový divný s tou jejich rodinou, ale když s nimi byly ještě Sigourney a Thais, tak jí všechno přišlo lepší. To byli ještě s Omarem nejlepší čtyřka kamarádů a hráli si celou dobu a bylo to super. Ona si rozuměla hlavně s Thais, takže když bylo něco na týmy, tak byla s ní. Sigg zase byla její starší sestra, ke který se šla zeptat na radu, když se jí někdo líbil. No a Omar je její velkej brácha pořád, i když je to ťulpas, alespoň podle ní. To, že její ségry zmizely, ji celkem vzalo. Proto tolik nenávidí otce a i svou matku vlastně, protože kvůli nim dvěma tady nejsou její dvě sestry. Nikdy to ale nahlas neřekla, protože to by mohla být poslána do jiného kraje taky. Tak lehkovážná zase není. Už z dětských let je Retha spíš týmový hráč, ale v tom smyslu, že to celé řídí a všechno je podle ní. Nebo to i klidně všechno sama udělá, ale někdo vždycky musí být na její straně, protože chce být vždy chráněná, chce mít krytá záda. Proto má pořád svého bráchu, i když si o něm nemyslí moc nic dobrého, tak je silný a taky ví, že ji má rád. Z její strany by tam taky měla být nějaká sourozenecká láska, ale není to úplně v klasickém podání. Retha prostě ví, že je Omar silný, a proto si ho váží a nechává si ho u sebe. Jinak ví, jak chce dát dohromady jejich rodinu, tudíž si o něm myslí, že je blbec. Ale svaly má. Ani on snad neví, jak moc svoje rodiče nenávidí a jak ještě víc nenávidí všechny ty sourozence, o kterých ví i neví. Všechny je jednou zabije, vyhraje v aréně a bude mít turné a až bude cestovat všemi kraji, tak bude mít každý den příležitost. O tomhle je její život, nic jiného od něj nechce. Je z toho už šílená, neustále se snaží zjišťovat všechny možné informace o jejich sourozencích. Vypadá jako v pohodě holka, ale v noci se probouzí s tím, že si přeje, aby měla na rukou krev svojí rodiny. Kromě Thais, Sigg a taky toho Omara teda. Celé tohle téma je dost bolestivé, takže ona se o tom nebaví, taky nemá s kým. Co se týče schopností a dovedností, není schopná šít, malovat, kreslit, něco spravit. Prostě když to zahrnuje jemnou motoriku, tak nic moc. To umí snad jenom vařit. Dále je u ní jeden velký problém, což je, že Retha neuznává nic jiného než sílu. Člověk může být sebechytřejší, ale když se alespoň nepřitáhne k hrazdě, tak si u ní vůbec neškrtne. Od lidí očekává jenom jak moc se zvládnou přetahovat, nic jiného ji nezajímá a nic jiného pro ni není důležité. Což je dost chyba, ale naštěstí na celý život není sama, má Omara, který je přeci jenom v těchto ohledech dospělejší a postará se snad, že Retha nevleze do pasti nějakému malému dítěti. Další věcí je, že Retha má ráda, když si jí lidé pamatují. Ráda dělá dojem, klidně i špatný, ale má ráda popularitu. A když ji nemá, tak se rychle naštve. Stačí, když si někdo nepamatuje její jméno, a je naštvaná. A ráda lidem hlavně fyzicky ubližuje, psychicky to zase tak neumí, takže když si pamatuje, že někdo o ní neví, tak si to s ním vyříkají její pěsti. Navíc se jí děje jedna doopravdy nepříjemná věc. Je lechtivá. Ne jako obyčejný člověk nějak normálně, ale je extrémně citlivá na všechny doteky a lechtání. V boji ne, to je v pohodě, zvládne to, když se jí někdo normálně dotkne, ale kdyby ji někdo začal lechtat, tak má vlastně vyhráno. Ale když zrovna není plná zloby a nechce zničit svého protivníka, tak jí vadí jakýkoli dotyk. Takže si drží od lidí odstup, s nikým se neobjímá, nenechá na sebe sáhnout ani svého bratra. Jediný člověk, který to ví, je Sigg. Jenže to byly ještě obě malé, takže je možné, že to třeba zapomněla nebo si myslí, že z toho její malá sestra vyrostla.


Retha je mladší z klanu z Druhého kraje z rodiny Wesmyron. Je to takové složité. Má staršího bratra Omara a o tom ví a žije s ním pod jednou střechou, i když by ho často nejraději zabila. Vlastně ho nemá ani tak ráda jako nějakého pokrevního příbuzného, ale je dobrý ho mít na svojí straně. Vlastně si o něm myslí, že je dost pomalý, co se týče myšlení, vlastně je to spíš takový hromotluk, co se o sebe nedokáže postarat. Nebo dokáže, ale ona to zvládá mnohem líp. Má tak trochu potřebu svého bratra ovládat. Retha si vlastně buduje svou vlastní armádu, je dost panovačná a potřebuje mít přehled. A hlavně chce mít všechny dobrý lidi na své straně. Dobrý lidi jsou podle ní ti, co jsou dostatečně silní, nejsou z nějakého trapného kraje a vypadají alespoň trochu dobře. Na ostatní dost kašle a nikdy od nich neočekává nic velkého. Ona potřebuje viděl svaly, aby si byla jistá kvalitou člověka. Zvrácená výchova jejích rodičů za to může. A taky nějaké genové předpoklady. Nicméně dál, kromě Omara má ještě dvě ségry. Sigourney a Thais. Ty jí jsou dost blízké, i když už je dlouho neviděla. Vlastně ani neví, jak vypadají. Každopádně to byly její nejlepší kamarádky, když byla ještě malá, a na ty se nezapomíná. Všichni čtyři bydleli spolu a bylo to super. Ještě se hodně kamarádili s Cosgrovovými, taky důležitá rodina. Ti jí na rozdíl od Sig a Thais zůstali. To se stalo tak, že jejich matka, opravdová matka jenom její a Omara, si řekla, že ty dvě holky mají na její milované děti špatný vliv. A vždy měla a stále má na otce až hypnotický vliv, takže ho přesvědčila, aby je poslal jinam. Do jiného kraje. To je celý, co Retha ví. Ještě tedy ví, že by měly být ve Čtyřce, což snad není tak hrozný, ale pořád to není Dvojka. Takže vlastně přišla o svoje dvě sestry a zůstala s Omarem sama. V té době se to hodně změnilo, že si řekla, že ona bude ta hlavní. A taky nechtěla, aby ji otec poslal někam pryč. Asi by nezvládla být jinde než ve Druhém kraji, na tom si moc zakládá. A u něj bylo dost jasně vidět, že tyhle svoje dvě děti taky nemá moc rád. Taky jim to řekl. Retha mu na to řekla, že ho taky nemá ráda, ale zvládla to až o několik let později. Do té doby se snažila dokázat, že je hodná jeho lásky. A otec nejvíc na světě chtěl, aby jeho děti byly schopné přežít v aréně a ukázat se tam. Takže Retha začala trénovat. A začala trénovat ve velmi nízkém věku, když byla v podstatě ještě dítě. Chodila do školy, snažila se zvládat učivo, byla s kamarády a do toho ještě měla přísný trénink pod bedlivým dohledem otce. Tohle všechno nestíhala. A jejímu otci bylo jasné, co po ní chce. I když měla nedokončenou školu, odešla z ní. Přestala se stýkat s kamarády ze školy. Začala naplno trénovat. Celý den trávila v centru, byla vyčerpaná, ale jejímu otci to pořád nebylo dost. Asi si v té době ještě přál, že když ji tak vydeprimuje, že jí nic nejde, tak třeba skončí svůj život sama. Cha, to by se mu líbilo. Jenže ne, Retha to jenom tak nevzdala. Začala trénovat i po nocích, tajně, aby před otcem vypadala lepší. Nakonec úplně přestala být pod jeho dohledem, když si uvědomil, že toho nenechá a že bude jistější počkat na to, až ji zabije aréna. A přestal se zajímat. Retha mu potom dokázala říct, že ho nemá ráda, a tím nějak skončil jejich vztah. On nemá rád ji ani jejího bratra, a ona ho z celé duše nenávidí, protože on zkazil Omara. Omar si totiž nedokáže vysvětlit, proč je tatík nemá rád, a strašně rád by měl tu skvělou rodinku, kde jsou všichni spolu. Tohle je největší důvod, proč svým bratrem Retha tak pohrdá. Pohrdá všemi lidmi, kteří mají jejího otce rádi. Svou matkou také. Nenávidí vlastně celou svou rodinu. A to je hodně nenávisti. Samozřejmě ví, proč je jejich otec nemá rád. Ví, že má rád svoje další děti, hlavně ty dva zmrdy v Jedničce. I když je nikdy neviděla, tak už teď připravuje pomstu, jak se jich zbaví. A potom ví, že má někoho určitě ještě v dalších krajích. Ví, že má ještě hodně dalších dětí, se kterými se nevídá, jenom jim posílá peníze. Víc mu jejich matka nedovolí. To je důvod, proč s nimi pořád je. Jejich matka. Modelka, která už má dávno po kariéře, tak je jenom s tím nejbohatším, co je právě na scéně. Jediný, co má Retha se svými rodiči společné, je bydlení pod jednou střechou. Jinak je oba nenávidí. Samozřejmě po nich zdědila super vzhled a vlastnosti, ale nikdy si to nepřizná. Hlavně chce být nejlepší v tom, co dělá. Což je hlavně ta příprava na arénu. Asi by jí hodně vadilo, kdyby tam šla a někdo zabil víc lidí než ona. Tahle chronická soutěživost ji vlastně drží pořád na nohou, proto taky trénuje, aby byla lepší než Omar, ale tam moc šancí nemá, on je pořád přeci jenom větší. Ale Retha to zase nahradí tím, že je agresivní. Snadno se naštve, snadno něco někomu řekne a snadno někomu ráda ublíží. Ani se nemusí naštvat, celá její postava je agresivní, je vidět, že má ráda doopravdy jenom hodně málo lidí a že všechny ostatní by nejraději viděla trpět, nejlépe její vlastní rukou, aby měla jistotu, že tomu tak bylo. Chodí tak, aby to bylo vidět a slyšet, celkem dost dupe, prostě si zakládá na tom, že se nemusí bavit jenom tak s někým, protože ne všichni se k ní přiblíží. Chrání tím vlastně sebe. Ale když má někomu ublížit, tak s tím nemá problém. To je ten extrém její rodiny.

Quinci Wesmyron

22. january 2018 at 10:56 | Larsyn |  Characters

Player: Katy

FC: Katherine Langford



Contact: ksmehlikova@seznam.cz

Age: 16


Token: Dětská fotka Lawrence

[ kvinzí vesmájron ]


Narodila se a žije v Šestém kraji, svou povahou však nemá moc daleko k těm profi. Je stejně krvelačná a toužící po uznání jako oni. Většina z lidí, když už se dostanou do Her, tak touží jen přežít. Ona vždycky toužila zazářit. Zřejmě to má v genech. Proto nepodcenila svůj trénink. Sice v jejich kraji není výcvikáč, ale ona si dokázala poradit. Začala trénovat s mírotvorci v jejich kraji. Nebylo tak jednoduché je ukecat, ale ona umí být dost neústupná, takže se jí to nakonec povedlo. Techniku boje si díky tomu osvojila téměř k dokonalosti. Hrozně ji baví bojovat s živým cílem. Miluje boj se zbraněmi i beze zbraní. Hlavně, že to bolí. Kvůli tomuto nemilému faktu s ní po chvíli všichni mírotvorci odmítli bojovat, a ona si to teď musí trénovat na figurínách, které speciálně kvůli ní do jejího kraje vozí. Ale jí to nevadí, stihla se naučit dost. Co se týče zbraní, nejvíc jí změnilo život něco, čemu říkají vysouvací zbraně. Kdysi jí je přivezl známý mírotvorce a od té doby je nepustila z ruky. Říká jim Matylda a dokonce s nimi spává. Další její oblíbenou zbraní jsou vrhací nože. Přijdou jí praktické v tom, že dokážou ublížit na blízko i na dálku. Dostalo se jí do ruky mnoho zbraní, ale ona ráda používá jen tyhle, v tomhle je hodně tvrdohlavá. Své záchvaty zuřivosti si vybíjí boxem nebo během. Kondici má tudíž špičkovou, protože ona má záchvaty vzteku hodně často. Jelikož je z Šestky, umí řídit auta i motorky. A díky otci jich má doma v garáži pěkných pár. Dokonce si je sama opravuje. Často to doma nemohla vydržet a zdejchla se na venkov, klidně i na pár dní. Takže ví, jak v přírodě přežít. Umí rozdělat oheň, ví, že si vodu musí převařit, a umí ulovit a vykuchat zvíře. Taky má dobré orientační schopnosti, jak v přírodě, tak ve městě. A vyzná se v mapách, kdyby se jí čirou náhodou dostala do ruky. Bolest jí vůbec nevadí, spíš na ni má úchylku. Hlavně ji teda miluje způsobovat, ale nevadí jí ani to, co většinu lidí už hodně bolí. Ona se v tom vyžívá. Lidi proto většinou vyděsí, když se místo křiku začne smát jako šílená.


Slabiny. Kde jen začít. Podle ní její největší slabinou je, že začala trénovat relativně pozdě. Většina profíků trénuje už od raného věku, jí chvíli trvalo, než ji mírotvorci začali brát vážně. Učila se rychle, ale není to stejné, jako by trénovala od dítěte. Něco jako taktický boj jí nic neříká. Bojuje tak, jak to přijde a to, že by mohla nepřítele odzbrojit nebo tak jí většinou ani nedojde. Hrozně se bojí vody. Mají sice doma bazén, ale ten tam je jen pro okrasu, protože se mu vyhýbá širokým obloukem. Sama neví proč, možná má nějaké trauma z dětství. Neumí bylinky. Ačkoliv přežít v přírodě umí, tohle jí přijde naprosto zbytečné. Jo, jedlé bobule pozná, ale ten plevel okolo jí přijde všechen naprosto stejný. Je naprostý perfekcionista a nikdy se nespokojí s ničím jiným než dokonalostí, jak u sebe, tak u ostatních. Když to není podle jejích představ, rychle se naštve. Čímž se dostáváme k její největší slabině - obrovské záchvaty vzteku. Než se pořádně rozjedou, ještě se dokáže zastavit již zmíněným boxem nebo zběsilým během. Když se však rozjedou, přestane se ovládat, naprosto a kompletně. Ničí, mrzačí a zabíjí vše, co se jí dostane pod ruku. Je to takový mutík bez zásahu Kapitolu, dokáže totiž v tomto stavu ublížit i někomu blízkému. Kvůli tomu kolem sebe nemá moc přátel. Navíc svou lásku vyjadřuje velmi neobvyklým způsobem - škrcením. Vždycky, když se s někým sblíží, obzvlášť romanticky, tak má tendence obmotat mu (nebo jí) své prstíky okolo hrdla a pořádně zmáčknout. Většina lidí se po tomto zážitku lekne a už ji nikdy nechce vidět. Neumí ani moc předstírat, takže touhle cestou si přátele taky získat nedokáže. Další věc je její tvrdohlavost, kterou taky zavádí o extrému. Vlastně slovo tvrdohlavý je v tomto případě opravdu nedostačující. Navíc má potřebu pořád někoho peskovat a nutit, aby jí sloužil. Ani vlastní matka ji nemá ráda a otec jí jen posílá peníze, vůbec ji nenavštěvuje. Je zkrátka sama.


Narodila se v Šestém kraji jako jeden velký omyl. Alespoň to jí matka často opakuje. Vznikla totiž jako nehoda po jednom krátkém románku s velmi charismatickým mírotvorcem jménem Wesmyron. Matka ji nenáviděla už od začátku. Jediný důvod, proč jí nedala k adopci, jsou peníze, které jí onen mírotvorce pravidelně posílá. A na jejich poměry jsou to obrovské peníze, tudíž byla ochotná si dcerku nechat. Nechat asi není správný výraz, spíš přetrpět pod jednou střechou. Najímala jí chůvy, které vzhledem k nezkrotnosti Quinci často musela střídat. Takže ta k nikomu nikdy velké citové pouto neměla. Jedinou výjimkou v celém jejím životě byl její kamarád Lawrence. Potkala ho už jako velmi malá. Vlastně je seznámil jejich otec, kterého mají stejného. Nikdo kromě jejich otce o tom neměl ani tušení, včetně jejich matek. Lawrence měla velmi ráda, byl to její jediný kamarád. A svou lásku mu ukazovala, jak jinak než škrcením. Pak ze dne na den zmizel a ona ho už nikdy neviděla. Potom to s ní šlo z kopce. Snažila se najít si další kamarády, ale vůbec jí to nešlo. Pak se snažila najít si kluka, ale to se nedařilo už vůbec. Nakonec objevila svou bisexualitu, zjistila, že omezovat se jen na jedno pohlaví je hloupost a začala pálit i po holkách nebo vlastně všem, co mělo dvě ruce a nohy a ucházející obličej. To končilo ještě většími katastrofami. Když zjistila, že lidi ji z nějakého důvodu opravdu nemají rádi, začala se více a více soustředit na svůj trénink. Ví, že má všude možně po Panemu nevlastní sourozence, ale nikdy je neviděla a ani o nich moc neslyšela, protože ani otec se s ní nikdy moc nebaví a za ty roky jí vlastně sdělil jen pár základních informací. Zasadila si do hlavy, že když se přihlásí do her a vyhraje, bude si jí všímat alespoň otec, možná získá uznání i svých sourozenců a všech těch, které svým chováním odehnala. Takže trénuje jako umanutá, protože ona vyhraje. Když ne schopnostmi, tak svou tvrdohlavostí.

Prue Azaela Wesmyron

21. january 2018 at 15:00 | Larsyn |  Characters

Player: Nina

FC: Bebe Rexha



Contact: ninalapcikova@zoznam.sk

Age: 17


Token: Stříbrný štětec - blusher

[ prů azejla vesmájron ]


Umí bez mrknutí oka usmrtit nějaké zvíře hodem nože, dost trénovala s obyčejnými noži z domácnosti, ale zvládá aerodynamiku různých druhů, nůž jí prostě sedne nejlíp. Sem tam házela nože prostě po čemkoliv, když jí bylo na nic, aby ta hloupá příroda v okolí trpěla s ní. Takže se zvládne z velké vzdálenosti přesně trefit a zabořit nůž tak hluboko, jak chce, tohle si vytrénovala a plně to ovládá, s noži je nebezpečná, protože se snažila v úrovni boje vyrovnat profíkům a ona když něco chce, tak si za tím jde. Hod nože a obratnost s ním je pro ni stejně zažitá jako dýchání. Jelikož vždy směřovala hodně vysoko, nezůstala jen u házení nožů, ale přesunula se i k ručnímu boji. Trénovala boj s jedním mladým mírotvorcem, který byl do ní zakoukanej a trénoval ji. Učila se techniku boje tělo na tělo s nožem a učila se, kam má zasáhnout efektivně a rychle přitom, aby vnímala potencionální útoky na svou osobu. V její povaze je, že se jen tak nezastaví, dalo by se říct, že je celkem krutá a vyžívá se v tom, když je v něčem lepší než ostatní a když díky ní ostatní tak nějak trpí, takže boje se rozhodně nebojí a na volnou ruku v zabíjení by se jistým způsobem i těšila. Dost obratná je i při lezení, na rychlosti a jistotě šplhu si vždy zakládala, takže díky síle v rukách se dokáže dobře přemísťovat i pomocí lezení. Prostory na zachycení a odhad jejich stabilnosti má tak nějak v oku a už to ani nepromýšlí, svoji osobu dostane, jakkoliv vysoko chce už bez přemýšlení. Taky trénovala svoji kondici, aby udýchala námahu při různých bojích či obyčejných trénincích, takže i když není tak rychlá, při běhu i při jiných činnostech vydrží dlouho. Často necítí únavu nebo bolest, funguje do posledních sil. Má vysoký práh bolesti, protože bolest jí většinou přináší jistý druh potěšení, jednoduše to u ní v hlavě nefunguje zcela normálně, takže bolest ji neotupuje ale spíš ji probouzí a vlévá jí něco speciálního do žil, takže i zraněná dokáže celkem dobře fungovat. Pravděpodobně kdyby skončila pod bičem, tak to přežije ještě se šíleným úsměvem, pak by ale nadávala, protože by jí zjizvili její krásné tělo. Je i psychicky dost odolná, protože její psychice už nemá co ublížit, a některé věci na ni nepůsobí a nezasahují ji tak, jak by asi měly. Fyzičku si taktéž trénovala i při každodenních pracovních činnostech i z popudu, a navíc chtěla být pěkná holka, a to pro ni představovalo být silná holka. I když není ze Čtvrtého kraje, i v plavání je celkem dobrá, umí dost plavat a voda pro ni není nic nepřirozeného, i ve fungování v ní je tak nějak osobně trénovaná. Jelikož v jejím kraji je hodně zvířat a většina určená na porážku, Prue se toho sem tam z radostí chopila, takže zná anatomii zvířat a smrtelné body, a časem se to naučila transformovat i na lidi, takže dost se vyzná v anatomii člověka a ví, kde má ublížit. Jak už bylo zmíněno, jednoho mírotvorce pojala v jeho volném čase za svého osobního trenéra, on byl totiž slabším článkem, který se nechal snadno nalákat a dělal, co Prue na očích viděl. Ve výsledku trénovali ruční boj i sebeobranu, a jelikož je Prue dost zákeřná, svižná, trochu sadistka a hlavně učenlivá, po čase se fakt naučila ručnímu bojovému umění. Dokáže vynaložit i dost síly na to, aby někoho ručně ubila. Zároveň se dokáže krýt a použít útoky protivníka proti němu. Prokládá útoky rukou s výpady nohou a celé její tělo tak nějak ví, co má dělat, pokud se jedná o boj. I když je to taková módní holčina, nenávidí slabochy a nechtěla být nikdy slabá nebo se spoléhat jen na dobrý vzhled jako její matka, i když i na tom si zakládá. Chtěla se prostě pokládat za profíka v nuzném kraji, tak proto něco dělala a makala na sobě. Odněkud se u ní vzal pud zabijáka nebo lovce, takže dokáže tímto způsobem myslet, a nejen se slepě za něčím hnát, je zákeřnější, než vypadá, i v hlavě má celkem dobrou výbavu a není hloupá, myslí jí to, ale většinu času se dělá hloupější, aby od ní lidé neočekávali to, čeho je ve skutečnosti schopná. Je celkem zběhlá v znalosti ročníků Hladových her, sledování pro ni bylo vždy potěšením, a tak nějak už má nastudované, o co v aréně jde a jaká by podle ní měla být taktika přežití. Dokáže obratně vést konverzaci nenuceně a přitom tak, aby lidi zmanipulovala, nenápadně se vlichotila, dokáže si hodně lidí omotat kolem prstu a těžit z toho. Umí se nést a všechny upozornit na svou osobu, dokáže poutat pozornost, prostě si to tak nějak její osobnost vyžaduje, dělá se víc interesting, než je, kompletně, že je něco víc dominantní, září to z ní.


Jelikož je celkem slušně dotovaná otcem a užívá si svůj komfort, přežití ve volné přírodě jí teda nic neříká, přece jen už nejsou v pravěku a ona víc než rozdělání ohně nepotřebuje znát, no ne? Takže není to taková ta holka trénovaná na pobyt v divočině, má jen svůj holý rozum. Nějaké bylinky nebo bobule, to ji vůbec nezajímá, ona si užívá plnohodnotné jídlo a nekouká do herbářů, aby zjistila, jakou zeleň může nebo nemůže sníst. Takže nevnímá titěrné rozdíly mezi různými druhy. Sice je s make-upem hotová kouzelnice, ale maskování jí tedy vůbec nejde, nikdy si nezkoušela vytvořit look jako stromová kůra nebo podobné přírodní náměty, nechce se jí s tím patlat a přijde jí to na nic. Kondičně je na tom dobře, ale nedokáže při běhu vyvinout obzvlášť velkou rychlost, i když se snažila se zlepšovat, prostě na to nemá předpoklady a její rychlost je takový průměr až podprůměr. I když v ostatních činnostech dokáže být svižná. Neumí zakládat pasti ani nějak promýšlet mechaniku, nevyzná se ani v extra speciálních uzlech, tohle jí nic neříká a je to pro ni příliš malá fyzická zátěž, než aby měla potřebu to trénovat, jí stačí, že dokáže smotat uzel, který drží třeba jen na tkaničkách. Jak bylo zmíněno, nezná využití, výskyt ani rozdíly různých bylinek, takže i tvoření mastí se snažila vyvarovat, dneska si to všechno může koupit a nemusí se od toho umazat, takže léčiva opravdu vyrábět neumí a babka bylinkářka z ní nikdy nebude. Taky o ošetřování ran se moc nezajímala, takže kdyby ji někdo navigoval, nějak by se toho zhostila, ale rozhodně si to netrénovala a neví o tom moc, jen naprosté základy, jak obvázat a možná co s desinfekcí, šití by udělala laicky, možná až hrozně, protože nikdy vlastně nic nezašívala, ani díry na ponožkách. Jelikož je z Desátého kraje, neměla moc velký přístup k elektronice a ty technologické věci jdou taky mimo ni, moc by si neporadila s přepojováním nějakých kabelů a nedokázala by jen tak nějaké elektronické udělátko přivést k životu, s tím totiž nikdy nepřišla do styku. Nedokáže se drtit věci na nazpaměť, musí v nich vidět logiku, pochopit techniku a pak se rychle učí, zkrátka tomu musí porozumět, jinak nemá takovou paměť, aby si něco párkrát přečetla a zvládla ten údaj pak odříkat, pokud absolutně neví, k čemu to slouží. Jelikož na bolest reaguje jinak než ostatní lidé a jen tak se neunaví, sem tam nedokáže poznat, kdy už má dost, nedokáže se zastavit, a to by ji jednou mohlo přivést do hrobu, protože by si toho ani nemusela všimnout a ztratila by příliš energie nebo krve.


Před osmnácti lety při jedné ze svých cest po Panemu skončil v Desátém kraji jeden vysoce postavený člověk, jehož jméno je Wesmyron. Užíval si s jednou místní dvacetiletou kráskou jménem Elaine, která doufala, že si tím přilepší a vyhne se špinavé práci v kraji. Vztah byl ale jenom dočasný, protože Wesmyron k této ženě nic obzvlášť necítil a musel pokračovat ve svých cestách. Ve výsledku se zdálo, že Elaine se plán nezdařil a z jejich vztahu si nic neodnese, že bude stejně chudá jako před jeho příjezdem. Jenže se zjistilo, že tito dva spolu stihli zadělat na dítě, které bylo už naprosto od narození směsicí obou zvrácených charakterů rodičů. Wesmyron se tedy zavázal, že bude dítko dotovat a sem tam ho navštíví, přece jen mu bylo jasné, že je jeho, stačilo se na něj podívat a nebylo pochyb. A to dítě teda byla Prue, vždy byla vychovávaná s tím, kdo je její otec a díky jeho podpoře byla vždy prakticky bohatší než celý Desátý kraj, a taky se tak chovala. Dozvěděla se, že není jediným jeho dítětem v odlehlém kraji, vyprávěl ji o deseti dalších sourozencích rozmístěných po celém Panemu, které ale zatím nikdy naživo nepotkala, i když by je ráda všechny poznala. Trochu žárlila na ty, kteří se narodili do profi krajů a chtěla se jim vždy podobat. Každopádně stejně jako její matka směřovala vysoko a vždy se snažila nenápadně vetřít do otcovy přízně, aby z příležitosti vytěžila co nejvíc, dělala, že ho má ráda a uznává ho, i když jí byl vlastně celkem ukradený, protože ho i tak moc neviděla jako tátu. Prostě si jen chtěla nejvíc užít privilegií, které z jejího původu plynuly, furt se snažila vymačkat co nejvíc. Vždy si uvědomovala, že ji ze všech svých dětí její otec nejméně vnímá a dělala, že je jí to jedno, ale má z toho tak nějak dodnes pošramocený ego. Svoje jméno Azaela si zvolila, když se nedávno odstěhovala od matky a nového příšerně nudného otčíma. To jméno se jí líbilo a chtěla, aby značilo její posun v životě. Teď tedy žije sama a rodinu moc nenavštěvuje, jen za svým devítiletým bratrem, kterého její matka měla s novým manželem, sem tam chodí, i když k němu není nějak extra citově připoutaná, ale on ji má dost rád, a to se ji líbí. Prue se vždy nesla jako někdo lepší, jako by pro ni Desátý kraj nebyl dost dobrý, byla stejná jako její matka v jejím věku, snažila se lišit a pěstovat si svou vyšší úroveň. Všechny issues si často kompenzovala dovezenými šminkami a kvalitním módním oblečením a celkově vždy dost dbala na svůj styl a vzhled, peněz na to přece měla dost. Možná byste v ní viděli jen holku, která jde po módě a penězích, i když ty má opravdu moc moc ráda, ale ve skutečnosti není tak jednoduchá. Ráda využívá lidi pro osobní prospěch a potěšení, je rafinovaná a rozhodně není hloupá. Často má tendenci přehánět, je to drama queen a herečka a vyžívá se v pozornosti, je celkem hravá, takže ráda mate lidi nebo je ovlivňuje či využívá, miluje, když ostatní skáčou, jak píská, dává najevo svou dominanci. Prue baví pořád zkoušet něco nového, v její hlavě tak nějak nejsou morální zábrany, je zvrácená a prostě je schopná udělat spoustu pitomostí, pokud by z toho měla potěšení, Wesmyron v ní se rozhodně nezapře. Sebe klade na první místo, je narcis, taky je celkem ambiciózní a mean, pokud jde o její osobu, takže běda, pokud jí zkřížíte cestu. Zbožňuje stahovat zvířata z kůže, je to jediný druh práce, který jí přináší potěšení, je tak trochu chladnokrevná sadistka a vypěstovala si na tomhle úchylku, takže práce s kůžemi se jí fakt dostala do hlavy. Dost si užívá přítomnost kluků, tak nějak si podvědomě vybírá podobné typy, jako je její táta, nebo zase moc hodné kluky, aby je tak nějak zlomila. Nikdy se vlastně nezamilovala, prostě si jen ráda užívá, možná je to v ní, že se nikdy nedokáže trvale vázat. Dalo by se o ní říct, že je spíš zlá holka, která si dělá, co chce, hodně si toho dovolí, ale nepije nebo nedroguje, na to má svůj vzhled příliš ráda a nechtěla by všechny ty znatelné důsledky spojené se závislostí. Dělá ze sebe na pohled většího andílka, než ve skutečnosti je, aby nikdo neviděl, že vevnitř je tak trochu šílená. Nikdy by to nepřiznala, ale cítí se celkem osamělá, protože v kraji jsou všichni pod její úrovní, takže jí nemůžou rozumět. Má v sobě ukryté dvě osobnosti. Za prvé je stylová typicky holčičí dámička s větším egem a ženským kouzlem, je mazaná a chce, aby se na ni všichni soustředili. Zakládá si na tom, aby byla v očích ostatních bohyně. Za druhé jí ale nevadí krev a násilí a trénuje boj, je nebezpečná a nevadí jí vyjít z komfortní zóny, aby ukojila svoje sadistické choutky a pěstovala si sílu. Na závěr by se dalo říct, že je společenská a komunikativní, zdá se, že nikdy není nejistá. Je přesně ten typ holky, která by měla skončit v pekle. Její amulet, stříbrný štětec blusher, ji dal její táta při své poslední návštěvě. Čím je Prue starší, tím méně častěji ji navštěvuje, a i když je vůči tomu lhostejná navenek, vevnitř ji hlodá trocha pocit méněcennosti, o důvod víc zařadit se aspoň trochu do života svých ostatních sourozenců, takže to má teď v plánu, i když v podstatě Prue ani neví, jací jsou.

Omar Wesmyron

20. january 2018 at 16:13 | Maddie |  Characters

Player: Renaiti

FC: Bob Morley



Contact: renaiti@seznam.cz

Age: 18


Token: Hlava Rethiny panenky

[ omar vesmájron ]


Všichni neustále říkají, že láska člověka dělá zranitelným a oslabuje ho. Výjimka vždy potvrzuje pravidlo, no a Omar byl vždycky tak trochu vyčnívající z davu. Ve výcvikovém centru se doslova a do písmene zamiloval. Nebyla to však taková ta poblázněnost s lidskými city, protože to, k čemu se tam upnul, ho rozhodně neoslabovalo, ba naopak, dělalo ho to mnohem silnějším. Odmalička s něčím třískal o zeď, když se mu něco nedařilo. Není proto divu, že se při tréninku upnul na vrhací nože, z nichž po nějakém čase přešel na vrhací dýky. Čím byl starší, tím více výzev vyhledával, proto mu pod rukama prošly i třeba takové vrhací sekery. Nicméně i když takhle různě střídal vrhací zbraně, jedné zůstal od prvního okamžiku bezmezně oddaný. Byla jí jeho láska, chakram. Naučil se dobrého zacházení se všemi rozměry této zbraně - od průměru deseti až po nějakých třicet centimetrů. Průměr deset se mu však zdá moc málo - nenadělá tolik škod - a třicet jich nadělá až tolik, že si to ani neužije. Je proto zastáncem zlatého středu, tedy chakramu zhruba o průměru 15 cm. Tohoto miláčka můžete v jeho ruce spatřit pokaždé, když se nachází v centru. Neustále zdokonaluje svoji techniku a snaží se vymýšlet s ním něco nového. I když se většinou věnoval tomuto krasavci, tak si přeci jen našel čas i na nějaké jiné zbraně. Z nutnosti se naučil zacházet s lukem a kuší, aby si získal potřebnou dobrou mušku. Nezapomněl ani na sečné zbraně, jako je meč nebo mačeta. Jenže zjistil, že nic z toho prostě není pro něj. Rád svůj cíl zaměřuje, a ne po něm jen něčím dlouhým bezhlavě seká. Díky centru může využívat možnost pravidelného každodenního tréninku nejen se zbraní, ale i sebe samého. Posilovací stroje jsou proto jeho oblíbeným útočištěm, společně s běžeckým pásem a veslařským trenažérem. Nutno podotknout, že tento mladík má nejen díky tomu velkou výdrž. I přes to všechno, jak moc se mu zbraně líbí, miluje boj tělo na tělo. Často vyhledává takové ty souboje, při nichž si nadšenci sází na to, kdo toho druhého více zpráská. Tam si získal mnoho zkušeností a rozhodně nemá strach se postavit svému vyzyvateli čelem. Není to ten typ, který by stáhl ocas a jako zpráskaný pes prostě utekl pryč, vždycky zůstává, dokud není po všem. Jistou míru zkušeností nabyl i při svojí soukromé informátorské "prácičce". Vždycky mu to dokonale zapojí mozek, aby byl co nejkreativnější při vytahování podstatných detailů z určitého člověka. Naučil se tak lidi špehovat, vyjednávat s nimi a klást takové otázky, aby si z nich dokázal přebrat vše co potřebuje. Rád si s lidmi hraje a používá intriky.


Na první pohled vypadá chladně a nepřístupně, takže se může zdát, že vlastně ani žádné slabiny nemá, není to však úplně tak pravda. Stačí si chvíli počkat a jeho špatné vlastnosti vyplavou na povrch samy. Jen co otevře ústa, tak snad každý musí ihned pochopit, že je to vůdcovský typ, což není asi zrovna dobře, jelikož si nenechá vůbec nic vymluvit. Jeho uvážení je pro něj vždy totiž to nejlepší, protože prostě on musí mít vždycky pravdu. V takové situaci by s ním nepohnulo ani stádo volů, s tvrdohlavcem jedním. Jenže s postem člověka, jež vede ostatní, přichází i určitá starost. A i když není zrovna někdo, komu by na ostatních moc záleželo, vůči své rodině a partičce kamarádů přeci jen nějakou tu zodpovědnost cítí. Byl by pro tyto lidi schopen udělat snad cokoli, hlavně tedy pro mladší sestřičku Rethu, Sigourney a Thais. Dalo by se říct, že po tom, co jeho sestry byly poslány pryč, tak se začal chovat o hodně hůř. Stalo se z něj to, co je nyní. Na jeho zbylou rodinu v kraji se hodně upnul a je doslova posedlý tím, aby už nikoho z nich neztratil, i když to veřejně nepřizná, ta představa ho prostě přivádí k šílenství. Nejspíše proto se z nich tolik snaží udělat perfektní rodinku. Otec mu to však trochu kazí tím, jak se o ně moc nezajímá a nejsou jeho no. 1. Frustruje ho to, a to neskutečně moc. Snaží si získat jeho pozornost čímkoli, jen aby na něj mohl být jeho táta hrdý. Nutno však podotknout, že Omar je tak trochu netrpělivý cholerik, který nechodí pro slova daleko a stačí mu skutečně jen málo, aby vyletěl a dostal se tak do hádky s kýmkoli, klidně i se svým otcem. S tím jasně souvisí i to, že na titěrné prácičky tohoto hocha prostě neužije. Zašívání oblečení rozhodně nepřipadá v úvahu, to to raději vyhodí, než aby se s tím musel vztekat. Skládání pyramidy z karet a podobné věci, při nichž je potřeba dávka trpělivosti, rozhodně není nic pro něj. Radši se bez věcí, kde je potřeba jemná motorika, obejde. Nějakou přehnanou úctu k autoritám také zrovna nepodědil. Ví, co je slušné, ale nijak si s tím zrovna neláme hlavu. Občas z něj něco slušného vyklouzne, když má zrovna náladu, ale jinak to příliš neprožívá. I přes to všechno každý, kdo není úplně slepý, pochopí, že právě Retha je jeho hlavní obrovskou slabinou a k jeho smůle není poslední. Další jeho velkou nevýhodou je Omarův sklon k hazardu. Miluje ten adrenalin, když si nemůže být jistý vůbec ničím - jestli se mu peníze třeba zdvojnásobí nebo o ně nadobro přijde. Sázení je jeho vášeň a vždycky si k němu nějak najde cestu.


Snad každý si myslí, že když má někdo peníze, jeho život musí být naprostou pohádkou. Nutno podotknout, že to není všechno. Pokud syn nemá milujícího otce, který by mu šel příkladem, dětství není takové, jaké by mělo být. Tento mladík o tom ví své. V prvních letech života byl jen s matkou, není proto divu, že první, co se naučil kdy říct, bylo zeptat se na to, kde je jeho otec. Potom se ty dvě hrdličky daly zase nějak dohromady a rázem mu přibily dvě sestry. Na svět potom přišla ještě Retha. Byli tedy čtyři. Čtyři neposedné děti, to bylo pro rodiče potěšení. Vymýšleli samé kraviny, lezli, kam jen se dalo a během svých her toho hodně i porozbíjeli. Většinou tu jejich partu vedl on a všechny ty kousky přišly z jeho hlavy, ale potrestány vždycky nejvíce byly od jejich matky Sigg a Thais. Otce jejich lumpárny nějak nevyváděly z míry. Pro Omara to byla nejšťastnější část jeho života, když byli takhle pospolu. Samozřejmě měl i povinnost chodit do centra, protože jedině tak si myslel, že získá pořádně otcovu pozornost. Potom ho to tam začalo natolik bavit, že tam chodil dobrovolně a tolik se nezajímal o to, jestli tam je otec taky. Jenže potom přišla rána. Jednou pozdě večer se chtěl vyplížit do té posilovny, kterou si otec nechal vybudovat v domě a kam měli přísný zákaz vstupu a uslyšel nějaký křik z pracovny. Byl strašně zvědavý, a tak se na chodbě zastavil a zaposlouchal se. Rodiče se hádali, což nikdy před tím neslyšel. Jeho matka mluvila o nějakých sourozencích v dalších krajích, a nakonec otce přesvědčila, aby Sigg a Thais poslal pryč. To bylo poslední, co slyšel, potom už utekl zpět do svého pokoje. Uběhl asi týden od té jejich hádky a Omar si myslel, že od toho upustili. Jenže mu moc nedocházely souvislosti - třeba proč si holky musely přebírat oblečení, hračky a tak podobně. Potom mu to matka přišla slavnostně s úsměvem oznámit. Snažně ji prosil, aby to nedělala. Bylo to poprvé a naposledy, kdy klečel a žadonil, ale výjimečně byla neoblomná. Otce také prosil, ale nepomohlo to. Musel přihlížet, jak ty dvě nasedají do auta a vezou je pryč. V ten moment jej doslova popadl amok. Vzal kuchyňský nůž a zamknul se v matčině šatně. Komplet všechny její milované šaty rozkouskoval na cimpr campr. Od té doby už nic nebylo jako dřív. Hodně času trávil v centru nebo s Rethou. Trénoval a doufal, že když oba rodiče uvidí, jak dobrý je, tak nakonec holky vrátí. Snažil se všemožně otci zavděčit, aby mohli být zase rodina. Jenže doma vůbec jméno Thais nebo Sigg nesmělo padnout. Rozhodl se proto vzít věci do vlastních rukou. Začal postupně kontaktovat všechny, kteří něco věděli i o těch dalších Wesmyronech. Pokud někdo nebyl sdílný, informace z něj vymlátil nebo psychickým nátlakem stejně dostal. Zjistil, že tatík je docela záletný a vůbec se mu to nelíbilo. Získávání informací a špehování jej však bavilo natolik, že brzy našel vlastní klienty, kteří mu za to ještě slušně platili. Bylo to něco jako bonus k výcvikovému centru - mohl si vyzkoušet své dovednosti přímo v akci. Také se v té době začal zapojovat do takových těch bojů, kdy ostatní na bojovníky sází. Samozřejmě jej bavilo i sázet a po čase se na tom stal celkem závislý. Teď už pro něj neexistuje nic jiného než výcvikové centrum, práce, ženy, občas tedy ty boje a samozřejmě Retha. Co se týče žen, tak se opravdu potatil, moc dobře totiž ví, jak na něj reagují a rád toho využívá, aby dostal, co chce. Občas mu sestra říká, že spíš myslí tou věcí dole než mozkem, asi na tom něco bude. Trochu naivně však stále věří, že pokud se přihlásí do Her a vyhraje, tak na něj otec bude pyšný a budou zase ta ideální rodinka jako před tím.

Naethan Wesmyron

20. january 2018 at 8:56 | Larsyn |  Characters

Player: Katy

FC: Ross Butler



Contact: ksmehlikova@seznam.cz

Age: 17



[ nejtfn vesmájron ]


Stejně jako snad většina lidí v profi krajích, pokud to nejsou úplní blázni, i on zasvětil většinu svého života trénování na Hry. Upřímně, kdyby nemusel, tak to nedělá a válí si šunky doma. Ale pilně trénuje, aby se udržel na výsluní pozornosti svého otce. A z nějakého důvodu se mu to daří. Něco ho baví, jako třeba učení se ovládání zbraní a anatomie, aby věděl, jak nejlépe zranit, ale něco dělá jen z čisté povinnosti, třeba plavání nebo běh. Ne, že by v tom nebyl dobrý, právě naopak, fyzičku má ukázkovou. Hlavně kvůli tomu, že musí udržet krok se svou tréninkovou partnerkou, nevlastní sestrou Kirsten. A věřte mi, není to lehký úkol. Ale jemu se to daří, tak jako skoro všechno, na co sáhne. Je prostě nejlepší, to ví všichni, hlavně jeho otec. Posilování je věc, která ho opravdu chytla. Profi workout je věc, které se věnuje opravdu rád. Každé ráno začne krátkým rozběhem na zahřátí svalů, pak je tak hodinku v posilovně, občas trochu ztratí pojem o čase a je tam i déle. Navíc nemůže dovolit, aby jeho parťačka měla větší svaly než on. Kdyby polevil, docela jistě by to hrozilo. Ale není to jen hora masa předurčená k zabíjení. Světe div se, on něco v té palici má. I když by to většina lidí do něj netipla, je docela dobrý v bojových strategiích. Takže nebojuje jen tělem, ale i hlavou. Navíc pokud je potřeba, dokáže naplánovat strategii útoku. Ale co si budeme říkat, většina profíků to neprovozuje, ani nepotřebuje. Navíc je tu šance, že ho něco při boji naštve a nechá se vyvést z míry. To už tak strategicky nebojuje, prostě vás jen chce zabít co nejrychleji a nejbrutálněji. Co se týče zbraní, hrozně rád ovládá takové ty ninja zbraně. Asi to zdědil po své matce. Katany, nunčaky, shurikeny, to je přesně jeho gusto. Díky těmto zbraním se naučil v boji určité lehkosti a není tak těžkopádný a předvídatelný jako hodně ostatních. Sledovat ho je skoro jako by s protivníkem tančil. Akorát maličko smrtelnější. Nutno podotknout, že je zvyklý bojovat s živým partnerem, takže má boj skutečně nazkoušený na vlastní kůži, nejen na figurínách. I se zbraněmi na dálku dokáže strefit pohybující se cíl s celkem slušné vzdálenosti. Prostě ninja. Samozřejmě že ovládá i takové ty klasické zbraně jako je meč, mačeta nebo třeba vrhací nože, ale to mu přijde dost nudné. S tím se přece učí každý a on je naprosto jedinečný a nebude se snižovat na ničí úroveň. Často bojuje i beze zbraní, ale neužívá si to tolik jako zbraně, na rozdíl od své partnerky. Dá se říct, že se navzájem tlačí do svých oblíbenějších stylů boje a tím pádem se navzájem popostrkují k nejlepším výsledkům. Má geniální smysl pro orientaci. Ještě nikdy se neztratil, ani na novém místě. Jako by měl šestý smysl pro to vždy najít to, co potřebuje v rekordním čase. Další jeho zvláštní schopností je velice zvýšený práh bolesti. Skoro jako by bolest nevnímal. Dalo by se říct, že bolest miluje, ať už jí způsobovat nebo částečně i přijímat. Prostě mu běžná zranění z boje absolutně nevadí a skoro ho ani nebrzdí. Jo, má trochu úchylku. Ale to je v jejich rodině úplně normální. Většinou se chová jako arogantní hovado, dokud se kolem neotočí hezká holka. V to chvíli dokáže alespoň na chvilku zahodit všechnu svou aroganci a být dokonce i gentleman, pokud si to žádá, aby danou dívku dostal. A většina mu to žere, protože má přirozeně velké charisma. Co si budeme říkat, většina holek zbožňuje bad boye, protože si myslí, že je dokážou napravit. A když se kolem nich začne chovat jinak, mají pak dané dívky pocit, že dosáhly svého. Tím se pojí i schopnost přetvářky. Ne, že by jí nějak využíval, on je přece dokonalý a ten, kdo si to nechce přiznat, ten ať chcípne. Ale v případě nutnosti se dokáže chovat přesně tak, jak si daná situace žádá. Dokáže odhadnout, co ostatní chtějí, aby řekl nebo neřekl, udělal nebo neudělal a tím z daných situací pěkně vyklouznout. Co se týče přežití v přírodě, umí rozdělat oheň a postavit stan. Nic víc přece nepotřebuje.


Slabiny, ty přece žádné nemá. Alespoň tak se Naethan snaží působit. Že je dokonalé stvoření samotného nebe (nebo spíše pekla). Ale tak jako každý, i on jich má pěknou řádku, jen si je možná neuvědomuje ani on sám. Což je možná právě první slabina. Přehnaně vysoké ego. Není se čemu divit, být nejoblíbenější synáček v rodině plné konkurence je něco, co vám zvedne ego na maximum. A neopovažujte se mu říct, že dělá něco špatně. Konstruktivní kritika se v jeho slovníku neobjevuje, takže ho tím pouze naštvete a odnesete si pěknou památku, při nejmenším nadvakrát zlomený nos. Protože, jak už tu bylo několikrát zmíněno, on je úplně nejdokonalejší. Je to zkrátka a dobře arogantní spratek, a v jeho životě se vyskytuje jen velice málo lidí, kteří, kteří ho snesou. Asi by se dali spočítat i na prstech jedné ruky. Možná za to může i fakt, že se ostatními lidmi nerad obklopuje. Obzvlášť, co se týče svých nevlastních sourozenců, s výjimkou Kirsten, se kterou je jako jedinou schopen vycházet. Ví, že má nějaké ve dvojce a vlastně všemožně po Panemu, ale taky ví, že si je nikdy nepřipustí k tělu. Všichni jsou žárlivá hovada toužící po krvi a jelikož on je číslo jedna na otcově seznamu, určitě by ho zabili mrknutím oka. Je trochu paranoidní, ale není tak daleko od pravdy. On svou paranoiu zavedl o krok dál. Není schopen věřit nikomu. Občas mívá paranoidní záchvaty, většinou bezdůvodně nebo kvůli prkotině, třeba že se mu zdá, že se na něj někdo křivě podíval. To z něj dělá v podstatě vlka samotáře, až na pár výjimek. Pak jsou tu záchvaty agrese, kterými taky čas od času trpí. Není to tak strašné jako třeba u Kirsten, ale pokud se to stane, kliďte se z cesty. Je mu jedno, kdo jste, pokud ho naštvete, je horší než Hulk. Naethan ničit. Je taky poněkud tvrdohlavější. Nedokáže si představit, že by aréně nebyl vůdcem svého spojenectví, pokud by vůbec dokázal nějaké navázat. Ne, že by to s lidmi neuměl, to ta paranoia. Rostliny mu moc neříkají. Je to jedna z těch věcí, na které otci opravdu nezáleží, takže na tyto lekce nechodil. Rozezná tak maximálně jahodu od borůvky. A to jen, když budou v krabičce a budou na sobě mít jmenovku, jinak si nebude jistý. Neříkají mu nic ani léčivé bylinky ani kuchyňské. Jednou se doma pokusil něco uvařit a museli vyměnit půlku vybavení kuchyně, protože jí podpálil. Takže tento úkol mu nesvěřujte, pokud nechcete upálit. Je to docela vybíravý jedlík. Celý život prožil v luxusu a není schopen pozřít nic, co se mu nepozdává. Neochucené maso? Nikdy. Voda ze špinavé řeky? To se v ní raději utopí. Na druhou stranu, když je to něco, co mu chutná, tak toho sní tuny. Nějak nemyslí na to, že by si mohl nechat zásoby. Prostě žere a žere. Takže se asi bude muset dostat do Arény s neomezenými zásobami nebo mít perfektní sponzory, jinak bude v háji. Taky nikdy nespal na zemi pod širákem, takže se mu v aréně bude špatně spát. Ale kdo to potřebuje, když vám v žilách koluje adrenalin. Fyzičku má sice v pořádku, ale je to spíše sprinter než dálkový běžec. Sprinty má ukázkové, takže mu většina lidí neuteče, ale na delší vzdálenosti neumí dost dobře pracovat s dechem, aby to zvládl. Pak je tu věc, na kterou není ani trochu pyšný. Má strach z hmyzu. Jako panický strach. Nemůže vystát vosy, včely, dokonce ani luční koníky, zkrátka všechno malinké s více než dvěma nohama, pokud je to moc blízko. A co teprve pavouci. Rozhodně nebude jeden z těch, co se mužně rozhodně zabít pavouka na stropě. On naopak bude jeden z prvních, co zahájí nouzovou evakuaci. Ale tuto svoji slabinu rozhodně nedává světu na odiv, protože se za ni opravdu stydí.


Jednoho krásného dne nemocniční sál naplnil zvuk dítěte plačícího ze všech sil. Jeho matka ho pojmenovala Naethan. Byl výsledkem jednoho milostného románku mezi ní a jistým mírotvorcem jménem Wesmyron. Jak se později jeho matka dozvěděla, měl takových dětí po Panemu už několik, včetně Prvního kraje. Ona si to však nenechala líbit a donutila toho nevěrníka platit alimenty. A dost vysoké. Díky tomu se Naethan i jeho matka žijí v pořádném luxusu. Má i svou práci, ale ne tak dobrou, aby jejich život na vysoké noze zaplatila sama. Často svému synkovi říká malý poklade, i když už malý rozhodně není. Nemají vůbec špatný vztah na to, že byl úplná nehoda a vzhledem k tomu, jaký divočák jako malý byl. Vlastně je do teď, jen jiným způsobem. Navíc ho otec tu a tam při svých cestách navštěvuje. Nějak se stalo, on sám ani neví proč, ale Naethan se brzo stal otcovým miláčkem. Není to jeho první syn, takže tím to není. Možná, že je to tím, že mají podobný smysl pro humor i povahu a mají si i co říct. Je pravda, že tu a tam spolu prohodí pár slov a dalo by se říct, že si svým způsobem rozumí. Což ho staví do nepříjemné situace vůči ostatním sourozencům. Potkal jen pár z nich a s nikým ani moc nemluvil, ale ví, že ho nemají rádi, ba přímo nesnáší. Možná o něm otec až moc vypráví, což je zvláštní, protože jemu se o nich moc nesvěřuje. Asi nejsou tak jedineční, skvělí a dokonalí. Už od malička poctivě trénuje, aby se udržel na výsluní otcovi pozornosti. Ví, že je hodně vrtkavá a jemu na tom z nějakého důvodu záleží. Začal v podstatě hned, co byl schopen udržet v rukou zbraň. A jeho matka ho v tom velmi podporovala. I ona snila o tom, že se dostane do Her, ale otěhotněla už v osmnácti a propásla svou poslední šanci. Právě po ní má nadání na své ninja zbraně. Za jejích dob byla v jejich kraji taková malá hvězdička a každý se s ní chtěl bavit. Jejích pět minut slávy skončilo, když otěhotněla. Často však Naethovi opakuje, že ničeho nelituje. V centru potkal Kirsten. Tak nějak se vetřela do jeho přízně a on jí nechal. Časem si vybudovali docela dobrý vztah. Dalo by se říct přátelství. I když celkem divné, protože často chodí s holkama, které jsou jí až nápadně podobné. Ale ani jeden nemůže říct, že by k tomu druhému opravdu něco cítil. Nevnímá jí moc jako sestru, spíš jako tréninkového parťáka. Nevyrůstali spolu, takže jen těžko vnímá kteréhokoliv ze svých sourozenců jako sourozence. Spíš konkurenci. Takhle to u nich zkrátka funguje. Jsou jako smečka lvíčat bojující o vůdcovství ve smečce a věčnou slávu jejich otce. Co se týče jeho osobního života má jen pár kamarádů, takovou svou smečku, které už kraluje, protože se s ním všichni kamarádí z nutnosti. Taky si tu a tam nabalí nějakou holku, ale ty sním nikdy moc dlouho nevydrží. Má v jejich kraji velmi zvláštní pověst, přesto se tu a tam do jeho sítí nějaká ta rybka chytí. Celkově je se svým životem velmi spokojen. Přesto čeká na moment, kdy se opravdu přihlásí do Her, aby dokázal otci, že je doopravdy ten nejlepší a nemusí o tom vůbec pochybovat.

Magnitude Wesmyron

18. january 2018 at 16:26 | Quinn |  Characters

Player: Nielle

FC: Marlon Teixeira



Contact: nielle.shine@gmail.com

Age: 18


Token: Přívěšek ve tvaru kotvy

[ maegnitůd vesmájron ]


Magnitude Wesmyron, chlapec, pre ktorého sú jeho schopnosti zo všetkého najdôležitejšie. Už len kvôli tomu, aby sa stal tým najsilnejším a najlepším spomedzi svojich súrodencov, keďže väčšinu z nich z duše nenávidí. Vždy sa predovšetkým spolieha na svoju silu a na to, že to vie výborne so zbraňami. Mal dostatok času na to, aby sa dostal na výbornú úroveň. Výcvikové centrum vo svojom kraji navštevoval i ďalej navštevuje každý deň minimálne trikrát na niekoľko hodín. Precvičoval si to so všetkými zbraňami, čo tam našiel. Harpúny, trojzubce, kopije, ale aj sekery, meče, luky, kuše, vrhacie nože a kadejaké iné. Samozrejme trojzubec a harpúna je jeho, ale nepohrdne ani kopijou či oštepom. Tieto zbrane sú ako jeho tretia ruka. Je s nimi spätý ako s ničím. Zbrane sú jeho najlepší priatelia. Spolieha sa len na ne, na nič iného. Podľa neho sú zbrane lepšie ako ľudia. Preto ho väčšina ľudí považuje za čuďasa. Ale ak by mu to povedali do očí, hneď by im to vysvetlil ručne-stručne. Následne nemá problém zabiť nič ani nikoho. Je to trochu magor, ale zase, že by bol šialenec, to ani náhodou. Nemal by problém niekomu rozraziť čeľusť len preto, že by sa mu nepáčil jeho hlas. Je väčšinou nevrlý. Hold, niekedy je aj trochu agresívny a nepríjemný. Je ale rád, že svojim vyšportovaným telom pôsobí aspoň ako čiastočná hrozba. Popravde je to rebel, neriadi sa pravidlami, všetko je mu ukradnuté... Je to extrémne dobrý plavec, veď to by bolo, ešte to tak, keď sa narodil v štvorke. Je to jeho každodenná činnosť. Niekedy popritom chytá aj ryby holými rukami. Ďalšia užitočná schopnosť, ktorou oplýva. Rovnako tak ich vie pochytať do sietí, naporciovať, vybrať každú jednu kostičku a tak sa postarať o to, aby sa ryba mohla zjesť hneď. Pozná anatómiu každej z nich, vie rozoznať druhy, vie, ktoré ryby sú nebezpečné a ktoré nie. Asi jediná takáto vec, ktorú sa bol ochotný naučiť. Na rovinu, chvíľkami ho to aj bavilo. Tiež vie na veľmi dlhú dobu zadržať dych, niekedy aj tri minúty, pri sústredení dokonca štyri. Na jeho povahu docela slušné, keďže je cieľavedomý a za tým čo chce by išiel doslova cez mŕtvoly. Ak by ho niekto vo vode dokonca napadol, má značne navrch, lebo aj takto sa naučil bojovať. Na hladine ale aj pod vodou či na úplnom dne. Kvôli tomu všetkému s vodou má aj vynikajúcu kondičku. Beh na výdrž je u neho na vysokej úrovni, takže toho zvládne omnoho viac ako ostatní, rovnako ako výdrž v boji. A beh na rýchlosť? Ani tu nie je pozadu, i keď má radšej beh na vytrvalosť. Nohy sú ale rovnako ako celé telo dostatočne silné a vyšportované, takže by nemal nijaký problém kadekoho chytiť. Je tiež vcelku otužilý, keďže chodí do vody stále, či je leto alebo zima. Jeho telo je teda zvyknuté aj na ostré mrazy, pri ktorých nemusí byť oblečený tak ako ostatní. Nikdy nepociťuje veľkú zimu. Prežitie v prírode nikdy nebola práve jeho parketa, ale keďže sa pripravoval na všetko a jeho kraj mu toho dosť poskytoval, niečo sa naučil aj z tejto časti. Nájsť vodu pre neho nie je najmenší problém, stačí mu niekoľko minút a je to. Rovnako ako nájdenie severu, veď kto by to nevedel... Rozložiť oheň sa naučil tiež, na ktorom si vie opiecť ryby. Jednou z jeho najväčších schopností je chladnokrvnosť. Nemal by najmenší problém niekoho zabiť. Absolútne žiadny. Už len aby dokázal to, že nie je nijaká bábovka. Maximálne by nezabil svoju matku. Citových vzťahov má len veľmi málo. A len k tým ľuďom sa správa v jeho mierach normálne. K ostatným je iný. Ako už bolo spomenuté, stále chodí do výcvikového centra. A často sa tam i rad predvádza. Má ale dostatočne vyvinuté strategické myslenie, takže by vedel vymyslieť plán aj v krížovej situácii. Zároveň vie ako by sa mal správať k nepriateľom. Ak by nezabralo nič zo všetkého čo sa naučil a čím oplýva, naučil sa základy maskovania, ktoré postupne zdokonaľoval. Presne vie čo použiť na to, aby bol v istých situáciách úplne neviditeľný, alebo ak nevyjde, aspoň čiastočne. Ak by bol v ohrození dokáže nehybne stáť/sedieť/ležať aj hodinu. A aby sa nezabudlo, dokáže dobre šplhať po stromoch a po horách. V horách sa dokonca aj vyzná, lebo do nich často chodí. Všetky svoje schopnosti ale využíva čo najčastejšie môže aby sa v nich precvičoval a napokon bol vo všetkom najlepší. Zatiaľ to je ale len sen, za ktorým si tvrdo ide. Už len, aby sa to podarilo.


Magnitude svoje slabiny takticky skrýva, ale je jasné, že niektoré sú na prvý pohľad jasné viditeľné a má hold smolu, lebo ich neskryje. Najhoršie u neho je asi flóra, je rád, že vie rozoznať ihličnatý strom od listnatého. Taktiež pozná akurát tak materi dúšku, šípky a... To je asi tak všetko. Radšej sa preto teda týmto veciam vyhýba. Okrem koreninám na ryby, tie sa ako jediné naučil. Alebo sa mu skôr vtĺkli nejakým zázrakom do hlavy úplne samé. Akože byť zato naozaj rád. Aspoň by si v prípade núdze vedel ochutiť jedlo. Nepozná žiadnu technológiu, netuší poriadne ničomu čo sa toho týka a je pre neho naozaj záhada, že môže normálne pozerať priebeh hier. Ale nemá nijakú chuť to ani zisťovať. To je od neho trochu hlúpe. Čo proste nevie a nebaví ho, nechce ani len trošku vyskúšať. Proste si povie nie, dobre, že si ešte nedupne. Nevŕtal by sa v tom. Rovnako ako v tých hlúpych bylinkách! Okrem pascí na ryby nie je dobrý ani v tejto časti. Pravdepodobne by sa v nej sám zamotal keby sa o to čo i len pokúsil. To u neho ale nehrozí. Spolieha sa na to, že by zviera ulovil len tak, nechce paste, stačia mu jeho zbrane. To je tiež tá slabina. Vkladá do nich všetku svoju dôveru a myslí si, že nie je nič čo by ho s nimi zastavilo alebo čo by s nimi nedokázal. Trochu hlúpy pohľad, ale takto to vníma Magnitude. Je taktiež pravda, že má dobré zmysly, ale niekedy je to na škodu, lebo keby mu niekto skríkol do ucha, tak mu v ňom píska minimálne pol hodiny. Čo ho neskutočne štve a preto sa snaží nikoho si nepúšťať k telu. A zároveň aj preto, že nemá dostatok dôvery. Má pocit, že len čo zavrie oči, každý koho nepozná by po ňom rád skočil a zrazil ho na zem ako nič. Skrýva to ale aspoň čiastočne. Spoločenský by bol aj napriek tomu, ale je zjavné, že nenávidí prvý a druhý kraj, takže ak by k tomu došlo, neprehodí s nimi ani jediné slovíčko. Nestáli by mu za to, opovrhuje nimi ako len najviac dokáže. Lepšie vzťahy máva s dievčatami ako s chlapcami a istým príkladom je aj jeho nevlastná sestra Thais. Okrem nej a mami je ale ku každému stále nepriateľsky zaujatý, aj keď to pri prvých stretnutiach/rozhovoroch skrýva. Snaží sa hrať svoje hry, ale radšej sa na to nespolieha, lebo by sa do nich ľahko mohol sám zamotať a to rozhodne nechce. Ešte aby sám seba zabil svojim chovaním a niekedy aj hlúposťami, ktoré sa mu tvoria v hlave by bolo naozaj neprípustné. A ruku na srdce, cítil by sa ako najväčší debil. Ďalšou slabinou je ľavačka. Všetko sa učil robiť oboma rukami, aj ovládať zbrane, ale je už na prvý pohľad jasné, že s pravačkou mu všetko ide excelentne a s ľavačkou ľahko zaostáva. Snaží si ale vykompenzovať tým, že to nedáva nijako najavo. Nechcel by, aby to niekto využil a poranil mu pravú ruku. To by ho potom značne oslabil a Magnitude by bol ľahšia korisť pre potenciálneho vraha. Bomba. Aj keď vie liezť do výšok a nerobí mu to problém, ak už je nad zemou viac ako tých desať-dvadsať metrov, nie je mu práve najpríjemnejšie s niekedy môže dostať aj ľahké závrate, ktoré mu robia zle. Po tom nasledujú krátke bolesti hlavy. Ďalšou vecou, ktorá by mu veľmi nepomohla je opovrhovanie mierotvorcami a Kapitolom, už kvôli jeho oteckovi, ktorý je pre neho stále istým tajomstvom, keďže ho nikdy nevidel. A riadne ho to štve. Aj kvôli tomu, že iný jeho nevlastní súrodenci sa s ním aj stretávajú. Nemá žiadny rešpekt, čo by ho mohlo značne poškodiť. Matka si s ním sama nevedela rady, takže si Magnitude robil skoro celý život to čo chcel a nikto ho nekorigoval. Celý on spel smerom, ktorým jeho matka chcela, ale mala smolu, mala mať nad ním pevnejšiu ruku.


Pre jeho matku by to bol deň ako každý iný, keby nestretla toho fešáka Wesmyrona. Ten deň bol príčinou toho, že Magnitude je na svete už osemnásť rokov. Jeho matka totiž prepadla jeho šarmu a nechala sa ním opantať. Aférka bola na svete. A nejakým spôsobom sa z toho vykľul práve Magnitude. Otca v živote nevidel, leda tak o ňom počul. Najlepší mierotvorca, a tak ďalej, všetko dookola. Popravde ho to mierne štve, že ani raz nevidel svojho otca, ktorý sa ani nepokúsil sa s ním skontaktovať. Aspoň čo on vie, nedostal jediný signál. A ešte viac ho rozzúrilo, keď zistil o svojich súrodencoch z jednotky. Miláčikovia. Z celého srdca ich nenávidí. Taktiež nemá rád ani súrodencov z dvojky, ale popravde tí na tom u neho zase tak zle nie sú. Jeho život bol dlhý čas úplne v poriadku, matka ho vychovávala aj keď bola značne mladá a s malým chlapcom si nevedela rady. Starí rodičia sa o neho starať odmietali, bol na nich až príliš energický. Preto z neho vyrástol, kto z neho vyrástol. Ale bol rád, že má aspoň dosť finančných prostriedkov na žitie, takže by sa dali pokladať za jednu z najbohatších rodín vo štvorke, aj keď to tak na prvý pohľad nevyzeralo. Ich dom bol luxusnejší len zvnútra. Zvonku úplne obyčajný, ako ostatné. Jeho matka už nechcela vzbudzovať pozornosť. Keď mal šesť rokov, začal so svojim výcvikom a už vtedy si povedal, že bude usilovne trénovať, aby raz všetkým dokázal, že stojí za viac ako za nejaké ryby - aj keď má ryby a zameranie svojho kraja rád. Síce je šťastný, že sa z neho stal riadny profík ale určite by si radšej žil v inom prepychu, v jednotke, alebo bol čo najviac pri zbraniach ako v dvojke. Mohol skončiť aj horšie, napokon mu to predsa vyhovuje. Od dvanástich začal byť riadny rebel. Utekal v noci z domu, chodil za hranice kraja, kašľal na všetky povinnosti. Matka sa z neho išla doslova zblázniť. A že doma trénoval s vrhacími nožmi na každom kroku, o tom nechcela už ani počuť. Následne prišlo aspoň čiastočné uvoľnenie, keď do kraja prišli jeho dve nevlastné sestry Thais a Sigourney. Mal chuť všetko porozbíjať ale napokon sa zo záporného vzťahu stal neutrálny, bral ich v pohode. Prvotné rozčúlenie nebolo nič hrozné, pominulo naozaj rýchlo. Následne však odišla Sigourney preč, čo ho prekvapilo, ešte aj kvôli dôvodom, pre ktoré bola odvedená do iného kraja. Vyvolalo to v ňom ďalšie otázky na jeho otca, na ktoré ale nanešťastie odpovede aj tak nepoznal. Tak zostal v kraji len s Thais. Vtedy zistil, že ju má dokonca máličko rád, aj keď by to nikdy nahlas nepripustil. Takže sa to snaží skrývať, aj keď by rád zistil, či je na tomto u nej rovnako. Dokonca by sa ale dalo povedať, že od príchodu sestier začal trénovať viac a viac. Doslova si brúsil zuba na výcvikové centrum a všetky silové práce len aby dokázal, že on je tam ten najlepší. Matku už začal ignorovať a ona sa teší už aj tomu, že na noc spí doma a nie niekde v horách. Stále ju má ale rád. A občas jej aj nejakú tú radosť spraví. Len musí mať svoju náladu. A na rovinu, nie vždy ju práve má. Hlavne, ak ho niekto vytočí do nepríčetná. Ako ale dospel, snaží sa vybudovať si u každého väčší a väčší rešpekt. Povahovo je to skôr nevrlý agresor - rád zapára a keď sa mu podarí človeka naštvať, využíva svoju silu. Keby ste ho spoznali,, vedeli by ste, že je docela zahľadení len do svojej sily. Spolieha sa na ňu a rád pôsobí práve ako hrozba. Je to trošku magor. K opačnému pohlaviu má lepší vzťah. Ak by sa objavil v aréne, všetky jeho negatívne vlastnosti by sa zrejme ešte vyhrotili a on by bol naozaj nebezpečný. Miestami sa správa akoby mu všetko patrilo, ale to len okrajovo, ak asi naozaj nevie čo so sebou. V srdci je ale poväčšine rovnaký ako to aj prejavuje navonok. Nič svetoborné. Obyčajný Magnitude. Vzhľadovo má bujné hnedé kučery, niekedy fúzy aj bradu tej istej farby. Tmavohnedé, čokoládové oči sa na svet pozerajú nedôverčivo. Čím bol starší, tým viac. Smiech sa z nich ľahko vytratil a nahradili ho jeho terajšie vlastnosti. Pery má plné. Je vysoký rovné dva metre, čo mu dáva naozaj veľkú výhodu. A jeho telo je svalnaté, vyšportované... A podľa neho aj dostatočne závideniahodné.

Lawrence Wesmyron

7. january 2018 at 16:43 | Diddi |  Characters

Player: Nightmare

FC: Brenton Thwaites



Contact: aschmied55@gmail.com

Age: 15


Token: Fotka otce

[ lóvrenc vesmájron ]


On je v podstatě profík ve špatném kraji, ale je dost možné, že kdyby nebyl v Devítce, tak by tak vytrénovaný nebyl. Sice je to především díky jeho otci, tedy spíš díky jeho penězům, neboť si mohl zařídit jakési domácí výcvikové centrum, které pravidelně navštěvuje. Má opravdu dobrou fyzickou kondici, umí dobře a docela rychle běhat, a to jak na dálku, tak i na vytrvalost, ale na delší běhy je přeci jen o něco zdatnější. Reflexy má také dobré a celkově se na tyto schopnosti hodně soustředí. Nechybí mu ani síla a zvedne i těžší břemena. Dokázal by někomu ublížit jak v boji tělo na tělo, nebo se zbraní. Ovládá mnoho zbraní. Co se týče střelných, tak to ho zas tak nebere. Sice s lukem zacházet umí, ale není v tom žádný master. Co se týče bodných zbraní, tak s těmi je na tom lépe, ale pořád to pro něj není nejlepší volby. Má rád oštěp, ale přesto dává přednost různým mečům a mezi jeho oblíbené patří třeba ty motýlí. Líbí se mu, jak můžete zaútočit s jedním a poté překvapit s tím druhým. Svou techniku vypiloval téměř k dokonalosti, protože s nimi cvičí každý den. Stále čeká na den, kdy se bude moc otci ukázat jako jeho opravdový syn. Plavat umí také celkem v pohodě. Doma mají menší bazén, ve kterém si čas od času zaplave, protože mu to pomáhá ke zbavování nepříjemných myšlenek. Ačkoliv to není úplně schopnost, ale dokáže vydržet spoustu bolesti. Z nějakého důvodu mu bolest nevadí a občas se mu to dokonce líbí. Ne že by si nějak často ubližoval, ale občas sám sebe přistihne, jak si zabodává tužku do ruky, nebo si záměrně vytrhává vlasy. Je to pravděpodobně vlastnost, kterou zdědil po svém úžasném tatínkovi. Co se pak týče přežití i v tom je na tom poměrně dobře. Je připraven na jakoukoliv situaci v aréně a bedlivě sleduje všechny možné taktiky. Hry jsou v podstatě jediné, na co se soustředí, a proto se snaží na lidi okolo moc nevázat, jediný, koho má opravdu rád, je jeho pěstounka. On je ale spíš optimista než realista, takže se zatím nijak nesmiřuje s tím, že v aréně umře, ale určitě se do ní jednoho dne přihlásí. Umí založit oheň či naklást oko na ulovení nějaké menší zvěře, jako je třeba králík. Postaví si menší přístřešek z věcí, co se dají nalézt v různých biotopech a umí většinu základních uzlů. Díky zaměření svého kraje se vyzná i v rostlinách, ale pozná spíš jen ty jedlé. A co se týče komunikačních schopností, tak si opravdu jednoduše dokáže najít přátele. Má celkem smysl pro humor a často se většinu věcí snaží využít k vytvoření nějakého vtipu. Hodně rád si povídá a občas bývá ukecanější, než je zdravé. Vždycky dokáže odhalit na lidech tu lepší vlastnost, a proto se radši nehodlá v aréně s někým víc seznamovat, protože se bojí, že by ho pak nedokázal zabít. Sice mu nevadí koukat na krev a na to, jak lidi umírají, ale bylo by mu nepříjemné, kdyby to byl jeho kamarád, navíc, kdyby ho měl zabíjet on sám. Je hodně soutěživý typ, už jen proto, že se dlouhá léta snaží docílit toho, aby si ho táta všiml.


Rence mívá občas docela problém, že po své matce bývá až moc veliký dobrák. Sice to zní jako kladná vlastnost, ale pro chladnokrevného profíka se to moc nehodí. Když ho někdo, ke komu má nějaký vztah, o něco prosí, tak mu obvykle vyhoví, ale velice to záleží na situaci, a co po něm vyžaduje, protože stále se dost stará o sebe. Dá se také opravdu jednoduše zmanipulovat ostatními lidmi, zkrátka si toho většinou nevšimne, když se o to někdo snaží. Nemá žádný poker face a obvykle je na něm dost znát, co si myslí, takže to s žádnou přetvářkou moc nepůjde. Všechno to zkrátka souvisí s tou jeho dobrosrdečností, a i když sám takový nechce být, tak je prostě až moc hodnej. Další jeho problém, který by se jinak považoval za kladnou vlastnost, že vidí lidi lépe, než jací jsou. Vždycky má takové nutkání si skoro až "nalhávat", že ten člověk přeci není tak zlý… Možná mívá problém odhadnout soupeřovu kondici. Jakože nějakýho namakanýho profíka rozezná od hubenýho tintítka z chudších krajů, ale pokud to není tak znatelné, tak se mu špatně odhaduje síla, kterou by od určité osoby měl očekávat. Taky se neumí pohybovat nějak extra tiše. Je to takový lehký hromotluk a většinou při chůzi dupe nebo omylem shazuje předměty okolo sebe. Taky občas jedná mírně roztržitě a často vůbec nepřemýšlí nad tím, co vlastně říká, a potom toho třeba lituje. Není úplně jisté, čím to je, jestli to způsobilo občasné škrcení od sestřičky, o které vlastně neví, že je jeho sestřička, nebo něco jiného, ale občas se mu zničehonic udělá strašně nevolno a začne se mu motat hlava. Stává se to celkem výjimečně, ale mohlo by to značně ohrozit jeho situaci, kdyby byl uprostřed boje. Občas se mu vrací bolest do kdysi zlomené levé ruky. Většinou to bývá taková palčivá chvilková bolest, která taky může na moment oslabit. Protože vyrostl v kraji, kde kam se koukneš, tak tam samý obilí, tak nemá příliš zkušeností s věcmi, které se objevují v ostatních krajích. Elektronika jde úplně mimo něj, nebo nějaké pistole a granáty, to taky ne. Ve vodě by si nějakou rybku taky nechytil a nic by si asi nezašil, ale to nepokládá za nějak podstatné. Občas má taky problém se zabíjením holek a menších dětí, takže když proti němu pošlete osmnáctiletého frajera z Dvojky, tak mu to nebude vadit tolik, jako kdybyste proti němu postavili dvanáctiletou holčičku. Ale zdá se, že aby si získal otcovu pozornost, tak by dokázal zabít kohokoliv…


Lawrence se původně narodil v Šestém kraji, ale na toto období nemá téměř žádné vzpomínky. Jeho matka se zapletla s jistým mužem, který nesl příjmení Wesmyron. Byl to takový románek na jednu noc, bohužel se však stalo, že se narodil Lawrence. Jeho otec se o jeho matku delší dobu nestaral, ale najednou se objevil a ujistil se, že syn bude nést jeho příjmení. Wesmyron poté nenápadně zařídil, aby se jeho matka seznámila s jistou ženou, která měla dceru jménem Quinci. Ani Lawrence, ani jeho matka netušili, že Quinci je ve skutečnosti Rencova sestra, akorát má jinou matku. V útlém dětství se hodně skamarádili, a jelikož oba v sobě měli jakousi temnou část otcovy osobnosti, takže Quinci měla sklony k tomu Lawrence neustále škrtit a jemu se to líbilo. Bolest mu totiž nikdy nevadila a zrovna od Quinci se nechával škrtit opravdu rád. Otec si toho ale všiml a poté, co Rencova matka zemřela na nějakou těžkou nemoc, tak se rozhodl rázně zakročit a díky svým konexím přestěhoval svého syna do Devátého kraje. Nebylo to jeho nejoblíbenější dítě a nechtěl kvůli němu utrácet nějaké velké peníze, ale zase ho nechtěl poslat do nějaké špinavé díry. Sehnal mu příjemnou pěstounku, slečnu Werner, která se tehdy šestiletého chlapečka ujala. Dostala samozřejmě poměrně dost peněz od Wesmyrona, aby si mohla koupit lepší bydlení, které bylo v jejím kraji opravdu něčím hodně výjimečným. Celkově jsou díky financováním Lawrencova otce hodně bohatí a mají i nějaké dovezené luxusní zboží. Ačkoliv je Rence dítě, na které otec často zapomíná, protože má i větší oblíbence, i přesto se o něj hodně stará. V pozdějším věku mu prozradil existenci dalších sourozenců a z otcova vyprávění ví skoro o všech. Jediný, kdo mu zůstává "utajen" je Quinci. Jediné, co ví, je, že má nějakého sourozence v Šestém kraji, který ho velice zajímá, ale nechápe, proč se otec vždy snaží odvést řeč jinam, a jako jediného by ho chtěl poznat, protože neví, že už se s ním (nebo spíš s ní) už zná. Jinak všechno o tom, že se narodil v Šestce, ví. Celý svůj život se snaží svého otce zaujmout, protože mu přijde, že ho občas přehlíží a jeho návštěvy nejsou úplně časté. Snaží se být jako on, aby na něj byl hrdý a aby si ho více všímal. Proto si nechal doma zřídit takové "osobní výcvikové centrum" kde pravidelně cvičí a snaží se naučit zacházet se všemožnými zbraněmi a díky tomu je na tom tak na úrovni profíka. Co se týče jeho pěstounky slečny Werner, která je stará panna z vyšší vrstvy Devátého kraje, je sestřenicí starosty devítky. S Lawrencem mají skvělí vztah, protože Rence je od přírody celkem přátelský typ a se svou pěstounkou si rozumí. Jeho matku mu nahradila ve všech směrech a vždy tu byla pro něj. Co se týče vzdělání, tak je na tom poměrně dobře. Je od přírody zvědavý typ a všechno si pamatuje, takže ho to celkem zajímá, ale často ho nebaví dávat v hodinách pozor, takže je na tom tak všelijak a myslí si, že znalosti o obilí jsou mu absolutně k ničemu, když on přece nikdy v této oblasti pracovat nebude. Nicméně má hodně přátel. Jak už bylo zmíněno, je celkem přátelský a má spoustu kamarádů, ale stejně po tatíkovi zdědil nějaké ty horší vlastnosti, takže se mu líbí bolest cizích lidí, a proto ho nesmírně baví sledovat Hladové hry. Celkově hodně uvažuje o tom, že se přihlásí dobrovolně, aby si ho otec přeci jen všiml, ale stále si to rozmýšlí. Navíc má takový pocit, že jinak bude celý život sedět v Devátém kraji a přiživovat se na otci. Chce mu dokázat, že není jen nezajímavé dítě z nějakého zapadákova.
OTHER WORLDS [ Přidej se i ty k ostatním rp. ]

obrázek

ALES - Fatansy RPG

ikon1 https://lh3.googleusercontent.com/Pw0zB0hurIqLYe3Dbii8mgZ8-m5myKuUtsQ2qtwficdo5n9uKQvLA3mzvOkjh7iL3CUXJzXut2adFoTqKA=w200-h92